31.03.2013, 23:28
Ano, v jistých ohledech máš pravdu Tobeo. Pokud by jsi si přečetl jinou z mých povídek s názvem Až navěky, která pojednává o Cadance v podobné situaci, tak uvidíš, že ona si vybrala právě tu druhou cestu.
V povídce Konec jsem o Twilight uvažoval spíše jako o součásti většího celku, který představovala ona a její kamarádky. S tím však jak umíraly se ztrácela pomalu i samotná Twilight, což je vyobrazeno vytrácením části jejího Znaménka. Bez poníků, kteří ji za ta léta zformovali už to zkrátka nebyla ona. Proto cítila, že je čas odejít, aby přešla na druhou stranu, kde zas bude kompletní, a kde na ní kamarádky čekaly.
Navíc nevěřím, že existuje bytost, která by se narodila jako smrtelná a dokázala se vypořádat s následky jaké představuje nesmrtelnost. Představa, že ztratíte kohokoliv s kým se kdy seznámíte, je dosti strašlivá.
A navíc pozvánky na párty od Pinkie Pie se přeci neodmítají, i když se pořádají třeba až tam někde v posmrtném životě
V povídce Konec jsem o Twilight uvažoval spíše jako o součásti většího celku, který představovala ona a její kamarádky. S tím však jak umíraly se ztrácela pomalu i samotná Twilight, což je vyobrazeno vytrácením části jejího Znaménka. Bez poníků, kteří ji za ta léta zformovali už to zkrátka nebyla ona. Proto cítila, že je čas odejít, aby přešla na druhou stranu, kde zas bude kompletní, a kde na ní kamarádky čekaly.
Navíc nevěřím, že existuje bytost, která by se narodila jako smrtelná a dokázala se vypořádat s následky jaké představuje nesmrtelnost. Představa, že ztratíte kohokoliv s kým se kdy seznámíte, je dosti strašlivá.
A navíc pozvánky na párty od Pinkie Pie se přeci neodmítají, i když se pořádají třeba až tam někde v posmrtném životě
