Zelený drak utíkal, co mu nohy stačily. Nemohl létat, vždyť místo mocných křídel mu k nebi čněly jen dva zkrvavené pahýly.
Rudá čára, kterou zanechával ve svých patách, utvrzovala pronásledovatele, že mu je již na blízku.
Z lovce se stala kořist a drak už dále nemohl utíkat.
Bakur se zastavil nad propastí a hleděl dolů. Dole viděl množství toho zvláštního kříšťálu, kterého se draci báli.
Otočil se a vzhlédl do tváře spanilému rytíři.
"Už nemůžeš utíkat, běžče." Muž se chladně zasmál a vytasil kouzelný meč.
Bakur polkl a rozhodl se. Otočil se do propasti a skočil. Raději smrt než otroctví.
A tématem na další den je
Halleyova kometa
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Ztěžka dýchal, neschopný se pořádně nadechnout. Nebo se tak alespoň cítil s celou tou vzdáleností v nohách. Tohle… nebyla jejich práce. Neměli běžet. Byli někým výjimečným, elitou mezi obyčejnými lidmi, a k jejich postavení patřila i výsada jezdit na koni.
Protože poselství jejich pána musela vždy dorazit co nejdříve.
Padl na kolena a nohy se mu třásly slabostí. Slyšel v uších tlukot vlastního srdce, zatímco se snažil udržet žaludek na svém místě. I tohle patřilo k slabostem svátečních běžců, nebo si to jen nalhával?
Po chvíli, zdánlivé věčnosti, z posledních sil vzhlédl. Další stanice byla tak blízko! Vzchop se!
Nemohl.
Stáli u okna, jedna z těch vzácných chvil společné přítomnosti, a pozorovali krásy letní noci. Z měsíce, toho božího oka, zůstal jen tenký couvající srpek, který neměl dost sil narušit svit hvězd. Nejjasněji pak zářila jedna jediná, jejíž jméno však neznali.
Náhle však temnou oblohu ozářil záblesk mířící kamsi do neznáma.
„Co myslíš, že to bylo?“ odvážil se zeptat ten starší.
Mladší jen dlouhou dobu mlčel.
„Nevím,“ pronesl nakonec a starší tušil, že lže.
Zavládlo ticho narušované jen dechem a vzdáleným krokem stráží.
„Můžu ti k tomu říct jen jediné.“ Staršímu se zadrhl dech. „Tohle uvidíš jen jedinkrát za život.“
Zapomněla jsem poslat včerejší! Útržek ze života poníka Northern Cross:
Přistála přede mnou hodinová výpověď. Maminka bude nadšená.
Tak jsem zapomněla, že mám hlídat mraky, aby neuletěly pryč, než nám z továrny dodají další, aby jich bylo dost na bouřku. Hlídání mraků je děsná nuda, hned má jeden spoustu času koukat, co kde lítá.
Nebo běhá.
Zírala jsem na cestu pod sebou a najednou vidím, že tam běží ten fešák. Jednorožec, dlouhá modrá hříva, samý sval.
Trošku jsem uletěla. Doslova. Zapomněla jsem na práci a začala ho na jednom obláčku sledovat.
Pak jenom slyším řev: „Kdo sem pustil ten mrak?“ Koukám a jsem nad Canterlotskou vojenskou základnou. Průšvih jako vrata.
Mladík vzhlédl na noční oblohu. Vlahý vánek mu pošimral nos a hošík kýchl.
„Jářku, to jsem se leknul, synku"
"To víte pantáto, je trochá zima.“
Stařík pohladil svého syna po tváři a začal ze země sbírat nářadí.
„Ale dneska jsme okopali velkou kupu pole,“ usmál se staroch a zaměřil také svou pozornost na hvězdy.
„Máte pravdu pantáto, ale už aby sme byli doma. Panímáma bude hubovat.“
Náhle jejich pozornost upoutala padající hvězda.
„Co to je?“ zeptal se mladý.
„Přáníplnilka, rychle hošku! Něco si přej.“
Klerik dopadl na zem a zhasl několik ohníčků na svém plášti.
„Tenhle styl cestování opravdu miluji…“
Téma na další den je
Třináctá komnata
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Uh, tohle byl zápas s časem, včera jsem nestihl a dneska skoro taky ne.
Včerejšek
Ochromený muž hleděl stínu do tváře. Temná postava měla obličej zakrytý maskou. Naklonila se blíže a zpoza ní se ozvala chladná slova: „Co je nejsilnější a nejúčinnější zbraň? Je to snad rychlý a hbitý kord jenž se soustředí na přesnou a smrtelnou ránu? Je to snad pistole, schopná vyřadit soupeře ještě předtím, než se k nám dostane? Je to snad přesvědčivé slovo, které změní naše nepřátele v oddané vazaly? Ne! Nejsilnější zbraní je neprůrazná bariéra pohlcující všechny útoky.“
Stín zmizel tak náhle, jak se zjevil. Muž vystřelil mnoho ran – vše pochytil štít. Štít pobitý hřeby, jenž se zasekly v těle.
Dnešek
Přichází jen jednou v našem životě; pokud šanci promarníme, už jen stěží lze počítat s další. Jde jen o krátký okamžik, který pro nás nemusí nic zanechat, ale také v něm lze najít krásu, jež si poneseme až do konce našich dnů. Když se šance nechopíme, ztratíme ji. Otázka zní, zda-li je možné onou ztrátou cokoliv získat. Rozhodně není možné, abychom na tom byli hůře; přinejhorším zůstaneme stále na svém. Tudíž buďme pozorní a hledejme. Propásnout v životě jedinečné a neopakovatelné příležitosti je jako kdybychom život samotný ignorovali. Naneštěstí člověk je ignorantem a k prozření dochází, až když je pozdě.
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"
30.11.2014, 02:45 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.11.2014, 03:03 uživatelem Dawnflash. Edited 2 times in total.)
Po Viedeňskom zraze trochu Drabblu z historického pozadia Dawnflasha, môjho OC. (Release TBA). Samozrejme, témy sa to drží.
She knew it was the only way. The cold testing chamber featured nothing but shelves with endless piles of ancient scrolls, lit by a single beam of light piercing the room vertically in the center. “Rainbows are of chemical origin!!!”, screamed Selena for the ninth time that day. The upcoming deadline was making her head spin. She could no longer concentrate on the scripts she was reading. The letters seemed to spill on the scrolls and sorrow with hatred filled her mind. Slowly standing up she visualized the forbidden Royal Archives in her mind. Celestia couldn’t hide her secrets forever...
Routine kills ponies and humans alike. Trying new things makes life so much brighter
--Pony Dawnflash--
"Jestli svou sestru chráníš, poneseš si následky."
Lacrea pootočila hlavu za hlasem. I přesto že neměla žádné oči, dokázala pohledem vzbuzovat nejistotu.
"Jsem si plně vědoma všech pravidel, sama jsem je pomáhala sestavit. Věz, že kdybych věděla, kde se má sestra nachází, podělila bych se o tuto znalost s ostatními."
"Doufám, že mluvíš pravdu. Sangue mi je popravdě ukradená. Jestli se z ní stává démon, máme celé věky na to, abychom ji našli a přinutili k sebezničení. Ovšem trápí mě tvůj svět. Vše vytvořeno tvýma rukama podléhá zkáze od tvé sestry."
Tiše seděla. Drahá Sangue, já tě přeci nemohu zaprodat.
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"
Dnes nám to s Aidrien bohužel nevyšlo a tak své drabbly zveřejníme až zítra.
To nám ale nebrání zadat další téma které pro další den zní
Babočkové odlétají
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun