27.11.2012, 17:40
Mé sny jsou více a více podivnější.
Zdál se mi další podivný sen. Asi to nějak navazovalo na to o té zimě. Byl jsem ve skupině lidí a bylo nás něco kolem 20. Byli jsme v jakési zimní chatě uprostřed lesů. Kolem chaty byl vysoký drátěný plot a dál už jen temný les. Vím, že někteří z těch lidí říkali, že se v té chatě nemsíme zdržovat dlouho, že tam není bezpečno, že to co nás pronásleduje už může být blízko. Po krátkém odpočinku jsme vzali vše nutn a vydali se dál na cestu. Když už jsme opouštěli pozemek chaty, tak jsem si vzpomněl, že jsem tam něco nechal a vydal jsem se zpátky. Když už jsem byl před chatou, tak jsem si všiml, že je někdo nebo něco uvnitř. Slyšel jsem jak se tam rozbíjí skolo a kolem chaty bylo rozházeno hodně věcí. Začal jsem se k ní plížit, ale najednou jsem za sebou uslyšel kroky. Tak jsem se otočil a za mnou stál vkl. Krásný a mohutný vlk. Dívali jsme se z očí do očí a najednou se ten vlk začal dívat za mě. Zvuky z chaty utichly a ten vlk se najednou děsivě naježil, začal hrozně vrčet a jako by dvojnásobně narostl do své velikosti. Už chtěl skočit a v tu chvíli jsem se probudil celý vyděšený a zmrzlý jako bych byl kdesi v zimě.
Divné bylo jen to, že jsem se nebál toho vlka, ale bál jsem se toho něčeho co stálo za mnou. Z toho jsem měl hrůzu a bál se toho i ten vlk. Kdysi jsem měl takových snů hodně a začínají se vracet jen by mě zajímalo co to znamená.
Zdál se mi další podivný sen. Asi to nějak navazovalo na to o té zimě. Byl jsem ve skupině lidí a bylo nás něco kolem 20. Byli jsme v jakési zimní chatě uprostřed lesů. Kolem chaty byl vysoký drátěný plot a dál už jen temný les. Vím, že někteří z těch lidí říkali, že se v té chatě nemsíme zdržovat dlouho, že tam není bezpečno, že to co nás pronásleduje už může být blízko. Po krátkém odpočinku jsme vzali vše nutn a vydali se dál na cestu. Když už jsme opouštěli pozemek chaty, tak jsem si vzpomněl, že jsem tam něco nechal a vydal jsem se zpátky. Když už jsem byl před chatou, tak jsem si všiml, že je někdo nebo něco uvnitř. Slyšel jsem jak se tam rozbíjí skolo a kolem chaty bylo rozházeno hodně věcí. Začal jsem se k ní plížit, ale najednou jsem za sebou uslyšel kroky. Tak jsem se otočil a za mnou stál vkl. Krásný a mohutný vlk. Dívali jsme se z očí do očí a najednou se ten vlk začal dívat za mě. Zvuky z chaty utichly a ten vlk se najednou děsivě naježil, začal hrozně vrčet a jako by dvojnásobně narostl do své velikosti. Už chtěl skočit a v tu chvíli jsem se probudil celý vyděšený a zmrzlý jako bych byl kdesi v zimě.
Divné bylo jen to, že jsem se nebál toho vlka, ale bál jsem se toho něčeho co stálo za mnou. Z toho jsem měl hrůzu a bál se toho i ten vlk. Kdysi jsem měl takových snů hodně a začínají se vracet jen by mě zajímalo co to znamená.
Lidský život je jako květina. Ze začátku je to malé a nerozvinuté poupě, ale jednoho dne nádherně rozkvete a až příjde jeho čas tak uvadne a uschne. To, že je někdo jen malé poupě ještě neznamená, že nikdy nerozkvete.