04.09.2012, 13:27
jo jako sen to ne označuji ale říkám tomu skladiště jeto mé zhmotnění všeho co mám v mysli a no dnes jsem byl v sektoru který se zdržoval výzkumem a skladováním mé dlouhodobé paměti no a byl jsem jako z pohledu první osoby a kráčel krio komorami byli tam uloženy všechny možné živé věci třeba
alieni,zombies,různé zrůdy ale i věci které mě hřejí u srdce i dnes:víli,malá krabička na sny,vzpomínky na vztahy a všechny ty věci co mě oslabují.no já takhle du a vidím novou sekci s označením Pn v té místnosti zářilo hřejivé světlo a bylo tam celkem šest nových krio stanic celá místnost na mě působila jako věci ze sekce vnitřní slabosti.bylo to týden před mou ponifikací.A druhý byl také z pohledů první osoby byl jsem v bitevním poli všude okolo mě smrt a bolest málo kdy mám citlivé sny jako tyto no a cítil jsem beznaděj a zoufalství takové věci co má člověk po běžné citově posraném rozchodu a malá skupina postav která měla postavy lidí ale neměli tváře procházeli bojištěm jako by tam nebylo trhali mé spolu bojovníky na cucky a čim víc jich bylo mrtvých tím víc zlých a děsivých pocitů bylo ve vzduchu pak se dostaly až ke mě a když už se po mě sápali tak jsem nemohl utéct,probudit se svou smrtí není nic hezkého no a abych to dokončil když už byly u mě tak najednou něco zatahalo a můj límec na zbroji a táhlo mě to pryč smířen se svým koncem jsem vzal útočnou pušku a chtěl se bránit a pak se klidným a milým hlasem ozvalo:neházej sebou tolik a uklidni se pak jsem na krátkou chvíli u pat do bezvědomí mé probuzení(ve snu) jak jsem předpokládal nebyla krutá smrt ale bylo to to místo u pony vile kde byly poníci se řazeni do skupin a twilight na mě koukala s helmou koutkem oka jsem spatřil jak se zavírá modro bílo růžový portál a twilight řekla tak tě vítám a ve zrcadle které mi předala jsem vypadal jako pony černý velký s dlouhým kouzelným rohem no pak následovalo probuzení,byli tak tři nebo čtyři ráno a já byl zalitý potem a cítil jak jsem se málem oběsil na řetízku stačí.prosím buďte tak laskaví a berte ohled na to že každá mysl člověka i jakého koly tvora je ojedinělá a nese dar lásky i bolesti na shledanou a hezký den
alieni,zombies,různé zrůdy ale i věci které mě hřejí u srdce i dnes:víli,malá krabička na sny,vzpomínky na vztahy a všechny ty věci co mě oslabují.no já takhle du a vidím novou sekci s označením Pn v té místnosti zářilo hřejivé světlo a bylo tam celkem šest nových krio stanic celá místnost na mě působila jako věci ze sekce vnitřní slabosti.bylo to týden před mou ponifikací.A druhý byl také z pohledů první osoby byl jsem v bitevním poli všude okolo mě smrt a bolest málo kdy mám citlivé sny jako tyto no a cítil jsem beznaděj a zoufalství takové věci co má člověk po běžné citově posraném rozchodu a malá skupina postav která měla postavy lidí ale neměli tváře procházeli bojištěm jako by tam nebylo trhali mé spolu bojovníky na cucky a čim víc jich bylo mrtvých tím víc zlých a děsivých pocitů bylo ve vzduchu pak se dostaly až ke mě a když už se po mě sápali tak jsem nemohl utéct,probudit se svou smrtí není nic hezkého no a abych to dokončil když už byly u mě tak najednou něco zatahalo a můj límec na zbroji a táhlo mě to pryč smířen se svým koncem jsem vzal útočnou pušku a chtěl se bránit a pak se klidným a milým hlasem ozvalo:neházej sebou tolik a uklidni se pak jsem na krátkou chvíli u pat do bezvědomí mé probuzení(ve snu) jak jsem předpokládal nebyla krutá smrt ale bylo to to místo u pony vile kde byly poníci se řazeni do skupin a twilight na mě koukala s helmou koutkem oka jsem spatřil jak se zavírá modro bílo růžový portál a twilight řekla tak tě vítám a ve zrcadle které mi předala jsem vypadal jako pony černý velký s dlouhým kouzelným rohem no pak následovalo probuzení,byli tak tři nebo čtyři ráno a já byl zalitý potem a cítil jak jsem se málem oběsil na řetízku stačí.prosím buďte tak laskaví a berte ohled na to že každá mysl člověka i jakého koly tvora je ojedinělá a nese dar lásky i bolesti na shledanou a hezký den