20.01.2017, 18:19 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.01.2017, 18:29 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Tak GROW LED konečně dorazily, hned je pojedu nainstalovat Objednal jsem už i topení (panel+termostat) a naplánoval opláštění skleníku (boky vezmu přes Al Profily, ušetřím řezání desek, vznikne větší vzduchová izolační mezera a schovám pár tepelných mostů. Menší nevýhoda ve složitějším upevnění nevadí, protože mi stejně z léta zbylo v dílně hodně Al zbytků a dost metrů těsnící gumy) - měl bych se dostat na 2.1W místo >4W.
To by letos už měly být poslední investice do elektrických zařízení. V létě mně ještě čeká nákup betonu a dřeva (mj. vybudování pergol pro kiwi a víno, aby se to mělo kde plazit).
Mimochodem, kromě jiného (např. zima ve Španělsku) nás čeká zdražení potravin (hlavně těch z dovozu):
Sociální aspekty stranou, ale možná vyšší ceny trochu donutí lidi s potravinami méně šeredit. Kromě toho se tím snižuje nevýhodnost pěstovat si rostliny doma v zimě (o létu nemá cenu diskutovat, tam je zisk ohromný - z pár semínek rajčat máte desítky kg plodů). Už v roce 2006 se cena rajčat vyšplhala i ke 60-70 Kč/kg a to byl květen. Za tuto cenu si můžete dovolit mít v obýváku 1 rostlinu pod 100W Growkou celý měsíc (a je jedno, že jste v Praze v paneláku). Shodou okolností to také souviselo se Španělskem.
Pokud chcete ušetřit i bez pěstování, tak je na místě odsvědčená metoda od našich důchodců. Posbíráte letáky ze schránky (nebo musíte mít přehled, kolik co kdy stálo před tím), vypíšete si ceny toho, co potřebujete koupit, a nakoupíte to tam, kde to mají nejlevnější. Vtip je v tom nekupovat nic dalšího a ignorovat slova jako "AKCE" nebo "Sleva 50%". Původní částky jsou buď vycucané z prstu, a nebo původně předražené. Příklad: my jsme na vesnici, ale máme to asi 5 minut autem na parkoviště před obchodní dům do okresního města. Nevím, kdo to jak plánoval, ale zrovna v Rychnově jsou s odstupem asi 200 metrů vedle sebe 4 obchoďáky (Penny, Tesco a Kaufland a trochu dál Billa). Ta samá věc, a samozřejmě ve všech obchodech tzv. v akci, se pohybuje od 5 do 9 Kč za 100 g podle obchodu (masové kapsičky 12 ks pro našeho kocoura důchodce, ten totiž jen tak něco do huby už nevezme). Tato organizace sice chce čas (a ten jsou peníze), ale když si ho neuděláme, jak ho pak můžeme mít? (citát z Matrixu). Další bomba je, že některé věci (naprosto stejné) jsou pak i o několik korun levnější v místním vesnickém obchůdku (který máme shodou okolností asi 100 metrů od domu). Takže ono to není automaticky, že když poletím slepě za slevou do nejbližšího supermarketu do velkého města, že na tom ušetřím..
Ironie: Ó, jakou já mám smůlu, že nebydlím a nepracuji v Hradci Králové v nebo Praze
Mírně mimo téma: By voko jsem ještě zkusil vypočítat, zda se dneska vyplatí "svítit" v zimě pomocí fotovoltaiky. Předem říkám, že ani zdaleka. Ale s podporou výkupu elektřiny (ne ale za dnešní přemrštěné částky) by se něco už dělat dalo:
Tato legrace by měla mít výhodu v tom, že nezáleží až tak moc na pozici Slunce vůči panelu (východ-západ), rovněž část světla prochází pod panel, kde lze pěstovat rostliny v polostínu (tudíž nedochází k zabrání orné půdy). Mělo by to mít i lepší chlazení a vlastně i možnost při stejné ploše brát světlo i "zespodu".
18 tisíc, ale jen 600W. Za to funguje celý den, pokud ovšem fouká..
K tomu je nutný regulátor a baterie.
24V baterie 85Ah (ccca. 2040W kapacita) stojí 4500 Kč. 2x12V 60Ah (kapacita cca. 1500W) je za 3100 Kč. To je prašť jak uhoď.
Kdybychom chtěli být opravdu soběstační, a vytápět skleník v zimě "zadarmo", potřebovali bychom přibližně 3100 kč za baterii, 18 tisíc za větrnou turbínu, a 16 tisíc za FV panel. K tomu cca. od 1000 Kč a výše. Kdybychom idealizovaně počítali životnost takového systému na 20 let (nevím, jak turbína, ale takovou baterku bych chtěl vidět!), bude nás to stát 38.000 kč. Za rok 2 tisíce Kč. Když budeme ale realisti, tak min. dalších 6000 Kč za výměnu baterií, tj. 2300 Kč za rok.
A teď, kolik ten systém dokáže vyrobit? Můžeme uschovat jen necelé 2kW. To znamená, že bychom měli ve skleníku třeba systém se spotřebou 500W včetně osvětlení. Stačí, aby foukalo a alespoň trochu svítilo Slunce. V zimě je účinnost FV panelů kvůli menšímu záření od Slunce asi 10-20% (což je tedy 100-200W). Výhoda v zimě je, že panel je studený, a tedy má menší ztráty. U trubicového nám může také pomoci odražené světlo od sněhu.
I tak ale pokud budeme mít hodně štěstí, budeme za těch 500W rádi (a jsou dny, kdy je tma a vítr nikde). Řekněme ale, že budete mít fakt štěstí a budete moci topit nebo svítit alespoň 8 hodin denně. To je 4kWh/den. 360kWh za zimu, 756 Kč. Proti 2300 Kč. Prostě ani náhodou.
Nejjednodušší by bylo si pořídit jen FV panely, baterii žádnou nebo jen tu nejhorší co je nutná (pokud ji regulátor vyžaduje) a připíchnout se do veřejné sítě. I kdyby byla cena za výkup elektřiny bez zeleného bonusu a to třeba 3 Kč/1kWh, teoreticky byste za rok zvládli udělat 1 MWh (zdroj http://www.isofenenergy.cz/navratnost-fo...rarny.aspx ). Což je asi 3000 Kč. Náklady na 1kWh FV jsou za 20 let (mohli bychom počítat 30) asi 1000 Kč ročně, takže když v zimě protopíte 2000 Kč (což je při NT asi 952 kWh, tj. asi 10kWh denně), budete tím pádem na nule. A nebo protopíte 20kWh denně, což už je dost slušná darda pro skleník, a bude Vás to stát asi jen 2100 Kč (+ nákup FV panelů a nějaké ty blbiny okolo).
Kdyby stát tuto koncepci podporoval hromadně, mohli bychom si všichni v zimě pěstovat vlastní zeleninu (10kWh znamená 420W za hodinu, což může být třeba skoro 5 ks 100W GROW LED žárovek, a na 7m2 skleník by to mělo bohatě stačit; + případný zisk ze samotného Slunce). Stát by sice musel vyřešit jak pokrýt v zimě toto navýšení (kdyby šlo o 1 milion domácností, tak to znamená 10 GWh energie denně), a naopak, kam (hlavně v létě) tu energii (1 GWh denně) "složit" (třeba jí prodat do zahraničí, jenže jak je pravidlem, ČR by nejspíš toto zavedla jako poslední, takže komu by se dala prodávat.. snad jedině to spojit s koncepcí hospodaření s vodou a vybudovat hromadu přečerpávajících elekráren). Temelín má pro srovnání asi 38 GWh za den.
Stát by získal asi 4 miliardy na DPH z prodeje fotovoltaických systémů.
Což by znamanelo téměř skoro žádný dovoz potravin, alespoň pokud by šlo třeba o zeleninu a částečně i ovoce (když už budu pěstovat v zimě, tak budu i po zbytek roku). Finanční měřítko stranou, ale kolik by se ušetřilo třeba ropy...
Ropa je prakticky ve všech článcích výroby potravin (od výroby semen, po jejich dovoz, po setí rostlin, hnojení, zalévání, orání, sklízení, dovoz do skladu, dovoz k prodejci do centrálního skladu, rozvoz do prodejen, cesta zákazníka do a z obchodu).. nehledě na obaly (odpady), čerstvost a (snad i) chuť.
(13.01.2017, 10:22)Martin Napsal(a): Je pravda, že se to sice nedá tak jemně programovat, ale nějak nevidím důvod, proč měnit světelné podmínky (leda by šlo např. o barvu světla pro různé fáze růstu rostliny).
Ekonomičtější by bylo asi rostlinu předpěstovat v létě/na podzim, protože když neplodí, nemáme zisk, a naplánovat to tak, aby se jí začalo svítit až na dobu plození. Pokud rajče plodí v létě 3 měsíce, tak to je akorád na zimu.
Fotky: jj, určitě budu dělat od příště lepší. Jen jsem to teď dělal na rychlo jen jako zběžný doprovod textu (popravdě zatím nebylo nic extra na focení).
U rostlin, na které svítí slunce i LED bude zbytečné svítit při sluných dnech.
Nevím jak je to s předpěstováním, ale bál bych se, že rajčata vykvetou moc rychle nebo by se růst zarazil a pak by málo plodily. Když jsou rostlinky malé tak nepotřebují takovou plochu, takže není potřeba svítit plnou intenzitou.
Fotky jsou mnohem lepší
(20.01.2017, 18:19)Martin Napsal(a): Tak GROW LED konečně dorazily, hned je pojedu nainstalovat Objednal jsem už i topení (panel+termostat) a naplánoval opláštění skleníku (boky vezmu přes Al Profily, ušetřím řezání desek, vznikne větší vzduchová izolační mezera a schovám pár tepelných mostů. Menší nevýhoda ve složitějším upevnění nevadí, protože mi stejně z léta zbylo v dílně hodně Al zbytků a dost metrů těsnící gumy) - měl bych se dostat na 2.1W místo >4W.
Mírně mimo téma: By voko jsem ještě zkusil vypočítat, zda se dneska vyplatí "svítit" v zimě pomocí fotovoltaiky. Předem říkám, že ani zdaleka. Ale s podporou výkupu elektřiny (ne ale za dnešní přemrštěné částky) by se něco už dělat dalo:
Tato legrace by měla mít výhodu v tom, že nezáleží až tak moc na pozici Slunce vůči panelu (východ-západ), rovněž část světla prochází pod panel, kde lze pěstovat rostliny v polostínu (tudíž nedochází k zabrání orné půdy). Mělo by to mít i lepší chlazení a vlastně i možnost při stejné ploše brát světlo i "zespodu".
18 tisíc, ale jen 600W. Za to funguje celý den, pokud ovšem fouká..
K tomu je nutný regulátor a baterie.
24V baterie 85Ah (ccca. 2040W kapacita) stojí 4500 Kč. 2x12V 60Ah (kapacita cca. 1500W) je za 3100 Kč. To je prašť jak uhoď.
Kdybychom chtěli být opravdu soběstační, a vytápět skleník v zimě "zadarmo", potřebovali bychom přibližně 3100 kč za baterii, 18 tisíc za větrnou turbínu, a 16 tisíc za FV panel. K tomu cca. od 1000 Kč a výše. Kdybychom idealizovaně počítali životnost takového systému na 20 let (nevím, jak turbína, ale takovou baterku bych chtěl vidět!), bude nás to stát 38.000 kč. Za rok 2 tisíce Kč. Když budeme ale realisti, tak min. dalších 6000 Kč za výměnu baterií, tj. 2300 Kč za rok.
A teď, kolik ten systém dokáže vyrobit? Můžeme uschovat jen necelé 2kW. To znamená, že bychom měli ve skleníku třeba systém se spotřebou 500W včetně osvětlení. Stačí, aby foukalo a alespoň trochu svítilo Slunce. V zimě je účinnost FV panelů kvůli menšímu záření od Slunce asi 10-20% (což je tedy 100-200W). Výhoda v zimě je, že panel je studený, a tedy má menší ztráty. U trubicového nám může také pomoci odražené světlo od sněhu.
I tak ale pokud budeme mít hodně štěstí, budeme za těch 500W rádi (a jsou dny, kdy je tma a vítr nikde). Řekněme ale, že budete mít fakt štěstí a budete moci topit nebo svítit alespoň 8 hodin denně. To je 4kWh/den. 360kWh za zimu, 756 Kč. Proti 2300 Kč. Prostě ani náhodou.
Nejjednodušší by bylo si pořídit jen FV panely, baterii žádnou nebo jen tu nejhorší co je nutná (pokud ji regulátor vyžaduje) a připíchnout se do veřejné sítě. I kdyby byla cena za výkup elektřiny bez zeleného bonusu a to třeba 3 Kč/1kWh, teoreticky byste za rok zvládli udělat 1 MWh (zdroj http://www.isofenenergy.cz/navratnost-fo...rarny.aspx ). Což je asi 3000 Kč. Náklady na 1kWh FV jsou za 20 let (mohli bychom počítat 30) asi 1000 Kč ročně, takže když v zimě protopíte 2000 Kč (což je při NT asi 952 kWh, tj. asi 10kWh denně), budete tím pádem na nule. A nebo protopíte 20kWh denně, což už je dost slušná darda pro skleník, a bude Vás to stát asi jen 2100 Kč (+ nákup FV panelů a nějaké ty blbiny okolo).
Kdyby stát tuto koncepci podporoval hromadně, mohli bychom si všichni v zimě pěstovat vlastní zeleninu (10kWh znamená 420W za hodinu, což může být třeba skoro 5 ks 100W GROW LED žárovek, a na 7m2 skleník by to mělo bohatě stačit; + případný zisk ze samotného Slunce). Stát by sice musel vyřešit jak pokrýt v zimě toto navýšení (kdyby šlo o 1 milion domácností, tak to znamená 10 GWh energie denně), a naopak, kam (hlavně v létě) tu energii (1 GWh denně) "složit" (třeba jí prodat do zahraničí, jenže jak je pravidlem, ČR by nejspíš toto zavedla jako poslední, takže komu by se dala prodávat.. snad jedině to spojit s koncepcí hospodaření s vodou a vybudovat hromadu přečerpávajících elekráren). Temelín má pro srovnání asi 38 GWh za den.
Stát by získal asi 4 miliardy na DPH z prodeje fotovoltaických systémů.
Což by znamanelo téměř skoro žádný dovoz potravin, alespoň pokud by šlo třeba o zeleninu a částečně i ovoce (když už budu pěstovat v zimě, tak budu i po zbytek roku). Finanční měřítko stranou, ale kolik by se ušetřilo třeba ropy...
Ropa je prakticky ve všech článcích výroby potravin (od výroby semen, po jejich dovoz, po setí rostlin, hnojení, zalévání, orání, sklízení, dovoz do skladu, dovoz k prodejci do centrálního skladu, rozvoz do prodejen, cesta zákazníka do a z obchodu).. nehledě na obaly (odpady), čerstvost a (snad i) chuť.
Některé tyto LED mají dost špatně navržený obvod regulující napětí. Nedoporučuji se jich moc dotýkat, dokud je nepřeměříš zkoušečkou.
Škoda, že nefunguje něco jako burza s elektřinou. Místo použití beterií by bylo lepší elektřinu prodávat nebo nakupovat podle potřeby. Baterie nemají moc dobrou efektivitu. Lidé by mohli automaticky zapínat boiler, když by příliš svítilo slunce nebo foukal vítr.
Always carry plenty of bits. The griffons help you as long as you share the wealth
23.01.2017, 15:51 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.01.2017, 18:36 uživatelem Martin. Edited 6 times in total.)
Aha, pravda, to mě nenapadlo (pokud máš okna na jih a bude to situace v létě). Ale třeba v zimě to nic, co Slunce udělá, asi moc nezmění podmínky, takže alespoň v mém případě jim můžu svítit trvale tím nic, co jsem koupil
Pokud jde o květ, tak nám plodily myslím tak ještě 3-4 měsíce po prvním vkvětu.. pak přestaly jen kvůli nedostatku světla a tepla, jinak si myslím, že by vesele rostly a plodily dál (když jsme je klátili, tak na nich zůstalo hodně zelených plodů - ty dozrály doma). Jestli budu mít náladu, schválně někdy zkusím, do jaké výšky může rajčet dorůst (víc než 3 metry určitě).
Dík za info. Půjdu to proměřit.
V létě prodávat a v zimě nakupovat elektřinu by bylo asi nejlepší.
Ale asi bych v případě 1 kWp neřešil nějaké zelené dotace, protože to bude 100 milionů keců a papírů kolem, a ve výsledku to bude stát víc, než když si to postavím sám a před spuštěním to prověří revizní technik... (zájemci si to musí pročíst po stránce legislativy)
Instalace světel provedena. Trvale bude tedy ve skleníku 84W světelných zdrojů, z toho 60W je čistě Grow. Ano, je to málo, ale je to zkrátka jen podpůrný prostředek během dne. Ačkoliv příkonově je to víc, lidskému zraku to připadá méně (chybí zelená), než když tam byly všechny patice obsazené na studené bílé LED.
pokračování (testy osvětlení/vytápění):
Jak je vidět na fotkách, je tu velký problém. Skleník září do okolí. A to nechceme. Sice se dají koupit poloodrazné fólie (tj. z jedné strany zrcadlo, z druhé strany světlo propouští), ale jejich cena není zrovna zanedbatelná (hledejte firmy, co nabízí bezpečností nebo IR blokující fólie na okna, instalaci pak zvládnete už sami - stačí na to voda, vyzkoušeno na luxferách, a je to spolu s pár mm přidaným plexisklem a asi 3 cm vzduchovou mezerou dost znát i co se týče srážení vlhkosti).
Budu doufat, že až bude provedena druhá vrstva zasklení, tak nejen že ta sníží vyzařování světla ven o dalších asi 10-20% (což je dobré), ale třeba když bude mráz, tak se na ní udělá vrstvička ledu (stejně jako teď na vrstvě jediné), který by mohl světlo také víc blokovat. Rovněž samotné rostliny pak budou trochu bránit světlu.
Účinnost je dle očekávání. Za hodinku svícení se to zvedlo o necelý 1 stupeň. Z toho vyplývá trojčlenkou, že 284W pak zvládne asi 3 stupně (měl bych to stihnout ještě ověřit v reálu, než přijde jaro), po zateplení to bude 6. Ověřili jsme tímto v praxi výpočty. I když je to zatím celkem k ničemu, když ani pořádně netěsní dveře (to výrobce moc nedomyslel - až je utěsním, mohl bych získat třeba 1 stupeň k dobru, zase si budu muset ale dávat pozor na větrání kvůli plísním, nicméně zatím se zde vůbec neobjevily - v malém skleníku, kam se naházel ještě aktivní kompost už ano (tedy, mají tam nejen vlhko, ale hlavně teplo!)). Skleník plný rostlin pak možná přidá další 1 stupeň (blokováním světla ven).
Pro další test jsem umístil dovnitř na půl hodinky a něco malý přímotop o příkonu 600W. Výsledek můžete vidět na fotce (výchozí teplota už byla zpátky tam, kde začínaly LEDky). Test proveden za úplné tmy, abych vyloučil vliv Slunce (ten jsme si již otestovali, a (když už svítí) kam se na něj hrabe byť i běžný přímotop). Asi je jasné, že tohle je jiná liga, ale jeho celodenní provoz (14.4 kWh - což by ale krásně vykrylo ztráty po zateplení v rozmezí slušných 14 stupňů) by mohl vyjít až na 36 Kč (3200 Kč za zimu). Znám nicméně i dražší koníčky (1 krabka cigaret za den vyjde na víc). Pořizovací cena této hračky je asi 250 Kč. U stropu skleníku bylo nejspíš ještě o něco víc, protože všechna námraza roztála a začalo "pršet" (toto automatické zalévání se ostatně děje i když svítí Slunce).
Pečení chleba verze 3.0: zkusil jsem bílou mouku, nebo bílou mouku s příměsí domácí kukuřičné (ale přeseté). Půlku jsem zkusil s kvasnicemi a půlku s práškem do pečiva. Sůl jsem přidal rozpuštěnou ve vodě s mlékem, trochou oleje, cukru, citronové šťávy a drobkem medu.
Chuťově je to zatím to nejlepší, co jsme stvořili, ale stále to není tak nadýchané. Zkusíme ještě přímo chlebovou mouku, pokud nebude moc drahá.
Už se lepšíme Ještě pár pokusů, a budeme znalostmi na úrovni středověku! Hurá!
Příprava na sezónu:
(pro spustu lidí tady neřeknu nic nového)
Ostatně už z dnešních fotek je vidět, že jsem cvok, nicméně během příštího měsíce by si to chtělo rozhodně připravit už minimálně skleníky.
Nás k tomu bude nutit i to, že zahradnictví nám nejspíš začátkem března odešle veškeré objednané rostliny (ano, to byl ten 100 řádkový Excel). Snad do té doby už zmizí i sníh (potřebuji totiž vykopat pár dalších děr, a hlavně zatlouct dřevěné kůlky do země).
Naštěstí v té době už by mělo být dávno funkční topení ve skleníku, tak co bude plánované do skleníku se rovnou vysadí, a zbytek se uloží do uličky, než přijde vhodná doba.
Dělat cokoliv se záhony, když na nich leží asi 30 cm sněhu a jsou zmrzlé na kost nemá cenu, ale u déle rostoucích rostlin byste už měli pomalu začít připravovat semínka a rychlit sazeničky. Kdyby se náhodou počasí zbláznilo a nechtělo se dostatečně oteplit, alespoň v našem případě je můžeme přenést do menšího rychlícího skleníku, který jak jsme již vyzkoušeli, minimálně jarním mrazíkům odolává naprosto v pohodě.
Volný je zatím i skleník číslo II v horních poličkách, které jsem si vybudoval, a tam se na nějakých 4m2 něco vejde.
Zima se sice snaží předvádět kruté mrazy, ale moc jí to naštěstí najde. Většinu dní, i když je třeba pod mrakem, se to i v noci drží na -5 až -8 max, a např. tento víkend bylo přes den v sobotu i +5.
Následují výpočty pro vývoj teploty ve skleníku vyhřívaném jen Sluncem
+ ke stažení kalkulátor vyvinutý naprostým amatérem
Pokud dojdete k závěru, že je něco úplný nesmysl, rád se nechám opravit
Nebo přeskočte až na část číslo II..
ČÁST I:
První část je získaná částečně teoreticky z toho, co jsem se už našprtal, a pak pozorováním skutečného schování, minimum výpočtů.
V neděli celý den svítilo Slunce, tedy ve skleníku se to vyšplhalo krátkodobě na pár hodin až ke dvacítce - se současným opláštěním to zvládá tak průměrně 10-15 stupňů nad teplotu okolí, což se 4W/(m2K) prostupem po dobu absorbování světla cca. 7 hodin znamená, že během dne skleník dostal (spíš šokově během poledne) 1760W x 7 = necelých 13 kWh.
Ono to ve skutečnosti možná bylo i o něco víc, protože musíme vzít v potaz, že ve skleníku byly ledem naplněné kbelíky, které se rozpouštěly (tedy se ukládalo teplo do nich a ne do vzduchu), a hlavně, že nejdřív bylo nutné skleník na tuto teplotu dostat z původních -5, kolik bylo v noci (0 ráno). Řekněme tedy tedy možná 15kWh (velmi optimisticky 20kWh - přeci jen vím, že 600W by za hodinu ohřálo skleník tak o 6 stupňů, a tady potřebujeme ráno víc jak 3x tolik, což jsou 2kWh jen na dohřev z 0 na 20 stupňů, a ještě tu máme ten led na vnitřní straně skel a uvnitř kbelíků, který roztál asi z 10%, a jak známo, voda má 4x větší tepelnou kapacitu než vzduch sám).
Počítám (možná i trochu díky odrazům od sněhu), že plocha absorbce je 10m2 (tedy 214W až 285W/m2 za hodinu). Přesto ale skleník při ploše 22m2 vyzařuje právě oněch 1.7 kW/hodinu (80W na metr čtvereční) při 20 stupních rozdílu (protože na víc se to prostě nedostalo). Při zlepšení izolace sice klesne prostup světla tak o 10%, ale zároveň můžeme počítat až s 2x tak velkým teplotním ohřevem (poloviční ztráty během dohřevu a noci); přesto mám obavy, že u prázdného skleníku to je "jedním uchem tam, druhým ven", zkrátka tomu světlu nestojí uvnitř nic v cestě (u určitých úhlů 90%, z těch 90% co se dostane dovnitř, zase vyletí ven); nutno podotknout, že u nás teď Slunce svítí na skleník asi někdy až od 9:30-10:00 kvůli smrkům na jihu, a končí někdy v 15:00-16:00 kvůli tomu, že zapadne za garáž - tedy, máte-li větší pozemek (nebo balkón v 5. patře paneláku), který není z okolí nijak stíněn, budete mít určitě lepší výhledy - čím déle přestane skleník čerpat teplo, tím lépe v noci/ráno.
V 16:00, kdy už na skleník svítilo Slunce jen z části, byla teplota v něm +10 a venku 0. Což je vyzařování asi 900W za hodinu (41W/m2). Protože teplota tedy nestoupala (ale prakticky dost rychle klesla), ukazuje to, že sluneční záření v zimě při jasné obloze odpovídá velmi přibližně těm 200-250W na metr čtvereční (100W pozdě odpoledne), což je ve shodě s tím, co už víme teoreticky. Jen shodou okolností, skleník 4x2x2 metry ze 4 mm polykarbonátu má při 20 stupních uvnitř a 0 venku skoro stejné vyzařování jako příjmy ze Slunce. Kdyby byl skleník větší a měl třeba 44m2 obálku, už by to bylo příznivější, protože by absorboval třeba 20m2, což je 20x250W=5kW za hodinu, ale ztráty by měl 44x80W=3.5kWh. U 22m2 obálky (10m2 absorbce) je to téměř vyrovnané (příjem: 2/2.5kWh a ztráty 1.8kWh). Zde je nutné si uvědomit, že 4W prostup se týká tepla, nikoliv světla. Proto je naším záměrem pustit dovnitř co nejvíce záření ve formě světla a přeměnit uvnitř pohlcením půdou, černou clonou nebo rostlinami pokud možno až 100% do formy tepla (IR spektrum). Bohužel, polykarbonát má UV filtr, takže s ním nemůžeme počítat, a IR složka slunečního světla bude limitována zase právě tím prostupem cca. 4W/K. Zbývá nám tedy jen viditelné světlo, kterého je dost málo (myšleno v celém spektru).
Zateplením na 2W snížíme příjem možná tak o těch 10% (čili 180-225W), ale také vyzařování na 40W za hodinu při 20 stupních. Tedy zatímco skleník získá za hodinu přibližně 1.8 až 2.2 kW energie, vyzáří jen 0.9 kWh. Pokud zjednodušeně řekneme, že 600W topení dokáže přidávat do určité doby 6 stupňů za hodinu (zjištěno experimentem), tak jakmile by skleník dosáhl +20, což bylo teď maximum, další hodinu o stejné intenzitě záření by se teplota zvýšila o +2 kWh příjem -(0.25+0.9)kWh ztráty = 0.9/0.6*6 = +9 stupňů. Nevím, do jaké míry může skleník teplo zvyšovat (u Venuše to je sice +450, ale skleníček bude mít určitě jiné limity ; zjistím příští zimu). Ale budu počítat třeba 2-3 hodiny, tj. +18 až +20 stupňů. Takže prostě řeknu, že v něm za den nebude víc jak 40 stupňů (v létě při otevřených oknech klidně i +45 se ztrátou 4W). Tedy skleník se "nabil" na +40. Jakmile Slunce přestane svítit (což nebude skokově, ale dejme tomu, ať se to lépe počítá), bude ztrácet první hodinu při teplotě venku 0 asi 1.8kW a nebude mít žádné příjmy. Nelze teď počítat, že 0.6kW znamená ztrátu 6 stupňů. Nejde totiž o teplotu vzduchu, ale o energii, která je uskladněná ve skleníku. On totiž může skleník klidně vyzářit ty 2 kWh, ale pokud v něm bude dostatek hmoty (rostliny, kapalina, zemina) o stejné teplotě jako původní vzduch, tak vzduch se ochladí jen mírně, protože do něj začne "pumpovat" teplo všechno, co je uvnitř skleníku.
Můžeme idealizovat příjem, uskladnění a výdej energie. Pokud by byl skleník ráno úplně na nule, ve 4 odpoledne v něm bylo 40 a přitom už v poledne v něm bude +20, zprůměrujeme ztráty pro 25 stupňů, tj. za třeba 8 hodin to bude 25*2*8*22 = 9 kWh. Příjem ze Slunce je stále stejný, a bude řekněme průměrně 200W/m2 a hodinu. Při ploše 10m2 to máme 16kWh za stejnou dobu (8 hodin). Rozdíl je 7kWh. Protože nemám patřičné znalosti, ale vím, že druhou hodinu už skleník nevyzáří 1.8 kWh, protože v něm bude méně stupňů, tedy menší rozdíl teplot, zkusím to spíše přes procenta. 1.8 je 25% ze 7. Každou hodinu tedy uberu 25% ze zbývajícího "výkonu". Na toto si už vezmu excel. Dostal jsem tuto posloupnost energie, která ve skleníku zbývá:
Můžeme to zkusit převést trojčlenkou na teplotu ve skleníku (výchozí je 40 pro 7kW):
40-30-23-17-13-9-7-5-4-3-2-2-1-1-1-1-0-0-0-0
Pokud první údaj je v 16:00, tak na 5 stupňů se dostaneme někdy v 11 hodin v noci.
Toto jsme si prakticky vycucali z prstu pomocí selského rozumu na základě údajů získaných pozorováním reality (byť by to i odpovídalo: druhou hodinu nám vyšlo, že je 30 stupňů, to dává ztráty 30*22*2 = 1320W a kolik je 5250-1320? 3930W, takže jsme se sekli o 8W, což jsou asi 2.
Nevím, zda existuje nějaký kalkulátor na netu, co tohle dělá. Pokud ano, použijte raději ten
ČÁST II:
Místo cucání z prstu jsem si udělal kalkulátor v Excelu. Popravdě, vůbec netuším, zda funguje správně Ale, některé hodnoty v něm jsou získané z tabulek (hustota, ztráty, měrná kapacita, atd.) a zbytek jsem ověřil pozorováním. Nevěděl jsem správný postup, tak jsem si ho vymyslel (takto jsem mimochodem odmaturoval z elektrických měření - spouštění motoru trojúhelník/hvězda A byla to přímo BOMBA - doslova)
Je to velmi zjednodušené pro účely běžného Franty pěstitele, a kdyby Vás to zajímalo, meňte jen ty tučné hodnoty (nechtěl jsem to zamykat pro editaci). Můžete si tedy zadat ztráty plexiskla, parametry obsahu skleníku až po příkon, který dodává Slunce či jiný zdroj (pro výpočet přímotopu stačí zadat Aborbce 1m2 a jeho příkon do Zisk.
Ale musím říct, že to tak nějak i odpovídá realitě:
Skleník se fakt z nuly na 20 stupňů ohřeje cca. za těch 7 hodin od východu Slunce (tj. 14:00-7 = 7:00 ráno). Resp. v reálu je to o něco rychlejší (za 5 hodin od 9:00), takže ten kalkulátor je trochu pesimistický, ale to není na škodu. Nicméně to, že skleník během hodiny vychladne z 20 na 13 sedí dokonale (za dvě hodiny na +8).
Můžeme si ověřit, jak by se choval skleník pro 2W. Ten by dosáhl +22 už za cca. 4 hodiny. Samozřejmě, je otázka, zda by se stihl nabít na těch 40 st. Ale dejme tomu, že by stihl 35, tak stačí dočasně v buňce J7 přepsat vzorec na číslo 35 a zjistíme, že teoreticky by měl vychladnout na +10 za asi 6 hodin. Pro chladnutí si rovněž můžete v buňce nastavit PŮVODNÍ TEPLOTA třeba na -10 (což bude jakoby teplota okolí), a uvidíme, že 2W skleník by se za 10 hodin dostal s bídou na +27. Na +10 by pak vychladl už za 3 hodiny.
1kW přímotop by 4W skleník dokázal udržet dle výpočtů tak na +11, což docela sedí, když nám vyšlo, že 284W zvládne +3.
A ze srandy jsem zkusil zadat plný výkon Slunce v létě Během 4 hodin by se vnitřek Skleníku vařil skoro na stovce a vyzařoval by do okolí každým svým metrem asi 700W (za pár hodin už kilowatu). Není to úplně od věci. Jednou v TV chlapci při stavbě mrakodrapu zkoušeli na poušti, kolik bude v uzavřené krabičce s proskleným víčkem a během chvilky se to taky pomalu vařilo. Polykarbonát se nejspíš začne tavit u +130, ale i tak mu to nebude dělat dobře (minimálně se bude hodně rozpínat, což znamená, že může prasknout, tedy se začne skleník větrat).
Tabulka pro ohřev je navržená tak, aby se vnitřek oteploval, dokud nedojde k vyrovnání příjmů se ztrátami (je to určené pro zimní období, i když to bude možná počítat správně i pro léto, ale je jasné, že utěsněný nevětraný skleník, co má 4W ztrátu prostě nemůže vyzářit za hodinu 10kW ze Slunce, které na něj dopadne v létě při +133 uvnitř a +20 venku - na druhou stranu, ani v autě na parkovišti není obvykle víc než 70-80 st; u 2W nám už vychází bilance 0 pro +245 stupňů, což nevydrží žádný komůrkový polykarbonát na světě). Ochlazování pak počítá zjednodušeně s tím, že Slunce přestane svítit (což stačí, aby zašlo částečně za blízkou budovu).
Abyste tedy zajistili, že ve skleníku v noci nebude mrznout, musíte udělat jednu z těchto možností:
- řádně zateplit skleník (snížit prostup tepla)
- zajistit dostatečný zdroj energie (Slunce, přímotop)
- mít ve skleníku médium, které má co největší měrnou tepelnou hustotu (nejlépe voda, ta se sice bude nabíjet hrozně dlouho, ale zároveň také nestihne vychladnout, tudíž pro další den můžete zadat výchozí teplotu, co zbyla na konci chladnutí)
- blokovat vyzařování viditelného světla ze skleníku
P.S.: Rostliny obsahují z velké části vodu, tedy jsou výborné akumulační médium (zkuste si třeba pro skleník 2W schválně zadat pro slunečný den měrnou kapacitu média třeba 3.5 a hustotu zkuste zvýšit na 100kg/kubík, skleník bude při počáteční teplotě -5 teoreticky po 24 hodinách stále nad nulou).
25.01.2017, 12:12 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.01.2017, 16:05 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
@Volatile:
Přeměřoval jsem ty LEDky, když byly pod napětím. Ty 15W jsou plně schované v patici, a mají plastový obal, nenaměřil jsem na nich ani volt, a ani v okolí téměř nic pro indukci.
Ale ta 30W mi nejde do hlavy. Má hliníkový chladič. Na něm vůči kostře skleníku vykazovala stejnosměrné napětí mezi 100 až 20V / střídavé asi 30V - postupně klesalo až k nule (po minutě provozu). Pak už jsem naměřil jen krátkodobě (půl vteřiny) do 10V když jsem přikládal kontakty měřáku, ale on nepatří zrovna mezi špičku.
Jako, ja som "elektrikár", ale neviem z teho nič! Zkusil jsem to druhý den, jestli se mi něco nezdálo. Chová se to stejně. Jediné, co mě napadá je Peltiérův jev (resp. termoelektrický), ale ten by se neprojevoval tak moc (to by bylo super, mít vodič na jednom konci -3, na druhém +30 a dostat z toho 100V, perpentum debile... nebo že by?). Sice je mimo dosah, ale raději jí zespodu udělám průsvitnou krytku. Byť to pak už po "zahřátí" bylo "čisté".
30.01.2017, 13:06 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.01.2017, 14:10 uživatelem Martin. Edited 12 times in total.)
Pěstování:
Zahájili jsme sezónu. Máme tedy zasetu první část rostlin (tyto rostou déle a nebo se nesejí přímo do záhonu). V březnu by se už snad daly přenést do skleníku.
Pečení verze 4:
Tentokrát jsme zkusili něco jiného. Rohlíky a housky (nebo něco, co je připomínalo). Dali jsme klasický recept, tedy 350 ml mléka, 500g mouky, cukr, sůl, olej, 2 vejce (1 na potření). K tomu jsme koupili mák a místo sušeného droždí jsme koupili čerstvé kvasnice. Kupodivu jsou i mnohem levnější.
Zatím asi nejlepší výsledek. 30 minut příprava kvásku, 1 hodina kynutí těsta, pár minut odpočinek po vytvarování a posypání makem+solí. Pečení 20 minut na 180 stupňů (možná by bylo lepší o něco menší teplota o pár minut déle).
Jíst až po vychladnutí (jinak jsou tam hodně ještě cítit ty kvasnice a je to takové mokré).
Zatím náš nejlepší výsledek
Při započtení všech položek a nákladů na energii vyšla cena za kus asi 1.5 Kč (no, v přepočtu na velikosti rohlíků v obchodě asi 1.9 Kč). Energii samozřejmě platíte stejnou, ať pečete z půl kila nebo ze dvou kil, ale ta se stejně podílí jen asi korunou padesát.
Podle evropských norem by to ale neprošlo. Rohlíky mají špatný úhel a ani barevnost neodpovídá pantonce
Ekonomika pěstování rostlin v zimě:
Musím uvést na pravou míru náklady např. na jednu rostlinu rajčete, kterou pěstujete v domě přes zimu pod 100W Grow LED. Ona není totiž pravda, když se nad tím zamyslíte, že to stojí asi +80 Kč za měsíc.
Uvažujme. V zimě musíme byt (je fuk, zda v rodinném domě nebo v paneláku) vytápět. Takže? Kolik protopíte za den? Ať už elektřinou nebo ekvivalentem např. v kotli na uhlí či dřevo? Třeba 10kWh?
No tak si kupte 8-10 ks 100W GrowLED (když budeme uvažovat, že 100% příkonu se nakonec uvolní ve formě tepla) a stejný počet rostlin - resp. semínek (nemusí to být nutně rajčata - jak vidíte na fotkách, ceny některých potravin v závislosti na blbosti zvané "závislost na počasí v krajině místa dovozu", stoupají k astronomickým výšinám, a uvidíme, jakou chuť budou mít rajčata, která vypěstuje kolega, v porovnání s těmi, co jsou v zimě v obchodech, obyč.rajče např. za 76 Kč/kg; a třeba takový kávovník či pomerančovník by mohl vypadat i celkem esteticky + některé menší rostlinky mohou růst okolo těch větších a využívat zbytek záření z té jedné LED).
Všimněte si té hezké psychologie na letácích, kdy jsou hlavní ceny některých potravin uváděny za 1/4 kg nebo dokonce 100g. Ono to vypadá hned lépe, že? Než si spočítáte (nebo v tomto případě přečtete), kolik stojí 1 kg.
Vyjde Vás to třeba na 3 tisíce Kč (pořizovací náklady), při svícení 3 měsíce v zimě po dobu 12 hodin denně životnost 46 let! Náklady na provoz: jednoduše snížíte výkon topení (tedy nula od nuly pojde), a využijete energii alespoň 2x! Rostlina si vezme světlo k růstu, a nakonec Vám stejně zbyde část této energie ve formě tepla (minimálně to, co půjde z chladiče).
Jde o to jen vyzkoušet, o kolik bude nutné ubrat topení (resp. všichni máme doma minimálně nějaký termostat, pokud už ne elektronicky řízené topení, takže se vlastně nemusíte starat vůbec o nic). A nepřehnat instalovaný výkon (abyste pak nemuseli zbytečně větrat - domovní topení by sice nejelo, ale měli byste tam větší teplo, než byste mít chtěli).
Možná řeknete "a co zalévání"? Máte doma alespoň 1 lavór? I kdybyste se každý den nesprchovali, snad se alespoň jednou či dvakrát umyjete ne? Složitější je např. upravit sifón umyvadla a připojit k němu např. PET lahev.
A co hnojivo? Je možnost si koupit granulát a nebo, pokud máte zbytky, nevyhazovat jídlo do odpadu, ale (v případě že nemáte zahradu) si dát na balkón kompostér. Bakterie pro jeho zpracování se dají koupit v kilové nádobě za pár korun, která vydrží několik let (lepší než nějaké 50g balení).
Menší bonus je vytváření určitého mikroklima rostlinami (bilance kyslíku těžko říct, protože co rostlina vytvoří, v noci zase může spotřebovat - v tomto ohledu by bylo lepší rostlině svítit déle, ale musíte se vejít do NT pásma). https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za
Nejefektivnější je samozřejmě svítit modročerveným světlem a mít rostliny v alobalu. To samozřejmě nebude vypadat hezky, tedy např. pro majitele bytu v Praze 4+1 za 5-7 milionů ne moc dobrý nápad. Ale pro rostliny je možné pořídit např. skleněné vitríny, a zevnitř je polepit zrcadlovovou fólií. Pro nás méně majetné stačí mít rostlinu volně v bytě. Modročervené světlo je sice chvíli krásné, ale mít v jedné místnosti jeho 3kW ekvivalent (4x100W * 7) dlouhodobě je na pytel, takže by možná stálo za to zvážit pořídit si bílé LED klasické, a to ideálně denní světlo. Sice tím budete nejspíš muset instalovat o něco větší výkon, ale zároveň tím pádem můžete přestat používat i klasické osvětlení, protože jak si asi umíte spočítat, světla bude víc než dost. A pokud budete svítit např. od 7 ráno do 9 večer, sice vás to přijde na trochu víc peněz (taky distribuce elektřiny z toho bude mít trochu zamotanější hlavu), ale pokud se stále vejdete do rezervy topení, nebude to tak hrozné. Navíc tím získáte mnohem vyšší produkci rostlin a samozřejmě víc kyslíku (protože na dýchání zbyde rostlině jen 10 hodin proti 12 - musíte jen v odpovídajícím množstvím upravit příjem vody a výživy). Dobrý nápad je mít co nejvíc rostlin v koupelně, kde je přirozená vlhkost (za předpokladu, že máte i dobré větrání, nejlépe rekuperační) a zde ani případná vyšší teplota vzduchu kvůli svícení, případně "divné" světlo, nemusí být ke škodě (na rozdíl např. od ložnice). Pro rostliny se najde jistě místo třeba nad ledničkou (na neprůsvitném stojánku), na knihovně, horní poličce kuchyňské linky, na pračce, nad vanou či botníkem.. a takové cherry rajče nebo mandarinky jsou svou výškou naprosto ideální. Nehledě na bylinky typu kerblík, petrželka, atd. (ty nedělají plody, takže nepotřebují až takový výkon).
Pozn.: např. byt/dům ekvivalent kategorie B má cca. do 0.5W/(K*m2) prostup tepla. Pokud dům má třeba obálku cca. 150m2, za den vyzáří na každý stupeň rozdílu teplot nějakých 1800W. Pokud je venku -5, uvnitř třeba +22, je to denně 48kWh. Část tepla vznikne sprchováním/koupáním, vařením, provozem TV/PC, ledničky, svícením nebo hlavně vařením. A i každý člověk generuje průměrně tak 80W tepla za hodinu (4 člená aktivnější rodina tedy v pohodě za 24 hodin asi 7-8 kWh). I tak ale máte určitě takových 20kWh prostor pro instalaci růstových světelných zdrojů.
Tarif Aku16 má NT od 11:00 do 17:00 a od 19:00 do 23:00, tedy máme zde denně 6+2 hodin pásmo, které se kryje s topením. Jen ten zbytek (14h-8=6) by bylo na VT, což je cca. 3.1Kč/kWh. Při 10x100W to je 4x1x3.1=18.6 Kč za den, 1674 Kč za zimu navíc (protože topení samozřejmě v době VT nejede; v tuhých zimách ale pak zase nepojede moc ani v NT, protože byt nebude mít prakticky kdy vychladnout, kromě noci, takže zalatíte navíc jen rozdíl VT a NT, což je asi 1/3!), mínus náklady na klasické svícení. Pokud šetříte, určitě tím získáte i lepší životní pohodu, kdy nebudete bydlet v jeskyni osvětlované 10W úspornou žárovkou. Člověk má hned lepší náladu, když je jasné světlo.. a proč mít doma "jen" nějaké okrasné kytky, když z nich můžete mít i jiný než estetický užitek. Taková Martej je krásná i když zrovna nekvete.
Energie se nemůže ztratit, a každé záření energii postupně "ztrácí" (např. viditelné světlo se mění na teplo - IR záření), takže skutečně platí, že většina toho, co vyjde z LED ve formě světla, se tak či onak nakonec změní na teplo. Jediným slabým článek jsou bohužel okna, kterými světlo uletí ven. Tomu se prakticky nedá zabránit, zvlášť pokud máte bílé stěny. Zase ale nutno říci, že pokud Vám v pokoji budou svítit 4 kilowatty, můžete s klidem zatáhnout žaluzije/závěsy Těch pár watů od Slunce v zimě co náhodou okny přijde vás už nemusí zajímat
Natřít něco nabílo je lepší alobal? http://grower.cz/pestovani/marihuana/tema/t-35109.html (u primalexu můžeme tedy počítat, že bude odrážet cca. 60% dopadajícího světla, tedy doufat, že než se to dostane k oknu, postaví se tomu něco tmavého do cesty nebo se to hodněkrát ještě odrazí).
Neberte to jako nutnost to dělat Spíš jako zajímavost, co lze a jak (občas narazím na netu článek o tom, jak se pěstovat v zimě nevyplatí kvůli nákladům, a ono to přitom není až tak docela do důsledků pravda). A už vůbec se nebudu pouštět do předpovědí, že to takto budeme za 10 let dělat všichni, protože mi to moc nejde (kdysi jsem si myslel, že Windows do 10 let zmizí, a nakonec zůstal, byť v jiné podobě a víc než Linux se nakonec používá Android - v té době o smartphonech nebylo ani vidu ani slechu).
Řekněte ale, který zvlhčovač vzduchu, čistička vzduchu a ohřívač v jednom se dá zároveň následně i sežrat a zbytek 100% recyklovat a přitom spotřebuje jen 100W aniž by vydával nějaký randál? a ještě k tomu osvětlí byt
P.S.: Tyto myšlenkové pochody se dají uplatnit i když pěstovat nechcete. Např. musíte vytápět byt a pak už je vám líto jej i pořádně osvětlit? Není problém. Tak místo určité části výkonu topení nainstalujte víc světel. Teplo tam bude stejné, náklady na energie +/- také, a "malé" pořizovací náklady se jistě brzy vrátí v lepší pohodě (proč topit 2kW a svítit 20W a kazit si oči a náladu, když můžu svítit 1kW a topit až tím, co bude chybět?)
Možná Vám snaha přimět lidi přemýšlet přijde přehnaná nebo zbytečná, ale bohužel už to, že se občas potkám já nebo maminka osobně s někým, kdo si nese z obchoďáku třešně za 90 korun kilo a nadává, že jsi je musel koupit, přitom bydlí na okraji menšího města, kde má 300 metrů třešňový volný sad, ukazuje, že alespoň někdo má ještě velké rezervy (dodatek - je to spíš alej, a musíte počítat s tím, že ne každý neoplocený strom se dá legálně očesat) http://www.metro.cz/novy-web-ukazuje-kde...e-deje_jsk
Dnešní článek by se dal nazvat "Jak pěstovat doma rostliny pod umělým světlem a neprohloupit při nákupu".
Ne přímo "jak se nenechat okrást", ale spíš že je více cest, a některé jsou pro některé lidi prostě lepší (snažší či levnější).
Je to vhodné jak pro lidi, co rádi bastlí (i když ti na to už nejspíš dávno přišli sami) přes lidi mého typu, kteří si umí ledasco zapojit, ale chtějí to mít co nejlevněšjí, až po lidi, kteří jsou rádi, když dovedou zapojit do zásuvky video (v dnešní době spíš BluRay přehrávač).
Růstovou 100W GrowLED si u nás můžete koupit např. za necelé 2000 Kč, což je pro bastlíře ideální (až na tu cenu v ČR):
Ten je ale jen do 100W. V případě, že byste chtěli mít těch LED víc, nebude stačit. V tom případě si budete muset koupit buď víc zdrojů a nebo nějaký silnější:
Ovšem neplatí, že dražší zdroj zvládne automaticky více watů.
Asi bychom měli podporovat domácí ekonomiku a kupovat v ČR. Jenže, pochopil bych ještě přirážku 100% např. kvůli dovozu, na clo, DPH, provoz eshopu, a další věci. Jenže když se ta samá (nebo velmi podobná) LED dá pořídit za nějakých 350-500 Kč?
V tomto ohledu se velmi vyplatí mít účet v bance/kartu a PayPal. Zvlášť, když poštovné většinou neplatíte (holt Čína).
Dobře, ale stále k tomu potřebujete zdroj, který to velmi prodražuje.
Není pro Běžné Franty Umělce zahradníky přeci jen něco jednodušího? Tedy za předpokladu, že jsou buď elektrikáři, nebo umí alespoň počítat do tří a přišroubovat správně 2-3 dráty.
které pak přišroubujeme do dřeva, hliníkové lišty, zkrátka podle toho, zda to chceme mít pěkné nebo na furt. Z estetického hlediska je velmi vhodná rozbočka:
kde zašroubujete 4 LEDky do jedné klasické patice a máte z toho hezký lustr. Jen je sakra drahá (přes 3 stovky).
Lidé už experimentovali s PET flaškami místo zvonečků, takže "hezký" lustr si můžete svépomocí udělat prakticky z čehokoliv (jen aby to bylo také bezpečné!).
Předpokládám, že odkaz na 230V trojžilový kabel a koncovku do zásuvky už snad nebudete potřebovat
A pak už jen stačí se porozhlédnout po nějakých růstových LEDkách na 230V do klasických patic:
Obchodníci se nám samozřejmě snaží vyjít vstříc, a tak si můžete koupit třeba 7W za 1100 Kč!
Ne, pánové. Ta Vaše LED není o tolik lepší, životnější a úspornější než šunt. Spíš se mi zdá, že se snažíte prodávat jen "značku" a nebo vydělat na zájmu o domácí pěstování.
Můžete totiž koupit 30W za necelé 400 Kč (nechci dělat reklamu, ale moc firem tyto "šunty" u nás neprodává - zrovna s tímto prodejcem to bylo na delší lokte):
U těchto žárovek už nejsou ceny u nás a v zahraničí tak rozdílné.
Nevím, jak je to u těchto žárovek s chlazením (já to neřeším, protože je mám ve skleník v zimě, takže "no problemo" i pasivní). Každopádně ale při 100W a 36V protékají skoro 3A, zatímco při 230V a 80W jen 340mA, což je 10%. Vodič se zahřívá průchodem proudu, takže zde by nejspíš nebylo vůbec nutné řešit nějaký ventilátor/chladící lištu/žebrovaný chladič z hliníku. Navíc Al žebrování je již součástí žárovky (v ceně).
Ale pozor! Můžete narazit i na zajímavě vypadající krabičky
kde máte 900W za cenu 3000 Kč. Copak o to, v přepočtu na Watt je to výhodnější než koupě 80W žárovky (3.3 Kč vs. 8.2 Kč). Ale obsahuje to už i ventilátor a ten ať je jak chce tichý, časem začne vrčet. Kromě toho, nezdá se mi jedna další věc: výkon LED je 900W, ale spotřeba toho celého zařízení je jen 200W? LED má účinnost max. 90%, tohle by bylo perpentum debile a může jít jen o přepočet watů na běžnou žárovku (což se většinou dělá x6, tudíž tady bychom byli tak na 150W zdroji LED - to by odpovídalo spotřebě, běžné účinnosti, ale sakra už ne té ceně!). Napovědět Vám může také počet LED diod (porovnejte např. jak hustě je osázená 80W žárovka, byť ta může používat slabší diody).
Je také pravda, že neplatí, že když LED "žere" víc, že také víc svítí (viz. jejich parametr Lm/Watt - btw teoreticky nejvyšší účinost pro zelenou LED je cca. 683lm/W, u bílého světla 300lm/W, a běžně se dneska pohybujeme okolo 80-100lm/W u LEDek - z toho jasně vidíte, že i LEDka dost slušně topí; klasická žárovka má 10-20lm/W).
Další výhodou těchto 230V zdrojů světla je, že nepotřebujete žádné trafo (zdroj). Prostě je zapojíte paralelně a píchnete přes časovač do zdi. I běžný slabý 10A jistič dokáže hravě utáhnout (pokud není na daném okruhu nic dalšího) asi 28 takových LED žárovek (2240W). Jen tomu musíte uzpůsobit kabel (tj. nemít tam drátky z nabíječky mobilního telefonu, které pomalu ani nevidíte).
Pokud dáváte přednost estetice a nechcete si nic doma stavět, můžete si pro každou žárovku (nebo 2/4 s redukcí) koupit za stovku lampičku:
a ty postupně pospojovat prodlužkami s rozbočkami. jen musíte počítat s tím, že Vás to vyjde poněkud dráž (např. cena za patici 8Kč + 4Kč kabel vs. 110 Kč za lampičku a další stovky za prodlužky).
Nicméně pokud chcete jen pár takových rostlin, je to možná pro normální lidi jednodušší.
Časovač můžete sehnat cca. za pade mechanický nebo od 200 Kč digitální (stačí vám jen jeden na celý okruh, zvládne to spínat i několik kW - neřeší to, že některé rostliny mají rády světla méně, tedy po kratší dobu, to pak musíte mít víc okruhů nebo jednoduše dát rostlinu bokem od přímého dosahu LED):
Pokud byste, jak už jsem tu psal minule, chtěli dané LED využít i pro osvětlení bytu, je vhodnější si spíš nainstalovat bílé denní (nebo studené) klasické LED žárovky. U nich je třeba dávat pozor na vyváženost spektra, protože mají spíš víc modré než červené, a nebo pokud neseženete nějaké vyrovnanější, je doplnit trochou Warm White LED (teplá bílá).
Zde už prakticky nejste limitování nějakými lampičkami, protože můžete klidně použít stávající osvětlení v domě (patice), jako jsou např. stropní lišty, lustry, atd. popř. při jejich nedostatku je patřičně znásobit.
Pokud si totiž v bílé místnosti v minimem oken posázíte strop hromadou bílých LED s vyzařovacím úhlem ideálně co nejmenším (60 stupňů), stačí rostliny rozmístit prakticky kdekoliv a nemusíte kolem nich stavět žádné konstrukce nebo tahat kabeláž.
Jenže toto musí člověk vědět ideálně předem než začne stavět dům či rekonstruovat byt, aby se s tím počítalo nebo aby si s tím nějak poradil architekt Z tohoto ohledu radím: do nového bytu, na každý metr zdi jednu zásuvku Za 5 let, až si vzpomenete, že někam něco chcete dát, budete horkotěžko tahat někde kabely..
Bude nutné nejspíš instalovat až 2x takový výkon než kdybyste měli 100W Growku přímo nad rostlinou, ale vyvážením budiž, že to esteticky nebude narušovat pohodu v domě.
U nás jsou běžně v prodeji 20W bílé žárovky LED (denní bílá) okolo 100 Kč:
kde 40W stojí cca. 250 Kč. Což není žádná sláva (ale ušetříme tím jednu patici). Pravda, ze stejnou cenu u nás někdo prodává i 12W.
Pak už jen záleží, jak levný a rozvětvený seženete lustr, či zda si koupíte už hotové svítilo nebo si vyrobíte vlastní (např. podhledy, stropní lišty, atd.).
Když to zjednodušíme, většina rostlin bude min. 1 metr nad zemí o výšce 1-2 metry, tedy ideálně 1 metr od stropu, takže na každou z nich potřebujeme alespoň 1x 100W denní světlo (s tím, že musíme počítat s nižší rychlostí růstu než u Grow). Počítejte tedy 100W na metr čtvereční, ideálně 2x tolik. Do průměrné místnosti o ploše 20m2 bychom tedy měli nainstalovat 2000W (ne totiž nezbytně všude na každý metr čtvereční 1 světlo, nad prázdnými místy netřeba, tedy nejspíš většinou jen podél zdí).
Např. pro pokoj 30m2 vychází něci okolo 600W. U svíditel na stropě cca. 1000W na pokoj.
Jedná se ovšem pro výpočet 100 lx a zdroj 10lm/W, tedy klasické žárovky. Pro LED by to mělo být cca. 6x méně. Tedy 100 až 200W LED (já už mám asi 42W LED hlavní zdroj + pomocné lampičky a sneslo by to klidně víc, ale jak by vypadalo až 20x tolik? To by nebylo zrovna příjemné např. při čtení knížky).
Každopádně podle tabulky z odkazu výše může být třeba bráno v pokoji 100 lx, ale pro kuchyň klidně 500 lx a operační sál 1000 lx, tedy 10x tolik.
Teda 1 až 2 kW osvětlení LED (ekvivalent 6 až 12kW žárovky) možná není až tak debilní a nereálné, ale chce to určitě hodně promyslet, kam umístit příslušné zdroje (protože umístit si je např. všechny do rohu naproti pohovce, to by bylo na zabití ).
Rostlinám by to nevadilo, to spíš nám, lidem..
Svět není ale černobílý, tak se nemusíme držet extrémů "jen to a nebo jen tamto". Když dáte nad každou rostlinu 50-80W GrowLED a nebudete jich mít v místnosti 20, můžete je klidně doplnit třeba "jen" pár set Watty LED bílých žárovek u stropu, a vytvořit si tak docela hezké barevné osvětlení bytu (kde bude stejně většina věcí "bílá"), aniž byste tím škodili rostlinám nebo sobě.
Ale to už jsme v oblasti návrhy estetiky osvětlení, což je (zatím) mimo mé kolbiště.
Nechci kohokoliv odrazovat od nákupu čehokoliv (ostatně, moje peníze to nejsou), ale ať je výše uvedené řešení jakkoliv mastodontské, cenově je to lepší, než vrazit 2 tisíce do 10W světýlka:
Důležité je také myslet na to, jaké mají LED spektrum. První zmíněná LED lze v číně pořídit za 500CZK a obsahuje jen část potřebného spektra. Zdroj by měl mít dvojnásobný výkon oproti zátěži, takže se vyplatí investovat o pár korun více a koupit výkonější. Člověka to začne bavit a zachvíli by potřeboval další zdroj
Always carry plenty of bits. The griffons help you as long as you share the wealth
02.02.2017, 11:18 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.02.2017, 11:35 uživatelem Martin. Edited 4 times in total.)
To je pravda. Ta první odkazovaná má jen část spektra, jak je uváděno, ale nějak se mi nepodařilo najít ekvivalent té Full Spektrum. Resp. u nás je firma, která GrowLED vyrábí na zakázku, ale cenově je přeci jen hodně někde jinde..
Třeba ale bude mít někdo víc štěstí. Např. se podívat na nabídku z Číny.. (dal jsem tomu šanci a hledal, a právě proto si nedělám iluze, že lidé, kteří sedí u počítače s internetem, a hledají kolikrát úplné prktoiny typu spojení autobusů tím, že mi napíší přes ICQ, abych to našel, že by si našli levnější zdroj bůhví odkud).
Tak zdroj samozřejmě, ale najít nějaký vhodný a levný (jinak to zůstane otázkou nadšenců). Zběžně jsem se porozhlížel, a našel třeba 300W 33V za 1900 Kč. Myšleno tady v Čechách. Možná by se dalo najít i něco levnějšího. Řekněme ale, že by to utáhlo 3x100W LED (mám vyzkoušeno, že některá trafa v pohodě zvládnou i stejnosměrné motorky bez rezervního výkonu).
To máme ale tedy jen 3x 100W Full Spectrum LEDky + zdroj za bratru nějakých 3400 Kč.
Když pomineme, že třeba moje matka by tohle nikdy nezapojila tak ta by se podívala do obchodu, a koupila by si za ty peníze skoro 10 ks 30W žárovek do patice (nebo by si řekla mě a já bych jí za ty peníze koupil 7ks 80W žárovek, tedy 560W - btw je to taky z Číny). Nemusí řešit nějaký výkon zdroje, zapojovat drátky, atd. Prostě to zašroubuje a jede. V nejhorším si bude muset koupit např. lampičku (to by určitě zvládla). Buď by na tom byla stejně, nebo dokonce ještě výkonově vydělala.
Nemám nic proti tvému řešení, spíš mám blíž k těm obyčejnějším lidem, kteří si i třeba chtějí nainstalovat světlo na kuchyňskou linku a nevědí, ve které "díře" v zásuvce je fáze (to by bylo na jiné povídání, ale nikdo nevíme všechno; a třeba se to na strojařině neprobírá).
Kromě toho, rozšiřování 230V systému je řekněme jednodušší. Když bychom byli troškaři a detailisti, tak samotné trafo nemá 100% účinnost, takže každá taková věc bude částeně jen trochu dražší přímotop. Byť u dnešních zdrojů je už hodně vysoká. Nepočítám v potaz takové ty drobnosti jako možnost rušení nebo omezenější životnost (proti samotným LED).
230V sice vyžaduje patici, ale to už počítám jako součást sestavy (v nejhorším budeme prasata a pověsíme keramickou patici za pár kaček se žárovkou nad kytku ze stropu na provázku Když vyřešíme bezpečnost (krytí kontaktů a jejich šroubků) - zde už je vyžadována určitá znalost minimálně kabeláže, protože se musí udělat pro víc žárovek svorkovnice na rozbočení. Nicméně, KAŽDÁ VĚC SE DÁ NAUČIT).
Jak správně píšeš, pokud to člověka chytne a začne bavit, tak jako u každé jiné zdrogy bude chtít víc a víc. Jen si prostě myslím, vzato v potaz stav znalostí většiny lidí, že v tomto případě lidi půjdou spíš po jednodušším řešení. A víš co? Prakticky máme oba dva nejspíš smůlu. Protože když se najde trh pro "růstové" bílé LEDky o výkonu 10W za 2 tácy, tak zřejmě lidé uvažují úplně jinak než my dva dohromady
P.S.: Aby si někdo nemyslel, že tu kážu vodu a piji víno, tak většinou uvažuji nejen na hlas, ale i veřejně. Je velká šance, že pokud se mi podaří přesvědčit maminku (původně jsme se totiž dohodli, že do nového domu žádné rostliny dávat nebudeme - "nikdy neříkej nikdy", totéž jsme si mysleli i o pěstování rostlin), zpočátku třeba jen pomalu, brzy začnu pěstovat i v bytě (za 2 roky už budu mít postavený i třetí skleník (ten už bude dvouvrstvý) - letos v létě mi to máma "zakázala", tak z něj je jen záhon, tak stejně nebudu mít do čeho "píchnout" ). Pokud si chcete počkat na výsledek, klidně čekejte..
03.02.2017, 20:32 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 03.02.2017, 21:17 uživatelem Martin. Edited 4 times in total.)
Dorazil keramický panel s termostatem. O víkendu provedu instalaci a test ve skleníku.
Mám tu ještě další článek o LED zdrojích, který bych nazval "nedejte na první dojem a neukvapujte se při návrhu a koupi"
Tomu se říká ta závislost Už jsem tomu propadl a to jsem ještě ani pořádně nezačal!
Článek, co následuje, je spíš plný technických žvástů a pro běžné lidi spíš ne nepochopitelný, tak děsně nudný (klidně si ho přečtěte odzadu, tam je to "nejzajímavější").
Ano, přiznávám, že jsem ze sebe udělal nejspíš trochu blbce. K čemu se dopracujeme, že stále budou platit např. mé výpočty o spotřebě LED doma, atd. ale jak jsem zjistil, bude třeba trochu upravit počet LED do E27 patic, aby měly stejný výkon jako speciální GrowLED nebo ty stavebnicové, čili jde "jen" o vyšší pořizovací náklady.
Nějak se podvědomě stále snažím obejít nutnost použít trafo.
Jeden chce pěstovat v zimě, a k tomu aby se stal odborníkem na SMD LED čipy
Ono nakonec, pokud chceme být u 230V, nevycházejí klasické bílé žárovky až tak blbě Existuje i červenomodrá varianta za stejné peníze. Ale holt někteří výrobci neudávají příkon, ale výkon (a to je, jak jsem teď zjistil, rozdíl - počítal jsem totiž 100lm/W a nejen, že některé ty levné mají méně, ale jejich příkon je klidně i 1/3, a tomu odpovídá i výsledné číslo v lumenech).
Člověk nemá zestárnout, dokud nezmoudří
Co se týče těch bílých LED vs. GrowLED, bez debaty je samozřejmě lepší GrowLED, ale pokud je chcete mít v obýváku, zde jsem našel video, které porovává jejich efektivitu (a asi bych byl opatrný to i přímo srovnávat s bílými LED do E27 patic v cenové kategorii 100-200 Kč za kus):
Ale něco mi tu nehraje. Já celou dobu žil v domnění, že když se na LED napíše Wattáž, že to je její spotřeba. Alespoň u klasických bílých žárovek se to takto píše (koupíte 12W, žere 12W, a svítí jako 80W klasická žárovka - http://www.osmont.cz/index.php?menu=770 ).
Copak o to, u těch 100W 36V to plně souhlasí (výrobce tam píše i spotřebu proudu, 100W při 3500mA, tj. 30x3.5 = 105W, 36x3.5=126W).
Uvedené svítidlo Mars II z toho videa se prodává u i nás (za hezkých 16 tisíc), ale perou se mi tam dva údaje. Výkon 1200W, ale spotřeba 520-600W (na ebay jsou i jiné modely se spotřebou jen 240W)? Včetně chlazení ventilátory? Je mi už známo, že místo výkonu se většinou udává světelný tok, nebo počet lm/W. Což ale znamená, že ne vše, co je označeno jako 100W LED musí být fakt 100W LED.
kde někdo koupil "80W" a "54W" GrowLED a naměřil jim spotřebu 8 resp. 9W! (sakra, škoda že nemám AC měřič proudu, jen AC napětí). Tomu tím pádem bude odpovídat i jejich světelný tok, který se odvíjí od počtu čipů a tím pádem jejich příkonu.
(jak jsem pochopil, problém není v tom, že to má málo čipů, ale ve slabém trafu, které pouští do LED o dost méně proudu, než kolik by zvládly, což sice dává nižší spotřebu, ale celé se to redukuje jen na estetické světélko - to je možná i důvod, proč mi nesouhlasí následující výpočty s tvrzením výrobce, zkrátka nevyužívá čipy na max. jejich kapacity ).
Takže, naletěl jsem taky? Tak trochu. Nejen, že jsem trochu dezinformoval případné čtenáře, ale i nákupem (naštěstí to není až tak hrozné, pár stovek Kč).
Tj. u některých na eBayi uváděných LED žárovek se neudává jejich spotřeba, ale ekvivalent klasické žárovky? Tedy 80W GrowLED E27 230V ve skutečnosti svítí jen jako 10W 36V GrowLED? Jestli vůbec?
Další věc, na kterou si budu muset dávat pozor. Zkusím to přes lumeny. 100W 36V má udávané 9000lm a víc. Tedy 90lm/W.
má dole uvedeno 4200lm při 80W (té tabulce pod tím už vůbec nerozumím ), to dává 53lm/W, tj. docela šunt (lepší 10W domácí teplná bílá LED žárovka má myslím 800lm, tj. 80lm/W). Ale alespoň nějaký údaj, od kterého se lze odpíchnout.
Čili, poučení pro příště: nekoukat na nějakou blbou watáž, a spíš honit lumeny. Navíc, cena za 80W různé LED se liší někdy až o stokoruny (a to je vše z Číny).
Nebo se stát detektivem, a před nákupem vše důrazně prověřit. Např. si vyberu 80W z této nabídky:
Jeden takový má příkon 0.08W. Co se týče svítivosti, je to logicky ten nejhorší šunt hned po DIP ledkách (taková ta hlavičková se 2 nožičkami). Dle tabulky má 4-8lm. V přepočtu na 1W to bude dělat v nejhorší verzi 50, v nejlepší 64lm.
Námi nalezená 80W LEDka jich má 800 ks, takže 800x0.08=64W bude reálná spotřeba. A nejméně 64*50 = 3200 lm (nejvíce 4096 lm). Měla by mít alespoň 6400 lm, a když už se tváří jako 80W, tak 8000 lm. Z toho vyplývá, že budeme muset koupit nejméně 2 takové (spotřeba 128W místo 80W).
Již zmíněný panel (z videa) Mars II má 240 ks čipů Epistar 5W.
Měl by dávat průměrně 500lm. Takže 1200W označené Mars II svítidlo dává 500x240 = 120.000 lm. Při spotřebě 550W to dělá nějakých 218lm/W příkonu (100lm/W výkonu - výrobce udává 1200W).
No dobře, to tedy znamená, že nás jeden lumen ze 120k stojí 13 haléřů. Kdežto u té šuntové 80W je to asi 625 / 3200 = 20 haléřů/lm (v tom lepším případě 15).
V této souvislosti mi už dává trochu smysl, proč český dovozce těch 30W s 40 diodami tam má rozporuplné údaje a někde mu tam skáče 18W. Těžko z toho zjistit nějaké další info, když je to skoro "noname" výrobek (nicméně je o polovinu dražší než v tomtéž obchodě nabízená 18W se 106 čipy Epistar, která má ovšem ve specifikaci uvedeno: "100% Brand New Epistar 10W ... E27 Power: 18W Voltage: AC85-265V")
Nicméně, to by až tak nevadilo. Chtěl jsem 30W LED, která by měla mít 3000 lm. Pokud má lepší čipy a žere jen 18W a udělá to samé, mlčím jako hrob. Měřák na lumeny nemám už vůbec.
Podařilo se mi ji podle počtu čipů najít na Amazonu (za 512 Kč! Takže musím prodejci u nás smeknout, když jí má za 348 Kč)
Jasně popsané, 40 čipů SMD 5730 a má spotřebu 10W! To trochu nedává smysl, protože tento čip má udávanou spotřebu 0.5W, tedy 40x0.5=20W a ne 10 (věřil bych těm 18W). Každopádně má ale 30-45 lm, čili 60-90lm/W. To dává 1200-1800lm, pokud mám věřit katalogu čipů (jinak by to bylo jen 600-900lm, čili slabota! I kdybych to převedl na "výkon", tj. těch 30W, jsme jen na 1800-2700lm (a nejspíš se to takto nepočítá). To vysvětluje, proč se mi zdá, že to svítí méně než předtím).
kde stojí 180 Kč, čili 1/2 toho, co u nás (a odkud jí tedy asi náš prodejce má? ).
Tady se už píše Lumens: 30W:800-1200LM (ha!)
Každopádně ale musím říct, že pokud to na videu je sto tisíc lumenů, tak jsem asi slepý, ale fakt bych té mé nehádal jen tisíc (to spíš deset tisíc).
No neva, tak to má menší příkon (tím lépe pro nás), na vytápění skleníku se to stejně neprojeví. Horší je, že to má méně lumenů, než jsem čekal. Pokud mám ve skleníku 2x1000 lm bílé světlo a 2x30W (30+15+15) Grow po 1000 lm, dělá to celkem jen 4000 lm, tedy asi 600lm/m2.
Co z toho vyplývá? Že nějaký uvedený VÝKON LED JE K NÁM NA NIC! Sice nevím, na jakém základě prodejce došel k číslu 800-1200 lm, což by znamenalo až 120lm/W (spíš 60lm/W - to odpovídá té dolní hranici ve specifikaci čipu, a vzhledem k zemi původu bych tomu věřil), ale i tak nám to vychází na 15-22 haléřů/lm.
Mimochodem, 80W má udávaných 4000-5000 lm (místo očekávaných 8000 lm), a jelikož to má 120 čipů, hádal bych tomu spotřebu 60W, tedy 75lm/W v průměru. Cenově to vychází 11-14 haléřů na lumen. To není už tak špatné!
Jak si proti tomu stojí ta 100W 36V, která je opravdu 100W? Při ceně 475 Kč to vychází na 5 haléřů na lumen. Což je bezkonkurenční. Ovšem musíme ještě započíst trafo, které nám to zvedne 2x až 3x
Zkusíme proti tomu nasadit klasickou bílou 230V E27 žárovku
Ta má 25W, 500-1000 lm, je to studená bílá, a stojí 48 Kč. To nám dává cenu 5-10 haléřů na lumen. A bez dalších nákladů za trafo (100W by mělo 2000 až 4000 lm, což odpovídá tomu, že to je levnější).
U nás můžete koupit třeba 20W LED reflektor na Heuréce LED studená bílá se 1300 lm, ale už za cenu 300 Kč (nicméně na tom "vyděláte" menší spotřebou a vyšším tokem). Pokud byste s ním chtěli dopřát rostlině alespoň těch 50 tisíc Luxů, spektrum stranou, museli byste ho mít asi 10-12 cm nad rostlinou.
Je nutné ovšem také podotknout, že pro rostliny není důležitý jen počet lumenů, ale hlavně to spektrum. Porovnejte jaké spektrum má CoolWhite a denní spektrum:
Zde je nutné brát v úvahu to, že klasická bílá LED má hodně modré (pokud není teplá). A k čemu jsou modré a červené světlo?
- Modré světlo podporuje především vegetativní růst - tvorbu listů
- Červené světlo v kombinaci s modrým iniciuje kvetení a tvorbu plodů
Pokud použijete WarmRed spektrum, tam je víc té červené (no, relativně, tady i sebeblbější GrowLED obyčejné LED žárovky válcuje), tedy restlina sice bude dělat květy a plody, ale bude mít málo listů (a některé rostliny třeba potřebují 30 listů na uživení jednoho plodu).
Narazil jsem ale na jednu zajímavost. Je to onen bastlící čip, ale zde je v nabídce i pro 220V, tedy bez nutnosti používat trafo!
100W Stojí 1110 Kč, nicméně bez dalších nákladů (nutnost trochu toho bastlení, nestačí jen zašroubovat - je tam sice i alternativa pro E27 patice, ale stojí o 50% víc ). Používá to čipy SMD5730.
Normálně bych si řekl, to je zase ten šunt 60-90lm/W, ale podle jiného zdroje:
No, dobře, budu počítat se stovkou, ať se to lépe kalkuluje. Máme 100W příkon (tentokrát fakt) a čip se 100lm/W. To znamená, že by na té placce mělo být cca. 200 čipů. No nevím, já jich tam vidím tak polovinu. Ale to nehraje roli. 100W*100lm/W = 10000lm.
Jsme tedy na stejné hodnotě jako 36V LED. Za cenu 11 haléřů/lumen. A bez předpírky.. teda trafa
Takže možná opravím své předchozí tvrzení: pokud chcete pěstovat a umíte jen zašroubovat žárovku, raději spíš poproste někoho, kdo umí nakupovat v zahraničí a pak vám zapojí dva dráty.
Jsou to 1+1 LED pásky červený a modrý, které se přímo zapojí do zásuvky bez nutnosti něco bastlit. Stojí to 241 Kč a má to 60 čipů 5050 SMD. Ty jsou starší (spotřeba 0.24W x 60 = 14.4W odpovídá údaji výrobce krát dva). Výrobce udává 600lm. Jeden čip by měl mít 18lm (75lm/W), to mi vychází na 1080 lm. Těžko říct, kde je pravda.
Každopádně toto celkem jednoduché řešení pro BFU vychází na 22-40 haléřů/lumen.
Pokud to dáte 1 metr nad rostliny, je to možná OK pro semínka, ale pro plody byste museli dát tak na 10 cm.
Stále si myslím, že např. už hotová svítidla u nás na 230V jsou relativně proti tomu drahá. Např. jeden výrobce a prodejce nablízí třeba 20W růstovou LED už v hezkém hliníkovém rámu, s informací, že stačí na pěstování keříkových rajčat, listové zeleniny nebo jahod, ovšem za 1700 Kč. Čipy jsou 20x1W bez bližší specifikace, ale nejspíš půjde o nějaké ty lepší 110lm/W, tak bychom mohli počítat 2200lm na délce 120 cm. Cenově to je cca. 77 haléřů/lumen (i při použití nějakých super čipů s 200lm/W by to stejně bylo 43h/lm). Ale vypadá to alespoň reprezentativně A nemusíte bádat, zda to bude plnit to, co očekáváte. Což je pro někoho výhoda. Doporučené umístění bude nejspíš 50 cm nad rostlinami (tedy nějakých 5000lx a víc; fotosyntéza má min. 400lx - http://dobrysklenik.cz/cs/content/10-kol...e-rostlina ).
No, tak to byly momentální myšlenkové pochody. Prostě se ukazuje, že by se nemělo nic uspěchat. Naštěstí do doby, než těchto zdrojů nakoupím víc za tisíce, což je tak rok dva, mám ještě hodně času si to (nebo kulku) nechat projít hlavou Nebo se z toho zblázním (alespoň zblbnu z něčeho ušlechtilého).
Objednal jsem už i topení (panel+termostat) a naplánoval opláštění skleníku (boky vezmu přes Al Profily, ušetřím řezání desek, vznikne větší vzduchová izolační mezera a schovám pár tepelných mostů. Menší nevýhoda ve složitějším upevnění nevadí, protože mi stejně z léta zbylo v dílně hodně Al zbytků a dost metrů těsnící gumy) - měl bych se dostat na 2.1W místo >4W.
![[Obrázek: elfmanbcb.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanbcb.jpg)
.
![[Obrázek: elfmanhoh.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanhoh.jpg)
(dodatek - je to spíš alej, a musíte počítat s tím, že ne každý neoplocený strom se dá legálně očesat)