Broníci zahradničí

[Martin]

Sklidili jsme druhou várku brambor. Logika si vzala dovolenou, a překonali jsme rekord z minulého roku. Navíc šlo o neplánovanou bramboru, nejspíš tam zůstala z minulého roku.

2.1 kg sklizeno v půdě, která má hloubku do 15 cm, na kruhové ploše o průměru cca. 50 cm. Z jedné brambory. Ve skleníku. Zaléváno relativně hodně.

Vyrostlo to mezi okurkami a rajčaty, v půdě, kde rostly na jaře kedlubny, květáky a saláty.

A jen asi 0.5 metru na východ od místa, kde z původně 15 zasazených brambor vzniklo jen asi 330 gramů!

Příští rok koupíme sadební brambory (5 kg, což je asi 70 brambor) a píchneme je do záhonu (nechci to zakřiknout jako letos, kdy jsem čekal přes 20 kg , ale kdyby se to chovalo normálně, tak metrák by měl být na zimu doma).


Zaseli jsme jako test další 2 řádky ředkviček, zda to ještě stihnou či ne.


Sklidili jsme letos asi poslední meduňky a šalvěj, tyto budou na usušení. Nevím, zda se mají větve nechávat nebo ne (tj. sbírat jen listy), tak to, co zbylo, nechám v květináči, a pokud to neobroste, tak vysejeme další a příště větve necháme.

Jinak zásoby spíš stále narůstají (byť okurky už téměř neplodí, ale rajčata jen zpomalila, ale jinak jedou dál).


Bonus: dvě z našich kočičích spolubydlících mají vše na háku





Pravda, na domě není nikdy hotovo. Ventil na vodu přestal plnit funkci (nezavírá). Pche, zřejmě kvalitka. A to je to ani ne 5 let staré. No, co. "Lingvista, kartograf, INSTALATÉR, a přesto stále svobodný"

OT:

A k tomu se zřejmě přidal jeden vadný SDRAM modul ve starém Pentiu 2. Prohrabu staré díly, určitě nějaký 256 MB seženu. To víte, když to (pěstování) chceme rozjet ve velkém, tak by to chtělo nějaký ten "kompjůtr, počítač"

[Martin]

Ředkvičky narůstají do zvláštně velkých rozměrů (pomalu jako ty potvory z obchoďáku).

Alespoň je co jíst (nejen k již narostlým salátům).

Zkusili jsme upéct vlastní pizzu. Udělali jsme 2 z 0.25 kg mouky, a při použití vlastních rajčat, paprik a kečupu to vyšlo na 5Kč/kus (zapomněli jsme něco zeleného, tak příště). Kdybychom použili ještě vlastní kvásek (zatím ho nemá cenu dělat), případně i mouku (ale i to zrní něco stojí), tak možná až k ceně 5 Kč za obě (1 pekáč).

Jen byly trochu moc syté, ke konci jsme se už museli přemáhat (ale sežrali jsme to i s rajčatovými semínky z kečupu).

Všude se říká, že i když dáte třeba kukuřičnou mouku, musíte jí slepit moukou hladkou. Po nedávném shlédnutí pořadu "S Italem v kuchyni" to budu považovat za snůšku keců propagátorů masově vyráběné superlepkové mouky od JZD a spol. (no co, tak to nebude "chleba" stylu bochník, ale chleba stylu placka).

[Martin]

Hm.. počasí se zbláznilo. Už jsem myslel, že letos ničím nepřispěji.

Maruško, dojdi pro jahody! (a hlavně si na ně nepůjčuj!)

Pizza pokus číslo dva. Tlustčí těsto, víc oblohy (to jsme přehnali).

Řekvičky? Řepa!

[Martin]

Přišlo jaro!

Jak říkají říjnu v Bruntále? Že by květen 2?

kdo nepochopil, tak

http://comeback.nova.cz/clanek/novinky/b...bahno.html

Všechno kvete, a co nekvete, tak pučí. I zlatý déšť nasadil květy. Růže, ty minulý rok ani neshodily listy, a letos se zdá, že na zimu kašlou (kvetou od jara, a stále dělají poupata).

Jediný keř, který si všiml, že už skončilo září, a zbarvil listy do červena, je nějaký pidi keřík na kopci. Ostatní stromy a keře stále zelené.

Kdo vysel pozdě nebo nechává na záhoně, může si mnout ruce.

Ve skleníku mám konečně všechny příčky. Testoval jsem včera, kdyby bylo skoro celý den pod mrakem, jaké je tam teplo. 11 venku, 15 ve skleníku. Pak asi na 10 minut vysvitlo Slunce. 13 venku, 20 ve skleníku. Když bylo venku 25-30, tak ve skleníku lezla teplota i na 45 (a to se větral).

Možná budeme mít i růžičkovou kapustu (třeba v teple růžičky nedělá).

Z toho, co jsme vyseli/zasadili na podzim (když nepočítám salát a ředkvičky), mi vylezla jen paprika, takže jsem jí společně s "novým" bramborem, který už vytvořil docela slušnou rostlinku, píchl do skleníku.


Fotky z mobilu:

[Martin]

Další "jídlo" za málo peněz. Za předpokladu, že pro náplň použijete vlastní zdroje (nějaké ovoce, džem z ovoce, atd.) nebo ovoce z volných sadů, vyjde vás pekáč buchet na cca. 10 Kč (část už jsem snědl ještě před focením).

Vzhledem k přetrvávajícím vysokým teplotám se začínají objevovat obří housenky (zelené, červené, černotečkované, atd.), takže jsme pro jistotu rajčata (alespoň ta větší) sklidili, a necháme je dojít do Vánoc (momentálně máme ještě zásoby z konce léta).

Zkusili jsme pomazánku z ředkviček. Ale i když kozí mléko chutná docela dobře, kozí sýr je na tom hůř (hlavně by to asi chtělo spíš jen kozí tvaroh).

[Martin]

Venku to už stojí za nic (slunce svítí 1 den v týdnu, a to ještě mizerně, takže teplota ve skleníku II jinak kopíruje prakticky hned teplotu venku, +/- 1 stupeň; přesto je vidět rozdíl - petrželka ve skleníku je stále krásně zelená a kadeřavá, zatímco venku žloutne a schne, a to prakticky neustále prší; kam s tou vodou? ).

Když plně svítí Slunce, tak je teplota ve skleníku II o 10 až 15 stupňů větší než venku (jakákoliv práce v něm pak prakticky znamená shodit ze sebe po příchodu z venku téměř všechno ). Naštěstí je už vše hotovo včetně zavedené elektřiny (+drátěné poličky pro květináčky - to samozřejmě není součástí nabídky výrobce (kompletní regálový systém na asi 3m2 plochy včetně zpevnění konstrukce vám nikdo neprodá za cca. 20 stovek + ještě mi hodně AL profilů zbylo, takže se použijí příští rok - výhoda je také v tom, že nějaký cm sem, nějaký tam, když díry vrtáte a přesahy odřezáváte až při montáži)).

Zatím jsem jako nejlepší způsob na případné vytápění a osvětlování skleníku vymyslel 100W keramický IR panel a LED žárovku (teď jsem měnil v celém domě osvětlení, kde to šlo, a je to užitečné, ze žárovek/úsporných na LEDky - a prakticky sehnat hromadu 10 až 20W žárovek stálo jen "pár" set, a je to fakt znát).
Když totiž použijete 100W panel, tak ten sám dokáže vytopit zádveří o ploše 2m2 a objemu 5m3 na slušných 17-20 stupňů i v mrazech (pravda, v nesrovnatelně víc zateplenějším plášti (byť 1 celá stěna jsou plastové dveře a světlík s odhadem U=1W/(m2*K)) + ohřev z dalších 3 místností přes stěnu; zase ale netopí celý den, ani kvůli tarifu nemůže), takže ve skleníku o objemu 10m3 by mohl alespoň temperovat. Mimo to neobsahuje žádné pohyblivé části (nadto je hermeticky uzavřený), tudíž mu nehrozí koroze od vlhkosti. A nízký příkon znamená, že i kdyby nějakou hrůzou běžel celý den, nespotřebuje za měsíc řádově víc než 200 Kč. Další věc je bezpečnost (požár): panel sám nijak neovlivňuje ani polystyren.
K tomu nějaká třeba 10-15W LED žárovka, která při svícení ve dne dá za měsíc tak 10 Kč (stojí asi 70 Kč a i při životnosti 10+ tisíc hodin vydrží tak 3-5 let, což dává na 3 roky hodinovou cenu 2 haléře (ale při svícení celý rok!) - mnohokrát levnější než 1 žvýkačka na hodinu; i než 1 krabička cigaret (a už vidím, jak vám vydrží 3 roky ), a pokud to zachrání už odrostlé (plodící) rostliny v hodotě 1000 Kč + výnosy, tak není o čem mluvit; hodinová cena panelu (pořizovací cena+(náklady na rok bez ohledu na dobu provozu x počet let) to celé děleno (počet let x 365 x 24) = částka, která udává výhodnost si něco takového pořídit než se to rozbije) na cca. 5 let (vydrží nejspíš déle) při 3 měsíční sezóně je 10 haléřů!). Není to pro pěstování v zimě (i když, náhoda je blbec, záleží na vnější teplotě), ale pro udržení tropických rostlin bez poškození (některé odolají i velkým mrazům, ale jen určitý počet dnů až týdnů najednou).
Nicméně letos budu jen pozorovat, jak se budou chovat stávající rostliny bez vytápění (třeba se to nepovede, ale i pokusit se o to je obohacující). Pak to bude potřebovat ještě časovač (mechanický stojí do stovky - jeho životnost ve vlhké ČOVce je asi 2-3 roky (a to jen proto, že se odpálil kontakt častým spínáním)) a termostat (při troše hledání také docela laciný, hlavní je sehnat potvoru, která začíná na nule stupňů - např. z vyřazeného horního panelu boileru Dražice a spol. protože má rovnou i sondu, která se dá strčit do půdy). Pokud se díky globálnímu oteplování do doby zániku Golfského proudu bude vyvíjet počasí jako letos, nebude topná sezóna delší jak 3 měsíce, a to by vás nákup nových rostlin mohl vyjít i dráž. Topné kabely stojí víc než samotný panel, a byť mají o něco menší spotřebu, výrobce nedoporučuje jejich umístění do vlhké půdy.
Každopádně pokud máte možnost, vždy je lepší skleník připlácnout ke zdi domu (nebo zahradními grilu, atd.). Průměrné "béčko" např. na 7 metrech zdi vyzáří denně 125W na každý stupeň rozdílu teplot! Čili pokud bude v domě 20st. a venku (ve skleníku) -10st., už "vytápíte" skleník hezkými necelými 4kWh a nestojí vás to ani korunu (prakticky ještě ušetříte, protože skleník sám o sobě se může vytápět i sluníčkem, a díky tomu nebude zase teplota v domě tolik klesat). Já mám např. přistavěnou garáž k celé jižní straně domu, zdi jsou 25 cm Ytong bez zateplení, podlaha klasicky beton, slunce tam prakticky nesvítí, protože hned vedle je přístřešek pro další auto, střecha plechová, a strop izolován polystyrenem 9 cm a 4 cm vaty, prakticky nevytápěná a průměrně je tam teplota 10-15 stupňů (ve velkých mrazech 5). Samozřejmě, po příjezdu auta několik hodin i 20 a víc (takže zase krátkodobě vytápím dům).
Stačí fakt jen trochu sluníčka na pár minut denně nebo přes mraky (jako třeba tuto neděli ráno), a rozdíl mezi venkem a vnitřkem činí někdy i 3 stupně a víc. Na severní stranu skleníku jsem dovnitř pověsil černé pytle na odpadky (aby sluneční záření neunikalo zase ven jako průchozí). Je to sice plocha jen asi 1.5m2, ale lepší než to pustit ven (90% prostupnost plexiskla teď asi pravda nebude, protože je zarosené, ale i tak). Nevím, kolik W dodává slunce v zimě (v létě asi 1kW/m2), ale i kdyby to bylo 100W, tak denně max. 1kWh zachráněná dobrá, ne? A jde právě o tyto drobnosti, které navíc nestojí nic (hodit do skleníku přímotop na plné pecky a na plášť 3 vrstvy plexiskla navíc by sice bylo nejúčinější a měli byste úrodu i v lednu jak v červnu (za předpokladu, že vyřešíte opylování), ale je to ekonomicky nevratné).

Paprika ve skleníku II neroste (ale zatím ani nezhebla), zato brambor ano (už dostal přezdívku "vánoční" - pokud na vánoce nebude ke sklizni, dostane na sebe ozdoby ).

Meďunka prakticky už hibernuje v zeleném stavu - tudíž je stále čerstvě k utržení (stejně jako některé venkovní rostliny, které se ani neobtěžují zbarvit listy (a ty, které shazují, tak jen něco málo, aby se neřeklo - i když, meruňka třeba vůbec neshazuje, broskvoň shodila skoro všechny listy během víkendu), máta venku např. stále kvete a sem tam narazíte i na čmeláky)). Ale třeba šalvěj ve skleníku se rozhodla, že zelené výhonky ještě trochu popožene (nic, co by stálo za řeč - hlavní test bude, až venku bude dlouhodobě mrznout, jestli bude). Btw, listy neodklízíme ve stylu "jak si kdo ustele, tak si lehne", takže si stromky prakticky hnojí pod sebe na příští rok (o nějakém údajném škodlivém vlivu na trávník nemůže být ani řeč).

Rajčata a papriky jsme venku už zrušili (na kompost). Druhá várka ředkviček zřejmě už nevyroste a u mrkve máme také velké pochybnosti (nedělá nic, což je na druhou stranu dobře - alespoň nechcípe).

Na příští sezónu jsem zeminu (včetně okrasných rostlin) důkladně prohnojil (10 kg cereritu - 3-4 kg padly na skleníky) a přidal dolomit vápenatý (s vysokým obsahem hořčíku - ostatně na toto je ten koloběh "hnojivo - rostlina - potrava - WC - ČOV - hnojivo" docela dobrá věc). Kočky také přispívají svým dílem, takže připravené díry i pravidelně polévám vodou z ČOVky ve stylu "kam s ní?", aby se tu zabydlely půdní (neutralizující) bakterie (žížaly již zaujmuly své postavení, a některým "hadům" zřejmě zakoupená zemina svědčí). Na příkladu sousedů jsme si taky začali zkládat ohníčky (jen my trochu jinak: bio odpad typu mastných papírů od svačin, zbytků dřeva, atd. spalujeme v dírách na záhoně, a rovnou to smísíme se zeminou).

Protože vody je venku naprostý přebytek (2 plné 200l sudy), nechal jsem kompletní IBC kontejner vypustit do skleníku (s průběžným připouštěním z ČOVky, dokud nebylo čerpadlo nad hladinou), což znamená prakticky tak 1.5 kubíku vody a při odhadovaném 1% obsahu je to asi 15 kg organického hnojiva (lepší než to vypustit do kanálu).

Sklidili jsme první várku pórku, která rostla pod rajčaty (další zatím necháváme na záhoně), a také zbytek ředkviček (spolu s majonézou skončily na rohlících). Ale jako.. co to proboha vyrostlo mezi nimi za 'řepu'? ("co sakra dáváte do toho záhonu?" ). "Co jste měli k večeři?" "půl ředkvičky"

Nedotčený salát ve skleníku I stále ještě dorůstá, a nevypadá nijak špatně - co zameškal na začátku bohatě dohnal (proti tomu ten venkovní už začíná mírně skomírat - ale už ho dojídáme, ještě 2 sazenice a bude pryč).

A má ještě cenu se zmiňovat, že ještě na začátku listopadu máme vlastní čerstvé jahody? Překvapivě jsou sladké i když nejsou ze zastíněné strany červené.

Když započítáme tedy saláty, rajčata a papriky, tak cca. do vánoc budeme mít vlastní zeleninu (+to je nasušené a nebo zamrazené, zásoby kečupu, čaje, ...).

Sezóna zdá se ještě nekončí (stále čekáme, jestli něco bude z růžičkové kapusty - dělá je pomalu ale jistě).

Na vánoce nám ale končí "veget" s kozím mlékem (kozička bude březí). Ale to snad nějak přežijeme Však jsem taky za posledních 10 měsíců přibral asi 8 kg!

[Martin]

Už aby bylo zase jaro a nevedl jsem si tady monolog


SKLIZEŇ

Oloupali jsme letošní sklizeň kukuřice (zatím se sušila na zemi v budce u koček, protože jsme na ní zapomněli). Ta by se sice dala koupit, nebo (protizákonně) zpaběrkovat po sklizni z pole, které máme hned přes ulici (doslova), ale toto je fakt naše vlastní úroda z asi 1 metru čtverečního (možná jí někdy začnu pěstovat na severní straně pozemku jako "živý plot" před tújemi, takže bude alespoň trochu esteticky z venčí krytá a bude to 30 metrový pruh). Zatím jí dáme sušit, a použije se do polévek a na vánoce z ní zkusíme upéct kukuřičné placky.

Slupky se stejně jako usušené klasy pak spálí a použijí jako hnojivo (kompostovat kukuřici nám jde dost špatně).

Protože už zřejmě nic neudělá, sklidili jsme majoránku. A dá se sušit.

Růžičkovou kapustu zatím ještě necháváme, kam až dojde (ale stále ještě zvětšuje objem růžiček).

Jahody se zastavily (sice ještě jsou květy, ale dozrávání plodů trvá hrozně dlouho - poslední asi dvě jsou zatím červené jen z 30. Divná doba brzy prosinec a jeden bude nadávat, že už nejsou jahody

Sousedka teď teprve rušila fóliovník a sklidila poslední okurky (a ne zrovna malé, i když chuťově budou spíš pro slepice).

Obalili jsme stromky na zimu proti promrznutí (jsou ještě mladé), a zakryli leknín polystyrenem (je ve v hloubce asi půl metru, to by měl přežít - minulou zimu, kdy byl poprvé venku (dřív v garáži) zimoval na dně zamrzlého sudu na vodu).

SKLENÍK V ZIMĚ

Při mrazech se teplota ve skleníku drží zatím relativně blízko nuly (čím je nižší venkovní teplota, tím paradoxně větší rozdíl je proti teplotě ve skleníku - např. ráno jsem naměřil venku cca. 0, ale ve skleníku byly tři nad nulou).

Zdá se, že minimálně šalvěji a petrželce to nevadí a rostou dál, byť pomalu. Ostatní rostliny jsou zatím alespoň ještě zelené.

Samozřejmě, i trocha sluníčka dělá zázraky, takže venku se teplota zvedne tak max. na +4, za to ve skleníku na 10 až 15 (a pak tam hezky prší).

Saláty se ve skleníku zatím drží (chuťově už jsou ale trochu horší).

VYUŽITÍ VODY

Počasí sice moc nepřeje pěstování rostlin (venkovní mrkev už začíná upadat, stejně tak brambor ve skleníku svěsil listy, ale mám podezření, že jsme zapomněli zalévat, tak jsem to napravil a uvidíme, co to udělá), ale když už je dostatek vody, tak se to hodí zase v jiné oblasti.

Cca. od září už jedeme při splachování WC plně na dešťovou vodu. Totiž, v létě většinou používám systém půl na půl z vodovodu (dva přívody), protože sluneční energii z baterií je třeba někam vysát, a ani vody není zrovna tolik, aby nádrž vystačila déle než na měsíc, ale teď je vody tolik, že jsme přívod z vodovodu vypnuli úplně. A zatím se kapacita nádrže stále stíhá doplňovat na 90% (IBC kontejner).

A propo, takové ty čistící tablety, které se normálně dávají do nádržek splachovadel a vydrží tam možná tak 2 týdny, je lepší hodit právě do takové nádrže. Nejen, že tam vydrží nesrovnatelně déle (řádově měsíce), ale zároveň čistí potrubí, čerpadlo a přitékají do obou WC, takže nejsou třeba tablety dvě. A taková více zředěná voda je méně toxická pro bakterie v ČOVce.

S vodou souvisí vlhkost. Ve spoustě novostaveb jsou trochu problémy s vlhkostí, tedy nutnost větrat, ale kdo používáte ještě k tomu např. tablety Ceresit a jim podobné, tak v těchto mrazech je doporučuji vysadit (už jsme udělali před měsícem a je to pozdě). Zvláště pokud používáte řízené větrání s rekuperací. Venku je totiž vlhkost vzduchu okolo 40%, a pokud mrzne a vy ho ve výměníku ohřejete na 20 stupňů, tak to bude skoro jak na poušti (zatímco v létě máme v koupelně vlhkost okolo 60-65%, když se zrovna nekoupeme, teď tam je 45%, a v obýváku klesla vlhkost na 33%, což není moc dobré - v létě klasicky 50-60.

STUDIUM

Našel jsem v knihovně knížku po dědovi s názvem PŘÍRUČKA PRO SVÉPOMOCNÉ PRÁCE z roku 1984 (vydalo SNTL), kdy tomu ještě lidi rozumněli (bez urážky, ale z některých návodů na netu se dozvím všechno, jen ne to, co potřebuji přesně vědět - informace, že pro určité rostliny musím skleník vytápět mi je bez informace, na kolik stupňů a jaké jsou tepelné ztráty absolutně k ničemu; komunisti to vydali "pro nejširší okruh čtenářů" a jen u vodní elektrárny jsou vzorce a tabulky na 4 stranách, a technickým výkresům rozumím naštěstí díky průmyslovce ještě relativně slušně), protože museli (spoustu toho ale určitě najdete při troše snahy na Google, protože doporučovat si sehnat tuto knihu asi nemá moc cenu, leda byste měli štěstí v nějakém online bazaru či antikvariátu). Takže je načase začít po částicové fyzice studovat i "od spodu".

https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=P%C5...%81CE+SNTL

Ať chcete chovat ryby, pěstovat stromy, zeleninu, betonovat, čalounět křeslo, stavět skleník, bazén, akvárium, dům, udírnu, gril s motorkem z autostěrače, plachetnici nebo vodní elektrárnu, filmovat, vyrobit si nástroje do dílny nebo elektrickou pilu a sekačku, kalit ocel, zakládat okrasnou zahradu, malovat či tapetovat pokoj, grilovat, vařit, destilovat a kvasit, pájet a já nevím co ještě, všechno tu je.

Nutno říct, že spousta věcí se týká právě zahradničení (např. řez či roubování stromků, hnojení, výsadba a sklizeň) a kupodivu se zde již počítá s broskvemi a meruňkami, takže pro mne to bude velmi záživné a užitečné čtení na zimu (stejně přečtu všech 600 stran, ať tam bude cokoliv).

OT: btw. pro zasmání: Pokud jste si vyrobili doma vodní elektrárnu a ONV vám ji povolil, tak jste si hlavně museli dát pozor, abyste do sítě nedodali víc než 200 MWh ročně! (mě to teda alespoň přijde úsměvné, když my spotřebujeme 6 MWh; mít pozemek u řeky, tak to je jasná investice).

[Martin]

Toto by měl být předposlední letošní report.


Sklidili jsme mrkev. Moc jí nebylo, ale také byla pozdě zasetá. Hlavní je, že rostla i v listopadu, byť mizerně, a chutnala naprosto normálně.

Trochu jsme si to vynahradili na růžičkové kapustě, která by sice ještě mohla klidě růst dál, ale uklízeli jsme dočasnou zahrádku. Na to, že rostla prakticky ve stínu rajčat a stejně jako pórky nebyla okopávaná to ještě není tak špatné.

Brambor i paprka zhebly.. nevím, zda zimou nebo nedostatkem slunce nebo nějakým škůdcem, nicméně je to test těch nejhorších podmínek, a svítit a topit se tomu bude až příští rok. Třeba petrželce tyto podmínky proti venku naopak svědčí.

Protože jsem poteboval přeházet kompost do malého skleníku, přesunuli jsme současné saláty, které už stejně nejsou k jídlu, do většího skleníku a budou sloužit jako testovací vzorek, zda a jak přežijí zimu v pasivních podmínkách.

No, a nesmí se zahálet, takže už máme naplánováno, co vysadíme příští rok do kterého sektoru v záhradce.

[Volatile]

Aby jsi se tu necítil tak sám @Martin, tak přeruším tvůj monolog a přidám stav mé zahrádky. Zahrádku mám na pokoji strahovské koleje. Pěstuji rajčata a papriky a myslím že se jim docela daří. Svítím jim 12 hodin denně. Teď pracuji na automatické zálivce. O ekonomičnosti se tu nedá mluvit, protože to dělám jen pro zábavu

Můj první test světla s řeřichou Je to vyfoceno asi před měsícem, když jsem jel pro semínka rajčat. Zatím nevím jak moc je to světlo účinné, protože je mám za oknem, kde asi hodinu denně svítí slunce. Rostlinky se neotáčí ven z okna, takže světlo asi funguje.
   

Mám těch rajčat příliš mnoho, ale nerad bych je zabijel. Přikoupil jsem další světla, jen abych je nemusel zakopat.
   

Aktuální velikost jednoho z rajčat. Rostou mi tu dva druhy, a to tyčkové a keříčkové.
   

Papriky vyklíčily teprve nedávno. Trvalo jim to snad měsíc a mají stále jen asi centimetr. Rajčata jim velikostí utekly i když byly vysety ve stejný den a do stejného květináče.

Řeším teď, jak rajčata zaštipovat, aby zabraly otimálně celou bedýnku. Na hlínu by mělo procházet co nejméně světla, ať nepropaluji elektřinu na teplo.

[EresielRanwa]

Páni, nejdřív jsem se vyděsila, když jsem mrkla jen na obrázky, co že to tam pěstuješ   Tomu se říká láskyplný přístup k pěstitelství 

Náš pěstitelský rok skončil asi před týdnem (či dvěmi), kdy manžílek vytahal poslední mrkve ze země a uskladnil je ve dřezech s pískem, které máme v dílně. Ve skleníku tedy mám ještě růžičkovou kapustu, ale sela jsem ji asi vážně moc pozdě, protože zaplodit nestihla a teď už jí šance nedávám.. Příští rok musíme začít dřív   Na zahradě už jen sem tam něco pročistím od staré vegetace nebo shrabu listí (které zatím nechávám v kupkách kvůli zvířátkům). Jinak ale už mám padla a maximálně plánuji, co tam provádět příští rok