Knižní koutek

[Elevea]

Moje první knížka (nebo spíš komix), kterou jsem přečetl sám, byla Odysseova dobrodružství v trojské válce od Pavla Augusta a Františka Honzáka.
Jako druhou, už skutečnou, jsem přelouskal Krása nesmírná od Kariny Vartaniana.
A pak už to šlo se mnou z kopce. Třetí byl slabikář (jo já to neřek četl jsem plynně dřív, než jsem přišel do první třídy) a pak jsem na dlouhou dobu skončil u encyklopedie Vesmír, Země, Člověk a my děti (autora si bohužel nepamatuju, mělo to přes dva tisíce stran a chvilku mi to trvalo. Pravděpodobně na tom dělalo víc autorů, nejznámější asi bude Grygar).
Po té, co mi rodiče šetrně sdělili, že nemám na to být kosmonautem, protože nejsem Rus ani Remek, jsem zkejsnul na dalších deset let u sci-fi. Takže komplet Frank Herbert, Asimov, Clarke, Bradbury, Wells. Heinlein psal divně, takže jenom Hvězdná pěchota.
Pak uvedli do kin Pána Prstenů a já se dozvěděl, že existuje fantasy (do té doby jsem to vážně netušil). Když jsem to dočetl, zavlála mnou touha po lehčím čtení, takže jsem skončil u Pratchetta (mám doma asi dvacet knížek. Když otočím hlavu doprava, leží tam krabice, kde tiše odpočívají), který mě naučil nahlížet na svět cynicky, a u Kulhánka, který mě naučil nahlížet na svět ještě více cynicky. Momentálně čekám na dokončení překladu Backgroudn pony, takže to jde poslední dobou ztuha.