01.10.2015, 12:40
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 01.10.2015, 12:43 uživatelem Jamis. Edited 2 times in total.)
Zatím se tu mluví o snech v noci...
...a co takhle sny ve dne?
Daydreaming (v češtině Snění za dne) má podobnou funkci jako sny během spánku a pokud denními sny přespříliš nenahrazujete realitu, můžou vám být jen ku prospěchu z více důvodů.
Jak na to? velice jednoduše už jenom proto, že si stačí vzpomenout na své dětství, kdy jsme si realitu denními sny vylepšovali běžně a nepřišlo nám to nijak divné. Není důvod se téhle schopnosti v dospělosti zbavovat, byť vám někteří budou zarputile tvrdit opak. Stačí se řídit stejným pravidlem, jako je to první tady na fóru, čili "Používejte rozum".
A teď něco konkrétně: dost často nemůžu usnout, protože je moje mysl zaměstnaná tisícem věcí, které se za den staly, nesplněnými úkoly, obavami z dalších událostí a podobně. Všechno se to na jedné kupě mele, i když jsem unavený. Pamatujete si na počítání oveček, když jste jako děti nemohli usnout? Podobně to funguje i v dospělosti, jen počítání oveček je vcelku nuda (stejně jako třeba počítání pozpátku s tím, že číslo píšete křídou do kruhu na tabuli, pak je mažete houbou, aniž byste porušili kruh), takže proč si místo toho nepředstavovat něco jiného? Cokoliv si zamanete: třeba... poníky?
Mé oblíbené před spaním: miluju létání a noční sny o létání jsem míval dříve dost často. Takže když ulehnu do postele a zavřu oči, sním o tom, že se jako pegas proháním mezi mraky - někdy z pohledu letícího, někdy na scénu koukám jako na film. Někdy létám sám, někdy si vedle sebe představím Rainbow Dash, nebo jakéhokoliv dalšího létavce, kterého znám (s Tankem je to třeba sranda). Nebo s Fluttershy a její zvířenou letět nízko nad krajinou. PO všech těch epizodách a fanficech už mám přehled, kdo jaký charakter je a zbytek si prostě domyslím. Prostě jen tak. Bohužel to často netrvá moc dlouho, protože brzy usnu
Pro navození atmosféry se hodí spojit si představu s něčím, co už znáte, nebo jste viděli - třeba videa z průletu mračny jako tohle.
Dá se s tím spojit i příběh, představit si hudbu v podkresu (jako v následujícím) - třeba když se jako čerstvý Wonderbolt ženete oblohou na svůj první úkol a v uších vám zní instrukce od Spitfire a hlavou se honí vzpomínky na celý váš život...
Mé oblíbené ráno: každý den chodím pěšky do práce přes park, což trvá kolem 20 minut, z čehož tak 10 minut nemusím koukat moc okolo, co se děje. Obvykle poslouchám hudbu... a vedle mě kluše někdo z poníků
samozřejmě jen v mé fantazii. Je třeba fajn si nechat od Twilight vyprávět, co se stalo v poslední epizodě, kterou jsem viděl, z jejího pohledu (včetně těch všech facehoofů a koulení očima) - prostě už všechny ty informace mám a jak se Twilight chová už po více než stovce epizod taky vím.
Snít se dá absolutně o čemkoliv - vezměte si libovolný MLP příběh, PMV, nebo epizodu... je to zcela na každém. A prostě si ji zažijete jako jedna z postav, nebo jako pozorovatel, nebo přidáte do příběhu jinou postavu, z jejíž perspektivy se budete dívat.
Oproti nočnímu snění má to denní jednu obrovskou výhodu - nemusíte čekat, až se vám bude o ponících samo zdát, učit se lucidnímu snění nebo riskovat, že půjde o něco, co se vám nebude líbit. Denní sen si vytvoříte sami kdy chcete a jaký chcete. Můžete vytvořit vizi čehokoliv, co je schopná pojmout vaše představivost.
[spoiler: za tu malou referenci v poslední větě se omlouvám, ale prostě jsem neodolal]
...a co takhle sny ve dne?
Daydreaming (v češtině Snění za dne) má podobnou funkci jako sny během spánku a pokud denními sny přespříliš nenahrazujete realitu, můžou vám být jen ku prospěchu z více důvodů.
Jak na to? velice jednoduše už jenom proto, že si stačí vzpomenout na své dětství, kdy jsme si realitu denními sny vylepšovali běžně a nepřišlo nám to nijak divné. Není důvod se téhle schopnosti v dospělosti zbavovat, byť vám někteří budou zarputile tvrdit opak. Stačí se řídit stejným pravidlem, jako je to první tady na fóru, čili "Používejte rozum".
A teď něco konkrétně: dost často nemůžu usnout, protože je moje mysl zaměstnaná tisícem věcí, které se za den staly, nesplněnými úkoly, obavami z dalších událostí a podobně. Všechno se to na jedné kupě mele, i když jsem unavený. Pamatujete si na počítání oveček, když jste jako děti nemohli usnout? Podobně to funguje i v dospělosti, jen počítání oveček je vcelku nuda (stejně jako třeba počítání pozpátku s tím, že číslo píšete křídou do kruhu na tabuli, pak je mažete houbou, aniž byste porušili kruh), takže proč si místo toho nepředstavovat něco jiného? Cokoliv si zamanete: třeba... poníky?
Mé oblíbené před spaním: miluju létání a noční sny o létání jsem míval dříve dost často. Takže když ulehnu do postele a zavřu oči, sním o tom, že se jako pegas proháním mezi mraky - někdy z pohledu letícího, někdy na scénu koukám jako na film. Někdy létám sám, někdy si vedle sebe představím Rainbow Dash, nebo jakéhokoliv dalšího létavce, kterého znám (s Tankem je to třeba sranda). Nebo s Fluttershy a její zvířenou letět nízko nad krajinou. PO všech těch epizodách a fanficech už mám přehled, kdo jaký charakter je a zbytek si prostě domyslím. Prostě jen tak. Bohužel to často netrvá moc dlouho, protože brzy usnu
Pro navození atmosféry se hodí spojit si představu s něčím, co už znáte, nebo jste viděli - třeba videa z průletu mračny jako tohle.
Dá se s tím spojit i příběh, představit si hudbu v podkresu (jako v následujícím) - třeba když se jako čerstvý Wonderbolt ženete oblohou na svůj první úkol a v uších vám zní instrukce od Spitfire a hlavou se honí vzpomínky na celý váš život...
Mé oblíbené ráno: každý den chodím pěšky do práce přes park, což trvá kolem 20 minut, z čehož tak 10 minut nemusím koukat moc okolo, co se děje. Obvykle poslouchám hudbu... a vedle mě kluše někdo z poníků
samozřejmě jen v mé fantazii. Je třeba fajn si nechat od Twilight vyprávět, co se stalo v poslední epizodě, kterou jsem viděl, z jejího pohledu (včetně těch všech facehoofů a koulení očima) - prostě už všechny ty informace mám a jak se Twilight chová už po více než stovce epizod taky vím.Snít se dá absolutně o čemkoliv - vezměte si libovolný MLP příběh, PMV, nebo epizodu... je to zcela na každém. A prostě si ji zažijete jako jedna z postav, nebo jako pozorovatel, nebo přidáte do příběhu jinou postavu, z jejíž perspektivy se budete dívat.
Oproti nočnímu snění má to denní jednu obrovskou výhodu - nemusíte čekat, až se vám bude o ponících samo zdát, učit se lucidnímu snění nebo riskovat, že půjde o něco, co se vám nebude líbit. Denní sen si vytvoříte sami kdy chcete a jaký chcete. Můžete vytvořit vizi čehokoliv, co je schopná pojmout vaše představivost.
[spoiler: za tu malou referenci v poslední větě se omlouvám, ale prostě jsem neodolal]
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive