Poníci ve snech

[Awanhil]

...

V posledních dnech jsem měl dva sny.

První sen:
Krásný chladný vánek foukal do mé tváře a já klidně odpočíval na trávě a nestaral se o své okolí. Do mých tváří proudila krásná vůně. Mé myšlenky byly klidné a slunce jemně hřálo. Můj sen byl dokonalý odpočinek, doplněn nádherným pohledem na krásný kopec, na kterém skotačili poníci a různé bytosti. Byla to opravdu nádhera. Po probuzení jsem měl překrásnou náladu, hromadu energie a cítil jsem se plný života.



Můj druhý sen byl hrozným úkazem brutálního myšlení, ze kterého je i mě občas špatně

Den začal krásným sluncem a pokračoval tím, že jsem šel na procházku se svou přítelkyní. Ta hrůza přišla, když na nádherném nebi proletěly stíny. Děsivé mrazení mi prozradilo, že ke mě míří něco nebezpečného a svojí přítelkyni jsem prudce odstrčil. Ta rázně vyhekla a řekla "Au, to bolí!".
V další vteřině mi torzo probodli tři trny ostré jako žiletka a já se ocitl s bolestmi na zemi. Stihl jsem jen zařvat ať běží a neohlíží se. Běžela. Cítil jsem, jak mi po hrudi stéká krev. Mrazivé sevření mě objalo a já cítil, jak slábnu. Pak se jako zázrakem ukázaly královské stráže v bojové zbroji, které mě obklopili. Pak přišel magický lékař, trny vytáhl, což jsem okořenil jekotem jako bánší. Pak mi magií téměř uzdravil moje zranění. Stráže mě odnesly. Probudil jsem se v nemocnici a viděl spousty zraněných. Hned jsem se zvedl z lůžka a šel k prvnímu ze strážců, zeptat se, co se děje. Tam mi bylo oznámeno, že na Equestrii zaútočily měňavci a že jsme se stěží ubránili. Že je vše v pohodě až na to, že pár měňavců se schovalo někde ve městě. Když jsem ležel, přišel za mnou doktor a řekl: "Ještě chvíli a byl bys mrtvý.". Mou hlavu zatížilo i to, že jsem nevěděl, co se stalo s mou přítelkyní. Po dvou dnech přišel doktor a vesele se na poníka tvářil, že prý za mnou přišla má dívka. Byl jsem uklidněný, že za mnou přišla po svých. Objala mě a řekla, "Kdybys jen chvíli počkal, tak bych umřela.". Já to zarazil jako vždycky, vytáhl jsem cigaretu, vyšel ven, zapálil si a cítil, jak můj hrudník svírá těžký a voňavý obvaz.

Můj pohled na nový zítřek.

Slunce vycházelo a odhalovalo spoušť po měňavcích, ale ukazovalo také nový, krásný a životem naplněný nový úsvit.

Toť vše. Díky za přečtení a krásný den.