06.06.2015, 19:14
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.06.2015, 19:17 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
Jsem vyčerpanej jak Ponyville po nájezdu český exekutorský komory. Vzhledem k tomu, že rád sedím u kompu a práce je mi koníčkem, tak jsem se rozhodl, že si dneska udělám lehkou procházku po zelené (stezce), která vede přes moji ves z nějakýho mordoru do začarovanýho lesa, a provětrám trochu hřívu.
Do batohu jsem si zabalil litr a půl sirupový vody, které bylo nakonec málo, cigára, klíče a mobila. Vzhledem k tomu, že jsem šel sám, tak byla strašná chyba, že jsem nepřibalil i sluchátka. Kdyby se Philip Morris dozvěděl, co se dělo na mé procházce, dostal bych zlatou plaketu a pozici marlboromana.
Po deseti kilometrech chůze to ještě šlo, protože jsem byl schopen vytáhnout z batohu peněženku na zakoupení mišana, ale už se projevoval syndrom nevysypatelného kamínku v botě. Jak se později ukázalo, na kopytech mi vyrazily puchejře. Na patnáctém kilometru jsem se ztratil a půlhodiny hledal cestu, protože nějakej chytrák zapomněl na křižovatce nakreslit šipku. Naštěstí to zachránily třešně u cesty, ale mám v hlavě takové to nutkání, že byla chyba zapíjet to posledním půllitrem vody.
Po letmé kontrole jsem zjistil, že mám prodřený ponožky, ale ono to bylo stejně jedno, pač byly od krve. Na posledních dvou kilometrech se Celestie rozhodla, že nejsem dostatečně sexuálně aktivní, a tak mi zapálila lejtka. Exploze orgasmu se dostavila asi o dvě hodiny později, když jsem skočil do vany s horkou vodou.
Teď sedím u počítače a čekám, co udělají ty třešně. No, nechám se překvapit.
Až se mi zhojej rány, tak si to hodlám zopakovat. Zatím obvazům zdar!
Do batohu jsem si zabalil litr a půl sirupový vody, které bylo nakonec málo, cigára, klíče a mobila. Vzhledem k tomu, že jsem šel sám, tak byla strašná chyba, že jsem nepřibalil i sluchátka. Kdyby se Philip Morris dozvěděl, co se dělo na mé procházce, dostal bych zlatou plaketu a pozici marlboromana.
Po deseti kilometrech chůze to ještě šlo, protože jsem byl schopen vytáhnout z batohu peněženku na zakoupení mišana, ale už se projevoval syndrom nevysypatelného kamínku v botě. Jak se později ukázalo, na kopytech mi vyrazily puchejře. Na patnáctém kilometru jsem se ztratil a půlhodiny hledal cestu, protože nějakej chytrák zapomněl na křižovatce nakreslit šipku. Naštěstí to zachránily třešně u cesty, ale mám v hlavě takové to nutkání, že byla chyba zapíjet to posledním půllitrem vody.
Po letmé kontrole jsem zjistil, že mám prodřený ponožky, ale ono to bylo stejně jedno, pač byly od krve. Na posledních dvou kilometrech se Celestie rozhodla, že nejsem dostatečně sexuálně aktivní, a tak mi zapálila lejtka. Exploze orgasmu se dostavila asi o dvě hodiny později, když jsem skočil do vany s horkou vodou.
Teď sedím u počítače a čekám, co udělají ty třešně. No, nechám se překvapit.
Až se mi zhojej rány, tak si to hodlám zopakovat. Zatím obvazům zdar!
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!