Vaše nedávné zážitky

[Elevea]

Poté, co mi v práci nařídili vybrat během léta nějakou dovolenou a já netušil, kdy si ji mám vzít, jsem zazmatkoval a vybral si ji v náhodném termínu. Když jsem si fixou zakrtnul týdenní úsek v kalendáři a opřel ruku o bradu, po chvíli přmýšlení mě napadlo, jak ji vyplnit. Roadtrip. Jak jinak. Po chvíli hledání, kdy spousta kamarádů neměla čas nebo peníze nakonec souhlasil s výletem Amy, takže slovo dalo slovo a dohodli jsme se na výletě do Polska.

Po vyhandlování mátinýho pežotka (nízká spotřeba, pro dva ideální) došlo k jeho naplnění běžnými potřebami pro cestu do Polska (tedy paklem triček, spoďárů, pánvičkou a krabicí kuskusu), výměně pneumatik za letní (bylo už načase) a v pátek po práci jsem vyrazil za Amym někam k Třebíči do vesnice, jejíž jméno se těžko vyslovuje, protože jsem to zase zapomněl. Amy kromě běžných potřeb přihodil plynový vařič, což se nám později hodilo při vaření výborného kuskusu z Polských surovin (tedy kromě kuskusu samotného).
Po přenocování v Hradci u kamaráda jsme vyrazili za dalším kamarádem do Varšavy, což jsme lážo plážo dali za výborných devět hodin cestovního času i s čůracíma a kuřáckýma zastávkama. Po objetí celé Varšavy kolem dokola, abychom se vyhnuli dopravě, jsme zakotvili u kamaráda, který nás provedl městem.
Jelikož se jeho nadšení nedalo zastavit, prováděl nás i v neděli a v plánu měl pravděpodobně provádění dál, ale podařilo se nám vymluvit, že jej nechceme otravovat, takže jsme v neděli ve tři vyrazili na další štreku ke Gdaňsku, ke kterému jsme z časových důvodů nedojeli. První přespání v autě na břehu Visly bylo v pohodě, akorát jsme při probuzení zjistili, že jsme obklopeni polskými rybáři, kteří čekali, až jim uvolníme parkovací místo.
Vyrazili jsme tedy na sever až na slavný poloostrov Hel, na jehož výběžku jsme měli první kontakt s mořem a kde se nám podařilo nafotit různé pěkné fotografie moře (jako třeba moře a tak) a kromě toho i tento pěkný snímek. Vlevo si můžete povšimnout, jak tlačí Celestie, zprava tlačí Luna.

Pokračovali jsme bičováni větrem a především deštěm po severním pobřeží na západ, kde jsme hledali dokonalé místo na koupání a stanování. To místo se nám skutečně podařilo najít, ale bylo to těžké, protože celé severní pobřeží Polska je prakticky jedno velké letovisko. To místo bylo tak skvělé, že jsme tam nakonec zůstali dvě noci. Dvě fotky z místa a link na mapy ve spoileru.

link Souřadnice: 54°35'52.931"N, 16°55'10.533"E

Po dvou dnech jsme se tedy vypravili zpět, přespali poblíž hranic v lesním parkingu (což je v Polsku bombastické místo, kde se dá přespat) a natěšení na výšlap na Sněžku jsme potom zklamaně projížděli Horní Malou Úpou, protože pršelo jak hrom, takže nemám ani fotku prvního cigárka v ČR. Součástí slavnostního návratu pak byla návštěva a družba s niemandem, jejíž součástí bylo slavnostní předání muffinů, aby se lépe hojil po bouračce.
Pak už jen následoval návrat domů se zastávkou na největším parkovišti v ČR.

Pár poznámek:
- Víte jaký je rozdíl mezi Polským a Italským řidičem? Polský řidič netroubí.
- Spotřeba 4.8/100. Dobrý ne? Připočtěte o čtyři koruny levnější naftu.
- 2500 km bez započítání drobných stokilometrových pojížděk.
- Pokud hodláte jezdit v Polsku po jedničkách a silnicích dálničního typu, jde o nejlepší zkušenost, jakou jsem kdy měl (včetně Německa). Na nižší třídu si ale vemte SUV nebo ranec trpělivosti.
- Mimo silnic vyšších tříd se na mapy nedá vůbec spolehnout. Jednou jsme se dokonce málem brodili.
- Když máte dost trpělivosti, dá se Polsko projet i s povolenými tlumiči, prdlým výfukem a utrhnutou zástěrkou.

Co se mě týče, nejlepší dovolená, jakou jsem kdy měl.