Poníci ve snech

[Lachtan]

Já si dobře pamatuji jenom jeden a bohužel docela deprimující, což je samo o sobě divné protože je to jeden ze dvou snů který si za mnoho posledních let pamatuji.
Začínal tím že jsem zemřel na Zemi, sám. Pak jsem opustil jako duch svoje tělo a jakožto křesťan jsem byl překvapen že nejdu do něčeho jako nebe či pekla. Hned na to se otevřel portál do Equestrie kde jsem po chvíli chaotického pohybu barev uviděl plod poníka  do kterého se mám reinkarnovat. S radostí jsem běžel k portálu, ale vrazil jsem do něj jakoby to byl průhledný plast a chvíli na to se ten poník narodil mrtvý... V ten moment jsem si uvědomil že budu přežívat jako duch na Zemi navždy, protože jsem nesplnil něco podstatného na co jsem si nemohl vzpomenout a probudil jsem se.
Zbytek si nevybavuju skoro vůbec a většina by patřila do r34 sekce...