Eresielin svět

[Mantis]

Super je to moc zajímavej příběh a vždycky se těším na další kapitolu.

Odesláno z mého E5823 pomocí Tapatalk

[EresielRanwa]

Děkuju moc, Mantisi!    Tvůj zájem mě motivuje nakopnout zase psací náčiní a donutit se pokračovat 

[Elevea]

Rok a půl jsem se nepodíval do tohoto vlákna (a hamba mě fackuje) a musím říct, že píšeš stále lépe a svěžeji. Musím však říct, že jsem u Ponygrothu čekal větší délku Těším se těším...

[EresielRanwa]

Oh, děkuju za nezasloužený kompliment, Eleveo  Já už teď více jak půl roku vlastně nic nového nenapsala, protože mám takovou tu běžnou tvůrčí krizi z lenosti, kdy se prostě nedokopu k tomu, abych si na psaní udělala čas, a tahle kapitola se ještě svezla na produktivnější vlně, kdy jsem psala i do jedné soutěže Stvoření světa a do Sborníku Lásku andělskou   Takže těžko říct, jak jsem na tom autorsky teď po té několikaměsíční pauze A ohledně délky...Myslíš jako délku kapitoly? No, já se snažím kapitoly raději psát kratší, protože na dlouhé kusy (psaní i čtení) jsem už prostě moc líná   A většinou nemám v kuse tolik času na delší psaní a jakmile se v psaní zastavím, tak už většinou druhý den nedokážu navázat, protože se nálada změní a tvůrčí pnutí je to tam...

[Elevea]

No, myslel jsem to tak, že jsem to celý přečetl za dvě hodiny během forbesu na počítači

[EresielRanwa]

Tak, s novým rokem přicházejí předsevzetí k zvýšení tvůrčího nasazení a první pokusy předsevzetí dostát   Je to jen první tvůrčí vlaštovka a ještě k tomu není poníkovská, ale snad případný čtenář odpustí   Na mou obhajobu! Příběh...no, spíš scénka...se točí kolem mého příběhového sídla Niagrothu, o kterém pojednává zdejší má pomalu tvořená story Ponygroth. A také kamarád, který je v tomto "výtvoru" nepostradatelným hrdinou je brony, takže aspoň něco   (Drahý příteli, [spoiler: doufám, že mě za neschválené zneužití tvé persony ve story neumlátíš mojí vlastní Celestií za jejích výkřiků "I´m a princess. Are you a princess too?"])

Velká zkáza Niagrothu

Pozn.: Není pro slabé povahy a to zejména trpící úzkostmi při čtení totálních hovadin bez řádu a silného tématu

[Hwězda]

Hm, měl jsem při čtení pocit, jako bych četl něco od Huntera S. Thompsona. Vyprávíš totiž trošku podobným stylem, kde si nejsem jistý, co je realita a co je smyšlený svět – hezky smazáváš hranice mezi něma. Ve výsledku bych řekl, že to je jedno, protože se ti příběh povedl. Dílko je dle mého úspěšným literárním startem do nového roku.