Broníci zahradničí

[Martin]

Svobodný vysílač V prvej línii - archivSV: Udržateľnosť kapacity Zeme prekročená



(trvá to 2 hodiny, ale dá se to poslouchat prakticky při jakékoliv práci)

[Martin]

Fokus Václava Moravce: Vyčerpaná země

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce
( http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530005/ )

Nebo, že by to byla jen propaganda?

Zlých sluníčkářů proti hodným kapitalistům?
Ruska/USA proti nám, abychom si snížili konkurence schopnost?
Ďábla, aby nás svedl ze současné, bohem požehnané cesty?
...

[Martin]

Sušíme rajčata, nestíháme to jíst. To na fotce, mimochodem, co drží maminka v košíčku, je sklizeň po 3 dnech jen z těch rajčat pod přístřeškem (ten je nutný, jinak ty potvory na volném záhoně chytají černý povlak, ale naštěstí je stačí utrhnout a přestane se to šířit, zbytek stačí po dozrání odříznout).

Melouny se zvětšují. Mimochodem, pokoud meloun změkne a nebo svěsí listy, stačí zalít. Za chvíli se vzpamatuje a dopumpuje do plodu to, co si "půjčil".

Další sklizeň máty, už máme zásobu do zimy, a to ještě sklidíme min. 2x až 3x tolik. Přitom ještě čeká na sklizeň všechna meduňka.

Začal jsem kompletovat nábytek (prakticky práce na 1/4 dne) a stavět 4. skleník (za ani ne půl dne máme hotovou stěnu včetně zasklení - se dřevem se pracuje mnohem snás než s hliníkem). Bytelné držáky jsou nutnost vzhledem ke sádrokartonu, ale není to nějaký problém, protože budou stejně zakryté rostlinami. Pokud by vás zajímalo, proč to vypadá tak, jak to vypadá, tak dolní část je postavená ze zbytků materiálu (taková improvizace), co se nám tu válel.

Získal jsem tím asi 3.6 metru čtverečního pro pěstování plodin v domě přes zimu, aniž bych tím zabíral podlahovou plochu bytu (s využitím vršku ledničky a "špajzu" celkem asi 4 metry). Když budeme mít náladu, zkusíme i rajče a okurky s opylováním štětečkem. Tato plocha se může zdát malá, ale pokud vezmete např. 1 salát či kedlubnu a dáte tomu prostor 20x20 cm, vejde se vám jich tam asi 90 (100 s ledničkou). Třeba takových ředkviček nebo pórků ještě víc. Ani jedno z toho totiž nijak zvlášť hluboce nekoření (meloun sice papírově koření do 1.5 metru, ale vyrostl i v květináči na okrasné kytky pro okenní parapet). Kromě oblikátních bylinek a zelených přísad (roketa, petrželka) by se teoreticky dala pěstovat i cibule, špenát, květák. Čágobégošílenci si mohou v hlubším květináči vypěstovat přes zimu čerstvé brambory.

Dodělal jsem plůtek pro kiwi (tenké lišty).

Už se nám daří i kustovnice. Resp. ona je červená téměř hned, ale musíte jí nechat přezrát (ta asi nepadá). Měkká je stále stejně, barvu také nemění, ale chuťově je úplně někde jinde (místo hořké je to takové neutrální, něco jako málo zralá malina, ale stále ještě necháváme dál zrát).

Po dlouhé době v životě jsme schopni už některá jídla udělat plně svépomocí (vlastní suroviny: brambor, rajčata, květák, pažitka, petrželka, kopr, špenát, majoránka, tymián, oregáno, cola koření, roketa, gotu cola, brahmi, mrkev, celer, petržel, hrášek, trochu čočky, kukuřice a fazolí, kedlubny (i do polévky), papriky, cuketa, patizon, okurky, jahody, maliny, trochu borůvky, hodně kustovnice), když nepočítám třeba vývar z kostí a sběr jablek a ořechů z álejí.

Brzy nás bude čekat sklizeň brambor ze skleníku, a předběžně to vypadá, se těch 5 vysazených kusů v zemině rozšířilo i mimo vymezený čtverec, takže sami nevíme, kolik toho bude a kde.

"Skleník" číslo 4 (zatím spíš jen krytý prostor) se už postupně rýsuje (ještě chybí okap, boční lišty a trochu krytiny). Už je v něm i 90 litrová nádržka na zálivku, do které vede nejen vlatní okap, ale i přepad ze soustavy tří 200 litrových sudů, aby se to nemuselo vylévat jen tak zbůhdarma na zahradu.

Ochutnali jsme tortilu s masem. Nebylo to špatné. Snědli jsme oba asi 150g dohromady, plus vlastní zelenina a ten den jsme měli dost. Jednalo se o srnčí z volného chovu. Při této spotřebě by nám vyšlo na každý z 365 dní maso za asi 8000 Kč na osobu. Což je pro nás nesmysl, jelikož jíme maso tak 1x do týdne (max. půl kg celkem), čili pro ročně asi 5-8.000 Kč za oba.

Podle této statistiky http://www.extra.cz/velke-srovnani-kolik...-v-nemecku utratí čtyř člená rodina za maso (+ryby a vejce) měsíčně 2500 Kč, tj. 7500 Kč ročně na osobu, a nejspíš nebude mít každý den zvěřinu. Takže tady opravdu nevidím ani finanční důvod pro kupování levného masa z velkochovů. Dejte si maso obden nebo každý třetí den, kupte si zvěřinu a za stejné peníze se zdravým masem můžete třeba zadávit

Náš zdroj: http://www.kolowrat.com/cs/myslivost/hon...-hory.html takže ani nebylo nutné ho nějak dlouze převážet (20-30 km max.; v případě bažantů asi 2 km, kolikrát nám běhají i po zahradě - mimochodem, o těch 750ha si mohou slepice nechat ve velkochovech jen zdát )

Mimochodem, konečně relativně objektivní článek a diskuze k němu: http://www.foodfiltr.cz/maso-jist-ci-nejist-i/ My si tu vyšší kvalitu teď dokážeme zaplatit a hlavně zdůvodnit (podle barvy tuku se tedy dá poznat, jestli obchodní řetězce používají klamavou reklamu fotečkami "kraviček na pastvě") Problém je, že do nás nikdo celé zvíře nedostane.. na to nemáme žaludek. Dobré čtení jak pro antimasožravce (maso vás zabije) tak pro antivegany (chcípnete hlady a mučíte své děti).

Jo, já se překoukl, ono to není 2500 Kč za měsíc, ale za týden? Ta data jste si vycucali odkud? Z Marsu? Náš měsíční rozpočet na VŠECHNY potraviny pro 2 lidi teď jsou asi max. 3-4 tisíce (včetně dražšího cukru, soli, masa, bio vajec a mléka). Pokud bych přistoupil na Vaši hru, tak by to bylo maso pro 4 na měsíc za 10 tisíc, tj. na osobu 30 tisíc ročně za maso! Za ty prachy bych mohl ročně sníst 50 kg pomalu té nejdražší zvěřiny - srnčí hřbet (600 Kč/kilo). To je asi 140g masa za den.

Člověk by měl denně sníst 0.65-1g na 0.45kg, tj. v mém případě asi 98-150g. Je to obecné max. doporučení, pokud nemáte jinak vyváženou stravu, a záleží také na obsahu bílkovin a tuků v mase (protože ve skutečnosti jde o tyto prvky, a ne o kg masa jako takového). Já normu neplním, a už na tomto světě běhám přes 34 let. Zázrak? Ne, prostě jen maso není v takovém objemu (pro mé tělo) důležité.. že potřebujete na tvorbu svalů bílkoviny? To ano, ale očividně ne všechno je maso, co se třpytí, neboť má svalovina v těle je cca. 45% a tuk asi okolo 15% (ale +/-, protože těm vahám, co měří na základě nohou, se nedá na 100% věřit).

Zajímavost: celková spotřeba ve světě je průměrně 42 kg/osobu, přičemž USA a Nový Zéland má cca. 120 kg/osobu (vzhledem k tomu, kde leží průměr je jasně vidět, jak moc je "užíráno" těm co jsou na druhé straně žebříčku, např. nepřímo skrze krmné plodiny). Češi zvládají 80 kg (tzn. že za nás dva to musí dojídat, chudáci, nejméně tak 2-3 další lidi a to vycházíme jen z průměru).



https://www.stream.cz/adost/10018944-tox...ia-seminka (uvítal bych něco méně emotivně zabarveného a zdržel bych se útoků na obchodníky - to není ochota někoho otrávit, to je spíš jen liknavost, nedostatečný zájem a kontroly).

Ono, i doma si člověk může vypěstovat toxickou potravinu (pokud víte něco o dusičnanech a nedostatku UV osvětlení), jen bycom očekávali v obchodem přeci jen trochu něco, když už ne kvalitního, tak alespoň bezpečného. Ale máme se ještě vůbec divit?

Pokoušíme se řízkovat vlastní sazenice (tentokrát břečťan). Pokud se to povede, ušetří to hromadu peněz.

Už druhým rokem si všímám ztráty zeminy u pěstovaných rostlin. Říkal jsem si, čím by to asi tak mohlo být. Netýká se to moc jílu ani tvrdé zeminy, ale spíš černozemě. Buď jde o slehávání (jak vysychá původní kompost) a nebo to odčerpávají samy rostliny. To se mi ale nezdá, protože jde někde až o 5 cm vrstvu za rok. O erozi by se nemělo jednat. Sice se to projevuje na venkovním záhoně i v bedýnce a kbelíčcích (byť toto všechno je ohraničené), ale také i v malém skleníku, kam jednak neprší, a jednak má vybetovanou i podlahu. Každopádně, kdyby to bylo jen odčerpáváním od rostlin, tak to se tam později vrátí přes jejich zkompostování. Jen by mne zajímalo, zda a v jaké míře se toto děje v konvenčním zemědělství, protože to by musela být katastrofa, kdyby měli stejná čísla jako já. Tipuji spíš to slehávání.

Maminka sehnala levnou kuchařku (skoro 400 stran za pajsku není tak hrozná cena, navíc papír vypaná jako zrecyklovaný). Pro mne je zajímavá spíš ta teorie, ale jelikož je kniha spíš zaměřena na zdravou výživu, doufejme, že budeme inspirováni i co se týče receptů. Mohli bychom ke knize přistupovat, že to bude nejspíš šunt, když se prodává ani ne za cenu toho papíru, ale na druhé straně nemám rád, když si za žvásty (ať už ve formě knihy nebo super kuchyňských spotřebičů) musím zaplatit 20x přemrštěnou částku.



Udělali jsme si vlastní tiramisu, cenově ani ne za polovinu toho v obchodě. A s polovinou surovin (obešli jsme se bez stabilizátorů, alhokolu a podobných sajrajtů).

Už máme zakonzerovaná rajčata (v olivovém oleji), a ve sklenicích jsou už i okurky nakladačky. Využili jsme skleničky od kojenecké výživy. Stejně jako na na mátu používáme velké sklenice. Byste nevěřili, co by některé podniky jinak vyhodili. Posílám pozdrav monetárnímu systému (přišel o dvojí tok peněz) My jsme ušetřili za sklenice, a firma trochu za svoz a likvidaci skla (rozhodně jsme netroškařili, když to bylo zadarmo).

Ochutnali jsme falafel (když se o tom tolik mluví), a není to špatné. Stejně jako ochucené sójové mléko - zkusíme si připravit vlastní z domácích jahod (nechápu, proč někteří neuznávají tento termín např. u sóji. Víte, mléko může být i kaktusové a nijak to nesouvisí s něčím, co by se mělo konzumovat a už vůbec ne nutně jen s krávou, stejně jako slovo "kocour" není vyhrazeno jen pro samce kočky domácí. Na takovém mléce ze stavebnictví byste si určitě nepochutnali ).

Mám již nakoupen materiál na pergolu (kotevní patky, úhelníky a samozřejmě dřevo), takže někdy dle nálady začnu stavět "letní kuchyni" (určitě se tam bude dařit i citrusům v květináči - odkoukáno od sousedů).

Ochutnali jsme další svůj meloun. No, ochutnali, měli jsme z něj oba druhou večeři. Podle maminky se to chuťově nedá srovnávat s tím z obchodu. Cukru jak v cukrovaru. Semínka si necháme a zkusíme zase vypěstovat nové. Slupka půjde, jak jinak, na kompost.

Ze semen nám zatím vyrostlo několik druhů mát a šanta kočičí (kterou budu muset před těmi našimi nenechavci střežit).

Některé naše hmyzí domečky a nory se dočkaly uznání.

Pozdrav od našich chlebodárkyň (či spíše mlékodárkyň).

Jak to vypadá, díky poslednímu dešti budeme mít asi 12 měsíců v kuse bez použití pitné vody na splachování WC, tj. úspora asi 8 kubíků. Čistírny nemůžou mít kecy (jak teď nedávno měly, když se plánovalo použití dešťové vody na splachování, že budou muset kvůli tomu zdražit), že díky dešťové vodě mají větší náklady, protože v létě pouštíme do kanalizace prakticky 0 kubíků, takže si neoprávněně nahrabou víc (protože stočené se platí z vodného, i když pak ta voda v kanále neskončí), než kolik je ty 4 kubíky v zimě stojí "navíc" (kromě toho, můj laický názor je, že kdyby se do kanálů nepouštěla dešťová voda vůbec, prakticky by jejich čistící stanice jely skoro na sucho).

Ve skleníku používám samovzrostlé rajče jako indikátor vlhkosti. Pokud by náhodou svěstilo listy, je třeba víc zalít. Zatím se to nestalo, takže vodu stíhá zřejmě do hloubky doplňovat hadicová vsakovací závlaha (venku v kbelíku vadnou rajčata prakticky obden, a vždycky se vzpamatovala). Snížil jsem dávky z kropičky tak na 10% původního řádění, a zdá se, že ku prospěchu.

OT:

Fotek bylo moc, tak kdyby někdo chtěl podobně skládat obrázky do jednoho, neměl nainstalovaný ImageMagick a jeho software to automaticky neuměl, já jsem použil BMPwork.

Spouštěcí dávka:
bmpwork gfx exec obr000.bmp skript.txt obr.bmp 80 8 10

Skript:

#def x @100
#def y @101
#def mx @102
#def my @103
#def parC @253
#def parX @252
#def parY @251
#def px @104
#def py @105
#def frame @255
#mx *x
#my *y
+ *x 1 1
= *mx *x *y
* *mx *parX *parY
new *mx *my 24
move 2 1
= *parc *parx
* *parc *pary

__


load 2 #FILE=0@255/3;
put *px *py

+ *px *x

#ifl *px *mx
#jmp
= *px 0
+ *py *y
_


+ *frame 1
#txt *frame frame..
#loop *parc

P.S.: I ty kosti pro kočky máme zdarma.. holt, kuchyně vyhazuje zbytky.

[Martin]

Podle všeho výpary a kondezace par na stěnách ČOV mají dost silný korozivní vliv na šrouby, tak jsem se před časem rozhodl něco zkusit. Pověsil jsem tam starý řetěz. A taky že jo Obalený rzí a tvrdý jak Chuck Norris. To se hodí, protože jak "kvete", odpadávají z něj šupinky do vody a tím pádem se roztok NPK s trochou dalších prvků obohacuje o železo, kterého rostliny potřebují dost (jejich kořeny dokáží změnit mocnost na tu, která rostlině vyhovuje). Kromě toho, rez je sloučenina železa s kyslíkem, a tedy se spolu s vodou dostává do půdy i samotný kyslík.
https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...odou-29149


Meloun se rozhodl pro druhé kolo, vyrašily mu nové výhony a nasazuje na další květy. Do mrazů už nejspíš nestihnou uzrát (i když, dost možná bude ještě 2 měsíce teplo), ale to vyřešíme přesunem do skleníku, takže teoreticky ještě letos stihneme jeden či dva plody navíc. Může se to zdát být málo - čekat měsíc a získat 1 blbý meloun. Jenže, to máte jeden den meloun, další budete mít rajčata, další okurky, pak borůvky, maliny, rakytník, případně jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, kiwi (když se zadaří), víno a nakonec budete rádi, že jich je jen tak málo


Měli jsme trochu přebytky vody z ČOV, tak jsem se rozhodl zbavit se 1 kubíku. Vypustil jsem tedy nádrž doprostřed záhonu. Ani ne přes noc se voda ztratila (podle mokrého místa nepřekročila oblast vsakování 1x1 metr - trochu zjednodušeně by to odpovídalo srážkám 100 mm za hodinu - pochopitelně, kdyby 100 litrů za hodinu spadlo na celých 25m2, asi by to vypadalo s retenční schopností trochu jinak, ale doposud jsem tento rok nezažil ani jeden slejvák, kdy by zůstal záhon plavat pod vodou - tedy by mne spíš zajímalo, kde dělají soudrzi z NDR chybu, že jim deštík dělá erozi půdy?).

Na povrchu zůstala dost slušná krusta tak na dva 5 litrové kbelíky organických usazenin. Takže, když nepočítám to, co se vsáklo spolu s vodou, půjde skutečně nejméně o 1% roztok, a tedy odpovídá předpokladu (pro stanovení úspory za hnojiva, co jsem tu dřív psal). Kromě půdních bakterií, které jsou velmi důležité, obsahuje tato nezapáchající hmota hlavně NPK, dále železo, uhlík, a prvky vylučované lidským tělem, mezi které patří třeba zinek, vápník, chrom, sodík, křemík (vlasy, nehty, kůže), draslík, bór (byť asi dost málo), jód, síra a další. Díky vodárnám je zde obsaženo i malé množství chlóru. Stopové množství fluoru ze zubních past. A pak samozřejmě všelijaké sloučeniny z mýdel, šampónů a čistících prostředků, byť se bude jednat o stopové množství, a odhaduji to převážně na sloučeniny C,N,O a H, které už by z 90-95% měly být rozloženy na jednoduché neškodné řetězce.

Při takových dávkách si mohu dovolit intenzivní zemědělství jako prase, a tedy možná pro potravinovou rostlinnou soběstačnost (mimo obilovin) nebudeme potřebovat ani zdaleka těch 465m2 na osobu (máme zatím 25+7+10+2 venku záhony/skleníky + stromky a keře na zahradě + 4 metry v bytě, čili méně než 100 metrů pro 2 osoby).

Jen za včerejší noc jsem vlastně rozsypal do záhonu 10 kg pytel Cereritu, a cca. za 2-3 týdny bych to mohl zopakovat - až se naplní nádrž a provede se stabilizace/fermentace - max. teplota daná sluncem je do +40C, což ještě jakžtak přežijí i samotné bakterie; nehledě na to, že tento kal je kvalitativně na úplně jiném levelu než obyčejný Cererit

Četl jsem v diskuzích i pohoršení nad tím, že by si lidé měli hnojit zeleninu z ČOV, ale kde myslíte, že končí dost často kaly či jejich části z průmyslových čističek? Na polích, ať už přímo nebo jako přísada do kompostů. Výhodou kalu z vlastní ČOV je, že přesně víte, co do ní přiteklo - jinými slovy: jezte zdravě, minimalizujte použití chemikálií v domě, a nebude problém; pokud jde o zdravotní hledisko ohledně fekálií - vysvětlete to kočkám, koním, opicím, myším, psům, tedy jak masožravcům, býložravcům i všežravcům, že jejich hygiena je příšerně nehygienická Jo, četl jsem diskuzi ohledně "zbytků" ve vířivkách a veřejných bazénech na iDnes, a děsně se bavil

Až budu čistit jezírko (nánosy na dně), asi ho tam po sklizni vypustím taky.


OT: (peníze)

Podle všech propočtů a síťového grafu na 10 let dopředu si mohla maminka za současné optimistické situace s pěstováním jídla definitivně posunout odchod do důchodu o dva roky dřív, aniž bychom na tom tratili (co jí stát sebere, to si během doby pobírání předčasného důchodu zase našetří, když nebude muset už jezdit do práce, a platit za jídlo a druhé auto, a vykompenzuje s tím příštích 20-25 let;

- mimochodem, vypočítal jsem, že stát díky tomu přijde o 30 tisíc Kč na DPH, 130 tisíc na sociálním a zdravotním (včetně odvodů zaměstavatele), asi 8 tisíc na dani z příjmu (po započtení slevy na dani), 5 tisíc Kč na spotřební dani a pochopitelně asi o 1/4 milionu na výplatě důchodu - když bych měl citovat parodické video o Cermatu: https://youtu.be/RDfD_S8RL_w?t=190 (QNS,QNSFW) ).

Mimochodem, blíží se slíbené vyúčtování, kolik peněz za jídlo jsme tento rok ušetřili pěstováním, tak si ještě tak 2 měsíce počkáme, abychom mohli naštvat pár určitých lidí, pro které se zahradničení prostě zásadně nemůže vyplatit.. (mít ho jako koníčka je výhoda)


OT^2

Jen mě tak hypoteticky napadlo, že kdyby se zítra všech 5 miliónů pracujících vykašlalo na práci a podobně dokázali vyžít bez zbytečného utrácení, tak i za cenu, že by nešli na pracák (a platili si zdravotní pojištění), by stát ročně přišel nejméně o 400 miliard Kč (bráno z minimální mzdy). Pokud se nemýlím, to je asi třetina příjmové části rozpočtu (1.25 miliardybilionu). To by byl stát pěkně.. víte kde. A kdyby si ještě přišli lidé říci o dávky, to by teprve byla sranda. Nepočítám do toho výpadek příjmu z firem a podniků, protože by v nich logicky už nikdo nepracoval a tam by ty ztráty byly rovněž slušné. Sice bychom asi nejspíš mohli umřít hlady (nefunkční logistika potravin), ale je docela sranda si občas počítat takové nepravděpodobné "katastrofické" představy, kdy obyčejní lidé položí na lopatky stát a přitom u toho nepohnou ani prstem

Nehledě na to, že ČR má rezervu jídla ani ne na měsíc, o ropě ani nemluvě, takže bychom ani ten rok čekat nemuseli. A co by teprve dělali chudáci zahraniční akcionáři, když by přišli o dividendy (dopad na burzy? Je hypoteticky možné, že by 5 miliónů líných občanů nějaké zapadlé zemičky mohlo ublížit globální ekonomice?) Logicky by import do ČR spadl na 0 (což by znamenalo pro zahraniční výrobce pokles o 3205 miliard Kč), protože by nikdo nekupoval (neměl by za co), vláda by ani nemohla splácet dluhy, které máme u jiných zemí ( http://www.verejnydluh.cz/ ), musela by vyhlásit bankrot jako Řecko. Koncernu Volkswagen by to asi také trochu přidělalo vrásky, protože by se zákazníci Škody nedočkali objednaných vozů, a majitelé již zajetých škodovek by brzy přišli o náhradní díly, než by se to vyřešilo a výsledek by byla nejspíš ekonomická izolace ČR. Ale asi bychom hladem neumřeli - zěmědělství máme, uhlí máme, dokonce i trochu toho uranu, obrovské zásoby lithia, lehký i těžký průmysl je už vystavěný, programy recyklace máme (kovy, plasty, sklo), infrastrukturu máme rovněž dobrou, neviděl bych budoucnost až tak černě (asi bychom klesli tak na úroveň Indie). Máme pole, můžeme si vypěstovat len a bavlnu pro textilní "průmysl", spousta lidí zahradničí. Nerostné suroviny se nám valí na skládkách (vzácné kovy ve starých počítačích, televizích). A pořád ještě bychom mohli zaměstnávat cizince a Čechům by vyplácel dávky. Jakmile by se totiž sáhlo na důchody, tak by těch našich 25 tisíc vojáků a 40-50 tisíc policistů nemělo proti 2 miliónům důchodců šanci Nehledě na fakt, že kapacita věznic je 22 tisíc a už teď jsou plné.

Vypočítal jsem, že 1 důchodce pobírající nejméně 10-11 tisíc Kč (což je zároveň průměrný český důchod - 11.500 Kč), žijící na vesnici (ovšem s technikou 21.století, tj. teplá voda, fotovoltaika, solární ohřev vody, internet, satelit, mikrovlnka, indukční sporák, počítače, jedno auto) ve vlastním menším domku (tj. se splacenou hypotékou) s částečnou potravinovou soběstačností (zahradničení, sběr) s využitím odpadní a dešťové vody dokáže v pohodě uživit jednu další dospělou osobu, která vůbec nepracuje (myšleno za peníze), a ještě jí z toho dokáže platit zdravovní a dokonce i sociální na budoucí důchod. Když si uvědomíme, že tu máme 2.4 miliony důchodců, čistě teoreticky by už necelá půlka současně pracujících do práce nemusela (z toho je necelých 120 tisíc lidí pracujích za minimální mzdu + spousta těch, kteří jsou těsně nad ní, a 350 tisíc lidí má na krku exekuci).

Takže až zase bude někdo strašit obří nezaměstnaností nebo tím, že bez lezení do zadku co nejvíce zemím na světě bychom nedokázali žít, zamyslete se.

Jo, kdybychom byli nějaká africká země bez zemědělské půdy, bylo by to horší, ale my máme (zatím) jak zemědělství, tak průmysl. I kdyby se už od zítřka nic nevyrobilo, stejně by každý obyvatel ČR měl mobilní telefon, téměř každý počítač, a každá rodina nejméně jedno auto (to už je vyrobeno). Traktory i nákladní auta máme. Vlaky máme. Je tu spousta větrných, fotovoltaických, uhelných, vodních elektráren, dokonce i dvě jaderné.

Počet lidí v ČR, co si doma něco pěstují, byť by šlo o bylinky: 73%

http://prima-receptar.cz/vite-kolik-proc...ahradnici/

to není tak špatné, aneb asi neplatí argument "nikdo na to nemá čas"


Diskuze Z-Day 2014 - část se týká zahradničení a pěstování (cca. prvních 20 minut, ale také třeba i 1:13:00, atd.):

https://www.youtube.com/watch?v=8-UXIuSVA1Q


UPDATE: Velmi se omlouvám za překlep (miliarda vs. bilion) a děkuji Eugene na opravu.

[Martin]

Třetí a poslední letošní sklizeň brambor, tentokrát ze skleníku, co je tak půlku dne ve stínu (pár kusů pidi malých zelených jsme vyhodili, ostatní jsou jen špinavé). 3.71 kg z plochy 70x80 cm, tj. 0.56m2. Po přepočtu na m2 vychází 6.7 kg (cca. 60 tun na hektar). Luxovi vs. zemědělci - 3:0. Žabaři https://www.czso.cz/csu/xh/odhady-sklizni-k-15-8-2015 To už nemůže být náhoda. Takže, až vám bude někdo tvrdit, že konvenční chemizované zemědělství má nedostatky a že výnosnost půdy kvůli její degradaci není nic moc, můžete to vzít v potaz.
Okurky jsme ještě myslím nesčítali, ale doufám, že i u těch nakladaček dáme víc jak 1.4 kg z m2 (vzhledem k tomu, že u nás rostou na půdě cca. 30x30 cm, což je 0.1m2, neměl by to být žádný problém - 2 skleničky máme)




Teď už snad nebude takové vedro, tak jsem sundal ze skleníku stínění, aby rostliny dostaly více přirozeného světla.


Opět teď v neděli 3.9.2017 bylo ráno v pořadu Nedej se zase téma věnované problematice degradace půdy (zájemci mohou využít buď archív a nebo zpětné shlédnutí, pokud to jejich TV "operátor" nabízí). http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10...-nedej-se/

A menší OT, ale je to pro mne také téma na pořadu dne: Fokus Václava Moravce se věnoval "nefunkčnímu" školství: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce (kdo čtete mé výplody, asi už víte, že jsem na to už narážel)

[Martin]

Vypadá to, že se letos Fokus Václava Moravce docela kryje s postupem mého poznávání Např. 5.9.2017 byl odvysílán další ekologický díl ohledně kvality půdy na téma "V lese":
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530007/

(případně zájmu, všechny díly jsou zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...avce/dily/ - zajímavé by mohly být: Z práce do práce, Století strachu, Krize rodiny, (Bez)starostné dětství, Vláda lidu, Zločin a trest, U konce s energií a Chudí versus bohatí - alespoň podle názvu, zatím jsem je neviděl)

---

Dále jsem objevil další zajímavý dokument o ekologii s názvem Přežijeme na naší planetě? Je to dvoudílný film o zemědělství (ve velkém i v malém, např. zmínka o zahrádkářích a používání pesticidů) z většího cyklu (CZ):

https://youtu.be/YAt2VusvKs8 (1.díl)
https://youtu.be/GxoKUCbTEU4 (2.díl)

!!!! V prvním díle jsou dvě několika minutové ukázky, které by spíš patřily do téma věnového intenzivním velkochovům, takže kdo má slabší povahu, nechť přeskočí tyto dvě pasaže (které jsou s předstihem avizované):

o prasatech: 11:12 až 12:05
o slepicích: 14:43 až 19:30

Zbytek je procházka Růžovým sadem, protože se týká jen rostlinné výroby a zdraví lidí.

Možná bude pro některé zajímavá novinka jak se země rovnosti, svornosti a bratrství starala o lidi žijící na jejich území s pomocí chlordekonu ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlordecon ) Jedná se o ekvivalent DDT (ve smyslu, že byl nejprve označen za bezpečný, a následně, když nadělal průšvih, za nebezpečný). Kolik takových dalších "bezpečných" se běžně používá dnes? A tohle není nějaký pravěk vědy jako u DDT, takže argument "dřív byli lidi hloupí, dnes máme chytřejší vědu" padá. Nebo je to jen další tzv. konspirace? A kde jsou ty argumenty, že se to děje jen v rozvojovém světě?

V případě zájmu by Vám poslal odkaz na hustou kalbu z jatek např. Mel. A nebo zkuste projevit vlastní um a použít Google. Ale podle mne ani jedno z toho není potřeba vidět nebo někomu ukazovat.

Podle mne důvod pro přetrvávající problém je následující: nepřiznání si odpovědnosti resp. vlivu na současnou situaci ("to dělají oni", "já jsem malý pán, moc a tedy odpovědnost mají politici nebo ti šmejdi kapitalisti, miliardáři") nebo poukazování "špatným" směrem. Narážím na to v diskuzích prakticky až doteď. Takovým lidem by možná prospělo morální poučení z epizody "My Little Pony Tales" s názvem "Who is responsible" věnující se tak trochu ekologii (odpadům): http://www.dailymotion.com/video/x4injtf


Pár zajímavých výroků a citátů:

http://azcitaty.cz/indiani-kmene-cree/11840/
http://www.energytalisman.eu/cz/vyroky-c...dianu.html

---

S problémem ekologie souvisí politika, a naše (ne)schopnost si fundovaně zvolit své zástupce. To je problém demokracie všeho lidu, jak nedávno vyzdvihl Martin Rota na kanále Naprosto Retardovaný:

NSFW (v pořadu padají sprostá slova a tak by se na něj neměl nikdo dívat ) https://youtu.be/GDnWrWm7drI

Demokracie je, když dva blbci přehlasují jednoho inteligenta a nebo ještě lépe, když Dva vlci a jedna ovce hlasují, co bude k večeři. A platí to samozřejmě i tam dole: Stádo ovcí si zvolilo jako svého zástupce vlka. Bez informací nemůžete na 99% udělat jakékoliv rozhodnutí správně. A co vám řekne spousta lidí, když po nich chcete, aby se o něco zajímali (tj. dovzdělali se)? "Nemáme na tohle čas".

---

Asi jsem byl u nás svědkem začátku barteru (směnného obchodu) "berte, jablka nám padají na zem, a prý nemáte moc paprik, tak tu máte" "prý vám už nerostou rarčata a okurky, my jich zase máme až moc..". Tak jednoduché to je. Žádné smlouvy, žádné regulace, žádné naceňování.. jen trochu ještě blok v myšlení se tomu "podvolit".


Pokud jde o pěstování, mám jeden postřeh s pěstováním citrusů: pokud je pěstujete ve volné půdě ve skleníku, a máte automatickou zálivku, vykašlete se prakticky na jakékoliv zalévání konvičkou. Tyhle potvory, které jsou údajně blbnuvzdorné a vhodné pro všechny pěstitele, jsou z evolučního hlediska naprosto šílené, protože při každém byť i sebemenším přelití začnou shazovat listy, byť by byly týden staré, a přitom okamžitě začnou dělat listy nové. Logika toho růstu mi není vůbec jasná, ale asi bude lepší si sehnat ještě další rostliny a pěstovat je v květináčích.

Naproti tomu, abychom dodrželi logiku, taková kustovnice, u které prodejce nezaručuje v našich podmínkách s bohatou plodností ( https://www.zahradnictvikruh.cz/kustovni...skup07.php ), naopak u nás roste a plodí jako blázen.

Musíte si fakt odvyknout se o rostliny starat, klidně je nezalévejte nejen týden (ve volné půdě ve skleníku), ale klidně i měsíc ne-li déle. Ono, když si tam strčíte prst, tak zjistíte, že ta půda má k vyschnutí ještě přeci jen daleko. Nejvíc odolný proti tomuto je zřejmě pomeranč, nejvíc náchylný asi citroník. Mandarinky jsou (zatím) někde mezi.

Očividně ten zavlažovací neumětelský systém funguje lépe, než jsem vůbec čekal (až moc). Takový jakon či rajčenka, které jsem už měsíc nezalil, jsou skoro 1.5 metru vysoké a nevypadají vůbec na umření. Kustovnice zabrala téměř půlku skleníku, a některé její výhony jsou dlouhé snad 4 metry. Tu budu asi řezat za chvíli motorovou pilou. Na druhou stranu, čím víc rostlinné hmoty, tím lépe v zimě (udrží lépe teplo než vzduch).

[Melgarh]

OT: @Martin:

Vim ze jsi stastny na sve uspechy, ale nechces zacit zkusit psat v malych paragrafech a jen opravdu to nejdulezitejsi? Posledni dve stranky uz pises jen ty, cele tema je docela zabite mnozstvim textu. Ale to je jen muj osobni nazor.
Ale treba by i vice lidi mohlo prispivat kdyby to bylo strucnejsi, takhle to je zahlcene, moc omacky, malo masa..

[niemand]

No já už dřív chtěl napsat, ale pak mi došlo, že není moc o čem psát. U nás doma je to spíš opak, měli jsme pole s bramborama cca 25 řádků, délka 50 metrů, jenže v posledních letech už se to 1) nevyplácelo, vzhledem k ceně (a tím nemyslím cenu v supermarketu, ale cenu v nedaleké prodejně zeleniny, kde ty brambory jsou poměrně chuťově dobré) a 2) nikdo ze známých už nechtěl pomáhat, ačkoli si pak každý přijel nabrat pár bedýnek, když už bylo vybráno. Proto jsem do táty hučel už pár let, že to nemá cenu a že to buď zrušíme, nebo omezíme. Takže letos už máme jen 12 řádků cca 15 metrů dlouhých a nám to úplně stačí.

Protože jsme zároveň rušili i "výběh" pro slepice, tak jsme měli plno hlíny, kterou jsme rozvozili po zahradě, upravili nerovnosti, zaseli trávu a teď se mi ta zahrada líbí o dost víc. Vykácelo se pár stromů a vznikla hezká, velká zelená plocha 70x20 metrů s políčkem uprostřed. Mě se to líbí o dost víc, jen se to jednou za dva týdny poběhá sekačkou, což je na hoďku a nemusíme se starat o tak velké pole. Stranou má děda jahody a rajčata + nějakou další zeleninu, ani přesně nevim co, protože mu do těchto věcí nekecám, na zahradě je pár třešní, višně, zůstala jedna švestka a pár smrků.

Když jsem byl malý, bylo toho tam o dost víc, asi 2x tolik třešní, švestky, hrušky, rybíz, asi 9 jabloní. Vše v průběhu let ustoupilo a teď je tam jen pár stromů a tráva, jenže i tak se teď netěším, až zase na podzim začne hrabání listí... pfff. Každopádně už to není tak hrozný + díky úpravám je to o dost lehčí a rychlejší.

Před barákem pak taky zmizel záhon různých kytek, máti to předělává k obrazu svému, někde se zase zasadí tráva, jinde se vysázeli nové kytky. Já tomu nerozumím, pro mě je důležitý abych někde nemusel hodinu kličkovat sekačkou

Takže v porovnání s Martinem musím říct, že jdeme asi úplně opačným směrem

[Martin]

@Melgarh: OT

No, snažím se... snaha nikoho nezajímá, vím

když už něco delšího, tak jen 1x týdně. A pokud možno alespoň k tématu, a dělené dle oblastí zájmu. Neříkám, že 100% úspěšně, ale myslím že proti těm slohovkám z dřívějška tam posun bude Snad do konce to ještě víc zkrátím.

Vše ostatní si totiž už nechávám bokem, když už to ze mě stejně leze. Asi napíšu knihu (480 kB čistého textu zatím, jen se tomu musí dát nějaká forma)


Jinak, ke štěstí to má daleko. Něco se sice daří, zaplať příroda za to, ale celkově jsme tak v půli cesty k cíly, jestli vůbec.


Já maso právě zrovna moc nemusím

(názoru si cením, a v tomto případě i souhlasím)


Ostatně, do tématu jde skutečně přispívat nezávisle na mě (těším se na každý příspěvek, který nemá v názvu uživatele Martin).

---

@Niemand: Vypadá to, že skutečně asi jdeme opačným směrem. Zase je pravda, že pokud jde o brambory, tak se nejspíš potkáme někde na zlaté střední cestě (my zatím zvyšujeme jejich plochu).

Vždycky je o čem psát. I kdyby to bylo jen jako vyvážení toho mého nadšení a optimismu pro zvýšení objektivity tématu. Pro mne je taky přínosné vidět téma i očima jiných lidí, než jen z mého omezeného pohledu.



brambory
Tady 50 metrů horko těžko seženeme (náš pozemek je 30x30m) S momentální výnosností (která nemusí vydržet věčně) bychom z 25 takových řádků nejspíš nakrmili celou vesnici (při šířce 60 cm by to znamenalo 50x25x0,6 = 750m2, a pesimistický odhad 6kg/m2 ze 700 čistých metrů by vyšel 4200 kg brambor ročně, tj. asi 45x víc, než kolik sníme).

12 řádků po 15 metrech už vypadá zajímavěji. To by bylo cca. 100m2, tedy asi 10x víc, než kolik jsme zatím ochotni pro brambory ročně vyčlenit my. Samotného mě zajímá, jestli s tím málem dokážeme na rok "vyžít".

Jo, cenově to teď zajímavé, kdy se kilo v obchodě pohybuje mezi 6 až 15 Kč. Každopádně nás brambory pro výsadbu přišly na pětikačku, takže zatím několika násobná návratnost, hlavně, když se o to člověk nemusí vůbec starat, ví, co v tom je (resp. není), a může si namlouvat, že tím ještě zachraňuje planetu

Slepice Já jsem zrovna ve fázi hledání plemene, co moc nehrabe a vymýšlení, jak by se daly zkombinovat s okrasně užitkovou zahradou, a čím je vlastně vůbec živit. Pšenice, OK, ale to stojí peníze. Zbytky? Nejsou, a když už, sežerou to místní kočky. Žížal je sice na zahradě dost, ale ty potřebujeme my pro zahrádku. Slimáci? Bohužel, nedostatek bílých, které žerou, a nadbytek dospělých černých, které moc nežerou. Maximálně by se musely spokojit s mravenci, kterých máme také přebytek (ale dokud nejsou v domě, tak nevadí), slimáčími vajíčky, popř. že by jim kočky nechaly pár myší.

Zatím máme vajíčka z Potštejnské "eko" farmy (paní pracuje s mamkou, takže tam ani nemusíme jezdit), to spíš budu řešit až maminka už nebude pracovat, protože je nesmysl pro ně pak jezdit 20 km.

Soused má klasické slepice a přitom nijak rozhrabanou zahradu, ale tam je to dané tím, že slepice mohou hrabat na hnojišti 3x3 metry a mají volný výběh k řece, takže nejspíš hrabou tam.

My se snažíme sekat jednou za 3 až 4 týdny, pokud to tráva dovolí, a paradoxně nám to kvůli členitosti zahrady (stavby, stromy) trvá na menší ploše tak asi 2x tak dlouho. Doufáme ale, že až budou vzrostlé ovocné stromy, že se růst trávy zpomalí (pod vrbou to zatím funguje).
Zatím marně čekám, až robotická sekačka s GPS bude stát konečně tolik, kolik je rozdíl GPS modulu a běžné robotické sekačky, začne se využívat Galileo, a pak až to klesne na půlku ceny, což je tak nějak reálná hodnota toho šrotu (to víte, logika věci: běžná robot.sekačka 25 tisíc Kč + GPS modul v hodnotě 1000 Kč = 75 tisíc Kč) (na stavbu vlastní zatím nemám moc schopností)

Sekání trávy je naše nejméně oblíbená činnost na zahradě (i když, jak kdy)


Pokud jde o hrabání listí, to pouštíme z hlavy. Většina listí se přes zimu rozpadne a pohnojí půdu pro další růst stromů, ze kterých spadlo, nakrmí žížaly a vytvoří lepší půdu. Co zůstane, to rozseká sekačka a do dvou dnů je to pryč. Jedná se o uzavřený koloběh živin, pak není třeba zahradu hnojit. Stejně tak to děláme s posekanou trávu. Pokud je vedro, do pár dnů se rozpadne. Pokud není, trvá to asi týden. Jedná se o přirozený mulč a přes zimu chrání před mrazy. Podle mne je to ztráta času Pokud tedy netrváte na anglickém trávníku.


Maminka taky přemýšlí, jestli se na okrasnou skalku vykašlat a nenaset tam něco, co se dá sníst



Teď snad díky tomu, že je podzim, se už nic extra dít nebude, a další poučná videa už doufejme nejsou, takže další větší report ode mne bude snad až před zimou, kdy se vztyčí pergola a v domě se rozsvítí nad rostlinami LED světla.

[Martin]

Myslíte si, že když omyjete ovoce, že se zbavíte pesticidů (které musejí odolávat dešťům)?

Myslíte si, že když budete jíst BIO nebo vlastní potraviny, že se vyhnete pesticidům?

Dýcháte vzduch? Prší na vás? No, tak máte problém


http://www.i-endurance.cz/news/destovka-pro-kone/

http://pubs.rsc.org/en/Content/ArticleLa...ivAbstract

https://www.researchgate.net/publication..._in_Europe


Prakticky je tedy "zamořená" celá planeta, a skutečné BIO už asi neexistuje (pokud není někde v hermeticky uzavřeném skleníku). Jedná se o malé dávky, ale problém jako u všeho je možná kumulace.

Docela by mne zajímalo, zda si hmyz v prostředí, kde jsou pesticidy prakticky všude, nevyvine na ně plnou rezistenci, podobně jako si naše tělo vyvíjí protilátky pro nemocem po očkování (což je bud neaktivní a oslabená dávka viru), resp. že stejně jako u antibiotik bude úplně jedno, že u vás se dané látky nepoužívaly..


http://biom.cz/cz/zpravy-z-tisku/biopest...pesticidum