23.01.2013, 14:58
Ze začátku pohodový, nádherný život naší oblíbené farmářské rodiny, který brzy vystřídá část, kdy jsem napětím ani nedýchal, přes část v nemocnici, kde se střídala naděje s jistotou toho nejhoršího, až po scénu u jabloní, která byla prostě tak nádherně popsaná, že jsem se prostě musel nechat jenom unášet. Skvěle pracuješ s pocity postav - smutek dokážeš vyjádřit tak, že čtenář cítí smutek i u sebe, raduje se, když vše dobře dopadne...
Eyup!
Love and Tolerate je heslo haterů, ne broníků!
Love and Tolerate je heslo haterů, ne broníků!