Poníci ve snech

[Damael]

tak mám delší ale slaby : probudím se a vydím všude paseku nohu mám roseknutou a uvědomím si že jsem poník pak zvednu hlavu a vidím stíny ale rychle se přestanu dívat na horů a koukám na roseklou nohu.mám na sobě tričko z toho si udělám provizorní obvaz a jdu směrem k rozbombardované zemi.dojdu tedy malému domku a vidím poníka ve vojenské zbroji a najednou se otočí má od uší urvanou hlavu i s helmou.co si vydá za zvuky a pomalu kráčí za mnou pak však zastaví a jde zpět k domečku jdu pryč dokud je to možné.dojdu k barykádám a už vím o co jde všude jsou mrtvoli poníků.je mi na blití ale potlačím to a kulhavou chůzí du dál na jednou výjde voják resp.poník ve vojenské zbroji a namíří zbraň na mě já zastavím a on za řve kdo jsi já odpovím že nevím a pomalu couvám pryč on však řekne stůj a jde ke mě.zavolá medika a ten mi dá nohu do hromady cítím kurevskou bolest a pak najednou hřejivé teplo,nohu dali do hromady ale krvácí to už jsem nevnímal a ležel.probral jsem se až v jaké si provizorní nemocnici a tam jsem vyděl hlídat vojáky pár sestřiček a twilight skoumá pacienty pomalím a ladným krokem jde ke mě sevřel jsemi žaludek ale já se uvolnil a čekal než příjde.když přišla tak se parkrát nechápavě podívala a řekla co ten tu dělá není nakažený,jeden z poníku hned přišel a odstrkal mě do pokoje z lůžkem.tam přišla twilight a řekla tak ty si teda nepamatuješ nic vůbec nic já odpověděl ano a onamě prohlédla.pak mě odvedli k víslechové místnosti ale já si nic nepamatoval buhužel k mé smule mě nevyslíchala twilight ale voláci.po vyslechu jsem celí pomlácený šel mistostí kterou mi ukázali tam jsem čekal tak pět minut.dveře se otevřeli a já vešel byla tam RD a měla vojenskou uniformu s vysokou hodností aspoň určitě.řekla ty si vůbec nic nepamatuješ řekl jsem ano a pak mi jednu vrazila byl jsem dost slabý ale stačil jsem udělat uhyb vyvážil se z robnováhy a bouch halvou o zeď tiše se zasmála a řekla no nic tak poď jen s vypětím posledních syl jsem se zvedl a šel.asi po padesáti metrech jsem dorazil k ocelovím dveřím ty otevřela RD a pláclamě po zádech a řekla tak si dost rychle vzpomeň.vyšel jsem ven a hleděl na zkázu ponivyle bylo zničeno a kolem byli ocelové zdi a pod nimi porvizorní domy.pinkie dělala zasobovače,apple jack technika,raryty byla technik v oboru konstrukcí zbroje,byl jsem zvědav co se stalo a šel jsem za prvním vojákem co kouřil cigaretu nabýdl mi a já příjmul.následovala rozprava o tom že poníci se vzbouřili a válčili proti sobě pak se přidala chrysalis a dotoho ty zombie šel jsem dál a zíral na tu hrůzu.pak jsem došel k nemocničnímu bloku byla tam flutershy a pomáhala ostatním ačkoli měla taky několi podle mě dost vážnějších zranění.byl jsem zděšen najednou přišel voják a řekl je čas,ale čas na co a on řekl čas na tvou smrt pak mi došlo že je jiný měl kolem sebe zvláštní auru.zatvářil se vesele a vystřelil ze značně zničené zbraně na mě.rána kterou jsem čekal mě nezasáhla ale zabyla střelce zbraň se roz tříštila a většina střepin ho rozcopovala jako cukrovou vatu,ale pár střepin zasáhlo někoho jíného pomalu jsem se otočil a viděl koho trefila.flutershy ležela na zemi a třásla se a podní byla malá louže krve.rozeběhl jsem se kní a začal jí utěšovat najednou přiběhl doktor.cítil jsem strach že zemře a pak jsem omdel.druhé probuzení bylo horší jedna střepina mi trefila tepnu a já to vůbec nezaregistroval prvního doktora jsem se zeptal na ní řek přežila to ale ty ty seš natom hodně zle ale já už jsem neposlouchal s příjemným pocitem jsem zavřej oči a umřel



fakt sory za chyby psal jsem to ve spěchu a bez možností opravy tak dík a ND/N