17.03.2017, 11:35 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 17.03.2017, 17:50 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
Dneska bych se tu chtěl zaměřit na téma, které jste mi někteří vnukli v diskuzi o velkochovech. Abychom si to ujasnili, budu se zaměřovat hlavně na peníze. Pochopitelně, když chci dělat něco etického, nehledím na ně. Ale Gary argumentoval tím, že veganství je levnější. Vážně? Pomůže mi v tom zahradničení? Což když třeba něco nejím (např. kuskus)? A je domácí slepice fakt tak drahá? I kdybychom jí nechali dožít..
Naštěstí je toto poslední článek týkající se veganství, protože já už třeba vím vše, co k tomu potřebuji vědět
Chtěl bych si teoreticky ověřit, zda a za kolik dejme tomu takový vegan vlastně jí. Lepší než do toho skočit po hlavě. Nehodlám kvůli tomu chcípnout hlady Chtěl jsem si zkusit, kdyby mne náhodou Gary přesvědčil být veganem (spíš čím víc ho poslouchám, tím víc mne v některých částech těmi "argumenty" trochu vytáčí), jak moc bych byl najednou v pytli, a abych pak nebyl zklamaný. A nedělám si iluze o tom, že by snad můj současný jídelníček byl vyvážený. Zda bych mohl dále využívat plody svého zahradničení nebo bych musel drasticky něco přikupovat.
Nejprve jsem narazil na problém číslo 1. Nikdy jsem se nezajímal o složení své stravy. Našel jsem sice nějaké ty online jídelníčky, jako např.: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/re...10142.html ale chybí mi tam rovnou i % denní dávky, chybí mi tam vitamíny, chybí mi tam alespoň orientační ceny.. našel jsem i hodně stránek s veganskými recepty, ale tam už není ani tohle. Nejspíš je to jen otázka umět hledat. Vždyť i proniknout do tajů fotosyntézy a růstových LED mi zabralo měsíc. Takoví lidé, ci si nutriční hodnoty hlídají, nejspíš používají takové aplikace denně a strčili by mne do kapsy, ať už vegan nebo ne-vegan.
Předem se tedy musím poklonit lidem, kteří třeba hubnou nebo mají nějakou nemoc a musí si pečlivě hlídat jídelníček (ne kvůli nemoci, ale kvůli tomu, že se naučili hlídat si skladbu svých potravin). Pokusil jsem se sestavení nějakého klasického a to jen tak by voko, a měl jsem toho plné zuby Tohle někdy člověku pomáhá víc si vážit cizí práce, nejen po finanční stránce, nebo se vcítit do jejich role. Ne tím, že si myslím, že o tom něco vím (nemám ani šajn, co to obnáší), nebo si např. zkusit něco vyrobit (třeba vlastní židli).
Možná ale větší problém než samo veganství je to, že si člověk odvykl kreativně vařit. Naházet něco základního do hrnce, a nestarat se o to, co v tom je za živiny a v jakém poměru. Ono to není jen o tom, že vidím desítky a stovky receptů bez masa, ale také třeba i stovky receptů s masem, ale s ingrediencemi, o kterých jsem ani nevěděl, že jsou na světě. Pak si jeden uvědomí, jak vlastně málo pestrý má jídelníček. Copak o to, některá má jídla jsou prakticky veganská už teď (třeba špagety s rajčatovou omáčkou - normálně by tam mělo přijít ještě maso, ale já ho v tom nejím). Ale jak moc výživné to vlastně je?
Pokud Vás zajímají další věci, doporučuji se po nich podívat na Internetu, dneska to o nich nebude (holt, k objevování je toho moc a překážky/výzvy jsou právě na překonávání to nejlepší):
- rozdíly mezi různými typy estrogenů, tuků, minerálů (dvou a troj mocné železo), proteinů (bílkovin), vitamínů, jejich stravitelnost a rozpustnost (brát vitamín E bez příjmu tuků je na nic; naopak salát "spolehlivě" zbavíte toho zbytku vitamínu C, co měl, dlouhým umytím, protože je rozpustný ve vodě), sacharidy vs. cukry vs. sacharóza vs. fruktóza vs. glykosidy vs. hernandulcin (že jste o tom nikdy neslyšeli? Víte, že je to až 1000x sladší než cukr? a že si to můžete vypěstovat doma skoro zadarmo a nepotřebujete ani cukrovar?)
- vliv různých součástí stravy na zdraví, ať už v dobrém či zlém (a to nejen u masožravců, ale i u veganů - vyvarovat se černobílých názorů a osočování: člověk živící se jen masem nejspíš umře stejně jako člověk, co jí jen salát), např. tuky, cholesterol, bílkoviny.. Dohady o tom, že některé vitamíny v tabletách, jako např. vápník, naše tělo nedokáže zpracovat a jen ho ukládá ve svalovině, což není dobré, atd.
- degradace potravin jejich dlouhodobým stravováním, zmrazením, tepelnou úpravou (likvidace vitamínů a dalších látek: jde o vaše peníze - kupujete si přeci zeleninu a ovoce kvůli nim, ne?). Tohle se netýká jen jedlíků masa, ale i veganů. Zkazit se dá každé jídlo.
- stravitelnost tepelně upravené stravy a vliv na zdraví (reakce organismu, enzymy v těle vs. enzymy v potravě, čistý zisk energie a výživných hodnot z ne/upravené stravy)
- přirozenost (ještě jsem neviděl lva, jak konzumuje mrkev ze zahrádky, stejně tak jsem neviděl srnku nebo krávu, jak uloví myš a sní ji; ale když namelete kosti a maso, nebo uvaříte mrkev, tak to snědí; stejně tak, když jim v dospělosti dáte mléko, protože jim bude chutnat) a vliv na zdraví (nezdá se, že by lvovi chyběly nějaké vitamíny, které jsou v zelenině či ovoci, naopak se nezdá, že by srnka v lese, co v životě neviděla sýr, trpěla řídnutím kostí z nedostatku vápníku; a co u člověka? Např. kurděje). Opět, převeďte si to na peníze (co kupujete absolutně zbytečně a co ne?)
- zajímavé souvislosti. Spotřeba mléčných výrobků vs. osteoporóza, nadměrná konzumace (většinou živočišných produktů, ale i vitamínu A se můžete předávkovat, když denně vypijete X litrů smoothie z mrkve) v bohatých zemích a civilizační choroby vs. země, které jsou chudé.
- nejasný vliv některých vlivů (signál z mobilního telefonu u hlavy, kyselost mléka či některých proteinů a reakce těla na to, jednou nezdravé a pak zase zdravé choresteroly, atd. Kterou verzi si třeba pamatujete jako poslední?).
- souvislosti s přímou a nepřímou konzumací potravy (kumulace škodlovin: myš v sobě má určité množství pesticidů z přenice, kterou snědla, logicky pak největší dávku dostane pták, který těch myší sní za život velké množství; co všechno v sobě mají krávy, které jíme? A co se mi přidává navíc (antibiotika). Víte, že některé potraviny používané pro výkrm jsou částečně GMO? Některé látky dokáže organismus filtrovat, jako třeba že vám nevadí, že kráva občas sní nějakého toho brouka či žížalu, jiné ukládá. Co se stane s většinou vitamínů a minerálů, které zvíře sní? Víte, že i my se "zbavujeme" minerálů potem či močí, proto je musíme doplňovat? A pokud se jich zbavujeme my, jaký důvod je domnívat se, že je získám konzumací jiného masa?).
- vliv na ekologii (ať už jste vegan či milovník masa, zanecháváte ekologickou stopu tu menší, tu větší, ve formě skleníkových plynů, spotřeby ropy, znečištění vodních zdrojů, poškození biodiverzity, špatného ovzduší - to má vliv nejen na zvířata, na kterých vám třeba nezáleží, ale i ostatní lidi, ostatně i na vaše domácí mazlíčky - na tom se podílí měrou i ostatní průmysl, bez ohledu na to, co jíte, protože to platíte - vemte si tu logiku, platíte průmyslu, aby znečišťoval vzduch a vodu, a pak platíte doktorům, cestovkám a farmaceutickým společnostem, aby vás z toho dostali; a když se prosadí zákon, který např. stanoví povinnost odsířit komíky, brbláme, že se všechno zdražuje nebo že nám stát posílá do domů gestapo) nebo na vaši pěněženku či váš čas, které byste možná ušetřili, kdybyste začali dělat věci jinak (pamatujete na AppleJack a její rutinu?)
- souvislosti ve všem (jedni argumentují, že pokud se staneme vegany, ukončíme tím světové utrpení; jiní argumentují, že když ta zvířata vypustíme volně do přírody, tak zemřou; další na to argumentují, že ta zvířata zemřou tak jako tak; např. že stát se veganem neznamená hned vyhodit všechny kožené boty, co máte - těm zvířatům to už život stejně nevrátí, tak jaký to má smysl? Necháte si vyrobit hned nové boty, takže místo škodě na zvířatech uděláte škodu na životním prostředí/zdrojích planety?; další argumentace je, že když nebude žádný dobytek, nebude mrva na hnojení polí, a ta se časem vyčerpají - pravda je, že můžeme používat chemická hnojiva (ale to jsme zase někde, kde být nechceme, navíc to stojí peníze) - je ale zajímavé, že ani jednu stranu v diskuzi na You Tube nenapadl argument, že můžete založit volně se pasoucí stáda krav (či bizonů), nestarat se o ně, nekrmit je, neporážet je, nic, a ty budou spásat trávu a hnojit, za rok či pár let se daná část oplotí, zoře a využije na pole. Až přestane plodit, přesuneme se jinam, a zde mezitím vyroste tráva, a dobytek opět začne hnojit).
- myslete i na své peníze (každý článek řetězu u všeho, co se k vám dostane, ať už to je materiál, práce nějakého člověka od dělníka po manažera, který sedí na druhém konci světa, přepravce, atd. ropu, která je potřeba na výrobu, zalévání, krmení, hnojení, přepravu, balení, každý supermarket a sklad na cestě, to všechno vy musíte platit. Když Vám tak jde o ty peníze, nestálo by za to se trochu zamyslet, kde mohu ušetřit?). Berete v potaz souvislosti v globálním měřítku? (pokud je ropa ve všem, počínaje od paliv přes výrobu léků a nábytku konče u výroby potravin, když budu nezřízeně konzumovat v jedné oblasti, zvýším její spotřebu a tedy zdraží i to ostatní, zaplatím tedy mnohem víc, než si myslím. Když zdraží ropa, klesne koupěschopnost obyvatel, a kdyby se náhodou kvůli tomu zvedly platy, víte, že se tím zase zdraží příslušné zboží?)
- myslete na své zdraví (i to totiž stojí v dnešní době peníze). Co vám způsobuje nebo může způsobit potíže (kromě alkoholu, kouření, atd. - a říkám schválně "může", protože někdo může vyhulit krabičku denně a bude zdravější než leckterý nekuřák, z toho ale hned nevyplývá, že když budu mít ucpané tepny, a začnu hulit jak továrna, že se vyléčím). Třeba teoreticky, víte, čím mohou být (nemusí) být napuštěna rajčata, která jíte (pesticity, hnojiva, zrání urychlující chemikálie)? Není logičtější si koupit rajče, kde za tyto věci navíc neplatíte, a dostanete jako bonus víc vitamínů, tedy těch rajčat nemusíte sníst tolik?
- k podložení svých argumentů se pokuste najít a ověřit si své zdroje či znalosti (mozek budete potřebovat i při vydělávání peněz, tak ho nenechávejte zakrnět). Někdy diskuze u veganství připomíná sraz dlaždičů. Dejme tomu, že argumentujete tím, že lidi zvířata jíst musí, protože jinak bychom umřeli hlady. Že by zrušení velkochovů způsobilo nedostatek vody, války o ní, o jídlo, hladomory. Teď úplně vypustíme ekologickou stránku (např. že někdy velkochovy či hnojení polí způsobí odtok močůvky např. kvůli dešťům do řeky, takže jsme si právě nadělali do bot - nejsme řešení problému, jsme jeho součástí; stejně tak to má vliv na globální oteplování, byť "jen" jako jedna z mnoha příčin). Ale mrkněte na toto:
Je to (zřejmě přibližný) počet dobytka a drůbeže na této planetě. Počítejte se mnou:
Na světě je dejme tomu 7.5 miliardy lidí. Každý vypije denně 2-3 litry vody (i ve formě polévek a omáček) a spotřebuje řekněme X kg nějaké potravy, aby se udržel na živu. Vyjdeme z chudých zemí, kde lidé maso nejedí buď proto, že na něj nemají (a pak že je zelenina drahá), nebo z náboženských či jiných důvodů. Můžeme si teoreticky vystačit jen s rostlinou stravou (pokusím se to podložit později v tomto příspěvku).
Lidstvo: Spotřeba potravin: 7.5 mld X kg; Spotřeba vody: 15 mld litrů denně (mimo koupání).
Hmotnost lidstva (s tím souvisí spotřeba potravin), 75 kg/osobu = 562,5 mil tun
Související a přetrvávající jevy: hladomor, obezita, civilizační choroby, podvýživa.
Nepočítal jsem spotřebu vody např. na čištění chlévů, přístrojů na dojení, atd.
Jednoduchá matematika základní školy:
Hmotnost zvířat: ( 2.5 x 19 + 700 x 1.4 + 250 x 1 ) / 1000 = 1.3 mld tun živé hmoty X kg.
Spotřeba vody: ( 0.2 x 19 + 100 x 1.4 + 5 x 1 ) = 149 mld litrů vody denně
Bonus: + voda (a ropa) spotřebovaná na produkci potravin pro tato zvířata
Můžeme tedy z fleku po vybití posledního kusu dobytka a slepic všechno zavřít, plochu, na které se pěstovaly potraviny pro zvířata osít potravinami pro lidi, a rázem vykrmíme 2.3 x 7.5 = 17.3 mld lidí na planetě navíc (celkem tedy asi 25 mld lidí). Nebo, osejeme 3x méně půdy, spotřebujeme 3x méně hnojiv a vody, a bla bla bla..
Voda, která se spotřebuje na plodiny pro tyto lidi bude +/- stejná, k tomu nám zbyla další voda původně určená pro samotná zvířata, která postačí pro dalších 74.5 miliardy lidí!
I když nebudete věřit na etiku, ale bude vám záležet na lidech, ekologii nebo penězích, tak čekám, až mne teď zadupete svými argumenty, proč je tohle nesmysl
VÝZVA:
Pokud se budeme ohánět časem (čas jsou peníze), mám pro Vás návrh (ale nenutím Vás to udělat): kupte si za 10 kč semínka rajčete. Vyrobte si z pytlíků od mléka či někoho většího (starý lavór) či si prostě kupte 2-3 větší květináčky, nahrabte si někde venku trochu lepší černou/hnědou hlínu (nebo si ji za 20-30 Kč kupte), a zasaďte si 2-3 rajčata (třeba si dejte klíčit 20 semen, a pak ty ostatní sazeničky navíc vyhoďte). Klidně si těch pár minut týdně, co je budete na balkóně nebo na zahradě během léta zalévat či odštipovat převeďte na svou hodinovou mzdu (např. pokud tomu dáte 2 minuty týdně (třeba zalití je 10 vteřin práce), tak za 30 týdnů je to 1 hodina). Započítejte si klidně i hnojiva - např. Kristalon (pokud ale budeme chtít být fér, měli byste nespotřebované hnojivo odečíst - převést na příští rok, stejně tak i případná investice do květináčů není jen na 1 sezónu). A až budete sklízet, porovnejte kvalitu a chuť s odpovídajícím výrobkem na trhu (supermarket, bio, atd. stejná dávka vitamínů, atd.). Sečtěte si všechny náklady dohromady a vydělte počtem kg, které jste sklidili. Pokud vám vyjde, že to bylo dražší než z daného obchodu/trhu, napište to sem a já se vám omluvím (nebudu řešit nějaké důkazy, bude to čistě na důvěře k Vaší osobě).
Ale hlavně, co je lepší důkaz toho, že zahradničení nezabere tolik času? Na mě je vidět, že ho mám i tak až moc, když tady můžu vymýšlet takové blbosti
O čem bude ta dnešní snůška plků? No, jak jsem předeslal, o pěnězích co se týče pěstování jídla (vs. maso, protože jaksi slepice vám za záhoně nevyroste). A já to spíš zobecním na konzumaci jídla.
I kdybyste si zeleninu nepěstovali, můžete si ji koupit. Ono, když si to vezmete, na světě neexistuje prakticky jediný (zdravý?) člověk (nejspíš budou výjimky), který by byl výhradně masožravec. V podstatě jsme všichni vegani/vegetariáni, jen většina z nás si k tomu dá ještě maso, mléko, vejce, atd. Máte maso a k tomu nějakou přílohu (brambory, knedlíky, atd.). A budu fér, na Google si můžete najít i články, které vám řeknou jak argumenty pro, tak i proti: https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=jen+...z+zeleniny&* (třeba "Dieta slavných: Jezte jenom maso, zapomeňte na sacharidy" nebo "Jezte maso a tuk, zhubnete"). Nejspíš by se teoreticky dalo přežít jen konzumací masa, ale nejsem si jistý těmi zdravotními následky (minimálně by mohla hrozit obezita). Jde nám teď o cenu.
Takže se tu zaměřím na jednu věc: zjistím si, kolik by čeho měl člověk za den sníst, zjistím si, ze kterých zdrojů se to dá získat (rostlinné i živočišné, maso i mléko, vejce), a kolik to bude stát.
Budu možná trochu nefér, protože musím vzít v ohled pár věcí, které hovoří pro i proti u masa a zeleniny:
- zeleninu a ovoce, když pomineme chuť, bereme jako zdroj vitamínů, což ovšem znamená, že bychom měli hledat také zdroje, kde jsou plody co nejvíc kvalitní (určitě souhlasíte, že statisticky bude mít rajče z vlastní zahrady nebo z bio sklizně větší podíl fruktózy a vitamínů, než rajče, co utrhnete zelené, aby dozrálo po cestě) a pak ji neznehodnocovat, což prakticky vylučuje např. vaření či pečení (mrkev je myslím jediná výjimka, kde to je obráceně). Časově by to bylo možná i plus, protože ušetřím čas a elektrickou energii, případně další přísady jako je koření (ale buďme fér: stejně jako se dá připravit nezdravé jídlo nebo naopak dobré maso velmi rychle na grilu, můžete se hodiny patlat se zeleninou a stejně bude výsledek stát za nic). Ze zeleniny ale nedostate většinou tolik kalorií, jako ze živočišných výrobků.
- u masa budu muset brát jeho tepelně upravenou verzi (tj. s menším množstvím vitamínů, a prakticky bez enzymů, což znamená větší energetický výdej vašeho těla při jeho trávení). Já totiž ani sám nevím, jak vlastně chutná maso. Vždycky ho jím jen vařené, dušené či smažené, grilované, atd. Problém ani není tak v jeho ne/syrovosti, ale v tom, že se dochucuje kořením a solí (pamatujte na vepřové hody z pohádky Sůl nad zlato?). Nejblíž syrovému masu, co jsem měl, je suši, a přiznejme si subjektivní fakt: pokud ta ryba vysloveně nesmrdí, tak si myslím, že ani s tou rýží to nemá prakticky žádnou chuť (a syrovou rybu v celku by do mne nedostal nikdo ani heverem). Jím to kvůli exotičnosti, a protože si myslím, že je to zdravé. Samozřejmě i zeleninu můžete dochutit kořením či solí, ale někdo to vysloveně nesnáší (dejte nám na rajčata sůl, a můžete si je nechat, naproti tomu naše babička je nikdy bez soli nejedla). Pomineme fakt, že mnohé plody mají právě svou typickou chuť, a spousta zeleniny sůl už obsahuje ve formě sodíku (proto pozor na to, pokud si ji musíte hlídat). Bez soli to ale nejde (a nejen kvůli chuti třeba polévky, ale uplatní se v tekutinách v těle, u svalů a nervové soustavy). Najdete jí v masu, minerálkách, těstovinách, v jejich omáčkách, v cereáliích. Ať už hubnete či vám jde o to, kolik vás to bude stát. Vždycky říkám: můžete si myslet o mě či o daném tématu co chcete, pokud u toho opravdu budete MYSLET.
2200 kcal (9300 kJ)
z toho nejméně 50% ze sacharidů (a cukrů), 30% z tuků (a kyselin), 10% z bílkovin (proteinů).
tzn. cca 280g sacharidů (neplést s čistými cukry, byť jsou v této skupině), 75g tuků, 65g bílkovin.
Zdroje sacharidů: škroby a cukry: chléb, brambory, výrobky z obilovin, rýže a těstoviny.
Zdroje bílkovin: maso a výrobky z masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a obiloviny.
Tuky patří mezi živiny, nejen pro získávání energie (stejně jako z bílkovin se stavějí svaly, atd.). Zdrojem jsou vejce, sýr, mléko, máslo, ryby, ale také avokádo, mandle, slunečnicová semínka, olivový a slunečnicový olej.
Mezi tuky se počítají i mastné kyseliny, nenasycené Omega3 a Omega6.
Dop. denní dávka:
840 mg EPA a DHA (optimálně 2-4g čisté Omega 3). Tuto dávku získáte ze 7-14g rybího oleje (nebo 100-150g rybího masa severských ryb). Paradoxně ale větší dávku než ryby obsahují některé rostliny (hlavně semena): http://www.nutravita.cz/nutraceutika-ve-...otravinach - například ořechy, sója, tofu, len, bobule (ovoce), slunečnice, olivy.
Další jsou vitamíny a minerální látky. Nejčastější zdroje: ovoce, zelenina. Ale jsou i v masu, a pochopitelně v živočisných výrobcích.
A vláknina. Zdroje: snídaňové cereálie, chléb a pečivo, zelenina, luštěniny a ovoce. Doporučená denní dávka je +/- 30g.
A - 800 ug
B1 - 1.1 mg
B2 - 1.4 mg
B6 - 1.4 mg
B12 - 2.5 ug (prý stačí 0.5 ug?)
kys.pantotheonová - 6 mg
C - 80 mg
D - 5 ug
E - 12 mg
K - 75 ug
biotin - 50 ug
kys.listová - 200 ug
Často se říká, že z rostlin můžeme získat všechno kromě vitamínu B12 (mj. pro krvetvorbu), který je v mase. No, k čemu slouží jednotlivé vitamíny si můžete najít na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_B12 I u veganů je problém jeho získávání: http://veganka.cz/22-otazek-a-odpovedi-o-vitaminu-b12/ Důležité je ale vědět, že vitamín B12 produkují bakterie, které žijí v půdě nebo v trávícím ústrojí (údajně i ve slinách atd.). Paradoxně tedy platí "čistota půl zdraví, špína celé", neboť tím, že si důkladně myjeme ruce antibatekteriálním mýdlem, čistíme zuby antibakteriální vodou, ničíme střevní mikroflóru, řádně myjeme potraviny, tak se tím možná připravujeme o přírodní B12. Otázka hygieny je sporná. Někdo se jednou neumyje, a dostane střevní chřipku, průjem, a bůh ví co, a další se nemyje vůbec, jí na poli, a nic mu nikdy nebude.
Každopádně, stejně jako u jiných složek, i zde se podíváme, kolik stojí získání tohoto vitamínu z masa (např. z "umělé" syntézy nebo odkud se to bere). 100 tablet stojí 113 Kč, což je 1.1 kč denně, nebo-li 413 Kč za rok. V tomto ohledu je lepší se zamyslet, zda nestojí, byť jako vegan, chovat slepici jako domácího mazlíčka (na dožití), a prostě přemoci svou nechuť, a ta vejce sníst. Stopově se vyskytuje také v květáku, pšeničných klíčcích, a v podobné formě v mořských řasách, a teď pozor, v pivních kvasnicích a dokonce i v nealko pivu. Bohužel, jde spíš jen o "analog", tj. něco, co je B12 je podobné.
Odmítat jíst med nebo vejce a ohánět se volně žijícími tvory sporné v tom, že takový medvěd či had, kuna, atd. si s tímto hlavu nelámou, a je možná etičtější sežrat neoplodněné vejce, než budoucí život (vybírat hnízda), sníst med a na oplátku poskytnout přístřeší a stravu na zimu, než při jeho získání zničit úl např. v kládě a celé společenství tím třeba zahubit.
Gary Yourovfsky sice argumentuje v jedné z jeho dalších přednášek nepřirozeností a ne/symbiózou, ale co je třeba naše tělo? Naše tělo jako celek funguje na základě vykořisťování bílých krvinek, které kromě energie a přístřeší (ochrana před vnějším světem) z toho vztahu nic moc nemají. Podobně jako slepice u vás doma na dvorku. A teď se vytáhne ono "porovnáváš bakterii a krávu". I v přírodě máme druh, který je sice primitivní, ale nám velmi podobný: mravenci, a jejich "dojení" mšic. Přitom jsou přibližně stejně velcí a evolučně přibližně složití.
Ve stejném vztahu je i zaměstanec velké továrny. Majitelé továrny a její manažeři získávají mnohem větší bohatství než jejich zaměstnanci, byť jim za práci slušně platí. A rovněž i slepice, která je na dvorku, a má zaručeno šťastné stáří, má z daného vztahu méně než vy (pokud nepočítáte, že má ochranu před liškami, například).
Už jen otázka kvasnic, byť jsou to nižší forma života, která pravděpodobně necítí bolest tak jako my, jsou to živé organismy, ne rostliny. Takže, co pivo, alkohol, pečivo? Tady není argument etika, protože slepici doma nikdo nemusí týrat ani zabíjet, tady se vytahuje nechutnost toho všeho (produkce vajec). Ale co jsou tyto nápoje a potraviny? Mrtvé rozložené bakterie/kvasinky. Tohle nevadí? Lidská bytost se taky nenarodila zrovna "čistým" způsobem.
Takže, teď už víme, co potřebujeme. Teď ještě zjistit, z čeho se to dá dostat. Chtěl bych jen upozornit, že já nejsem výživový poradce. Je tisíc způsobů, jak můžete nakombinovat různé typy potravin podle jejich nutričních hodnot, a když to děláte správně, můžete klidně jíst maso, pít mléko, dokonce i Colu, a přitom být zdravější, než někdo, kdo se snaží stravovat jako vegan, a dělá to přitom blbě. Takže co se týče dalšího textu, budu to brát ze svého pohledu. Pro nás typické hlavní jídlo je trochu masa (pokud vůbec), hromada příloh (brambory, knedlík), případně omáčka (svíčková, guláš, rajská) a ještě větší hromada zeleniny (okurky, salát, rajčata, ředkvičky - ano, i třeba ke hranolkům s kečupem). K tomu čaj, popř. mléko.
Hlavní otázka zůstává, a to jak se co vyplatí cenově. Nejprve to, co se nedá ani vypěstovat doma (rozumějte, mám rád vejce a mléko, a byť bych byl schopen chovat slepici či dvě, kozu bych neuživil, a už vůbec bych jí nedojil, nebo, kdybych chtěl mít sýr, sháněl syřidlo, atd.)
Dlouhá verze (tldr): Nejprve jsem si chtěl zkusit vše ručně vypisovat, ale později mi došlo, že to je pěkná pitomost..
100g masa nám dát 170 kcal, tzn. čistě teoreticky bychom ho museli sníst asi 1.2 kg denně. Vtip je v tom, že ve 100 g je 8g tuku a 25g bílkovin. Vláknina žádná. A jen 0.4g sacharidů. Je zde i 11 mg vápníku.
Pokud bychom snědli denně dejme tomu 1/4 kg (oběd+večeře) vařeného či jinak upraveného masa, dostali bychom cca. 425 kcal (tj. 19% denní dávky) energie, 20g tuků (29% denní dávky), 63g bílkovin (téměř 100% denní dávky), 1g sacharidů (0.4% denní dávky).
Vitamínů je zde hojnost v počtu, nicméně je jich některých nedostatek v množství (dostanete jen 20% u B2, ale třeba u B6 skoro 100%, byť není hned podmínka, že předávkování by bylo nebezpečné).
Cena masa stejně jako jiných produktů kolísá a to děsně, takže budu počítat 140 Kč/kg, tedy v našem případě porce 35 Kč.
Můžete namítnout, že vitamíny se dají doplnit třeba v tabletách nebo v zelenině a ovoci. Všechno toto nám ale zvýší cenu pokrmu. Za 30 Kč dostanete 20 tablet, takže celková cena za maso bez příloh 36.5 Kč. Čistě po stránce vitamínů je to levnější než zelenina.
Pro nás by to znamenalo, že toto jídlo je ještě relativně v limitu, ale to jsme ještě ani nedali přílohu (my máme odhadem měsíčně limit na jídlo a osobu 2000 Kč +/+ jak kdy, protože dost z toho prožeru já na sladkých věcech, což dává tak 64 Kč na celý den - pochopitelně, střední a vyšší třída to bude vnímat jinak, a i někdo z nižší třídy než my si prostě maso dopřeje třeba na úkor jiných věcí).
Potud zatím cenově OK. Nicméně jsme už získali 100% denní dávky bílkovin a přitom bychom potřebovali sníst 5x tolik kvůli energii. Tím ale zase překročíme denní dávku tuků o 50%.
Typická příloha k masu jsou brambory:
300 g vařených brambor denně má jen 4g bílkovin, což se hodí, když už jsme je vyčerpali masem, 47g sacharidů, 0.2g tuku, 7.5g vlákniny, 81 mg vápníku a 200 kcal.
Pro zajímavost, stejné množství, ale syrových brambor má 60g sacharidů, 0g tuku, 3.6g vlákniny, 45 mg vápníku, o něco víc minerálů a 276 kcal. Já třeba syrové brambory můžu: když se dělají hranolky, tak 1/3 sním ještě než se dostanou do trouby
Upřímne by mne zajímalo, jak se do vařených brambor dostane z vody vápník a vláknina navíc, ale třeba se jen uvolní teplem pro lepší zpracovatelnost naším tělem..
Každopádně více méně to samé.
1 kg brambor stojí 15 kč, takže necelá třetina je asi těch 5 Kč. Zatím máme porci 41.5 Kč na den, ale jen 28% denní dávky energie. Kdybychom snědli denně 600g brambor, tak jsme cenově na 46.5 Kč, denní dávka energie bude na 38%. Sacharidů už máme 18% denní dávky, 25% vlákniny.
To bychom měli dejme tomu hlavní jídlo. Ale na základě toho, co jsem si zatím sestavil, bych prakticky za chvíli umřel hlady a to bych utratil přes 40 Kč za jídlo denně. A to jsem ještě ani nesnídal
Snídaně je důležitá, zkusím tedy přidat nějaký ten chléb:
nám dává 691 kcal, tj. 31% denní dávky energie, 16 g bílkovin (24% ), 15 g sacharidů (5% ), 64g tuků (85% ), 6g vlákniny (20% ), 96 mg vápníku (10% ).
No jo, ale 0.5 kg loupaných stojí 165 Kč, takže by nás tato sranda přišla na 33 Kč, a byť v balení máme nálož vitamínů a minerálů, pořád bychom umřeli hlady. Neloupané by možná přišly levněji, ale do nich zase nevidíte. Buď si ořešák vysadit nebo chodit sbírat pod stromy do alejí (ať máme k našim předkům ještě blíže).
Zde ale nutno vyzdvihnout, že ve 100 g ořechů je 45g omega 3 a 6. Ale není to samozřejmě v té samé formě, jako má např. losos. Ale třeba 20-40g nejspíš pokrývá denní dávku Omega3. Je pravda, že kapsle s olejem z lososa koupíte 275 Kč na měsíc, tj. asi 9 Kč na den, zatímco za ořechy dáte 7-14 Kč, ale těch kapslí se třeba už nenajíte, nehledě na vitamíny (většinou dostanete tak D3). Dobrý zdroj je prý i Rakytník Řešetlákový, což je vlastně keř.
No, to není až tak zrovna moc dobrý nápad (ostatně, sestavit jídelníček z monopotraviny bude vždycky blbost).
Bílkoviny 10 g (15% ), sacharidy 14g (4% ), tuky 4.5 g (6% ), vápník 362 mg (36% ). Teď jen otázka, co je pravdy na tom, že kravské mléko spíš vápník z těla odčerpává. 142 kcal je pak 6% denní dávky energie.
má 223 kcal (10% ), 428 mg vápníku (skoro 1/2 denní dávky), sacharidy a bílkoviny stejně, jen tuků je zde 13g (17% denní dávky).
Jenže, pokud nemáte to štěstí, že jste na vesnici, aby vám někdo prodal litr za 20 Kč, tak se nedoplatíte.
Jestli tohle čte nějaký výživový poradce, tak už je dávno v hrobě a tam se točí jak vrtule. Takže, i když jsem zapomněl na nějaké ty důležité věci a doplňky (jako třeba máslo na chleba a brambory, případně zeleninu a ovoce, kterou jsme ale nahradili tabletkami), mám tu jídelníček nevegenaský, ale docela chudý.
Zahrnuje 100 g chleba, 1/4 kg masa, přes 1/2 kg brambor a 300 ml mléka denně. Cenově to vychází na 55 Kč, s nějakými těmi drobnostmi do 60 Kč. To je i v našem limitu na jídlo a osobu.
Hm.. Předpokládám, že tam bude určitě nějaká ta chyba, ale i tak. Považoval bych to za běžný jídelníček a ono tohle. Musel bych sníst asi 2x tolik, a přitom jsem už překročil bílkoviny. Navíc mne děsí už představa, že do sebe narvu denně i jen těch 1/4 kg masa a 0.5 kg brambor. To bych prasknul! Přitom, z něčeho asi žít musím (a energie od Aštara to nebude), a ještě k tomu jsem za rok přibral (paradoxně min. rok byl jediný rozdíl: jedl jsem víc vlastní zeleniny a pil kozí mléko, jinak vše jako vždycky). Ty tuky a energie, co mi chybí, bych mohl dohnat např. ořechy, ale to už přesáhnu asi denní limit v Kč. To ostatní bych mohl dohnat ovocem a zeleninou. Možná.
..takže jsem využil digitálního věku, a jednoduše si jídelníček nabouchal do jedné z takových www stránek
Zadal jsem spíš průměrné hodnoty za několik dní dokupy, tzn. porce jsou menší, ale ne každý den jím vše uvedené. Energie sedí, jde spíš o DDD.
Toto mi vylezlo:
Není to až tak blbý Sice jsem "malinko" překročil skoro všechny hodnoty, ale ty zase spálím nějakou tou prací. Cenově si myslím, že v našem případě bychom se mohli vlézt v pohodě do 50 Kč na den. U ostatních možná do 80 Kč (odhad). Plus tak 3-5 Kč za energie a vodu. Dokonce mám i 100% denní dávky vápníku.
Ale u cholesterolu je max. DDD 300 mg za den, no fuj! Jako, ať už bych chtěl být vegan nebo ne, stálo by za to upravit jídelníček směrem k rostlinné stravě už jen kvůli tomuto. A to jsem ještě zapomněl, že si občas dám smažené vejce nebo taveňák (mimochodem, 1 žloutek = DDD cholesterolu). A banán Občasné párky nevím, zda mám počítat, když to je u některých výrobků téměř z 1/2 veganský pokrm (mouka, škrob, sůl, sója, koření, stabilizátory, tuk). Každopádně to by bylo jen k horšímu (už takhle mám některé hodnoty vysoké).
Bohužel tam není, zda jsem měl dostatek vitamínů, ale kdyžtak stačí 1 tabletka denně. Nepočítal jsem ani ryby, protože ty nemám tak často. Jídelníček (naházel jsem všechno do snídaně) je zde: https://uloz.to/!yPrAZpBUSsj8/jidelnicekmaso-pdf
Tak a teď si představím, že jsem se právě stal nadšeným veganem a vím o tom houby, jen jsem o tom slyšel přednášku a myslím si, že to bude to správné. Co se týče těch bílkovin, to mne ani tak moc netakuje. Většina z nich totiž je z masa, které také tvoří velkou část ceny. No jo, ale čím ho nahradit? Ne každý jí všechno. Já třeba čočkovou polévku jím, ale udělejte mi z ní kaši, a ani náhodou.
Snaha o veganský jídelníček:
Co by mi asi tak mohlo chutnat, když nemůžu maso, ani mléko, tavené sýry či vejce? Co mi vlastně zbývá, aniž bych to moc zkoumal? Ovoce, zelenina, ořechy. To když beru zdroje, které mám buď na naší zahradě a nebo jsou volně k dispozici v naší vesnici. Být vegan ve městě, asi bych navštívil nějakou restauraci či prodejnu, něco hotového si vybral, nechal si poradit a doma jen snědl či ohřál. Jestli se to cenově vyplatí zjistím do 14 dnů v praxi, slibuji. Vlastně jsem zapomněl ještě na těstoviny, a brambory. Nebo knedlíky na všechny možné způsoby. Stejně jím už teď jako prase, takže jediná změna v jídelníčku bude najít zdroj bílkovin, tuků a toho zatraceného B12 ( http://www.nutrion.cz/info/detail.php?idzb=257 - přeci nebudu jíst vlastní bobky ). Zase nemůžu jít pořád jen buchty a pečivo (ano, i housky se dají upéct na vegan způsob - vhodné třeba pro alergiky na mléko). Vegetarián by to měl snažší (dá si čerstvé kozí mléko a má B12 habaděj - http://pi-centrum.e-shoper.net/clanky/85...-na-zdravi ).
Tady budu zpočátku trochu "podvádět". Uvěřím třeba tomu, že člověk není ani býložravec, ale plodožravec, takže začnu nejprve vyžírat vlastní zahrádku a sad, a pak uvidím, co mi bude chybět za živiny. Vy ostatní máte možnost si to koupit (popř. ve větších městech jsou k dostání veganská jídla za 50-80 Kč, což je defakto cena za normální jídlo kdekoliv jinde - např. v menších městech se taky v hospodě kolikrát pod 60-70 kč nenajíte, natož v Praze).
Neřeší to také problém v zimě: v létě mám všeho dost. Na zimu budu muset ovoce a zeleninu mrazit, sušit, zavařovat a nebo pěstovat pod umělým osvětlením v bytě. Argumentace elektřinou: mrazák máte, ať v něm je zelenina nebo maso. To jsou problémy, které je třeba vyřešit, ale zatím nás bude zajímat, jestli a za kolik může veganská strava opravdu nahradit tu normální. Taky třeba, když si zasadím 5 stromů zimolezu a borůvek, budu jich mít habaděj, ale kdybyste si je chtěli koupit v obchodě, tak vás to zruinuje. Pěstitelé mají v tomto ohledu přechod dost usnadněný.
Co se týče denních dávek potravin "zdarma", vezmu 10 kg ročně jako výnos (což někdy dává 1 keř a já jich mám několik od druhu, rovněž brambory, rajčata, atd. dávají několika násobně víc, ale to bude jen jako krytí, když nějaká z těch dalších surovin zrovna vypadne), čili: necelých 30g denně. Což je děsně málo. Nikdo mi nezabrání, když se urodí 3 kedlubny, abych je nesežral najednou
100g petržele má 90mg C, 100g květáku 55mg, a bohatá je rovněž i řeřicha nebo brokolice.
A propo, argument pro pití mléka kvůli vápníku se snadno rozloží, když víte, že ho obsahuje prakticky každá zelenina a ovoce. Třeba 100g kiwi má 29mg vápníku, řeřiha 120mg, česnek 181mg, petržel 130mg. Ostatní třeba jen trochu, ale už 1 "blbá" hruška dává 17mg, takže se to krásně nasčítá (je blbost vám radit, abyste snědli denně 60 hrušek. To byste se mimochodem "předávkovali" energií: 81kcal x 60 = 4860 kcal, 2x DDD).
Jestli se teď těšíte, jako to natřete masožravcům nebo naopak veganům, tak ani jedno, ani druhé
Mám ale pár dobrých zpráv (také špatných):
DOBRÉ:
- 90% toho, co je v jídelníčku, jsem schopen sklidit ze své zahrádky (ne samozřejmě celoročně, ale jde o průměry, už vidím, jak vám za rok vyroste denně jen 50g brambor; v létě do sebe budu cpát jahody jak prase, a dělat si "zásoby na zimu") nebo jsem si to schopen udělat doma (chléb, rohlíky, knedlíky, kaše), takže to vyžaduje nákup jen minima surovin
- nemusíte jíst maso a přitom kaloricky neumřete hlady
- má to 2x méně cholesterolu, než co jíme doma teď
NEUTRÁLNÍ:
- jídelníček není 100% veganský, ale vegetariánský. Pečivo, v nejhorším i svíčková, se dá připravit z rostliných tuků, ale dal jsem si tam 1 vejce a trochu kozího mléka denně, protože si eticky navzdory všem tvrzením od některých veganů obhájím slepici či kozu, která se chová přirozeně téměř "volně" a umře stářím.
ŠPATNÉ:
- pokud nejste na vesnici, tak většinu toho si budete muset koupit. Tzn. že denní rozpočet na osobu nebude 10-20 kč, ale dost možná zpátky těch 80 Kč. Záleží na skladbě potravin, a zda si budete vařit sami či zda dáte přednost dodávce do domu nebo návštěvě restaurace.
- jídelníček je téměř dokonalý až na jednu zásadní věc: bílkoviny jsem dotáhl jen na 50% (a z toho asi 47% bylo bez vejce a mléka). 100% vegan by si musel zvýšit množství té rostlinné stravy, které bílkoviny obsahují ( http://veganza.cz/index.php/o-rostlinne-...e-bilkovin ). Nám ostatním by stačilo trochu víc mléka nebo vajec. A třeba upravit jídelníček tak, aby velkou část stravy tvořily např. brambory (vařené, kaše, bramborové knedlíky, atd.) nebo rýže, na kterou jsem úplně zapomněl ( http://www.vegan.cz/clanky/23-prehled-bi...ske-strave ). Já třeba nevím, zda by mi tofu chutnalo, ale také nevím, zda se dá vůbec v našich podmínkách pěstovat (ale ani mouku resp. obilí si pěstovat nebudu).
UPDATE: Tak sója u nás pěstovat jde: http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/soj...si-zahrade
- ve stravě je 30% nadlimitní množství tuků (byť rostlinných). Popravdě ale, já jím trochu tučná jídla celý život a přitom tvoří 14% mé tělesné váhy, takže bych se toho zase až tak moc nebál (v mém případě to ale může souviset s tím, že jsem prodělal žloutenku jako dítě - kvůli jisté skupině obyvatel, co nedodržovali ve škole hygienu a kradli ostatním ručníky - a dodnes mám zvýšený bilirubin, který údajně brání ateroskleróze, což vlastně souvisí s ukládáním tuku). https://www.sportvital.cz/sport/kolik-te...m-meli-mit
Dodatek: Vegan vs. domácí slepice, vyplatí se? Etika?
Pokud jste vegan jen z etiky, slepice chovaná doma ve výběhu a kurníku (myslím, že bych dokázal postavit nějaký ten palác do 5 tisíc), ve dvou, aby jí nebylo smutno, se může dožít v nejhorším tak 8 let, snášet bude v nejlepším 3. Tedy odhodíme argument, že umře, jakmile přestane snášet.
Plocha by měla být dostatečná, aby se slepice nestresovaly. Jsou některé alfy, které ostatní klovají. V tomto případě je řešení jednoduché: daného jednice odstranit, protože násilí tolerovat nebudeme (ani kocouři se u nás nebudou prát - a většina to pochopila dost rychle, že spolu prostě vycházet musí). Jinak si myslím, že zvířata mají u nás někdy i větší privilegia, než členové rodiny (kdybych měl děti, a nějaké by se špinavých botách pošlapalo auto od střechy až po kapotu, jak to pravidelně dělá naše kočka, to by nepřežilo! ). Kdo má starší dům, kde je např. dvorek s trávou a velká starší stodola, nemá co řešit.
Pořizovací cena kuřátka, které kvočna většinou odstaví sama ve 2 měsících, je cca. 80 Kč. Pokud nemáte žádné zbytky, které byste jí dávali (žížaly a trávu pomineme), sní ročně tak 40 kg pšenice. Metrák stojí do 400 Kč. A snese min. 100 vajec (buďme pesimisti).
Tzn. investice: 40/100*400 x 8 + 80 děleno 8x = 170 Kč za rok. Snese 300 vajec, takže 1360/300 = 4.5 Kč / kus.
A pokud jde o vykořisťování, jak vnímáte domácí mazlíčky, co se ani nedostanou ven? Morčata, králíci, gaučové kočky, křečci, rybičky v akvárku, atd.? Také to vidíte jako symbiotický nebo rovnocenný vztah?
Možná by vás to nenapadlo, ale i slepice se dá chovat v náručí, hladit, zobe z ruky, a když jich máte víc, mají větší prostor a jedna z nich vyhrabe nějakou větší žížalu, to máte hned postaráno o zábavu Za cenu 50 hal denně. Leckterá kočka či pes stojí měsíčně víc a to ani nesnáší.
Kdybych započítal postavení zateplénho Ytong kurníku s výběhem (pletivo) mezi okrasné stromky (kvůli trávě), a převedl to na životnost 40 let, tak to dává 1/5 na každý životní cyklus slepice (bude max. 5 generací). 5000/5 = 1000 Kč na dvojici slepic, 500 Kč na slepici, tzn. zdražíme tím vejce o 1.5 Kč. Pořád vám to přijde drahé? Jsme o 1 Kč dražší (o 2 Kč, pokud je to v akci) než prodává např. Tesco vejce kategorie "3" po 10 ks. Myslím, že nejsem až tak chudý, abych nedokázal ocenit život tvora pár korunami denně.
OT: Dodatek
Vím, můžete u těchto mých článků namítnout: dej si to na svůj blog nebo někam, kde se o to lidé zajímají.
Pak mi ale prosím vysvětlete, jaký to bude mít efekt? Pravda, tady se o to také nemusí lidé zajímat, ale dát to někam jinam, buď bych jen přidával další téma o tom samém (to není oblíbené ani tady), nebo jen "přesvědčoval" přesvědčené. Řečnická otázka: Jaký názor máte na kampaň "Nemyslíš, zaplatíš", která lidi "obtěžovala" v TV, kterou si zapnuli, aby si odpočinuli? Myslíte, že mě baví poslouchat, jak nějaké bezstarostné já nepřekvapí, co se děje s jejím tělem 5x denně?
Víte, že takto funguje reklama? I ta může být špatně udělaná, i dobře udělaná, a někoho prostě osloví, a jiného ne. Může být na dobré věci i potencionálně špatné věci (protože všechno souvisí se vším, pokud se necháte zlákat a koupíte si z reklamy hodně sladké jídlo, zaplatíte později víc za zubní péči - ať už ve formě zubaře nebo jen kartáčky, zubními pastami a ústní vodou, atd. Každopádně vás to bude stát onen čas, o který vám tak jde). Kolik věcí jste si koupili nebo se o ně začali zajímat jen proto, že jste je někde viděli, někdo vám o tom řekl, atd.? A kolik jste si skutečně našli sami? (nepočítám, že jste si našli sami levnější značku něčeho, co jste dřív vůbec nepotřebovali, ale teď to chcete, protože na to byla reklama).
Ale už dost keců, přišly konečně hadice, jde se budovat zavlažovací systém do skleníku, ať dělám taky něco užitečného.
Vypadá to, že ty "mrtvé" rostliny po zimě už nejsou až tak mrtvé. Sice mají takové divné listy, které ale postupně shazují, nahrazují je však pupeny, počínaje růžemi konče těmi červenolistými. Tak snad ještě břečťany také ožijí, a budu šťastný.
Dorazily další stromky, postupně se to začíná plnit.
Musím se pochlubit, jak nám to všechno hezky ve skleníku roste (proti nekryté "zahrádce" - už příští rok jí zastřeším do podoby mega skleníku; současný má 7m2 a 10m3, tento bude mít 25m2 a 63m3).
Máty, ty se do toho daly nějak moc, zimolezy a kiwi také dělají listy a výhony jak divé (zimolez nejen, že odkvetl, ale snad už nasazuje i na plody, že by hned první rok?).
Rostou nám tu hezky saláty, ředkvičky a předpěstované brambory. K tomu i sadba ze semínek, jako jsou květáky, kedblubny, cibule, zelí, rajčata a hromada okurek. Nejlépe se daří česnekům (ty jsme nechali pustit ve vodě kořeny).
Dokonce i už mandarinky a pomeranče začaly dělat nové lístky. Vlastně všechno (batáty, fík), jediné, co zatím nic nedělá, je velkoplodé kiwi.
Venku už začaly pučet borůvky, maliny a ostatní potvornatky
Zkoušíme re-pěstování mrkve ve vodě (nať). Pro srovnání máme část rajčat a paprik doma za oknem.
Uděláme tento rok takový test.
Teď přes jaro-podzim se pokusíme jíst co nejvíc vlastních plodin, a co nejméně nakupovat (postupně také přejít na téměř veganskou, spíš vegetariánskou, stravu - vejce a mléko seženeme z místních zdrojů).
Uvidíme, jak se to projeví na našich financích.
Já třeba miluji sladké (ale dřív to bylo ještě horší, teď už mi to tak moc zase nejede), tak zkusím zabít svoje chutě prací a normálním jídlem (jednoduše jsem měl po večeři kedlubnu místo čokolády - sice stojí ve slevě 10 Kč, což je i tak drahé, ale pořád levnější než pytlík bonbónů a taky vydrží déle - ano, klidně sežeru celé balení tictac do minuty nebo toffiffe balení za max. pár minut - tak rychle 200g bulvu v klidu nerozkoušu ).
Jako ukazatel ne/úspěšnosti použiji maminčin účet. Maminka totiž patří do kategorie lidí, kteří berou minimální mzdu (nebo jen o pár stovek vyšší), a financuje chod domácnosti po stránce jídla a vody. Což je ideální měřítko.
Výchozí stav nebyl 0, jak byste si mohli myslet, před asi rokem jsme totiž provedli na banku "podraz" (měli jsme půjčku na 3300 Kč měsíčně, která nám finančně nabourávala bilanci - neustále na nule nebo hůř - kontokorent; takže jsme si vzali něco z úspor, doplatili zbytek (asi 1/3) úvěru, ušetřili něco na úrocích a poplatcích, a ještě teď maminka stále čerpá teprve prosincovou mzdu; což ostatně můžete vidět na výpisu z bankomatu - 15.000 Kč část z toho je kontokorent).
Ideální vzorek pro sledování vlivu zahradničení u nízkopříjmových skupin. Ideálně bychom měli mít na podzim víc než 2x současného stavu, pokud to zahradničení bude mít nějaký větší efekt. P.S: Pokud věříte reklamám, půjčka vás rozhodně neudělá svobodnějšími
Takže samozřejmě, ano, můžete mít blbou minimální mzdu, platit všechny ty blbosti okolo (jídlo, oblečení, část bydlení, 1000 Kč měsíčně na benzín/autobus, drogerii) a přitom si pořád žít jako král a mít peníze na hovadiny (1000 Kč měsíčně na důchodové spoření, včera 3500 Kč výměna výfuku u jejího auta, 6500 Kč bude teď během léta platba u zubaře za lepší zuby - taky si platím, je to důsledek blbého životního stylu, kde ani čištění zubů nepomáhá, v kombinaci se socialistickou doktorkou, a nekvalitně provedenými plombami), a přesto jak vidíte, když nemáte kýbl výmluv, že jste chudý, tak máte účet plný prachů! A to i bez nějakého blbého zahradničení.
Můj účet se k tomu nehodí absolutně, protože jsem jednak v trochu jiné mzdové kategorii, a jednak z něj platím hypotéku, elektřinu, a nakupuji spoustu kravin, financuji kde co či koho, takže je to jeden velký maglajz a spíš to připomíná vývoj na burze cenných papírů. Navíc poslední rok či dva nakupuji materiál pro zahrádku/skleníky, a ještě budu (LEDky), takže by nebylo nijak směrodatné, kolik budu mít na účtě.
Jediné, co by se tím dalo dát za příklad je to, že nezáleží na tom, jestli berete minimální nebo (skoro) průměrnou mzdu, zahradničit se časově dá vždycky
Samozřejmě je tu možnost, že to někoho fakt nebaví. Pak ale tyto příspěvky nečte a je po problému..
Takže sorry, jako.. Ne, i když jsem chudý, můžu si zahradničení finančně dovolit (semínka platí matka). A ne, i když se ženu za vyděláváním peněz, můžu si časově zahradničení dovolit (+ z toho mám ušetřené prachy).
Mám tu také jeden dlouhobý test, který prakticky ukazuje, jak moc je zahradničení náročné na vodu (tedy peníze).
Pár poznámek:
- to, že je jednou 10 a jindy 13 kubíků znamená někdy prostě jen to, že ten, kdo to odečítal, si to zaokrohluje (když může špatně odečíst a místo 13 dát 19, tak se nedivím ničemu), a nebo prostě někdo odečte jindy než by měl (ne přesně 3 měsíce).
- to, že někdy je to o 1-2 kubíky víc a jindy méně neznamená to, že bychom snad víc šetřili, ale prostě že zrovna jen pršelo jinak, takže např. nebylo tolik děšťové vody na splachování a musela se holt brát pitná.
- celkem "překvapivě" je v létě spotřeba o něco vyšší. Není to ale tím, že bych byl takové hovado, a lil na kytky pitnou vodu, která je navíc plná chlóru (což by se líbilo tak max. bůrovkám a kiwi), ale tím, že se občas umyje auto, wapkou propláchne jezírko či fasáda, a logicky, že se asi 2x až 3x víc denně sprchujeme než v zimě
Jak vidíte, v zimě je spotřeba mezi 8-12 kubíky za 3 měsíce (tj. 1300-2000 l/os/měsíc), zatímco v létě je to 13-17 (2100-2800l/os/měsíc). Náš průměr je tedy přibližně 2050 l/os/měsíc.
Podle PVK je průměrná spotřeba vody v Praze na osobu 108l denně, tj. 3240l/os/měsíc.
Podle Veolii spotřebuje 4 členná domácnost ročně 150-190 tisíc litrů vody, tj. průměrně 3125-3958 l/os/měsíc.
Takže ne, není to dražší, a ne, není to tím, že bychom se nesprchovali a chodili jako prase U nás se spotřebuje v průměru 85l/os/měsíc jen na pití (čaje).
P.S.: Provokace pro vegana Garyho (stejně to nebude číst) Jeho oblíbení Bonobo ( https://a-z-animals.com/animals/bonobo/ ) také jedí vejce a med Mimo jiné.. (to že to někdo ale jiný dělá nebo se to tak dělalo, není ale výmluva to dělat dál). A můžeš mě strašit definicí slepičího vejce Sakra, Gary, já zalévám zahradu vodou z čistírny odpadních vod kbelíkem, hrabu hlínu bez rukavic a pak těma rukama žeru! Zkus to trumfnout!
P.S.2: Pokud se rozhodnete chovat slepice, lze je dokrmovat kukuřicí (prý až do 40% obsahu potravy http://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/...?krmivo=13 - zase ne moc, aby nestloustly a nepřestaly snášet, tj. ideálně přes zimu). Tzn. že ušetříte peníze za obilí (kukuřice má větší výnos a na vesnici si můžete snadno založit menší políčko na pár metrech taky). Nejlepší by stejně bylo mít velké pole, kde by si nahrabaly zadarmo (a ještě by to pohnojily a zoraly), popř. jim dávat zbytky ze zdravé stravy od Vašeho stolu.
P.S.3: Některé ty čínské 230V růstové LED žárovky do E27 patice, byť byste je koupili tady u nás, nejsou zrovna kvalitní (u té 18W/30W zhaslo asi 15% diod - vypadá to, že celý 1 okruh). Ne každý kus z Číny musí mít nějaký defekt, ale je prostě škoda, že tady v ČR zatím neexistuje nějaký mezičlánek. Buď máte něco z Číny za pár stovek, a nebo od českého výrobce přibližně to samé už za pár tisíc. Ještě zbývá omrknout např. Britský Amazon, ale i tam prodávají čínští výrobci.
Slib je slib, takže jsme udělali menší "vegan" nákup.
krátká verze: zatím nic moc
dlouhá verze:
Obchod se zdravou výživou se nakonec ukázal být spíš kavárnou než restaurací, takže jejich denním menu (hrachová kaše) mne tedy vážně neuctili, ale využil jsem alespoň prodejnu. Vegan restauraci jsem našel v Hradci Králové, takže až bude příležitost tam jet, vyzkouším ji.
Co jsme nakoupili si můžete prohlédnout na fotkách. Ne všechno je 100% vegan, něco je spíš vegetariánské (vejce a mléko ve výrobku). A osobně mám trochu odpor proti nálepce "zdravá výživa", protože si pod tím představuji slepence semínek s nevalnou chutí.
Výrobky jsou trochu dražší, než jsem čekal. Na druhou stranu, většina z nich je tzv. BIO nebo pochází z ekologického zemědělství, takže v takovém případě by to bylo dražší, i kdyby šlo o maso. I tak ne moc dobrý nápad. Na vesnici nebude problém si případně dané výrobky vypěstovat nebo vyrobit ze základních surovin, ve větších městech si zase myslím, že bude bohatější nabídka a nejspíš narazíte i volitelně na nižší cenovou kvalitu.
U některých výrobků byl problém (kromě ceny) trochu zvláštní chuť (ne nutně špatná, prostě jiná). Ale to může být také v něčem jiném. Třeba paštiky jíme ty nejlevnější, co jsou v obchodech dostupné. Když jsme měli párkrát možnost ochutnat (jako dárek) opravdu kvalitní játrové paštiky, kupodivu nám moc nechutnaly (asi je člověk moc navyklý na "chemii" a náhražky masa). A třeba když jsem poprvé ochutnal vlastní okurky, také nám jejich chuť přišla proti kupovaným dost zvláštní. Takže kdyby mi třeba nějaká velmi dobrá restaurace připravila nějaké opravdu kvalitní jídlo, "bojím" se, zda by mi vůbec chutnalo.
Prozatím jsem vyzkoušel následující výrobky (vše subjektivní dojem):
- veganské párky jsou v umělém střívku, takže se nedají jíst přímo (nutno loupat, to jsem u masových párků vždycky nesnášel). Když jsme jeden zkusili syrový, nechutnal kupodivu zrovna blbě. Ne teda jako párek (resp. porovnáváme to s tím nejlevnějším "vídeňským" ze supermarketu, takže možná ani nevím, jak vlastně pravý párek má chutnat), ale dalo se to. Ale když jsme si ho ohřáli v páře, možná jsme něco zvorali, ale chutnal pak trochu divně. Prakticky to ale stačilo přebít hořčicí a byl z toho hotdog (špatně uvařený se ale může při "loupání" rozpadat). Ale nevidím důvod, proč si kupovat náhražku masa, a pak ho stejně necítit (co se mne týče, já masa stejně pojím tak na dva prsty). Problém ale může být v tom, že klasické párky jsou většinou uzené. Takže kdyby se třeba vegan párek vyudil, třeba by také načichl. Měli tam jen 1 druh, takže moc na výběr nebylo.
- kukuřičné "chlebíčky" byly rozhodně lepší než onen "polystyren", co se chroupe jako zdravá strava. Chuťově klasické, neurazí, a dá se to sníst jen tak. Jako, snědl jsem to komplet, ale nemůžu to mít každý den.
- tofu paštika byla první den asi to nejlepší. Chuťově se velmi blížila klasické paštice v plastovém obalu, ale chutnala jakoby trochu po paprice. Sežral jsem jí celou (namazanou na těch plátcích z kukuřice). Docela zajímavá je skladovatelnost až do +27.
- semínkové krekry není zrovna něco, co by mne zvedlo radostí ze země. Samotná semínka OK, ale to jejich pojivo nechutnalo zrovna extra. Nějak to nedokážu popsat. Ale když jsem si to namazal tou paštikou, tak už s tím nebyl problém. Tedy pro chuť se to jíst nedá, jedině kvůli těm živinám.
- zeleninový snack jsou prakticky chipsy, a ty popravdě nemusím. Přišlo mi to spíš trochu moc přesolené.
- nejhorší ze všeho bylo sójové mléko. Tabulkově vypadá zajímavě, ale chutnalo tak trochu jako když zkysne to kravské. Vím, že údajně existuje asi 7 druhů vegan mlík, a dost možná mohl být problém v tom, že to je (teplý) nápoj v prášku. Kdybych si třeba koupil kravské mléko v prášku, nemuselo by mi rovněž vůbec chutnat. Mamince stačila lžička cukru, já to nezakryl ani několika lžičkami granka. No, zkusím experimentovat dál. Třeba někde najdu v tekutém stavu.
K tomu jsem si koupil klasický pomerančový džus, a něco dalšího, už z normálního obchodu, ze sekce "bezlepkové, zdravá výživa". A zeleninu ze supermarketu. Upřímně, i když může jít jen o špatný výběr potravin (taky mi nechutná všechno živočišné, co se prodává, třeba moc nejím vepřové maso, kaviár vůbec, kozí sýr nebo plísňový taky nejím vůbec, a naopak z rostliné stravy třeba hrachová nebo ovesná kaše fuj, atd.), tak jsem čekal trochu lepší zážitek, a úplně si dovedu představit spoustu lidí, jak si po prvotním nadšení začnou myslet, že jsou vegani blázni. Já jsem si večer spravil chuť a dal si syrové ředkvičky a kedlubnu, a měl jsem z toho rozhodně mnohem lepší chuťový zážitek, byť ani nebyly vlastnoručně vypěstované. Ale to mě nemůže nutričně uživit.
Druhý den jsem zkusil ještě další dvě položky:
- veganský burger s vegetariánskou majonézou. Asi takhle: chutná to malinko jinak, ale jinak je to chuťově na stejné úrovni, jako hovězí burgery, co se dají koupit po 8 ks do 100 Kč v Kauflandu. Čili, tohle bych klidně i dokázal jíst. Zvlášť s vlastním kečupem z rajčat, co máme ještě od léta (divné, žádné konzervační látky, jen rajče a cukr, a nic tomu není).
- tu majolku jsem si ještě dal na rohlík s rajčetem. Nevím, zda to bylo její chutí a nebo tím, že ta rajčata z obchodu zrovna tentokrát žádnou chuť neměla (jako fakt), ale měl jsem spíš pocit, že jím rohlík s mrkví
Koupili jsme si za 5 Kč zázvor, protože nakládaný je celkem chutný k suši. Udělal jsem si pár odřezků, a zkusím ho repěstovat. Ale když jsem si při krájení přičichl, to byla tak sladká vůně (něco jako limonáda, prostě úžasné), že jsem neodolal a ukousl si kus syrového. Znáte ty vtipné příhody, kdy někdo sní hodně wasabi, protože neví, co to udělá? No, tak si představte něco jako silný pepř v případě zázvoru Prý je to ale zdravé, takže jen vymyslet, jak se to nakládá (nastrouhané, sladkokyselý nálev? Nevím). Čaj z toho byl ale sakra výborný!
Nu což, ptáky nezastavil v rozvoji asteroid, tak proč by mě zastavil prvotní neúspěch. Třeba by stálo k zamyšlení nesnažit se o nějaké náhražky jednoho typu stravy (maso), ale prostě plně využívat možnosti stravy druhé (rostliny). Jo, mám situaci ulehčenou hodně tím, že pokud mám na výběr, raději si dám kedlubnu než biftek, zvlášť, když to první mi vyroste skoro zadarmo doma. Ostatní si s tím případně budou muset poradit jinak..
btw.: doporučuji si najít na You Tube argumetační videa proti veganství od takových zajímavých lidiček, se kterými je sranda - člověk narazí na zajímavé věci, když něco hledá
(pak se dozvíte, že vegani jsou nemocní, měli by chcípnout, ale že veganská strava na 1 měsíc je fajn, protože vám očistí tělo.... od čehože?? Že by třeba od škodlivého sluníčka? a pak takový ten hezký argument v diskuzích, že vegani ať si žerou trávu. Jako že třeba paradoxně k jezení trávy mají spíš masožravci skrze těla krav A že jen maso dělá svaly. No, ještě že nejsem až tak 100% pacifista, protože bych rád viděl, jak to takový nabušený svalovec, který by mi určitě rozmlátil hubu, o tom nepochybuji (je jistě hrdost se prohlásit takovým masožravcem/všežravcem), jak to nandá takovému nabušenému gorilímu samci v přirozeném prostředí, což je náš dost blízký příbuzný, a nezapomneňte, má taky špičáky! No prostě vám to hned zlepší náladu - jako, já chápu, že skoro každý může pro někoho dalšího vypadat jako debil, třeba tím, jak se chová nebo vyjadřuje (a pro mne je to plus, protože to znamená, že se mám pořád od koho něco možnost naučit, protože vždycky si můžu něco myslet blbě nebo něco dělat blbě, a "hádat" se o něčem na netu je nejrychlejší způsob, jak vám vaši debilitu může dokázat hromada lidí), ale je asi fajn, že alespoň v něčem nepatřím na úplné dno ).
Jo, a hlavně si dávejte velký pozor na to, abyste v něčem neměli ani jedno Éčko! Třeba takové E300 je pořádně nebezpečné, může Vás i zabít ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_C )
Víkend jsem věnoval hlavně propojování hadic ve skleníku (zapomněli mi minule poslat T kusy, teď mi zase došly kovové stahovací sponky - když člověk neumí počítat, tak je blbej) a přípravou plůtku pro kiwi (řez latí, natírat a zatloukat budu asi příští sobotu).
Jak můžete vidět na fotce: "Tak takhle, soudruzi, má vypadat správně zakopaný skleník!"
Už jsme přesadili první brambory z květináčů a saláty "ven" (resp. z jednoho skleníku do druhého). Už aby konečně přestalo venku v noci mrznout, a mohly se vysadit do děr už olistěné keře a stromky, co jsou zatím ve skleníku (protože se bojím, aby v těch pidi květináčích nepřerostly). Oseli jsme pidi-políčko zbytkem plodin (mrkev, hrách, pórek, atd.)
A možná budeme mít nové přírůstky do rodiny (kromě černého kocourka z loňska, který je ale stále plachý, se zde objevili dva noví: jeden mouratý, který je hodně plachý, a jeden bílorezatý, který se sice pohladit zatím nenechá, ale jinak přítomnost lidí u sebe dost toleruje, stačí se s ním domluvit očním kontaktem).
Beru jednu věc v potaz, a to, že tohle někoho nemusí vůbec bavit (každého prostě dělá šťastným něco jiného). Ale taky tyhle hovadiny není okolo vůbec nutné dělat. Mě to jen prostě baví (cenově všechen ten materiál navíc jen prodražuje výnosy, byť jde jen o "pár stovek" - prostě mi přijde zajímavější, že v době, kdy na to mám, si to prostě koupím, zabavím se tím, a pak už to budu jen používat a nebudu se muset tolik honit, abych vydělával dost peněz na jídlo, bydlení, atd.; vtip je v tom, že kdybych chtěl v příštích 50 letech svého života utratit za ovoce a zeleninu byť jen 1000 Kč za měsíc, musel bych teď utratit půl milionu Kč za skleníky, aby se to už děsně nevyplatilo, a takový blázen nejsem ale ta myšlenka je zajímavá Postavit skleník za 250 tisíc nevím jak (když 7m2=10k, tak tohle by bylo 175m2), tak už bych do konce života asi jídlo ani kupovat nemusel - no, to jsem se trochu zasnil; btw:
kdybych do konce života zůstal v nájmu za hezkých 6000 Kč za měsíc (včetně elektřiny, tepla a vody, a nějakým zázrakem i fond oprav), tak bych od svých 20 let zaplatil 5.040.000 Kč, zatímco za vlastní dům s náklady 2200 Kč/měsíc (eletřina+teplo 1680 Kč/měs), včetně pozemku a úroků na hypotéku bych dal 2.500.000 Kč + 1.880.000 = 4,4 milionu. Pořád jsem o půl mega bohatší než obyvatel bytu, jenže já budu mít v 90 letech (což je asi tak nejzazší věk, kterého se mám šanci reálně zatím dožít statisticky dle mého příbuzenstva; mimo tam také končí deklarovaná životnost mého domu) něco s hodnotou (starší dům+pozemek), zatímco nájemci nebudou mít bohužel ani to. A to ještě uvidíme, zda se elektřina za tu dobu zdraží víc než nájmy. Já to ale vidím opačně: vlastní dům mi dá svobodu, nemusím řešit, že mne vyplaví soused nade mnou, že dostanu výpověď z nájmu, že po mne budou chtít ostatní nájemci zaplatit růžovou fasádu, protože se většinově shodli, nemusím chodit do parku dva kilometry, když ho mám hned za dveřmi, a pokud už náhodou vyletí dům do povětří, bude to mou vlastní blbostí a ne tím, že někdo z dalších 20 partají nechá puštěný plyn, což nemám šanci jakkoliv ovlivnit, byť ta šance je velmi nízká (a ani jsem si plyn do domu raději nezaváděl, protože to jednak stojí peníze (komín, kotel, revize), a jeden nemůže nikdy říct, jak moc je sám vlastně blb), a nejsem otrokem příjmu, protože i kdybych přišel o práci, mohu si dovolit utáhnout bydlení i ze životního minima, takže krásná psychická pohoda na obzoru "tady nemáš žádnou moc, kapitalisto šedý"; a pak tu máme ještě to zahradničení a vlastní bio jídlo, muhehe - ale plně respektuji to, že se někdo rozhodne pro jiný život a je tak šťastný, ale upřímně: jen to prostě někdy nedokážu pochopit, to je celé).
P.S.: Ano, celá republika se nemůže přestěhovat na venkov, protože by se tam prostě nevešla. Ale v tom není žádný problém, protože ne všichni, kdo bydlí v nájmu, si na něj stěžují a nejsou v tom šťastní (kromě toho, teoreticky, kdyby se přestěhovala jen část lidí, bylo by víc volných bytů a to by mohlo zahýbat s cenami nájmů)
Nikdo neříká, že musíte stavět opancéřovaný skleník se systémem hadic a LED osvětlením Vlastně nemusíte vůbec stavět skleník (i když se podle mne vyplatí = prodloužení sezóny - kiwi a zimolezy, co přišly jako holé větve, už mají 15 cm nové šlahouny, hromadu listů nebo květů, zatímco venku ještě nekvete ani zlatý déšť a vrba teprve nesměle vytváří první lístky, a brambory, které už mají 15-20 čísel, by venku v takové podobě možná i zmrzly).
To mi připomíná, možná by se hodilo za časovač přidat zásuvkový termostat, aby LED světla vypnul v případě, že ve skleníku bude teplota nad 25 (protože to většinou už svítí slunce dostatečně a hlavně se prodluží životnost svíditel kvůli horšímu chlazení).
28.03.2017, 11:19 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 28.03.2017, 11:30 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Název videa je sice pro vegany, ale co jsem si poslechl, tak se to dá klidně pojmenovat "jak si sám levně zajistit zdravé a ekologické jídlo", a hodně je tam věnováno sběračství (fakt nekecá, chodí k nám soused, ať si mu jdeme otrhat třešně či jablka a zadarmo) či pěstování (zahradničení) a je to česky (takže lze jen poslouchat a nemusím číst titulky). A i obyvatelé měst si tam přijdou na své (+ zmínka o tom, jak naše supermarkety "neplýtvají" potravinami):
06.04.2017, 10:56 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.04.2017, 15:37 uživatelem Martin. Edited 4 times in total.)
Jaro je tu v plné síle (mám ho rád, ještě tak kdyby člověk nemusel chodit do práce, ale i s tím si snad brzy poradím), i když u nás je nějak opožděné (všude už zlatý déšť kvete, u nás se teprve začínají nesměle rozevírat první poupata). Alespoň, jak se zdá, vše zasazené se ujalo, a snad až na břečťany a část růží, které si budou muset udělat některé větve znovu (nebo jestli na nich zvládnou jen vyměnit listy, to se ještě uvidí), vše pučí a nebo už má listy. Už se zde asi týden potulují první včely a čmeláci, kteří ovšem trochu marně hledají dostatek květů, takže zkouší vše, co je alespoň trochu barevné (včetně mě ale stačí jim dát 10 vteřin a zjistí, že to je blbost, a odletí). Kočky jako vždy naprosté leháro.
(fotky jsou trochu zastaralé: než jsem je donesl po třech dnech k PC ke zpracování, třeba taková meruňka už má hromadu listů - a na fotce jen pupeny).
Pokroky na zahradě
- všechny rostliny už byly přesazeny ze skleníku ven do svých děr, kiwi mají ještě okolo seno, aby se jim nepřehřívaly kořeny (dostaly rašelinu). Ještě ten plůtek (natřený je, ale ještě musím sehnat vrták na jámy, do který je latě zatlučou. Už dlouho jsem totiž nic nezvrtal ). Týkalo se to i brambor, kterým už byly květináče malé.
- většina sadby se rozsadila a přesunula na "dozrání" do menšího skleníku. Saláty, kedlubny, květáky, okurky a část brambor je v něm už přímo v zemi. Ostatní přijde na záhon, až bude víc teplo (a bude to větší); část rajčat (balkónová) přijde do kbelíků na IBC nádrž pod střechu. Na záhoně raší první ředkvičky (ve skleníku už je budeme mít snad do 1 týdne k první sklizni), hrách a česnek. Dokonce i první brambory (když nepočítám ty předpěstované).
- skleník už mám (kromě opláštění) konečně hotový, dodělal jsem i automatický otevírač oken (za boha jsem nepochopil, jak ho mám dle papíru přidělat ("to abych byl študovanej nevim jak, abych tohle pochopil, prostě budu stavět normálka a hotovo"), tak jsem si poradil po svém + výhoda je v tom, že se dá velmi snadno od okna v případě potřeby odpojit, a nemusel jsem (jak tvrdil návod) z okna nic demontovat). Zatím to při otevřených dveřích zvládá udržet teplotu do +36 (venku ve stínu +24), a zavírá se plně při +20.
- do skleníku ještě v květnu nakoupíme pár rostlin, které nebyly zrovna v nabídce (martej, narančila), a protože se zdá, že se skoro všechno krásně ujalo (mimochodem rýmovník se dá krásně množit, když zasadíte omylem utrženou větvičku do země), dokoupíme ještě velkoplodé kiwi, které nedělá nic, a stévii, která zvadla (no co, žádný učený z nebe nespadl ). V nejhorším budeme mít dvoje.
- letos bude asi větší nadprodukce než jsem čekal. Balkónových rajčat máme přes 15 a tyčkových asi 25 (pokud přežijí všechna). Teda i kdyby každá rostlina dala jen 5 kg, tak to bude skoro 1/4 tuny Ale z přednášek jsem zjistil, že když rajčata usuším, tak je v zimě pak prý mohu třeba rozmixovat spolu s ořechy (které si zadarmo nasbíráme kolem cesty k rybníku), a budu mít něco jako boloňskou omáčku třeba ke špagetám. To kdybychom je nestíhali jíst a ani kečup by už nebylo kam dávat (z toho se zase snadno vyrobí třeba pizza, nebo hranolky - protože oboje se dobře skladuje (mouka, brambory)). Průměrně prý člověk sní ročně 12 kg. Jde totiž o uschování, protože mrazák není nafukovací. Další možností je naučit se je nakládat, ostatní ovoce třeba zavařovat a zeleninu kvasit. Z ořechů se dá připravit čerstvá pomazánka (protože ty se nezkazí).
- vypleli jsme skleník (ve dvou práce asi na 5 minut). Plevel necháváme ležet volně na půdě. On uschne a vrátí se tím do půdy ty živiny, které si dovolil drze ukrást! Už se nám tam hojně nastěhovaly dešťovky (žížaly), takže se o zbytky postarají.
Ostatní:
- v květnu by mělo přijít vyúčtování elektřiny. Ve skleníku už asi týden nesvítím, ale topení je stále v pohotovosti (nicméně v noci už dlouho nemrzlo). Jsem zvědavý, jestli se to vůbec projeví (protože jsme měnili ledničku, místo elektrického sporáku si dali indukční, kočkám se topilo déle, zima byla také nějaká divná, takže v tom možná těch "pár set" Wattů ze skleníku nebude hrát vůbec žádnou roli).
- pokud byste se chtěli stravovat obecně zdravěji, tak se zkuste zaměřit na kvalitu vody (zda v ní nemáte zbytky léčiv, případně hnojiv, poněvadž tyto věci se z ní jaksi chlórem ve vodárnách neodstraní, že?) a soli (doporučená je přírodní, ne kuchyňská, protože v té NaCl chybí všechny ostatní minerály).
- pokud si chcete pěstovat domácí borůvky, tak ty, pokud nemáte uzavřený ekosystém (koloběh živin), nebudou prý až tak zdravé jako ty z lesa (to není z mé hlavy, ale holt se vyplatí sledovat přednášky o všem). Což naštěstí není náš případ, protože u nás se recykluje skrze ČOV a kompost vše, takže co se z půdy vezme, to se tam zase vrátí (nedochází k jejímu znehodnocování). Stejně tak skořápky z vajec by se měly vrátit slepicím (nebo použít jako hnojivo do země).
- další mýtus ("etické chování je možné jen s německým platem") tak trochu zbořen, matka v práci má kolegyni, která má doma farmu. Dostaneme od ní vejce z volného chovu (a tím není myšlena hala) za 3 Kč/ks (což je o 20 haléřů levnější než klecový chov z místního supermarketu o velikosti M).
Prý si pro ně jezdí i lidé z Prahy (nejspíš tu mají chalupu, tak to berou jedním vrzem, protože to je totiž přes 120 km). Holt, kdo hledá, najde a ušetří. Nemyslíš, zaplatíš!
Mimochodem, na té farmě má asi 70 ovcí, slepice, křepelky (na vejce), pole (rostliny) - což boří další předsudek, že člověk, co chodí do práce a bere +/- minimální mzdu, na to prostě nemá čas (a peníze - skutečně to téměř vypadá, že je někteří lidé až zbožšťují, co se týče jejich vlivu).. Co mne na tom fascinuje až k neuvěření, že byť je jich v rodině snad 10, chodí do práce, a přesto to zvládají, přitom sama majitelka ještě dělá průvodkyni na hradě, a hraje v ochotnickém divadle. A nehledě na svůj oficiální příjem dává práci brigádníkům.
Budu ale fér, protože i v Praze se dá pořídit vejce s 30% slevou za 2.3-2.5 Kč, ovšem jde jen o velikost M. A ještě před týdnem stály 3.5 Kč a víc. Platí, když si jich koupíte 30 ks (jinak stojí až 5.8 Kč/ks). A nejspíš zase půjdou nahoru, protože akce platí jen týden. I tohle ale beru jako výhodu, protože si nemusím pořizovat obří ledničku, když bych všechno kupoval po "vagonech" (paní nás nenutí k odběru hromady vajec kvůli slevě). Mimochodem, vejce L váží o 10g víc než vejce M (53-63g vs. 63-73g), přitom je i 1.5x dražší. Údajně má L vejce víc bílku na úkor žloutku, ale někdo si dal tu práci a zjistil, že to není až tak pravda. Dalo by se předpokládat, že dobře živená slepice s volným výběhem by mohla dávat i větší vejce jaksi automaticky (vejce navíc skladováním váhu ztrácí, "vysychá", byť jsou to jen max. 1-2 gramy týdně).
Ještě by se dalo polemizovat o tom, jaké vedlejší produkty by se mohly teoreticky najít ve vejcích z velkochovu, neboť ty jsou nejspíš krmené zase obilím/kukuřicí od velkopěstitelů (vivat antibiotika - opět, nevěřit hned všemu, ani tomu, že tam jsou, a zjistit si to) a ti nejspíš používají chemická hnojiva/postřiky, což sice slepice doma nejspíš také (pokud si pšenici kupujete), ale ty si k tomu ještě dost nahrabou a také mají přístup k trávě, a své bude mít možná na trávení i možnost pohybu, byť slepice není kůň. Vegani by z toho radost neměli, ale jednak jde o dětské krůčky, a jednak jde o to, co si zatím dovedu zdůvodnit. 1 vejce = 27% denní dávky B12.
Ale ruku na srdce, kdo v minulém století v Československu řešil zdravou výživu (třeba omega3 z mořských ryb). A žijeme? Jíst vejce možná není na 110% zdravé (ale to se nedá říct o ničem na této planetě, i (čistý) kyslík je jed), ale je to přirozené i v přírodě, ať už jde o masožravce nebo bíložravce (člověk je něco jako panda: to je také masožravec, co se naučil jíst vegetariánskou stravu stravu; a trvalo jí to asi 10 miliónů let. U člověka to je teprve asi 1 milion let, co jíme maso. Mléko naproti tomu ale vážně nepije žádné jiné zvíře v přírodě, a i my ho pijeme cca. 10.000 let; nemusím být znalec biologie, abych si domyslel, že tak rychlá adaptace asi nebude bez následků - je fakt, že v přírodě žádný masožravec ani bíložravec ani všežravec mléko pít nemusí, zadejte do Google "osteoporóza u zvířat volně žijících" a vyjede vám kulaté číslo výsledků; je pravda, že se o to doteď nikdo pořádně nezajímal, ale kdyby to byl pro všechna zvířata nějaký problém, už by se s tím evoluce dávno vypořádala - pravda, našel jsem zmínku, že se u některých možná něco takového vyskytlo https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1105064 což ale může být problém jedinců, kteří budou jednoduše z evoluce odstraněni přirozeným výběrem; my to umíme léčit, ale nebylo by lepší se zaměřit spíš na příčinu než následky? To není o tom, že když jsme něco nejedli dřív, že to je škodlivé - určitě se najdou třeba nějaké mořské řasy, které pro člověka budou velmi výhodné, i když jsme tvorové žijící na stromech, ale spíš jde o to, že ne všechno, co dneska jíme, je bez následků - a pořád si myslím, že když se náš druh miliony let bez toho obešel, tak než jíst něco, co nám něco dává, ale pak nám něco jiného zase bere, je lepší to prostě nežrat; ale nahradit to sójovým mlékem rozhodně alespoň u mne fungovat nebude Plus vyřazení mléka, které mi jaksi na zahradě nevyroste, bude benefit pro mou peněženku. Spíš by se chtělo ptát "pokud musíme pít mléko kvůli vápníku, i přes jeho možné zápory, proč nám vápník z těla mizí, když zvířatům ne?").
Také byste se divili, kolik zahrad tady na okrese se najednou přeměnilo na pastviny byť jen pro 2-3 ovce (téměř si připadám jako ve filmu Rozpuštěný, vypuštěný Jedu autem, a ovce, ovce, ovce.. a co je to tady všechno za zvířata? Koně), a podle reportů od mámy z práce (což jsou dělníci se mzdou 20k až 30k) si další lidé pořizují skleník (a ani jim se ho nedaří postavit snadno což ukazuje, že ty polykarbonáty v akci jsou fakt šunty a že nejsme tak (moc) blbí my. Jo, je fakt, že mám asi trochu zkreslený pohled, přeci jen jsme na vesnici, ale i v přilehlých obcích má skleník snad každý 2. dům, a třeba můj táta, co bydlí uprostřed malého města, má 3 (ten si založil i vlastní "les"). Popravdě, dřív jsem moc nechápal "co na tom vidí".. Ale není ostuda si přiznat, že jsem měl hloupý názor.
A pokud se dá věřit TV zprávám, zahradničení (resp. pěstování; nikde nebylo řečeno, že šlo o zahrádky) se teď dostává do módy. To spolu s tím, že u spousty zahrádkářských kolonií jsou údajně opuštěné (=zanedbané) pozemky, znamená, že váháte-li (jakožto obyvatel bytu), je právě vhodná chvíle se rozhodnout (než Vám tzv. vypálí rybník někdo další, protože jak známo, kde je poptávka, vyšroubuje nabídka cenu nahoru).
P.S.: Doufám, že se zase najde někdo, kdo na truc začne chlastat mléko po hektolitrech. Možná bych příště mohl napsat něco o škodlivosti arsenu a konzumaci plutonia
- když už jsem to nakousl, zkusili jsme další z nakoupeného jídla, tentokrát Robi plátky (s hranolkami).
Když se to správně osolí, posype paprikou a na oleji (řepkovém) v troubě udělá přímo s hranolkami (ty teda na sucho), je to normální jídlo (koření je základ, a je fuk, zda to není maso nebo je maso). Plátky s tofu na způsob hranolek se sice jíst daly, ale asi nemám moc v oblibě cokoliv, v čem je sója (mámě to třeba chuťově nevadí). Zatím mi maso v jídelníčku nějak vůbec nechybí (a kupodivu ani všechny ty sladkosti ve formě bonbónů a tyčinek). Přitom je to defakto z mouky (a jeden plátek je prakticky 40% denní dávky bílkovin; B12 neřeším - mléko, vejce, půdní bakterie ).
Resp. včera jsem měl sekanou, polotovar z obchodu. Jako, přechod od toho bude docela snadný, protože se to chuťově až tak moc neliší od toho tofu Můžete namítnout, že si mohu koupit kvalitnější maso (a třeba nebude ani o tolik dražší), ale kdyby to nikdo nekupoval, asi by to v obchodech nebylo, že? Takže hledáme náhradu za toto jídlo. Kdybych bral měsíčně 50 táců, tak bych si nejspíš byl schopen i koupit hotovou zdravou výživu (i bez masa), a taky bych možná ani nezačal zahradničnit (takže je dobře, že tolik neberu - stejně, když se podívám zpětně, tak všechno "špatné", co se nám v životě stalo, bylo vlastně nakonec super, protože díky tomu jsem skončil na vesnici a zrovna v této konkrétní, kde je všechno fajn).
Po zimě jsem trochu shodil, asi jako kočky (kdyby to někoho zajímalo, tak to začalo před tím, než jsem začal přestávat jíst maso), takže mám teď 65 kg, což se ale ustálilo (jak by řekl Martin Rota: nepřibírám, protože NEŽERU). Beztak do zimy zase přiberu, až bude kozí mléko (před asi měsícem kozička porodila, tak čekáme asi na odstavení - do té doby jsem si mléko z jídelníčku vyřadil, a máma ho nikdy neměla moc ráda, takže tady "no problemo" - když si nebudu zakyselovat tělo, tak vápník nemusím tolik dodávat, protože ho neztrácím; btw o kyselinotvorných věcech je taky fajn si něco přečíst: pak vám nebude divné, proč mléko a maso je pro organismus kyselé, a naše vlastní maso není? Ne, maso a mléko je třeba možná zásadité, co já vím, ale působí přesně opačně: http://www.bio-life.cz/clanky/zdrava-vyz...nismu.html ovšem stejně jako ořechy, ocet, rajčata, atd. http://www.jakorybicka.cz/wp-content/upl...travin.pdf To uvádím jen jako protiargument některým veganů, kteří mávají "kyselým masem a mlékem" a pak se to pere s ostatními lidmi, kteří argumentují kyselým žaludkem. Na druhou stranu, vždycky bylo normální dávat kočkám pít mléko. Tak proč se dneska tohle najednou velmi nedoporučuje?).
Lněné semínko v jogurtu chutná naprosto normálně. A když si do něj namočím i ty "hnusné" zelné krekry, kupodivu se najednou dají jíst.
Na trh (ale ne v ČR) se dostávají nová věrná bílá denní LED světla (další info ve spoileru), ale přišel jsem možná na to, jak to vyřešit levněji nákupem u nás (na konci spoileru)
Firma Kyocera představila bílé LED, které se spektrem velmi blíží tomu slunečnímu http://www.solidstatelightingdesign.com/...s-kyocera/
Dobré je, že to obsahuje i žluté/zelené světlo, které je dost možná nutné pro vývoj určité části rostliny: http://www.growing-basil.org/artificial-...ing-basil/ ale zase tu chybí část červeného světla. Když přes to ale přiložím cca. růstové spektrum rostlin, nevede si zase až tak blbě. Viz. příloha:
Výhoda je snad přítomnost i UV, což má příznivý účinek i na člověka, protože do bytu se přes okna UV nedostane (vitamín D). Otázka je, za kolik se to bude prodávat.
Jejich CRI98 se už prodává https://store.yujiintl.com/collections/vtc-series byť zatím jen jako pásky. 5 metrový pásek dává 900*5 = 4500 lm (při 4000K) resp. 480*5=2400 lm (při 6500K, což by mělo nejvíc odpovídat slunečnímu světlu). Velká výhoda je, že to jede na 12/24V, a takový zdroj seženete velmi levně (např. z fotovoltaiky nebo z 230/12V trafa, které je přeci jen běžnější než 36V). Spotřeba je 15*5 = 75W. Ne zrovna málo. A stojí to necelých 200$, tj. asi 5000 Kč, což je teprve darda. Snad to klesne, beztak je to jen tím, že to je nějaká novinka. CRI95 mají i 230V žárovky, 900lm, 10W spotřeba, cena 40$ (1000 Kč, což je 10x dražší než 10W LED prodávané u nás běžně v obchodě). Ani jedno se nemusí chladit (výhoda). U nás se dá něco podobného koupit za 950 kč (7W):
To mi zatím vychází jako nejlepší řešení. Spektrum skoro ideální, sice jen 4000K, ale lepší než nic (měly by existovat určitě i 6000K), svítivost dobrá, cena relativně slušná (za 1000 Kč máme něco přes 4000 lm při 48W, denní bílou a přitom spektrum vyvážené i pro rostliny). Chybí jen to UV, které by se muselo doplnit nějakou extra UV žárovkou za stopade.
12W zdroj 12V stojí 70 Kč. 120W asi 360 Kč, což není marné: https://www.smdledzarovky.cz/napajeci.zd...oCyYbw_wcB (utáhne 10 takových pásků, tj. 10500 lm - z větší blízkosti možná až 2x 3x tolik). Nevím, zda potřebuje chladit, ale v nejhorším se dá hodit třeba do garáže a jen natáhnout dráty.
Nějakých 6000 lx z jednoho pásku je asi 1/3 min.dop. hodnoty pro pěstování (20k), tzn. že tři pásky vedle sebe by to mohly jistit. Pro květ je potřeba 2x tolik (hodnoty pro bílé světlo).
Bílé denní pásky s CRI skoro 100 by možná vyřešily pěstování (alespoň některých druhů) zeleniny v zimě (zda by to stačilo na rajče bude chtít teprve vyzkoušet). Možná to není 100% efektivní pro rostliny, ale jestli to je 85-90%, tak super, protože to je tiché a ideální do bytu kvůli lidem, stojí to pakatel a nemusí se chladit ventilátory (rozhodně bych je ale nelepil na strop kvůli odvodu tepla).
Změna plánu Nevydržel jsem čekání, o víkendu se sebral a zajel si do Kruhu hned (takový výlet do podkrkonoší). No, něco málo jsem tam utratil, ale hlavně, že už mám vše, co jsem chtěl mít (plus jsem koupil i čajovník).
Ale víte, čeho jsem si všiml? Jak ti lidé dneska fakt nemají čas zahradničit . Plocha jak fotbalové hřiště, 6 skleníků cca. 20x5 metrů, a nebylo tam pomalu k hnutí, jak tam "nikdo" nebyl. U spousty lidí jsem si dovolil odposlouchat jejich rozhovor, jak si odškrtávali položky ze svého seznamu, a světe div se, téměř všechno užitkové rostliny (hlavně klanopraška jde docela na odbyt). U pokladny fronta jako kdyby přivezli za komunistů banány, a každý druhý v ruce svazek broskvoní/meruněk nebo alespoň jabloní.
- takže skleník je konečně plně dosázen
- sklidili jsme při protrhávání první letošní ředkvičky (z květináče ve skleníku), i když si myslím, že jsou dost pozdě (naproti tomu, ty na záhoně budou ještě za dlouho) - v zimě už budu mít snad doma LED osvětlení, tak vyzkouším, zda vyrostou v zimě v bytě.
- čas do času ještě ve skleníku zase svítím (když je celý den zataženo a je pod +25 uvnitř)
- brzy již možná bude pro většinu lidí běžné si spoustu věcí doma tisknout sám (3D tiskárna za 7-9 tisíc je už slušně vypadající stroj), např. co se týče zahradničení, třeba některé atypické nebo těžko sehnatelné (či drahé) plastové věci, jako Téčka s delším vedením pro 3/4 hadici tak, aby to fakt těsnilo bez nutnost používat stahovací pásky (tj. atyp rozměr), nebo rozstřikovače (teď je cena 1 kg materiálu do tiskárny tak okolo 829 Kč, zatímco třeba 2 kusy T mohou stát i 80 Kč a váží 8g, takže z 1 kg si jich natisknete v ceně skoro 10 tisíc Kč, když budu velký optimista, aneb 8g z tiskárny=7Kč) . Kdo ví, za jak dlouho přijde doba, kdy bude si možnost i v domácích podmínkách "vypěstovat" i maso nebo mléko či dokonce vejce bez nutnosti chovat zvířata (protože to je drahé). A bude to stejně běžné, jako si vyrobit vlastní elektřinu (fotovoltaika) nebo čistou vodu (filtry a dešťová voda).http://biomikro.vscht.cz/vyuka/b2/Biologie_potravin_a_surovin_zivocisneho_puvodu.pdf
- apropo, co se týče té elektřiny, už se dá koupit 250Wp panel za 6105 Kč včetně DPH: http://www.sticka.cz/kategorie/mikromeni...nvertorem/ Výhodou tohoto kousku je, že přímo produkuje napětí 230V (má vlastní invertor). Což je dobré, ať už budete chtít jeden nebo jich později přidat víc (nemusíte řešit výkon invertoru). Vhodné prakticky na cokoliv, od napájení čerpadel zavlažování, osvětlení zahrady či skleníku, čerpadla fontánek, napájení ventilátorů, atd. protože 230V zařízení jsou většinou levnější než 12V. Vyplatí se? Životnost panelů je udávaná na 30 let při koncové účinnosti 55% (ale mohou vydržet i 2x tak dlouho, jen dále klesá účinnost). http://www.ekobydleni.eu/solarni-elektra...vyplati-se Takovýto panel za 1. rok vyrobí cca. 160kWh (a za poslední 88 kWh), tzn. že za 30 let to bude 3700 kWh, při ceně 2.5 Kč/kWh to vychází na 9+ tisíc Kč. Takže, toto se už vyplatí si koupit (navíc instalaci zvládne prakticky i děcko). Při ceně 3Kč (VT, protože můžete jet právě i v době špičky, stačí aby svítilo Slunce) až 11 tisíc Kč (takže po 30 letech si můžete za uspořené peníze koupit tyto panely skoro 2, i kdyby se nezlevnily). Samozřejmě, musíte ten proud nějak využít. Výhodné je to např. pro ventilátory, protože tím odpadá i nutnost kupovat nějaká čidla a regulátory (pokud bude svítit slunce, poběží ventilátor, jinak ne). Pro skladování energie byste potřebovali baterie. Popř. si uzavřít smlouvu s distrubutorem elektřiny a připojit se do sítě. Na instalaci FV elektrárny můžete získat i dotaci od Zelená úsporám (pokud ovšem neplánujete elektřinu převážně prodávat - musíte si zřídit nějakou formu akumulace přebytků, byť by šlo o blbý boiler na teplou vodu). Průměrně dostanete za 1kWh asi 4 Kč. Tzn. že za 30 let byste "vydělali" z každého 1kWp výkonu (4 panely) necelých 60 tisíc Kč (čistý zisk: 35 tisíc před zdaněním - velkou část můžete spotřebovat rovnou sami, většina domů za hodinu dokáže klidně tu 1kWh spotřebovat - my máme průměrně ročně asi 0.7/h, v létě to bude ale o hodně méně, protože teplou vodu vyrábí solární kolektor, ale i ten potřebuje v našem případě čerpadlo). PRE i ČEZ nabízí, že vám vše potřebné vyřídí (včetně dotace, úvěru a výkupu). Tento výrobek mi docela nasadil brouka do hlavy. Takový 1kWh by se mi docela líbil. A bude nutné si spočítat, zda se vyplatí si to nechat udělat od distrubutora nebo si to koupit sám a pak si jen vyřídit papírování. Ono, i kdyby to byla teď "nula od nuly pojde", tak Slunce nám alespoň případně elektřinu těch 30 let zdražovat nebude
- v obchodě měli zlevněné avokádo (což je jedna potravina, o které často mluví vegani). Koupili jsme, zkusili jsme, a nic moc. Ani pomazánka na rohlík nebyla zrovna moc extra. No, alespoň nebudu mít pocit, že jsem o něco přišel. Ale jako, kurňa, ten plod má na sobě víc plastu (resp. ekvivalent ropy), než sám váží! Ekologie hadr. Proč balit něco, co se loupe (vyjídá)? Měli tam i ta slavná Chia semínka, tak je zkusíme někdy také. Také se tam snažili prodávat vejce. Klecový chov 2.6 Kč/ks, s podestýlkou 3.5 Kč, volný chov 6 Kč, ekovejce 8 Kč/ks. Kreténa ze mně dělat nebudou (to zvládnu klidně sám)! No, nekoupili jsme žádná.
- náhoda je blbec, a ten obchodní dům Albert (v Hradci Králové, kdybyste chtěli jakožto místní vyzkoušet) byla náhodou ta samá budova, kde jsem našel na netu veganskou restauraci (ale pamatoval jsem si jen, že byla na nějakém "balkóně", ne adresu). Tak co, když jsem jel kolem a dělali nákup, tak jsem se tam stavil. Nakonec to byla jen RAW veganská restaurace, ale jídla tam byla. No, drahá jako prase, o tom žádná (nebudu ani lhát, spolu s námi tam bylo v tu chvíli celkem 6 lidí, z toho 2 prodavači, zatímco naproti u grilu narváno). Resp. třeba to jsou normální ceny za jídlo v HK, 90 Kč na 300 ml koktejlu nebo 120 Kč +/- za tortilu v restauraci. Pro mne to jsou ceny, které nejsem ochoten platit za žádné jídlo. Ale zkusili jsme chili tortilu. I když byla studená (snad až na teplý talář), tak nebyla špatná (jen trochu ostrá). Já jsem si dal ještě ovocný dort a borůvkový koktejl. Jak jsem zjistil ze složení, ani v jednom nebylo ani zrníčko cukru. A nechyběl mi tam. Bylo to fakt dobré. Vlastně, přežral jsem se jako prase. Měl jsem co dělat, abych to do sebe dostal, a do večera jsem už neměl na nic dalšího ani pomyšlení. Zajímavá zkušenost, že se dá připravit dezert absolutně bez cukru (ovoce mi vyroste, a cukr teda nemusím platit). V tomhle třeba já vidím smysl, se zajímat o vše související, protože tady jde mimo jiné i o mé peníze. Ještě stále hledám něco, kde by dělali veganské burgery.
- btw. tam měli docela hezkou tabulku, kde 100 ml mléka obsahuje 2x méně vápníku, než květák či ořechy, a asi 10x méně vápníku než mák Mák můžu na rohlíku či v buchtách, květák jím třeba smažený nebo v polévce. Opět, mléko je něco, co mi na záhoně nevyroste (i rajčata mají víc vápníku než maso, a přitom sama jsou na tom dost bídně). http://ona.idnes.cz/sedm-potravin-pro-zd...zdravi_pethttp://www.vegan-fighter.com/vyziva/vapn...trave.html a zajímavé, že tady se tvrdí opak, že 250 ml mléka má tolik vápníku, co 500g květáku: https://www.cpzp.cz/clanek/305-0-Zdroje-vapniku.html (i když nejste vegan, měli byste o vápníku něco vědět, jde konec konců o vaše kosti a zuby) http://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html (zajímavé je zamyšlení, kde berou slepice - třeba ve velkochovech - vápník na tvoření vejce, když ho tolik ztrácí, a nikdo ne nekrmí sýry ani mlékem: http://www.priznakytransformace.cz/index...nich-dil-3 ) (P.S.: Tak sloni získávají vápník z kůry stromů a B12 tím, že prostě semtam s trávou sežerou část půdy - v našem, lidském, případně to většinou jen vyžaduje hnojit rostliny hnojem, případně fekáliemi, kde už B12 je dostatek, a tímto se dostane do rostlin - podmínkou je, že půda není kvůli pesticidům prakticky sterilní, protože nikdo jiný než bakterie B12 v přírodě nevyrábí - a je k zamyšlení, zda maso zvířat, která se chovají ve sterilním prostředí, a krmí stravou, která se prakticky půdy pomalu nedotkne (myšleno ty plody), skutečně B12 má v dostatečném množství, a zvláště to platí u starších lidí, i když maso třeba jedí, takže není na škodu, aby se každý na to podíval sám za sebe - https://www.klubzdravi.cz/clanky/769_pro...stove.aspx )
- z veganského jídla jsme doma dále zkoušeli zahradní řízečky. S bramborem docela dobré jídlo.
- nevařené sójové "maso" chutná tak trochu jako tvrdý chléb (ostatně je to spíš mouka)
- vařená sója ("maso") docela připomíná strukturou hovězí a vypadá jako kuřecí, ale chutná o něco hůř. Nicméně, ani pravé maso není chuťově nic extra. Zkoušel jsem to porovnat v guláši, a spíš než chuťově je to sójové spíš horší po stránce konzistence (víc gumové). Většina levného hovězímu mu ale spolehlivě konkuruje svou "tlustou" variantou. Každopádně, sója jako taková můj favorit nebude. Jak jsem se ale mohl přesvědčit, mohu jíst RAW a nehrát si na nějakou náhražku masa (koupíme si kuchařku pro "syrové vaření").
- zkusil jsem ještě ochutnat to sójové mléko v prášku tak, že jsem ho přimíchal k ostatním surovinám. Vzal jsem kyselé mandarinky z obchodu, přimíchal cukr, vodu, sójový prášek a rozmixoval. A ono to bylo kupodivu docela k pití. Což mne ale přivádí k hypotéze, která se netýká jen masa, že kdyby mi někdo posypal lejno glutamátem a hromadou koření, že by se dalo sežrat taky. To z něj ale nedělá kvalitní nebo chutné jídlo. A jistě ho také dovedu strávit. Ale alespoň víme, že nejsme alergičtí ani na sójů, ani na ořechy.
OT: Našel jsem jedno zajímavé video ohledně psychologie, a protože ta se dá použít prakticky na všechno, možná by Vás mohlo zajímat:
Trvá 2 hodiny (tak čau stejně, tohle je perfektní palivo pro konspirátory: ilumináti mohou snadno ovládat svět, protože na všechno, co je delší než 2 řádky nebo 5 minut lidi řeknou "nemám na to čas" ). Přestože jsem se tam dostal přes zahradničení (paradoxně jsem zrovna vegany nehledal, ale hodí se to sem), tak je to krásná ukázka psychologie, která se dá použít prakticky na všechno (svědci jehovovi, bronies vs. ostatní lidi, masožravci vs. vegani, atd.):
Snad mi bude prominuta tato část (ostatně ji číst nemusíte, i proto ji odděluji od ostatního textu), ale veganství souvisí se zahradničením, resp. se zemědělstvím, a obojí souvisí s ekologií, a financemi, a vše souvisí s lidmi.
A klidně bychom mohli video nazvat "Psychologie efektivního šíření MLP:FIM" a každé slovo "vegan" nahradit slovem "brony" a "masožravec" slovem "hater" nebo "ostatní lidé", a vyšlo by to na stejno (správný muž jí maso, správný muž se nedívá na růžové poníky, neexistuje umírněný muslim.. není vám to povědomé?):
Ve spojení s TotálněRetardovaným videem ohledně muslimů to, alespoň mě subjektivně, dává smysl a hezky to do sebe zapadá. Holt bronies útočí na víru některých normálních lidí, která zní asi "bronies jsou pedofilové", takže nesprávné "vnucování" nebo výroky jen vyvolávají obrannou reakci lidí, co se "bojí", že se jim hroutí svět, který doteď dával smysl, a začnou útočit (nedávno jsem zrovna viděl takový "krásný" obrázek: Bronies budou šťastnější, než ostatní lidé kdy mohou být", což se dá hezky vyložit "neútočně" jako "pokud nejste brony, Váš život bude stát za.." a reagoval jsem taky útočně, ani jsem o tom nepřemýšlel = byl jsem kretén, nikdy ale není pozdě na změnu - pořád si ale myslím, že to sdělení je sebestředné). A podobně to dělají vegani. A nebo svědci Jehovovi (mimochodem, dal jsem jim šanci a dá se s nimi docela hezky pokecat). Podobně jako to podle některých lidí dělám já (já jen zastávám názor, že jak u zvířat, tak třeba u G3, je lepší lidi na začátku nejdřív krátce naštvat, a pak už se tomu věnovat po svém, jako kdyby už ostatní lidi neexistovali - a nebudu si činit nějaké nároky na to, že bych byl já tou příčinou (protože to tak dělalo hodně lidí ), ale kdepak jsou dneska všichni ti hlasití hateři starších generací? A komu se po nich stýská?).
Zkrátka, už v dokumentu Duch doby mne docela ta část o psychologii zaujala, a i když nemusí být vše nutně pravda, vždycky tak nějak ať počítám jak počítám, mi vyjde, že hlavní problém je peněžní systém (a s tím souvisí ekologie - argument vegetariánů: "budu pít mléko, pokud se krávě nebude ubližovat a nechá se dožít", argument penězmi: "nechat dožít krávu znamená, že to mléko bude mnohem dražší", argument ekologií: "pokud bychom brali mléko od krávy přirozeně, znamenalo by to, že by se pásly někde na pastvinách s býky, a otelily se až by se jim chtělo, a my bychom si brali jen část toho mléka, třeba 10%. Ale to znamená, že k uspokojení poptávky bychom museli těch krav chovat 10x tolik, což znamená 10x tolik skleníkových plynů. Na druhou stranu by to znamenalo 10x větší hnojení polí, a tedy by odpadla nutnost používat chemická hnojiva").
Zvláštní, třeba mě zrovna kritika a útoky na mě spíš vyhovují, než že by mne vadily. Je to nejrychlejší způsob, jak zjistit, že je člověk pitomec (můj děda, který maso jedl, vesničan, říkal: "vrahem není ten, kdo vystřelil, ale ten, kdo mu dal rozkaz" a nemám sebemenší problém v tom, když to někdo vytáhne na mne, pokud vše nasvědčuje tomu, že to je pravda). A věřím, že i pro spoustu dalších lidí, co nemají na nic čas, je to i rychlejší než vymýšlet něco konstruktivnějšího (byť teda mám rád spíš sáhodlouhé debaty, protože se často zabředává i do úplně nesouvisejících témat, a dozvídám se další a další nové zajímavé věci ke studiu).
Nejspíš jsem asi nějaký deviant A to nejspíš proto, že i nekonstruktivní kritiku přijímám s radostí, protože byť je někdy jednodušší, pokud ke kritice dostanu i návod ke zlepšení, častokrát jsem raději, když mi jen odhalena chyba, a správné řešení si musím najít sám (je to pak komplikovanější, ale trvalejší). Všude čtu jen že nekonstruktivní kritika je na nic, že hádat se o detailech s kritizujícím je často na nic, protože nezná okolnosti.. takže jsem vlastně jistou formou masochista.
A propo, doma nejsme vegani a nejspíš ani nebudeme, ale máma mi teď v té souvislosti řekla, že když jsem chodil do školky, systém (ve formě učitelek) mne nutil jíst maso, a já to odmítal (nejspíš mi jen nechutnalo) stylem "prostě to jíst musí". Nakonec to maminka vyřešila "já to platím, já rozhoduji, jíst to nebude!" a bylo to vyřešeno (nakonec jsem maso v menší míře stejně postupně začal jíst sám během dospívání). Ostatně, moje maminka byla vždycky taková ta "politička", co neměla problém naklusat do školy, a s každým se "domluvit", případně se i pohádat, když měla pocit, že se děje něco, co by se dít nemělo.
Krása toho všeho je, že když důkladně podrobím každou novou informaci, hlavně tu kritikou, analýze a seženu si o tom další info, nebude mi nikdy vadit vegan, který mne prohlásí za nacistu a vraha. Kdyby se tak nestalo, nezačal bych se tím zabývat a nenašel levnější způsob, jak se stravovat, který možná bude i zdravější. Rovněž i ona růstová světla, což bylo super se tady o tom zmínit, stačí řádně rozpytvat, pročíst si o tom vše možné i nemožné, až si člověk najde nejoptimálnější řešení, které se ještě hodí i do bytu, takže jsme opět u penězí, protože co mi vyroste v zimě doma, to si nemusím kupovat A nemusím za to ani utratit majlant. Možná mi hodně pomohlo, že jsem tady dřív ve vláknech o vesmíru atp. získal větší zájem o fyziku a matematiku, takže mi nedělá problém zkoumat tyhle věci i po jiné stránce než, že se musím spoléhat na to, co řekne reklama. Vlastně, ani to, co řeknu já, by pro vás nemělo mít žádnou váhu. Stejně jako vám neříkám, jakou hudbu máte poslouchat, neměli byste mě poslouchat ani když vám říkám, co je pro vás ekonomicky levnější nebo etičtější. Protože třeba vůbec není. Vaše rozhodnutí je to, co je hlavní. Jen byste si ho měli podložit (opět vaším vlastním) výzkumem a nějakými daty.
Zkrátka, není nikdy vůbec špatné si na chvíli připustit, když mi někdo řekne, že jsem kretén, že jím fakt jsem. Při hledání pravdy můžu najít hromadu užitečných věcí, po kterých se mi dřív ani nestýskalo. Taky můžu ale zjistit, že fakt kretén nejsem. Dobré je v tom, že tentokrát už to vím, mám pro to podklady, a nemusím se vůbec cítit nějak provinile, když mi to někdo začne vnucovat. P.S.: Vždycky budete kretén (alespoň dle mé osobní zkušenosti). Jediné, co pak můžete udělat, je snažit se být menším kreténem, což je osobní růst A je fuk, jestli jste vegan, "divný" homosexuál, emo, nebo brony. Ostatně ono i to alespoň povrchní studium psychologie chování lidí ve vás může vyvolat pocit, že když na vás někdo začne útočit, že vlastně ve skutečnosti vy můžete být ten, co má navrch, je zkrátka jistější. A to je docela uklidňující pocit, no ne? (a schválně používám podmiňovací způsob, protože bez toho, abyste si o tom udělali nějakou rešerši, stále může platit, že jste prostě kretén ).
Teď nás asi bude čekat boj s absurdním mrazivými počasím A kočkama
- okolo nových stromků a keřů jsme položili textilii a zasypali kamínky (vydrží déle než kůra). Výhoda bude v tom, že se to bude lépe sekat (poznám, kam už nesmím - u brusinky jsem už tahle bohužel vzal u jedné větve konec), a že to nebude tolik vysychat.
- repěstování mrkve se zatím celkem daří. Jen roste pomalu. K čemu je dobrá? Třeba do polévky místo petrželky (se kterou máme poslední dobou nějak záhadně problémy: semínka v květináči - 0, sazenice z obchodu - uschne, semínka na záhoně - 20. Nejspíš v ní bude i nějaká ta B12, protože to není voda z kohoutku, v čem to roste
- ty okurky se zřejmě zapařily (zvláštní, že ta, co zůstala ve skleníku v misce s vodou, přežila i 40 stupňů). Poučení pro příště (no co, těch pár, co vypadlo, jsme rychle zaseli znovu - v koupelně je větší teplo, takže by měla semena vyklíčit rychleji). Vloni ani předloni jsme s tímto problémy přitom neměli. Prostě s tím je třeba počítat (a nebát se neúspěchů, to není konec světa - naopak není vhodné se namlsat, že to je zázračná cesta - "bez práce nejsou koláče", a to zahrnuje i studium a pokusy). Každopádně mám vyzkoušeno, že okurce teda nevadí být v květináči s miskou plnou vody (to je dobré znát, tedy přelití nehrozí).
- kromě Pepino melounů (sazenice ze zahradnictví) zkusím pěstovat i normální červené melouny (semínka ze supermarketu, ale tutově by se dala použít i ze sněděného melounu - je to levnější). Ať je nějaká sranda.
- z toho salátu, co přežil zimu v mrazech se stane asi uctívaná bonsai Nějak nemám odvahu ho sníst.
- ředkvičky je možné pěstovat v květináči i bez UV světla (ve skleníku), a byť rostou pomaleji než v létě, nevadí jim ani nízké teploty (únor/březen). Když nejste netrpěliví, po čase udělají velké boule taky. Tzn. že tato plodina bude spolu se salátem a kedlubnami kandidát na zimní pěstování pod páskovým LED světly
Pokud bude životnost celé soustavy cca. 20 let, tak to máme 150 Kč na rok. Počítám do toho raději i 1x UV zářivku a možná i 2x normální E27 zářivku pro doplnění - podle některých testů pod bílými CFL zdroji rostou rostliny lépe než pod bílými LED. Plocha osvětlení/pěstování bude asi 2.5 m2.
Budu na to mít asi 4 (max.5) měsíce, čili kdybych vypěstoval i jen 10 kedluben (8-10 Kč při dubnových cenách za kus), 10 svazků ředviček (po 6-8 Kč) a 100g rukoly (14-23 Kč), měl bych mít BIO zeleninu za ceny klasické min. v hodnotě 154 Kč, takže by se to mělo vyplatit (elektřinu z důvodů, které jsem již rozepisoval, nezapočítávám). Ale můžete si být jistí, že pokud jen trochu půjde, udělám si z vrchu kuchyňské linky "zelenou střechu".
Foto budoucího prostoru by tu mělo být někde přiloženo. Když už musíme dneska stavět takto vysoké stropy, byla by škoda toho volného místa nevyužít (prakticky nějaká inteligentně vypadající podkladová deska ve stylu závěsné knihovny bez bočnic + hliníková konstrukce pro pásky a žárovky, a to nad ledničku, skříňky linky, digestoř a mikrovlnou troubu, což by nemělo být víc jak pár stovek).
Nejspíš by takto vyrostl i česnek (či mrkev), ale to je zrovna něco, co se dá vypěstovat v létě a pak snadno uložit na zimu. Zkusím ale i keříkové/balkónové rajče. Sice si myslím, že s takto malým výkonem se nedostanu přes fázi květu, ale za pokus (kromě semínka) nic nedám, že? Rozhodně zde bude i pažitka a petrželka (což je tak 20 Kč za květináček). Dám šanci i květáku (ten navzdory svému jménu nekvete, takže by nemusel být tak náročný na radiaci). Řeřicha je také velmi zdravá (i když ta by vyrostla nejspíš i bez osvětlení).
Svítilo by se zřejmě od 10:00 do 20:00, což je 6 hodin NT a 4 hodiny VT. Kdyby se zavedl ten vzpomínaný tarif D2Td dle jističů, dost možná by ty 2 hodiny NT navíc mohly spadnout do této doby (asi 130 Kč ročně navíc proti D35d). Fotovoltaický panel toto moc neřeší, protože v zimě nevyrábí dost elektřiny (vzhledem ke své ceně) ani během poledne, a to je zrovna NT. Právě kvůli využití VT si myslím, že zimní náklady na topení (a částečně svícení) by se mohly zvednout asi o 50 Kč (rozdíl VT a NT) za sezónu proti normálu při použití tohoto cca. 150W systému, což mne teda jako fakt nepoloží (stačí vypěstovat pár kedluben navíc - když to nebudou žrát housenky a slimáci, protože hlína bude buď nová popř. pročištěná (horko, mráz či pára dělá divy - popř. zkusit pěstovat mezi "kameny" či hydroponii), nebudou se mít jak dostat dovnitř, a tedy nebudou žádné ztráty - už teď s nimi venku zápasíme).
Čistě teoreticky, elektřina spotřebovaná za zimu (4 měsíce) by měla být 443 Kč navíc, ale pokud jsem to odhadl správně, o většinu této částky by se mělo zase méně topit.
- OT: jsem zvědavý, který z těch dvou toulavých kocourů se zde nakonec usadí. Kočce je smutno (a otravuje), protože náš důchodce a omladina jsou teď věčně na tahu, a když umřel ten její kamarád, nemá si moc s kým hrát. Stejně by mne zajímalo, kdo sem přitáhl tu módu s vyplazeným jazykem. Naše kočka takhle chodí už asi půl roku (ne pořád, takže to nebude nemoc), a už se od ní "nakazili" další. Zmetci se ale začaly otírat o jedno z kiwi (nevím, proč zrovna všechny kočky Kolomiktu), takže přišlo o pár výhonů (zatím jsme ho oplotili, aby na něj nemohly - za trest byly bez večeře; když mají tolik elánu, ať si jdou nalovit - když to nesabotuje počasí, tak zvířata). Ještě že to není šanta.
- konečně nám hezky zapršelo (trochu s kroupami, ale alespoň se rostliny připraví na zimu). Dokonce i s duhou. Zase se ale ke slovu dostane topení (teploty v noci okolo nuly). Zdá se, že to s tou kondenzací vody na elektrických zařízeních nebude tak žhavé, jak jsem si myslel, takže možná na zimu zajistím ještě nějaký levnější přímotop s ventilátorem, pokud to bude nutné (jen sehnat takový, co se spíná až při nule).
- podle předpovědi se sem blíží mráz! No, u nás dneska to bylo těsně nad nulou (ani sníh nepadá), byť včera ráno to šlo na -1. Co se s tím dá dělat.. Polévat to čistou vodou (pokud nechcete celou noc mlžit) je nesmysl (pokud nepoužijete speciální přípravky), takže jsme vzali nasušené seno, a obložili všechny nově vysazené rostliny kupičkou sena (ne všechny listy se ale schovaly). Ty okurky v malém skleníku ze záhadných důvodů zhynuly (a ani mrazy v té době ještě nebyly). Už jim roste ale náhrada. Ve velkém skleníku okurka zůstala v pohodě. Dvě kiwi (to jedno, co napadly kočky, a pak druhé, kterému nějak uschly listy ještě den před mrazy) jsme zalili a udělali jim miniskleník (plastový průhledný kbelík a pro to větší pletilo omotané průhledným igelitem). Snad to přežijí a obrazí. Dneska ještě přehodím nějakou fólii přes hrách, který je už vyrostlý, a přes brambory alespoň textilii (naštěstí jich zatím nemáme venku tolik, jako půlka vesnice, která má už solidně vyrostlé rostliny). Brambory v malém skleníku jsou zatím naprosto v pohodě (ty venku už mají malinko popálené konečky listů mrazem - mrchy líný, nic to nevydrží). Velký skleník sice ještě není hotový (opláštění), ale alespoň je v něm topení. Ten menší skleník nemá objem ani 1 kubík, tak jsem našel v garáži dost staré čajové svíčky, které se stejně na nic nehodí, tak v nouzi nejvyšší jich tam pár zapálím (nebude to bůhvíco, ale přeci jen ten plamen má 800 stupňů, a vydrží hořet v cca. 8 hodin dle typu (100g = cca. 16 hodin); 50 ks kdyžtak seženete za 85 Kč, při větším odběru sleva). Kdyžtak pak budu referovat, jaký vliv to mělo na teplotu (prý by svíčka měla mít tepelný výkon 40-80W, a používá se i na venkovní vinnou révu - jo, ale ne v době, kdy tam fičí "uragán"). Pokud hodlá počasí na této planetě být takto hezky stabilní, kdy nám mráz v dubnu-červnu zničí úrodu, bude skleník tak jako tak nevyhnutelný. Doufám, že za 14 dnů nebudeme sčítat další škody. Tohle je boj!
(část fotek se týká i následujícího příspěvku. Klíčová slova jsou tučně, kdyby snad někdo náhodou v té hromadě balastu hledal něco zajímavého)
Zde se zase trochu rozepíši o zamyšlení nad zdravou výživou. Asi to bude znít po předchozím vývoji divně, ale hned ve vedlejší obci máme ekofarmu http://www.farmatrebesov.cz/ která nabízí zvěřinu. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že maso z uzavřených velkochovů (bez přístupu k trávě a bez možnosti pohybu) stojí v té nižší cenové hladině (tj. pro většinu lidí v ČR) za velké kulové snad ve všech ohledech (včetně výživy), a prakticky za něj nemá cenu platit (resp. ne o nic víc, než za rybu napuštěnou vodou). Zvěřinu jsem nikdy neměl, a je na čase jí vyzkoušet. Ostatně, bažantnici od kolowratské šlechty máme prakticky kousek za domem v lesích ( http://www.kolowrat.com/myslivost/bazantnice.html ).
- když jsou ty velikonoce, maminka zkusila mazanec vlastní výroby s kandovaným ovocem. Mnohem lepší než naše snahy o chléb V obchodě stojí 61 Kč (po přepočtu ze 400g). Náš vyšel (700g) na 38 Kč (včetně pomeranče za 5 Kč a kandovaného ovoce 7 Kč, takže čistě teoreticky s vlastními zdroji by to bylo jen cca. 26 Kč). 2 Kč elektřina. V zimě by to byla 0, protože by se tím vytápěl byt.
- v diskuzích o zahradničení jsem narazil na (ojedinělý) argument, že by to lidé neměli dělat kvůli hygieně, že tím jen chytnou nějakou nemoc (hrabání se v hlíně). No, náš "nebezpečný" přístup k hygieně asi už znáte (spíš bych ho nazval "nestresujícím", protože se nemusím bát, co za bacil na mne vykočí na příštím rohu, a rovněž to šetří peníze za mýdla, atp.), ale vyzpovídal jsem maminku, jak to bylo dřív, a podle dnešních standardů (reklamy na domestos 24 hodin, antibakteriální mýdla, příznivci přehnané hygieny) bychom měli být asi 100x mrtví. Pár příkladů od mých prarodičů: Když byla máma malá, hráli si venku ve špíně, babička zavolala a ve dveřích jim dala chleba s máslem, a ten se snědl. Žádné mytí rukou (natož nějaké napuštěné ubrousky). Na to si vzpomínám i já za našeho dětství (mj. také to, že jsme třeba mrkev ze sněhuláka, kdy jsme si hráli na psy, sežrali ze země). Naši prarodiče měli vůbec hygienu na háku. Zubní pasta neznámý pojem, a třeba mytí nádobí probíhalo tak, že se dojedlo, talíř se dal na zem, kde ho vyblízaly kočky, pak se hodil do dřezu, a tam se v jedné vodě bez oplachování umylo všechno nádobí (pravda, skleničky jako první, hrnce jako poslední, pořádek musí být ). Voda se pak dala koze nebo vylila mezi zeleninu na zahrádce (mimochodem, záhon hnojen hnojem ze chléva). A co si vzpomínám, když jsme tam asi 3 měsíce při stěhování bydleli, třeba děda si ruce po WC určitě myl (čistou vodou), ale v kuchyni (ne ve dřezu, v druhém umyvadle). No jo, ale nikomu z nás nedošlo, že cestou tam vzal minimálně za kliku dveří kuchyně, takže když jsme pak šli jíst, většinou jsme si už ruce stejně v kuchyni nemyli. Nikdo není fascinován víc tím, že prakticky nemáme žádné nemoci.. a pak se někdo diví, že nevěřím "kecům" většinové společnosti na to či ono. Je fajn brát je v potaz, ale ne všemu slepě věřit (i kdyby to byla pravda pro zbylých 6,99 miliardy lidí, pro mne to prostě zrovna neplatí).
- zkusili jsme koupit veganskou zmrzlinu. Byla jen o 2 Kč na balení dražší než normální, a chuťově nebyla vůbec špatná. Resp. největší podíl měla ta hořká čokoláda (nebo spíš tím, že možná byla bez cukru), ale vnitřek (sója s vanilkou) naprosto v pohodě. Taky bychom jí pak mohli někdy zkusit udělat.
- čistě náhodou jsme koupili ovesnou tyčinku s čokoládou. Rovněž, nebyla špatná. Takto servírovaná semínka nebo obiloviny s něčím dalším (např. jogurt) jsou naprosto v pohodě poživatelné. I její varianta bez čokolády je dost dobrá (pozn. jako "malý" jsem tyto zdravé tyčinky neměl rád: jak to neplavalo v tuně čokolády a karamelu, bylo to fuj).
- jako další test veganského "masa" jsme zkusili seitan. Syrový a studený chutná jako něco mezi syrovým hřibem a rybou (buď uzenou nebo spíš tu ze suši - to mimochodem miluji). Ale tepelně upravené.. teda, je to lepší než sójové maso, není to chuťově jakoby špatné, protože to chutná "nijak", spíš ta konzistence připomíná tučné maso nebo želatinu. Jen v tom tak nějak pořád vidím to maso, a možná proto mi to tolik nejede. Stále mi ale chybí příklad od někoho, kdo by to fakt uměl udělat (nějaká restaurace). Třeba by to bylo lepší na grilu.
- mimochodem, ani seitan, ani sójové maso naše kočky nežerou (ale pravda - ty jsou dost mlsné - protože přes noc to sežral někdo jiný; nemusíme ani zvířátka nutit, sama si vyberou, co chtějí jíst - my bychom měli jen omezit přísun těch "škodlivin", protože každé zvíře si rádo dá cukr, čokoládu i mléko; a každý pejskař ví, že když něco někomu chutná ještě neznamená, že to je normální nebo zdravé).
- k tomu setainu jsme měli rajskou omáčku z vlastního kečupu (3/4 roku starý a bez konzervantů, a vydržel - ve skleničce od přesnídávky). Asi kečupu bylo málo (pro barvu), ale chuťově to není vůbec marné (cenově tomu nemůže kupovaná hotová konkurovat ani náhodou).
- co se týče té veganské kuchařky, myslím, že by si jí mohli přečíst i všežravci Totiž, většinu těch receptů si dokážu v pohodě v představit s masem nebo jako přílohu k masu. A nikdy není na škodu naučit se stravovat víc "zdravě" (bez ohledu na to, co jíte teď)(doporučené maso je to zvěřinové, jakožto nestresované - http://www.agris.cz/venkov/soucasne-pohl...d_a=127924 aneb když už něco jím a platím za to, měl bych si dohlédnout na kvalitu - z tohoto důvodu by se mohlo jevit třeba srnčí, které pochází ze zvířete usmrceného náhle v jeho přirozeném prostředí myslivcem jako nejlepší volba; to se samozřejmě projeví na vaší peněžence, ale je teda otázka, jestli chcete platit za relativně kvalitní maso a nebo za potencionální riziko, v lepším případě za šunt - to už si raději vsaďte Sportku té se sice nenajíte, ale když prohrajete, nic se vám nestane ani po delší době; https://www.masodomu.cz/zverina - rovněž zvířata se pasoucí venku mají třeba (údajně, bla bla) větší podíl omega3: http://www.zdravi-v-kondici.estranky.cz/...-los-.html ). Mělo by to být v pohodě dohledatelné i na internetu. Možná se podívám po receptech vitariánů/RAW. Ne že bych to chtěl provozovat na 100%, ale určitě by se tam dala najít zajímavá inspirace k vlastním jídlům. Takže, ano, člověk od jakživa jedl maso, ale většinou zveřinové http://www.zdravestravovani.cz/blog/zver...loveka/41/ To jen pro zajímavost.
- jelikož asi nebudu milovníkem čehokoliv ze sójy a seitanu, jakožto napodobenin masa, tak si budu muset bílkoviny dodávat třeba z luštěnin nebo běžných obilovin (nebo zkusit Quinoa) a dalších potravin (i čajové lístky je mají - a na esenciální kyseliny zatím "kašlu", pokud jsem přežil 34 let bez starosti o ně doteď, a to jsem masa jedl fakt minimum, a pokud bez nich přežije většina této planety ze živočišné říše zvířat, protože, a o tom se můžeme "hádat", mozek masožravce i bíložravce, stejně tak krev a svaly, budou mít z velké části stejné složení - už jen to, že lze prasečí orgány dávat lidem - tak přežiji dál i "bez nich" na rostlinné stravě; mimochodem, Indie je plná veganů kvůli sociálnímu a náboženskému systému, a nezdá se, že by to byl národ debilů a unavených zombíků). Dost mi chutnají japonská jídla, a ti třeba z rýže dělají skoro všechno (že bych zkusil pěstovat rýži? Copak o to, mělké zasviněné jezírko o ploše asi 8-9m2 bych měl Výnos je prý asi max. 1 kg z m2 - teď nevím zda ročně nebo na sklizeň). A co si budeme nalhávat, min. týden jsem měl suši.
- např. konzumace hrášku mi problémy nedělá. Protože mne zaujal recept na fazolový burger, zaseli jsme i fazole. btw. o tom, jaké mělo maso vliv na lidskou historii, pokud Vás to zajímá, doporučuji tuto 45 minutovou přednášku: <youtube> (mimo ní jsem viděl i zajímavý český kraťas o pití mléka, a padla tam hezky podaná věta "většina lidí toleruje sýry mnohem lépe než mléko" - co to je za obrat? Jako chápu, že i přírodní věci (a nemusí jít zrovna o kyanid) mohou být škodlivé (např. zdravá a léčivá šajvěj může ve velkých dávkách mít dost nezdravé následky), ale tady nám jakoby společnost nabízí k výběru "škodlivou věc" a "méně škodlivou věc" (tolerovat, snášet, (s)trpět, zakusit, vystát, přetrpět ) . To už je skoro jako "demokrati a liberálové" (nebo obráceně), buď Stalin nebo Hitler, vyber si! ).
- uvažuji, že si asi později vysadím lískové oříšky (nutno 2, aby se opilovaly). A možná se naučím jíst i houby (bílkoviny, vitamín D, a jsou zadarmo; těžké kovy? bu bu bu) - jen je bude chtít upravit tak, abych je v tom nepoznal, protože jinak mi to nebude chutnat (dělá to svoje). Nejdřív se chci ještě ukecat k nákupu Asiminy Triloby (je totiž dost drahá).
- zbývá vyřešit vitamín B12. A tady myslím mluvím i za chudé masožravce (podle JPP, a neověřoval jsem to, protože to vzhledem ke způsobu krmení vyznívá logicky, se stejně zvířatům v halách B12 dodává "uměle", tak nevidím důvod, proč si platit nějaký zbytečný mezičlánek), protože kde máte záruku, že při kvalitě dnešních potravin ho máte dostatek? Znáte ty pojmy "jarní únava", "letní malátnost" - jako kdyby se z "průšvihu" stala běžná věc (no jo, to se prostě stává, jako rakovina a infarkty, berme to s humorem). Zkusíme udělat test s doplňky stravy. Většina multivitamínů obsahuje (pokud vůbec) 50-100% doporučené denní dávky B12. A stojí do 100 Kč (dost drahé na to, kolik tam je tablet). Přitom čistá B12 má 130 tablet za 170 Kč (dá se pořídit i levněji), a má 20.000% doporučené denní dávky v 1 tabletě (tzn. 500ug / 2.5 ug = 200 dnů). My sice možná trochu B12 dostáváme spolu se zeleninou a ovocem se zahrádky, protože nikdy nebude 100% čisté, ale nejspíš ho nebude dostatek. Pro 1 člověka (dost možná i pro dva) přijde doplnění B12 ročně něco okolo stovky. Jestli je argument (jeden z nich) pro konzumaci masa zrovna ta B12, tak předkládám výzvu, milí "masožravci": Dodejte mi roční zásobu masa za 100 Kč na osobu Si budete myslet, že jsem se zbláznil (ale číst ty hádky v diskuzích se vyplatí, protože vám to ukáže, na co všechno se máte ještě zaměřit). Pozn.: který inteligent doporučí sudé dávkování tablet (2/4) a pak dá do balení lichý počet (45)?
- jo a propo, je dost studií, které udávají, proč je zdraví prospěšná veganská strava, proč nejíst rafinované cukry, čistou kuchyňskou stůl, bílou mouku, určité druhy tuků, atd. bla bla bla. Možná je část z nich podplacená od "organic" společností (což je mimochodem defakto dost odvážné, protože mi tím jen ukazují, že čerstvé potraviny mohou být zdravé, a protože pro mne bude levnější si je vyspěstovat sám, a RAW/BIO/Organické je hlavně dneska byznys, na který já teda fakt nemám, hádejte, co udělám? ). Můžete mi ale nabídnout nějakou studii (klidně i zfalšovanou argument jako argument - nepodařilo se mi ale najít, mimo vyjmenovávání v čem je dobré, jako že železo se lépe vstřebává než z rostlin, což je ale kompenzováno zase vyšší přítomností železa (kromě jater, která třeba já zásadně v celku nejím - ale mám rád játrovou paštiku) a hlavně vitaminu C v zelenině, takže sorry, 0:0), která ukazuje zdraví prospěšnost masa jako celku? (kromě jeho výživnosti ve formě tuků, kalorií a aminokyselin, v tom budu souhlasit). Zvláště pokud jde o maso červené a drůbež? Uznal bych ryby, ale pozor, část ryb už možná nejspíš pochází z velkochovů (včetně těch "mořských"). Může to být nejen kvůli ceně (nedostatek ryb v oceánech), ale také kvůli znečištění oceánů (mimo to se i ryby ve velkochovech ale mohou krmit menšími rybkami ulovenými právě z oceánů, v horším případě se do nich možná cpe sója nebo kukuřice - píši možná, protože jsem nedělal výzkum, ale pro mne stačí byť jen podezření, abych přestal danému dodavatelskému řetězci důvěřovat a začal si hledat vlastní cestu - pro mne je to spousta bonusů: učím se nové věci, šetřím peníze, možná si zlepším zdraví, a hromada dalších věcí, a už si nemusím připadat jako blbec: platit někomu, aby za mne udělal špinavou práci, to je celkem "lidské"; platit někomu, aby mne zdravě nakrmil, to je přeci logické - a pohodlnější; ale platit někomu, aby mi svými produkty ničil zdraví? Byť i v malé míře ať už přímo (látky v potravě) či nepřímo (ovzduší, voda), a i tím, že já sám neznám míru? To bych musel být korunovaný vůl.. no, však jím jsem).
- z té kukuřičné mouky jsme zkusili udělat pizzu (opět vlastní kečup). Kvasnice jen s vodou a cukrem (byť podle receptu; bez mléka, resp. tuků) zrovna moc nekvasí A samotné těsto, pokud použijete stejné poměry (voda/olej) jako na bílou mouku moc nedrží po hromadě. Ale jíst se to dá. Jen se to správně naučit. Prý by to mělo být zdravější. Ale zkusíme příště placky.
- jako poslední z nákupu jsme vyzkoušeli "lunchmeat" ve formě tofu. Voní to asi jako játrová paštika a syrové to chuťově připomíná např. kuřecí salám (ten se dá také jíst syrový). Vhodné např. na rohlíky či jednohubky (plátky). My jsme to zkusili opéct (už nikdy vařit) a s hranolkami. Normální jídlo, každý jsme měli 60g porci a zmizelo to z talíře hned. Toto si umím představit na talíři.
- pro zasmání: jen tak bokem, narazil jsem na leták z Billa, a hned jsem si vzpomněl na tu "propagandu" (o tom se zmíní snad v každé vegan přednášce), jak nám všichni ukazují šťastné kravičky na pastvinách (i mne je jasné, že v ČR není dost volně se pohybujících se stád, aby to uspokojilo poptávku). Ale mne zaujala jiná věc (ať je sranda): schválně si porovnejte velikost slepic s kravami a těmi vraty v pozadí. Jak je vidět, dneska už i správně udělat Copy&Paste je pro některé lidi nad jejich schopnosti (já sice taky dost často dělám spíš obuvníka, jenže mne za to nikdo neplatí)
- ze svého okolí jsem vypátral dva lidi (jedna příbuzná, druhá známá od mámy z práce), co mají rakovinu. A oba tyto konkrétní případy (nemusí to být platné na všechny) dostaly od doktorů přísný zákaz konzumace masa (jako náhradu dostaly B12 v tabletách). Já se jen ptám - sice to neznamená, že maso způsobuje samo o sobě vždy rakovinu, ale pokud se nesmí jíst během jejího průběhu zřejmě kvůli jejímu posilování, proč bychom ho museli bez obav jíst, dokud jsme zdraví? Samozřejmě to není jen masem (protože onkologicky nemocní pacienti potřebují hlavně bílkoviny, takže je v tomto ohledu naopak maso i žádoucí). Nemoci mají spoustu dalších spouštěčů a jedním z nich je třeba stres. Tzn. můžete jíst třeba bůhvíco zdravého, ale když vás denně budou vytáčet v práci, dost možná vás klepne MaxiFerda dřív, než hostinského U pečínky. Zdá se vám, že si tady protiřečím? Maso to a najednou maso ono? No, ono je to totiž tím, že nic není černobílé, a celé to téma je dost komplexní (což ve mne ale jen vyvolává další paranoiu: pochybuji, že kdejaký prodejce potravin, kterému jde o peníze až v první řadě, se bude zabývat všemi možnými vztahy a vlivy na mé zdraví, a to ani když mu po zádech bude šlapat Evropská Unie).
- mám tu jeden OT příklad, proč 100% nevěřit reklamám v televizi
Já i maminka, když jsme ještě chodili k původní zubařce, jsme měli od ní diagnostikovanou paradentózu a citlivé zuby (a fakt byly, jen teda spíš na cukry, na studené málokdy). No a byla nám doporučena super pasta Paradontax a Sensodyne Total Repair. Nic proti, to druhé skutečně zlepšuje příznaky (skoro až k 0. Jenže, když odešla do penze a přišel mladší zubař (ten, kterého mám tolik rád - bez ironie), poslal nás k zubní hygieničce, která nám po pár návštěvách odstranila zubní kámen, naučila nás lépe si čistit zuby (což nikdo před tím neřešil, a my jsme dělali tu chybu, že jsme o tom žádné další info nehledali - prostě jsme to, že nás trápily zuby i přes snahu si je čistit a já pít mléko, brali jako "nutné zlo" či "běžnou věc", protože přeci jen já mám zuby podle doktorů lepší než většina ostatních - tohle, když vám někdo řekne, tak vás to uklidní, a to je CHYBA - to jen jako vysvětlení, že jsem poslední dobou čím dál tím víc "alergický" na pochvaly, protože člověka "uspávají"), a pak se zjistilo, že ani jeden z nás žádnou paradentózu už nemá (trochu zánět v kosti, ale nic vážného). O tom svědčí už některé zuby (osmičky), které nejdou při trhání 30 minut ven (hned se ukazuje, že jsme příbuzní ).
Tzn. že už nemusíme platit za doporučené pasty (které fakt nejsou z nejlevnějších). Nejde o to, že by ta reklama lhala a nebylo to účinné. Ale tak nějak je nám podsouváno, abychom platili za odstraňování následků, a tím pádem neřešili příčinu (namítněte si co chcete, kdyby opravdu všichni lidi řešili příčiny, komu by pak prodávali tyto pasty? To jen ukazuje, že spousta lidí prostě příčiny neřeší - a proč by taky? Kde jsou 50x za den opakované TV reklamy, které varují před naměrnou konzumací lepku, cukru či soli? Jednou týdně se možná ve zprávách objeví něco o cukrovce a o škodlivosti toho či onoho, a v zápětí to přebije reklama např. na burgery - opět, všeho s mírou, a 1 burger člověka nezabije, ale podle statistiky obéznosti očividně spousta lidí nedokáže své chování regulovat). Btw. je tu někdo, kdo měl paradentózu a pasta mu jí vyléčila?
Prakticky nám bylo doporučeno, že pasty nemusíme používat vůbec. A ústní vody, pokud už vůbec, jen ty nejlevnější a hlavně bez alkoholu (Listerine nám byl důrazně nedoporučen - těžko říct, proč - já o tom nepotřebuji zrovna přemýšlet, protože jsou mnohem levnější značky). Můžete namítnout, že to dělají proto, abyste k nim chodili, zuby si zkazili a platili jim. Jenže když vás sama hygienistka prakticky "vyhodí", protože už není nic dalšího třeba, a zubař je ochoten přistoupit i na zákrok, ze kterého mu do kapsy přiteče méně peněz, není to spíš opačně?
Ať tak či onak, je pro mne lepší dát 6000 Kč za celkovou opravu huby, a 2000 Kč za odstranění kamene (když se to tam ukládalo 30 let, u mámy přes 50 let, a bylo to "hned" pryč, jak moc špatné to bylo?), což vydrží až 5 let, je to výhodnější než kupovat 2 pasty za 100 Kč každá (pokud nejsou ve slevě) + dražší ústní vodu, což je celkem za 5 let přes 10 tisíc Kč, a výsledek (bolestivost) je méně jistý. A pak se v TV objeví reklama, že když si koupím ústní vodu ze zeleného čaje, budu si moci dovolit super sladké dezerty. Ne, nekoupím si vaši vodu, nebudu platit zbytečně za supersladké dezerty, udělám si je sám bez cukru z toho, co mi vyroste doma, ušetřím ve všech případech peníze, a v případě zubů i čas a nervy
Jo, na člověka, který si mj. i ekonomicky zdůvodní proč si nepořizovat dítě, sex ani přítelkyni, proč nekouřit a nepít alkohol (který mi stejně smrdí - jako fakt, ředidlo je mi pachem příjemnější než slivovice - horší je snad už jen smíchat savo, domestos a laurin odstraňovač kamene - to by zabilo i slona), budete muset vytáhnout jiné kalibry..
Věřím tomu, že ona zubařka prostě doporučila, o čem si myslela, že bude nejlepší. Akorád že nebylo..
Tak, v rámci možností zatepleno, přikryto a víc se s tím dělat nedá. Dneska v noci bylo 0.1 nad nulou, ale jezírko zamrzlo (což nechápu ). Klíčová bude dnešní noc. Na dnešek naštěstí hlásí pro Rychnovsko jen -2, a ne těch hrozných -10 (pro republiku hlásí -3). Zákon schválnosti. Kdybych to nepřykryl, tak určitě mráz přijde. Prý dle předpovědi mírný vítr Včera u nás málem vichřice a to trvá už pár dnů.
Zkoušel jsem ty svíčky. Ve velkém skleníku (asi 10 kubíků objem) jedna čajovka (malá, vydrží hořet asi jen 4 hodiny, ale hodně vosku zbylo, tak to přidám k ostatním) nemá vůbec žádný vliv (jak se dalo čekat). Dobrá zpráva ale je, že skleník do půlnoci nestihl vychladnout pod +5, takže se ani nezapnulo topení (do rána pak určitě sepnulo). Dřív, když byl skleník prázdný a neměl dvojité stěny, tak prakticky hned kopíroval teplotu okolí +/- 1 stupeň. Je to poznat i na rostlinách (venkovní kiwi mají už některé listy mírně popálené: jako fakt? Odolnost do -30 až -40, a byť je to mladá rostlinka, tak reaguje na -1 ? ; zatímco rostliny ve skleníku zatím všechny naprosto v pohodě).
V malém skleníku - to bylo ale jiná. Bez svíčky v něm bylo tak 2 stupně nad teplotou okolí, zatímco s ní asi o 1 až 2 víc Samozřejmě, žádný zázrak to není, ale když by šlo do tuhého, tak 3-4 takové svíčky by tomu mohly od mrazů pomoci (ta sadba má větší hodnotu). Druhé řešení by samozřejmě bylo natáhnout tam 2 metry prodlužovačkou kabel a hodit přímotop, ale ty svíčky se tam stejně jen tak válejí.
V naší obci už několik dalších lidí obalilo aslespoň pár stromů textilií. Sice si myslím, že to moc velký účinek mít nebude, po zkušenostech, kdy nám zmrzla takto ochráněná paprika (ale pak se ve skleníku zase vzpamatovala), ale je to asi lepší než neudělat nic.
Teď už se můžeme jen modlit (ufoni naši, jenž jste na nebesích..)
Přeji všem, kdo mají něco venku, ať to přežije ve zdraví.
Uvidíme, zda a na kolik se podobné černé scénáře vyplní (přes 20 let, času dost): http://www.rozvojovka.cz/clanky/1257-kvu...z-masa.htm (pokud by platilo, že bychom jedli maso čistě pro bílkoviny, tj. 60g denně, což odpovídá asi 230g masa denně, byla by roční spotřeba na osobu 84kg - průměrně se v Evropě spotřebuje ale 90kg, a USA 122 kg. Vzhledem k tomu, že část bílkovin získáte chtě nechtě i z příloh, určitě tu prostor pro snížení konzumace bude; pokud se dá věřit číslům, pouze 20% kalorií se u nás získává ze živočišných produktů, a podle všeho je to hodně. Reálně si myslím, že hladomor v Evropě, Číně a USA nebude, jen se to promítne do cen masa. Dost možná se budou vyplácet i sociální dávky pro chudé, aby si mohli koupit maso a necítili se vyloučeni ze společnosti Výroba v ČR: https://media.novinky.cz/345/413454-top_...1391085006 - to ale může krýt dovoz, každopádně nás to dělá nesoběstačnými už na úrovni státu http://www.statistikaamy.cz/wp-content/u..._graf1.png Cena masa: http://www.finez.cz/data/static_pages/cl...i-maso.png - část z toho kryje inflace, ale je otázka, zda se mezi roky 2010 a 2015 také zvedly skoro 2x mzdy? http://i3.cn.cz/15/1465200400_13-cr_hosp...su_124.gifhttp://www.agropress.cz/wp-content/uploa...bulka1.png To není žádné strašení, to je prostě jen holá statistika. Nic víc, nic míň ).
![[Obrázek: martinpara.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/martinpara.jpg)
![[Obrázek: dddmaso.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/dddmaso.jpg)
Sice jsem "malinko" překročil skoro všechny hodnoty, ale ty zase spálím nějakou tou prací. Cenově si myslím, že v našem případě bychom se mohli vlézt v pohodě do 50 Kč na den. U ostatních možná do 80 Kč (odhad). Plus tak 3-5 Kč za energie a vodu. Dokonce mám i 100% denní dávky vápníku.![[Obrázek: dddzahradn.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/dddzahradn.jpg)
Chtěl jsem si zkusit, kdyby mne náhodou Gary přesvědčil být veganem (spíš čím víc ho poslouchám, tím víc mne v některých částech těmi "argumenty" trochu vytáčí), jak moc bych byl najednou v pytli, a abych pak nebyl zklamaný. A nedělám si iluze o tom, že by snad můj současný jídelníček byl vyvážený. Zda bych mohl dále využívat plody svého zahradničení nebo bych musel drasticky něco přikupovat.
![[Obrázek: martinpara.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=martinpara.jpg)
Předpokládám, že tam bude určitě nějaká ta chyba, ale i tak. Považoval bych to za běžný jídelníček a ono tohle. Musel bych sníst asi 2x tolik, a přitom jsem už překročil bílkoviny. Navíc mne děsí už představa, že do sebe narvu denně i jen těch 1/4 kg masa a 0.5 kg brambor. To bych prasknul! Přitom, z něčeho asi žít musím (a energie od Aštara to nebude), a ještě k tomu jsem za rok přibral (paradoxně min. rok byl jediný rozdíl: jedl jsem víc vlastní zeleniny a pil kozí mléko, jinak vše jako vždycky). Ty tuky a energie, co mi chybí, bych mohl dohnat např. ořechy, ale to už přesáhnu asi denní limit v Kč. To ostatní bych mohl dohnat ovocem a zeleninou. Možná.![[Obrázek: dddmaso.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=dddmaso.jpg)
![[Obrázek: dddzahradn.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=dddzahradn.jpg)
![[Obrázek: elfmanscs.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanscs.jpg)
![[Obrázek: matkastavu.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=matkastavu.jpg)
![[Obrázek: pohybynauc.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=pohybynauc.jpg)
![[Obrázek: vodneelfma.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=vodneelfma.jpg)
![[Obrázek: elfmancxc.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmancxc.jpg)
![[Obrázek: elfmandube.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmandube.jpg)
![[Obrázek: elfmanojo.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanojo.jpg)
. Nejspíš v ní bude i nějaká ta B12, protože to není voda z kohoutku, v čem to roste ![[Obrázek: elfmanwvw.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanwvw.jpg)
![[Obrázek: elfmanzlz.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanzlz.jpg)