U nás se celkem shodnou.. třasavky (jsem ani nevěděl, že se jim tak říká) si staví sítě hlavně nad jezírkem, pokoutníci řádí v domě, a slíďáci a křižáci okupují okolí domu a garáž (zběžně odhadnuto máme v garáži tak 50 váčků s pavoučátky). Vzhledem k vodě, kterou tu všude máme, je jasný zvýšený výskyt hmyzu, takže větší množství sítí nebo "lepidoptér" (vážky) není ke škodě.


Takový velký lis by se mi taky líbil, ale stál by moc peněz (a u babičky už nebylo co ukrást). Jsme konečně získali tvrdá podzimní jablka, tak jdeme zkusit dneska znovu štěstí.


U nás zatím na místě budoucích ostružin (resp. spíš malin) zeje jen díra plná hlíny a hnoje. Ale kdo si počká, ten se dočká.


Z rostlin zatím konzumujeme jen to ohromné množství okurek, rajčat, meďunkového čaje prokládaného litry kozího mléka týdně, a občas nějakou tou paprikou. Problém je, že za poslední týden se nám nahromadil pekáč okurek, které nestíháme jíst a s rajčaty je to také "problém". Udělám si k svačině 3 housky a 2 velká rajčata, sním to, jdu ven a přinesu 4 nová Pak nemá být člověk tlustý, když to jí jen, aby se to nezkazilo. Kéž by tak šly i brambory (chystáme se na podzimní mini sklizeň).


Jedna z okrasných kytek, co tu roste už asi 3 roky a vypadala, že chcípne, bude zřejmě máta. Alespoň podle listů a vůně. Ale je mám líto jí trhat, tak si raději koupím roslinky nové.

Relativně dost už narostla i šalvěj. Sice zatím nekvete (to se rozhodly dělat nově zakoupené kytky na skalce, o růžích nemluvě, ty květou od jara zatím pořád), ale listy má slušné.


https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0alv%...99sk%C3%A1

A mě se už prakticky nemá ani co stát

Meduňka nám ve 4l kdeblících sice vyrostla jen asi 30-40 cm (a půl metru do stran), ale na to, že to vzešlo ze 2 kamenů ( https://youtu.be/2Mzas1vgcIo?t=48 ) a sklízí se to od jara, to není špatná investice (příprava čajů):

https://cs.wikipedia.org/wiki/Medu%C5%88...99sk%C3%A1

Zatím ale nekvetly. Do čaje házíme většinou celou odstiženou větvičku. A pořád žiju! https://youtu.be/YUluLIr98qc?t=3

To jediné se zatím daří nad míru.



Tak takový prales jsem naposledy zažil, když jsme uklízeli rok neudržovanou zahradu po babičce (kopřivy asi 3 metry vysoké, bral jsem je kosou jak o život.. a namohl si záda ). My se naštěstí k ořešákům probíjet nemusíme, protože ty obecní nám rostou hned přes silnici, ale alespoň máte sklep. My zatím bádáme, zda půjdou využít prostory v garáži či zda se bude muset nějaký menší vykopat a vyzdít (jak se znám, tak se bude stavět, i kdyby nebyl třeba).



Já se teď věnuji trochu zase jiným činnostem, které jsem malinko zanedbával (třeba kreslení), ale o víkendu jedu do stavebnin a železářství pro nějaký ten matroš. Výsledná konstrukce skleníku mi nepřijde i přes proklamace výrobce nějak zvlášť bytelná (např. tuna sněhu), a když se jsem díval, kolik by stály regály (ať už přímo od něj nebo např. plechové garážní), tak jsem si raději nakoupil 80 metrů hlíníkových profilů (s dopravou za necelé 2 tisíce včetně řezání - i tak je budu muset asi občas doladit; http://www.ehlinik.cz/hlinikove-l-profil...00101.html ), a postavím si po celém skleníku regály (čímž defakto vzroste užitná plocha ze 7m2 na 11m2). Namísto plechů dáme pod květináče zaječí pletivo (pod něj Al do kříže), protože tolik nestojí a hlavně přes něj půjde světlo na ty kytky pod ním. Hlavně to i zpevní konstrukci skleníku (nosnost a namáhání ve svislém směru, protože pod hřebenem střechy je logicky prázdno).

Bude to taková "zkouška" na příští rok. Hliníková konstrukce sama o sobě bude pakatel (i kdybych kupoval 500 metrů profilů, bude to stát nějakých 9 tisíc s daní, a to ten skleník nebude mít plochu 7 metrů, ale 25). Spíš přemýšlím, zda koupit komůrkové plexisklo (220 Kč za m2) nebo extrudované plexisklo (350 kč za m2 a to má jen 2 mm, silnější jsou dražší 671 kč/m2 - 4 mm). Asi vezmu oboje. Pevnější na střechu (propustnost světla 92% ), komůrkové 8 mm na boční stěny (propustnost 81% ). Každopádně tam bude nutné dát tak 70m2 zasklení.



Ze srandy jsem zasel 2 rajčata, papriky a okurky a nechám je pak růst ve skleníku (už jsem ho i nad plán výrobce utěsnil silikonem). Uvidíme, jestli vůbec, popř. jak porostou v zimních měsících a kolik tam bude stupňů, případně jak vyřešit vytápění (např. solárním akumulátorem ve formě vody, kterou se bude i zalévat - černé IBC kontejnery jsou na toto ideální).


P.S.: OT Uvažuji ze "srandy" o pořízení solárního vařiče. To jen kdyby se do toho chtěl někdo taky pustit (čtěte: udělal ze sebe možná blbce dřív než já)

Tak jsme zkusili lisovat, a to bude další "ředkvičnárna"

- filtr od kávy na čaje bez šance, jednak se hned ucpe a jednak se protrhne.

- speciální sáček do lisu na ovoce (údajně i na sýra) sice krásně prospustí jen čistou šťávu, ale funguje asi tak minutu, než se zamotá do šroubu Hádám, že nasypat do něj rozmixovaná jablka, za pár vteřin nepoteče nic a taky se ucpe.

- po třetí už to šlo i bez něj, nikde nic nelezlo, jablka byla ale asi zase pro změnu moc tvrdá a byla to děsná fuška.

Stále to nemůže konkurovat elektrickému odšťavňovači (který se nám pro změnu povedlo dokonale zasvinit - šlupky byly i tam, kde neměly co dělat), ze kterého se to ale musí zase cedit.



OT (taková úvahička):

Trošku OT ke tvé uvaze ^^

Blue: trochu OT:


A abych to otočil zpět alespoň okrajově na téma zahradničení.. my si "hospodářství" teprve budujeme. Něco jde snadno, něco ne už tak moc Bez benzínu bych si asi poradil, bez elektřiny by to bylo horší
My teda zatím neplánujeme žít jen z vlastních zdrojů, což např. u masa nepůjde (nejsou na to prostory ani zdroje - než živit např. prase, to už je efektivnější to sníst sám, a kdo by to zabil..?). Ale rádi bychom nahradili všechny, které není třeba kupovat (což je např. 100% ovoce a zeleniny, hlavně brambory, případně kukuřici - pšenici časem snad budeme vozit od okolních prodejců - bohužel v naší obci zrovna žádné "JZD" s prodejnou není, nasadit exotické ovoce jako zdroj cukrů, atd.).


Díky za nabídku. Prozatím zkoušíme vše vlastními silami "člověk přeci není tak blbej, aby to nedal" V nejhorším bych se ozval.



Sice je možná pozdě, ale zkusili jsme na záhon (budoucí skleník) vyset mrkev a ředkvičky (tentokrát koupené jinde). Uvidíme, co a jestli to něco udělá.

Trochu k tématu :K tomu chovu zvířat   jestliže už si vypěstuješ dost toho co chceš a máš dostatek ovoce zeleniny luštěnin a celkově všeho co jsi si chtěl vypěstovat pro sebe a rodinu a nerad by jsi zabijel zvířata je nejlepší chovat slepice pro vejce a kozu pro mléko přebytek lze jednoduše prodat známým.Navíc chováním těchto zvířata získáváš nejlepší honjivo co se týká květu rostlin kuřince jsou bohaté na fosfor a kozí bobky se hodí do fáze růstu rostlin pro vyšší obsah draslíku než u kuřinců ke krmení opeřenců se hlavně používá pšenice  lze pěstovat i technické samčí konopí pro sklizení velkého množství semen pro výkrm opeřenců koza se napase .

Dále doporučuji plodiny uměle udržovat a řízkovat v zimě jelikož genetika potomstva se zlepšuje díky hnojení a tak rok od roku mají lepší výnos výdž a vlastně všechny atributy které rostina má  se generacemi zlepšují.

Momentálně přemýšlím nad využíváním skleníku v zimě

Trochu OT

S krmením zvířat je problém.

Se slepičkami se tak nějak počítá. Nejde o to, že by se musel stavět kurník (jim klidně postavím palác, hlavně že budu mít zase příležitost něco zprasit), ale o krmení. Kupovat jim speciálně pšenici, protože za rok snesou vejce v hodnotě 400 kč není moc ekonomické (ano, vejce jsou vlastní, ale cenově těm z velkochovů konkurovat nemohou - a to ani těm s podestýlkou). Spíš musíme pak zjistit, jaké budeme mít zbytky z kuchyně. Teď jich máme dost, protože máme velké příjmy, ale pak to není jisté. Kromě toho také máme hromadu koček na krmení. I tak by šlo o 2 slepice max.

S mlékem, to je právě sranda. Kozí mléko máme od místního usedlíka, který neví, co s ním. Nikdo ho nechce kupovat. Když to přeženu, tak by nám nejraději denně prodal 3-4 litry Kozí hnůj s králičím přídavkem máme od něj kdykoliv zadarmo. Stejně jako ty slepičince. Ale když vidím, kolik trávy musí chodit sekat (min. vím o třech parcelách o rozloze 5-10 arů každá), tak i kdyby jí bylo kam ustájit, nebylo by čím jí živit.

Počítej s tím, že jsme sice na vesnici, ale náš celý pozemek čítá 9 arů. Z toho cca. 100m2 je zastavěná plocha, dalších 130m2 je zámková dlažba, 16m2 jezírko, 40m2 skleníky nebo kompost, 100m2 okrasné zahrádky/posezení, min. 50-100m2 ovocný sad. Tak to spočítej a řekni mi, jakou máš bilanci mě vychází +/-400m2, které jsou rozkouskované mezi stromy a další prvky na pozemku, takže na živení kozy bych potřeboval min. ještě jeden můj pozemek, abych nebyl pasivní To ještě počítám s tím, že zaberu takových 30m2 na lán kukuřice, který poslouží jako druhý živý plot.

S hnojením bych snad problémy mít neměl. Jak píšeš, rostliny dostávají přírodní hnojivo jako jsou kuřince a hnůj, dále hnojiva vyrobená, jako cererit či krystalon, a s každou zálivkou jsou prakticky pohnojené, protože jde o vodu z domácí ČOV (+/- by to mělo mít údajně 16-30 % dusíku, 36 % fosforu a 10-17 % draslíku, samozřejmě před naředením, což se děje samo před čerpadlem).

S řízkováním a podobnými úpravami si moc nerozumím (zatím nejsem schopen ani správně otrhávat listy u rajčat, takže až na ty, které vyloženě stíní, je necháváme růst přirozeně).

Já bych právě taky chtěl, když už ne celou zimu, tak alespoň v říjnu/listopadu a na jaře v únoru (ideálně už v lednu) alespoň něco pěstovat. Počítám s tím, že kromě solárního vodního vytápění to bude chtít min. umělé dosvětlení, a topení jsem zatím nevymyslel, zda infra, přímotop na nízký režim či topné kabely. Zkrátka něco, co denně neprožere dohromady víc jak 2 kW, protože jinak se to pak už nevyplatí (nechci tam mít 25 st., ale udržovat to alespoň v noci nad nulou a ve dne nad 5 st.).

Některým plodinám zima nevadí (růžičková kapusta), jiné přezimují i v mrazech (brambory pod zemí, atd.), ale jde mi třeba o mrkev, možná okurky, papriky, pórek, saláty či rajčata, atd. Rajčata (i ta skleníková) ale mají problémy s opilením při nižších teplotách a bude nutné se zbavovat škůdců.

Jako, nečekám zásoby jako v létě, ale i kdyby něco, lepší čerstvá vlastní zelenina, byť malá, než žádná. A ten skleník tam bude stát tak jako tak. Semena nic nestojí, voda je celoročně zdarma, i velká část hnojiva (Krystalon za 90 Kč na rok nepovažuji za obří částku).

Update: Koeficient prostupu tepla komůrkového plexiskla je cca. 2,5 W/(m2*K). Tzn., že když bude v nejhorším případě v noci -25 (12 hodin) a ve dne -10 (10 hodin), skleník má cca. plochu zasklení (ten menší) 27 metrů čtverečních (hliník raději nepočítám)., tak na nulu uvnitř budu potřebovat dodat 20250+6750 = 27kW tepla. Což je ekonomická sebevražda (z elektřiny cca. 60 Kč a něco denně, 1800 kč za měsíc, to by muselo vyrůst třeba 140 salátů). Nepočítám s tím, že i ze země nějaké to teplo bude unikat vzhůru + přes den ve velkých mrazech svítí právě hodně Slunce, ale i tak budeme na velkých číslech (letos vytápět nebudu, tak budu testovat vnitřní teplotu). Jedině to doplnit akumulací tepla ze slunce do něčeho (černé (plastové) vodou naplněné trubky např. - voda má 2x větší měrnou tepelnou kapacitu než olej) .

Zelenina, která jde pěstovat v zimě (tedy nejspíš i ve skleníku): http://www.spektrumzdravi.cz/pestovani-z....-neverite

Brzy tu máme podzim.

Zatím stále spousta věcí kvete, ale je trochu čas bilancovat.


Zasazené stromky hezky povyrostly. Zatímco na jaře jsem je kropil ze země, dnes už by mi nestačily pomalu ani štafle. I růže se z jednoho 10 cm klacku hezky rozrostly na 1.5 m vysoké "keře" (zlatý déšť roste do teď, tento rok asi o metr a něco minimálně).


Rajčata mám k snídani, k svačině, jako přílohu ke všem jídlům, rajčatovou polévku, jako lečo, až to člověku leze ušima. Stejně jako bylinky jsou také již nakrájená a nacpaná do mrázáku, který jsme tímto úspěšně zazdili (ještě, že máme v garáži druhou ledničku, zatím vypnutou). Přesto, to co je na fotce, jsou naše týdenní přebytky. Ze tří rostlin. Fuj

Větve nezalamujeme, necháváme rajče, ať se o ně postará samo, kdy uzná za vhodné. Při výšce 2 metry už došly opory, takže další metr roste rajče směrem k zemi. Jen hlína mu v tom "škopku" povážlivě ubyla (už je tam pod 10 cm). Občas je nějaké rajče shnilé, ale to jde okamžitě na kompost. Žádná škoda. Jistě uznáte, že snažit se za současné situace ještě zvyšovat produkci nějakými zásahy nemá cenu

Stále ještě rostou, a určitě ještě měsíc minimálně budou, a co nedozraje venku, dozraje do Vánoc v garáži nebo v kuchyni na zemi. Prozatím jsme sklidili asi 30 kg rajčat (průměrně 100g na jeden kus - nevážil jsem všechna, ale třeba včera jsem měl jedno 136g). Přibližná cena za kg v obchodech (teď v létě): 35 Kč.

Tabulka průměrných hmotností nebude asi moc přesná: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp...poveda.pdf protože pochybuji, že by naše rajčata byla váhově v kategorii sumo.

Kolik kg okurek nevím, ale jedna má cca. 350g a jíme jich 5-10 týdně podle nálady. Ale okurková sezóna už končí, takže poslední zbytky nebudou tak velké.


Experimentálně jsme zasadili již odrostlé sazeničky salátu současně do stíněného skleníku (do "černé zóny", kde se máločemu daří) a do stínu na záhon, ať vidíme rozdíl v růstu. Rovněž jsme také před nějakým časem zapíchali druhou várku pórku (první stále ještě roste pod rajčaty), a pokusně mrkev a ředkvičky (tentokrát z jiného obchodu). Kukuřice začíná zrát (ještě zelená, ale už se otevírá).

Na zimu máme celkem slušné zásoby čerstvé meduňky a šalvěje, v mrazáku pak kerblík, pažitku, petrželku a podobné neřády. Majoránka teprve roste. Z čočky letos asi nebude nic.

Přes víkend snad konečně dokončím poličky ve skleníku, a zatímco jsme přesadili jednu petrželku do "záhonu" (budoucí skleník č.3), druhou necháme v truhlíku a dáme jí přes zimu do skleníku č.2. Této rostlině zima nevadí, otázka je, kde se jí bude líbit víc.


Dovezená hlína je sice možná kvalitní, ale zatím ještě "mrtvá" (bez žížal, bakterií, atp.). Ale to do jara napravíme.


Kedlubny úspěšně vyrostly v plastovém květináči na kytky, takže asi už všude (část už zožrána) Docela dobře jsme je i ochránili před housenkami obíráním (tak z půlky). Zatím žádná nebyla dřevnatá.


Konečně také něco dělají i růžičkové kapusty.





Před zimou obšťastním zahradnictví nákupem ovocných rostlin jistou sumou (tři nuly nebudou stačit myslím). Někdo tu ekonomiku holt udržovat v chodu musí

Celkově by tyto nové (a stávající) rostliny měly snížit měsíční rozpočet rodiny z 11.700 Kč na 10.600 Kč (např. přestaneme kupovat čaje a většinu cukru, některé volně prodejné léky - letos jsem migrénu třeba ještě neměl, proč asi?; snad i brambory, tím pádem ani kaše, atd.).



P.S.: Tato tabulka výnosů se mi zdá poněkud scestná: http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=74&t=208 nebo https://conovehonakopci.cz/2010/03/pocet-semen-a-vynos/

Koukám, že s rajčaty máme stejný přístup   Tedy já s tím svým jediným exemplářem   Taky ho nějako neomezuju a jen přidávám podpory, aby mělo kam růst   A nasazuje další a další květy a plody, takže mu to zjevně nevadí 

Kromě rajčat ještě stále sklízíme fazole, kedlubny a mrvičku (ta se opravdu daří   ). A už přichází sezóna ořechů - jen zjišťuji, že mraky lískáčů jsou už vyvrtané a sežrané, takže to bude jedna velká popelčí přebíračka   Ale co, to mě vždycky bavilo, člověk si u toho krásně rovná myšlenky 

Co mi nyní už opravdu vadí, je to příšerné sucho   Tráva už je tu všude suchá jak na savaně, voda ubývá a hlavně ta, co zbývá už potřebuje oživit, jinak ji za chvíli budeme kydat vidlemi, páč zaroste sinicemi   Snad mají meteožabky pravdu a skutečně už brzy přijde blahoslavený déšť!

Minulý rok jsme také měli problémy s řasami, ale od doby, co občas přilijeme do jezírka bakterie z ČOVky a necháváme tam růst rákos, tak jsou sice na dně usazeniny, ale hladina je průzračně čistá. Okysličení zajišťuje alespoň trochu levná solární fontánka. Jezírko není moc hluboké, a nejsou v něm ryby, takže celkem ani moc nevadí, že občas trochu vyschne (většinou jsou v něm jen žáby). Alespoň mají kočky kde trávit volný čas. Zatím tam vždy alespoň trochu vody zůstalo (a bylo by jí víc, kdyby kočky chlastaly vodu z misek a ne z jezírka).

Ale v sudech je už posledních asi jen 100 litrů dešťové vody (která teda ale už moc na dně čistá není, protože kdykoliv se potřebuje něco opláchnout, ať už je to lopata od hnoje nebo plechovka od kočičího žrádla, tak to jde přesně tam - každopádně bakterie dělají zázraky a u hladiny je skoro průzračná). Naštěstí ČOVka je prakticky "nekonečná", takže v tomto ohledu jsem celkem vysmátý.

Vedro mi ale taky trochu leze krkem. Díky němu sice máme třeba ještě dost jahod, ale nedá se pracovat ve skleníku. Takže jsem zatím tak ve třetině, protože dělám na minutové etapy Nejhorší je, že v tomhle vedru se hliník děsně při řezání zahřívá a trvá věčnost, než schladne a dá se na něj sahat. Kromě toho mi došla černá barva, fix

Rozdíl pěstování salátů ve stínu venku a ve skleníku se projevil dost rychle. Na druhou stranu, ony dorostou, a zase jim budou volné nějaké ranní mrazíky.

Ale konečně se nám podařilo vypěstovat vlastní ředkvičky (myšleno ve velkém množství)! Zasazené byly někdy po půlce srpna. Sice jen 2 řádky, ale to bude zatím stačit.

Toto je konečně pořádná sklizeň ředkviček. A to zatím jen protrháváme, aby mohly růst ty ostatní. Vypadá to, že se štěstí konečně unavilo a na blbce si sedlo Teď ještě zjistit, zda to bylo hlínou nebo semeny (protože na slunci byly i před tím, a zalévá se to pořád stejně, včetně vody z ČOVky - teď v těch vedrech prakticky denně).

Papriky zdá se, když je utrhnete ještě "nezralé", tak podobně jako rajčata dojdou doma (narozdíl od nich se ale dají jíst ještě kolikrát zelené). Lepší než nechávat venku, kde to poslední dobou něco pořád žere

A protože rajčata neubývají, zkusili jsme udělat kečup.