Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Broníci zahradničí
Koukám, vy jste vlasně na severu, což je nejvíc postižená oblast podle mapek. No, nezávidím. Tady to bylo o hubu, tak se neumím představit ještě něco horšího.

Jj, nám také dopršela část sudů a nádrží (pršelo poprvé pořádně o víkendu, ale jen chvilku - ten déšť cca. 14-21 dnů zpátky nebyl ani déšť, zahradnicí hadicí bych to zvládl lépe). Odhadem celkem asi tak 950 litrů (celková kapacita je zatím na 2550 litrů déšťovky vyčleněno výlučně na zalévání).

Co se jsem se díval na spotřebu pitné vody, tak vzhledem k tomu, že už rok a půl nevypouštíme do kanálu nic, tak jsme za toto léto (3 měsíce zpětně) zatím spotřebovali (včetně 1 kubíku na ten můj experiment s mikroklimatem) 13000 litrů šedé vody - 13x IBC ( https://bstephencooperage.com/wp-content...retest.jpg )

Déšť nepočítám, úhrn srážek byl za tu dobu asi 22mm, což je byvoko tak 19.800 litrů, ovšem na celý pozemek, a deficit je 700.000 litrů

Když to rozpočítám na den (zaléváme tak jednou za 2-3 dny), vychází to cca. na 145 litrů denně, tedy skoro 1 takový tvůj sud Pinkiesmile a to jde pochopitelně jen k rostlinám, ne na trávu.

Kromě zahrádky je třeba zalévat nejen okrasné rostliny nebo stromy, ale i užitkové, a těch máme po celém pozemku rovněž jako nastláno (jediné, na které se moc čast nedostalo, byly túje)


S jezírkem mám podobný názor. To je svaté, a není pro zalévání vody Pinkiesmile Byť v něm teda nic cíleně neprovozujeme (roste tam rákos, občas tam bydlí žáby, a jinak je to líheň pro vážky, když nepočítám vodní brouky a jinou havěť).


Také nemám moc rád vedra (a ostré slunce). Pro mne je ideál 21C v domě a 23C venku (na slunci 25C).

My jsme nakonec některé plevely nechaly. Docela hezky kvetou. Vlastně jsme za celé léto nevytáhli sekačku, a kvůli těm pár kusům to nemělo cenu. Alespoň se nažraly včely a jiný hmyz.

Jo, kamení.. Pinkiesmile dřív jsme ze srandy uvažovali o tom, že bychom celou zahradu vybetonovali. Z dnešního pohledu mi to připadá jako totální blbost (kvůli teplotám a vodě).


Údajně by do konce roku už vedra být neměla (ale to říkali už v polovině léta taky), jenže také údajně už nebude skoro vůbec pršet a v zimě se na sníh také těšit nemáme (což značí, že zásoby vody budou nulové). A prý to takto může trvat ještě 20 let (po zkušenostech z 18/19.století)..

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/krize...&source=hp

https://www.novinky.cz/domaci/482049-par...louzi.html
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Report: konec ZÁŘÍ 2018

Jsem docela rád, že se s tou předpovědí sucha seknuli. Do konce roku možná bude třeba sucho/bez sněhu, ale teď poslední týden celkem slušně prší (mohlo by to být lepší, ale zase lepší než nějaká vichřice).

Sezóna tedy pokračuje. V televizi nám už redaktoři tvrdí, že zahrádkáři orají a připravují se na zimu. Ostatně i v mém okolí už někteří lidé vyhodili rostlinky rajčat. Na blbosti nemáme čas Pinkiesmile My jedeme dál. Sice hlásí možnost mrazíků (a ještě nemáme dokončené skleníky), ale pokud nebudou, pojedeme třeba do prosince, když to bude možné (je potřeba tomu jen odpovídajícím způsobem upravit hnojivo, aby v něm nebylo tolik dusíku - už totiž není tolik Slunce).

Letos zřejmě nedokončím svůj největší poslední projekt, tudíž dostavbu skleníku č.3, protože se budu spíš přes zimu doma věnovat dolištování těch LED světel, ale když bude venku pěkně, tak dodělám alespoň konstrukci (oplášení až na jaře) - zatím chybí vzpěry střechy.

Každopádně alespoň opláštím tu přístavbu: už jsem si objednal desky, celkem to je 33m2, což dává s dopravou necelých 6000 Kč (obsah přístaveb je 3,145+4,2875=7.4m2, čili o něco víc než má ten původní skleník mezi nimi (ten stál 10000 Kč bez poliček). Ale rozhodně mají větší objem (skleník má asi tak 10 kubíků, zatímco samy přístavby 6.4+8.8=15 kubíků. Hádám, že do 14 dnů by měly být pod střechou a utěsněné. Do těchto vrtochů počasí (vedro/sucho/mráz/liják) se budou hodit. Budu tam moci také mít teplomilné rostliny z domu, které letním, abych nemusel spínat světla moc brzy.

Přišly mi už i profily na připevnění budoucích FV panelů (to jsou "krávy" o rozměrech 1x2 metry) - jde o L a U profily o síle 4-5 mm. Celková cena 2000 Kč za 3 panely není tak strašná, když to porovnám třeba s cenou jen obyčejných háků, u kterých jsme závislí na sklonu střechy, což tady nehrozí (byť ani já nepočítám s možností úpravy sklonu během roku). Jak vidíte při přehledu do garáže, v létě se mění na jeden velký čurbes Pinkiesmile (uklízí se na zimu a najaře).

Montáž provedu později s pomocí socialistické celokovové vrtačky rok výroby 196x Pinkiesmile (jejíž jediná nevýhoda je hmotnost; a sice nemá regulátor otáček, ale s trochou šikovnosti se s ní dají snadno zašroubovat i dlouhé a tlusté vruty - příslušenství nemám, ale podle knížečky "svépomocné práce" se z ní dal udělat nejen šroubovák s příklepem, ale i úhlová bruska)

Hodil jsem do skleníku měřák spotřeby, abych měl přesná čísla. Máme zde 200W keramické topení (spíná se při +5C), 1000W přímotop s ventilátorem a jak jsem změřil, světla o příkonu 105W. Plus, jak vyšlo najevo, digitální časovač sám bere 1W (v zimě to moc nevadí), tzn. že když ho necháte v zásuvce celý rok, je to 8.8 kWh za 22 Kč, a to už stojí za zvážení. Tak uvidíme, kolik kWh tam bude na jaře.

Konečně nám přivezli tu hlínu (ještě dost výhřevný kompost), ale bohužel menším autem, než jsme chtěli. Sice byla o to menší cena dopravy, ale dostali jsme jen 5 tun místo 9. Celkem překvapivě se nám ji podařilo rozvozit za 2 dny po 5 hodinách, takže takové menší fitko (plus pochopitelně jízda s kolečkem a házení lopatou).

Spotřeba vody za léto je o 1 kubík víc než jsem čekal (mohlo jít o zaokrouhlení), ale na to, jaké peklo letos bylo, je to prkotina (mnozí lidé spotřebují víc vody v zimě i bez zahradničení).

Dýně se docela hezky rozrůstá, na to, že roste asi v 5 litrech hlíny (byť už začala kořenit i na zahradě, ale to je samý jíl).

Letos se nám docela hezky chytl ibišek. A doufám, že příští rok i jahody, když už si nebudou moci po tom zásypu černozemí stěžovat na nedostatek vody (je to jako houba). Průměrně jsem dal ke stromku 25-50 kg, a pokud je to malá okrasná kytka, tak jen 10-20 kg. Ještě nás čeká zásyp tůjek a záhonu, až z něj sklidíme plodiny. Ořechů byla letos celkem bída, ale nějaké se nám přeci jen v áleji podařilo ukořistit. Už máme ale vysazený vlastní ořešák (a tři lísky k tomu).

Ze skleníku jsem sundal krycí plachtu, a i když bylo pod mrakem, teplota stoupla z +17 na +25 během asi 10 minut, takže zase o něco prodloužím sezónu, kdy nebudu muset topit.

Maminka dělala "inventůru" z výpisů na účtě a zjistila, že jsme už přes měsíc nebyli v žádném supermarketu. Taky vlastně proč. Sůl a cukr kupuji po "tunách" na netu, mouku mají v místním obchodě a ostatní máme buď z vlastních zdrojů, od sousedů a nebo z FreeFood zdrojů. Maso kupujeme 1x ročně zveřinu ve vedlejší vesnici. A u mnoha polotovarů zkoušíme jejich výrobu ze základních surovin (puding je v podstatě jen škrob, chleba nebo rohlíky zase jen mouka, cukr, klasnice a sůl, takže proč tam cpát nějaké stabilizátory nebo zvýrazňovače chuti?).

A co vlastně tedy jíme?

Teď například máme vlastní jablka (nezkoumal jsem opravdu kvalitní jablka z obchodů, ale ve srovnání s těmi kyselkami tvrdými, co prodávají běžně, je to jako nebe a dudy - a dražší ovoce kupovat nebudu, protože to znamená strávit víc času v práci, a to už si to raději vypěstuji sám a budu o to víc doma; zase tolik práce to totiž nedá*). Syrová jablka jsou jasná, ale chodíme do obecní aleje i pro padaná jablka na závin (spojíme vycházku s "nákupem" Pinkiesmile ).

Letos jsme měli asi 7 vlastních jablek (což není špatné na to, že to je rok vysazený stromek o výšce asi 2 metrů se 3 větvemi). Zase jsem si jednou připomněl, jak vlastně chutná jablko (a meruňka). A rostou nám 3 hrušky, ale ty nevím, zda stihnou dozrát (kvetly v srpnu).

*) když nepočítáme extra práce (jako třeba ta hlína), tak zaléváme běžně 1x až 2x týdně (pokud prší, tak 0x; pokud neprší, tak 3x-4x, ale to snad už odpadne), neokopáváme, plevel trháme 1x 2x ročně, a třeba stavbě skleníku věnujeme jen soboty a cca. 2-5 hodin dle nálady. Občas si přidáme třeba 10 minut navíc, kdy jsme včera sklízeli vysemeněné afrikány: máme plný kbelíček semen na příští rok..

Běžně také děláme buchty (z vážených kvasnic; z těch sušených jsou tvrdé) nebo jednoduchou klasiku: chleba namočený ve vajíčku a osmažený (na rostlinném tuku, jak jinak, copak jsem nějaký barbar? Rainbowlaugh https://www.youtube.com/watch?v=lo73Im9a-BQ ). Jednoduché jídlo, a z 1 domácího vejce mám sytou večeři Rainbowlaugh

Překvapivě jsem tentokrát nepadl po té makačce na hubu, takže to s tou "nemohoucností nejedlíků masa" asi nebude tak žhavé (zvlášť když přihlédnete k mé rachitické postavě) Rainbowlaugh

Ale kdyby se časem dal koupit ekvivalent domácí pekárny, kde si sami upečete chleba, v podobě ikubátoru pro invitro maso, nejspíš bych po něm skočil. A výchozí surovina? No, rád bych využil svou vlastní, takže doufám, že se do toho nebudou zase montovat nějací "etičtí" politici Pinkiesmile Ostatně, kdo by nechtěl menší vedra, že? A co teprve, kdybychom všechnu zemědělskou půdu (včetně plodin pro vegany) mohli zalesnit: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpra...tek-hmyzem A chlapci, krávy se mohou pást na půdě a tedy jí hnojit i bez toho, abychom je žrali, takže tento argument "sežer krávu, pomůžeš půdě" nefunguje

Ze ztrát zatím nejspíš budeme počítat jeden malý smrček, který celý zežloutl.

Jinak se nám tvoří další meloun (letos bída, nejspíš špatná země a málo prostoru), a dál a dál plodí maliny (mělo by to být normální do konce září, ale zatím nevypadá, že by chtěly nějak přestat).

P.S.: Náš kocour rozhodně nepatří mezi ty kočky, o kterých se píše, že když vám ukáží přicho, tak je musíte jen pohladit po hlavě Pinkiesmile Nesmíme věřit všemu, co se píše na Netu.

[Obrázek: elfmanere.jpg]
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
ŘÍJEN 2018

Deštivé počasí se v září objevilo relativně často, což se hodilo (navzdory předpovědím o suchu), nicméně by mohlo být tedy tepleji. Bohužel, už jsme zase skoro půl měsíce na suchu s dešťovou vodou.

Je 21.10. a od začátku měření už skleník spotřeboval 2.5 kWh jen na topení keramikou (200W). Když nepočítám 24W denně na časovač (a kolik bere měřidlo nevím, ale možná je to v tom 1 W/h).

Že by to byl důsledek globálního oteplování? Pinkiesmile To by mohlo mít za následek tyto výkyvy (extrémy) počasí (min. rok bylo v září ještě léto a hlavně deštivo). Ale ono určitě ani před 200 lety nebyl každý rok stejný. Ale co je nám do lidí před 200 lety, když my potřebujeme pěstovat teď..

Hlavně totiž byly už 2x mrazíky, což zrovna moc normální není (a byly i pozdě na jaře), nechtěně jsem tedy udělal test odolnosti rostlin:

Okurky a jejich příbuzní (dýně) mráz absolutně nemusí, a to i když je malý. Trochu vadí i kiwi (listům). Nicméně bylo znát, že pod polykarbonátem, byť třeba jen pod střechou bez zdí, jako kdyby mráz nebyl. Prostě jako kdybyste namalovali čáru - venku listy v háji.

To je to prodloužení sezóny, o kterém jsem mluvil. Až bude hotový skleník, už nám mrazíky nezničí úrodu. Protože hodně úrody už pěstujeme v krytých prostorech, ztráty počítáme jen asi na 5%. Navíc, skleník si udržuje i mikroklima co se týče vlhkosti, takže se tolik neztrácí voda.

Polykarbonát na přístavbu se opozdil o týden (prodejci trvalo 5 dnů ho vyskladnit - nevěřím, že mu šla platba tak dlouho) a přepravce ho zapomněl naložit (ráno mi volá suverénně, že to v 10:00 složí a v 11:00 mi volá, že to nechal omylem na rampě) Pinkiesmile Takže 14 dnů dodací doba na něco, co je skladem. Fascinující. To už kolikrát i z Číny došlo dřív..

Takže se konečně pracuje na opláštění přístavby skleníku. Místa na tancování. Do toho původního se pro běžně rostlého člověka (co nemůže pořádně sehnat levné boty ve velikosti 48) leze jak do sklepa Twilightoops Ještě chybí zasilikonovat spáry, na což mám objednané rohové lišty (měly by přijít do pátku).

Našel jsem kus nedotčené země, a protože nemám rád volná místa, zřídili jsme tam bylinkovou zahrádku (hlavně jsme dostali zdarma prkna, která někdo vyhazoval, tak jsme museli vymyslet, co s nimi).

Nicméně, zatím nám stále ještě plodí jahody (i ty nezakryté, ale trvá jim to o dost déle), a maliny. Pokud jde o úrodu, zatím necháváme za záhoně mrkve, petržel, pórky, brambory a celery, byť brambory nejspíš brzy budeme (zase) sklízet. A mimochodem, zřejmě jsme neproseli při předchozí sklizni důkladně půdu, takže tam zůstalo několik brambůrků a vyrostly. Otázka je, zda do konce roku stihnou ještě něco udělat (třetí sklizeň? Prakticky 4., když započítáme tu mini z květináčů ze skleníku).

Poslední letošní sklizeň venkovní máty (soběstačnost v čajích). Přes zimu můžeme v případě nouze využít ještě mátu ze skleníku.

Letos ještě nemáme vlastní lískové ořechy, ale stačilo se trochu projít po veřejné aleji, a máme dva pekáče vlašských. Tuky a aminokyseliny na zimu se vždycky hodí..

Stejně ale mohu prohlásit letošní sezónu za propadák, a doufám, že se už nebude opakovat (což by mělo mj. zajistit právě opatření ve formě lepší zeminy a skleníků). A na příští rok se prý očekávání zdražení elektřiny na burze o 10%, což značí fajn signál pro nákup FV panelů a jejich instalaci (ještě jsem si nevyřídil ani stavební povolení, tak mám co dělat).

S aplikací zbytku kompostu na záhon čekám až bude plně sklizen, což by mohlo být tak někdy do konce listopadu.


Bohužel, alespoň u nás, deště moc dlouho nevydržely, takže ty odhady sucha asi nebyly moc od věci.

Schválně: pokud letos měly řeky 10% průtok, a nahromadil se deficit, do konce roku pořádně nezaprší a pak ani nenapadne sníh, který by mohl na jaře roztát, jaký průtok budou mít řeky s přeneseným dluhem příští rok?

http://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit...dy-v-pude/

http://www.intersucho.cz/cz/?map=3&from=...2018-10-18

To, že už nejsou vedra neznamená, že už není sucho (čest západním Čechám a spol.). Pokud vím, nevzpomínám si na 14 dnů v kuse trvající přívalové deště, takže máme pořád stejný průšvih jako v létě. Většina rostlin, která při zimu zemře, doplatí nikoliv na mráz, ale na nedostatek vody.. dost možná nás teprve ten pravý průšvih čeká, až na jaře ne/začnou stromy ožívat, a budu jedině rád, jestli se pletu Pinkiesmile

Napadá mě pár sektorů, kde z toho budou mít "radost": přehrady zásobující pitnou vodou města, studny obyvatel čerpající vodu z podzemních zásob, zemědělství, živočišná produkce, a vlastně většina průmyslu.

Voda není jen život, voda je také důležitá součást naší ekonomiky. To, že nepotečou řeky může dost dobře způsobit i nezaměstnanost (omezování výroby; a mnohé větší podniky mají záložní genertáry založené na vodním zdroji, třeba ESAB Vamberk).

Nebo to vyřešíme po šalamounsku, a vodu budeme dovážet skrze potrubí z okolních států nebo od moře. A jako občané to pochopitelně zaplatíme Ajsmug

My, co nemáme studnu, už to asi nezachráníme. Slušný vrt by stál od 100 tisíc výš (ty za 60 nemá cenu za této situace ani stavět, protože by za chvíli byly na suchu), a pokud my dnes platíme za vodné/stočné 2000 Kč za rok, tak i kdyby se voda zdražila 2x, návratnost vrtu by byla nejméně 25 let (když nepočítám náklady na provoz, instalaci přívodního potrubí, elektroinstalaci a výměnu čerpadla - navíc, většina z těch levných nezvládá výtlak z 50 a více metrů).

Bude možná efektivnější hledat způsoby, jak drasticky snížit spotřebu vody a jedním z nich je co nejvíce akumulovat vodu dešťovou. Ale pokud teprve začínáte bydlet, možná bychom o tom docela uvažoval (zvlášť, pokud bydlíte v oblasti, kde není vodné pod 50 Kč/kubík).

[Obrázek: elfmangog.jpg]

Na fotce hybrid cukety a patyzonu. Co jsem se díval, mezi opylovači byly i vosy, a ty nějak neřešily druh květu, dokonce ani barvu. Padni komu padni, takže se divím, že podobných mutantů nemáme letos víc Pinkiesmile



https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-za...-variant=2

Přemýšlím, jestli by ten "můj" nápad zalesnit celou planetu (místo polí a luk) a nevyužívat místo plastů dřevo (protože nábytek a části aut ze dřeva by stejně jako domy vlastně zadržovaly CO2) nezpůsobil spíš masové ochlazení (odčerpání CO2 z atmosféry na stavbu kmenů + třeba ještě na výrobu benzínu a jiných věcí) Pinkiesmile

Každopádně by to ale mohlo tím pádem zmírnit dynamiku (tornáda a hurikány potřebují energii, tedy teplo, a to se v atmosféře bez skleníkových plynů, mezi které CO2 patří, pochopitelně neudrží; a i metan se časem rozkládá právě na CO2).

Naproti tomu ale: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1695

Tak jedině přidat ještě lesy do pouště, polopouště, stepi a případně začít stavět umělé (plovoucí) ostrovy, zatravňovat střechy domů, atd. Nějak bychom ten CO2 z atmosféry dostat měli (i kdyby byl zcela přirozeného původu*), a pumpovat CO2 dovnitř Země mi přijde dražší. Kromě toho: ano, nad lesy se může oteplit, ale to je pořád lepší, než aby se oteplovalo "pod nimi", tj. na naší úrovni.

*) ať je globální oteplování způsobené námi nebo není, je to totéž, jako třeba ebola nebo chřipka: to je také přirozeného původu, ale štve nás to, a tak s tím bojujeme Ajsmug Ostatně, ani to, kdy nám kručí v břiše není zásluha iluminátů, je to naprosto přirozené, ale i tak jdeme a najíme se. Proč bychom měli u globálního klimatu sedět v rukama v klíně, a zdůvodnit to tím, že to je přirozené? Spíš se někomu nechce cpát někam prachy a doufá, že za jeho života se to na jeho blahobytu neprojeví, a pokud ano, nahrabe si dost, aby to dokázal kompenzovat - například dražší voda či jídlo


Teď mě nedávno pobavila reportáž Prima:

https://play.iprima.cz/velke-zpravy/velk...11-10-2018

o tom, že prý mezi bílou a himalájskou solí není žádný podstatný rozdíl. Kromě ceny. Ano, já to vím. Každá sůl, i ta "špinavá" z hor je v podstatě z 98% bílá sůl. Jenže tady jde o dvě věci: příliš mnoho solíme, a když už, tak s tou bílou nedostáváme žádné minerály navíc.

Ano, cena je opravdu přemrštěná, byť zase ruku na srdce: dostat sůl z moře je trochu jiný level než ji dolovat z Himálají. Jen bych si odpustil to bulvární zakončení ve stylu, že kupovat cokoliv než bílou sůl nemá smysl, protože mezi nimi přeci není skoro žádný rozdíl.

Ono totiž mezi DNA člověka a šimpanze je také jen nevýznamný rozdíl - pouhá 2%. Ale dělá to divy, že? A mezi DNA muže a ženy je rozdíl ještě menší, a přitom jsem si jistý, že mnoho lidí by nedalo na ten "nepodstatný" rozdíl dopustit, hlavně v posteli Ajsmug

Drtivá většina zvířat si své jídlo nesolí, a přesto mají soli (a minerálů) v potravě dost. Čímpak to asi bude, hm?


Skrývá mikrobiologická zahrádka nový Penicilin? - Vědecké kladivo
https://youtu.be/OPlyE5c4wNM

Ano, půda nám může ještě v mnohém pomoci, tak jí raději zničíme nebo necháme zdegradovat, to bude mnohem lepší. Asi jako deštné pralesy: objevujeme v nich nové rostliny, ze kterých vytváříme nové léky (nebo prostě jen prostředky na odbourávání cukrů), ale co.. k čertu s nimi. Vždyť dřevařský průmysl se taky musí nějak uživit, že? My tu vlastně stavíme jedny naše zájmy proti druhým našim zájmům. A to ještě tak výborně, že za chvíli nebudeme mít ani jedno ani druhé.


OT: Měnil jsem u jedné starší kalkulačky baterii a vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi ve vlákně o kapitalismu (myslím) psal o tom, o kolik by mohly být autonomní stroje levnější, kdyby se nemusely zatěžovat s lidmi (např. autonomní traktor nebo sekačka, které jsou dnes X krát dražší než normální, přitom by traktor vůbec nepotřeboval celou kabinu pro řidiče, a tedy by měl být ve finále levnější).

A tato kalkulačka je toho zdárným příkladem: k tomu, aby fungovala, stačí ten malý šváb (černý čip) uprostřed. Vše ostatní jsou jen zbytečnosti přidané kvůli lidem (řekněme: že když bychom vyhodili z práce člověka, který kalkulačku používá, můžeme jich při stejné spotřebě materiálu vyrobit několik, a ona se už s jinými počítači snadno domluví i bez klávesnice, displaye a pouzdra).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
LISTOPAD/PROSINEC 2018

Asi si budu na sucho muset stěžovat častěji, protože vždycky pak zaprší Rainbowlaugh, nicméně to stále ještě není ono (alespoň jsme měli v listopadu plné sudy a teď budeme stejně už prakticky obsah ČOV* vylévat do zahrady, tak začneme u kompostů**)

http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-1...2018-11-04

Stejně zvláštní. O měsíc později na začátku prosince začalo opět (relativně docela dost na tu bídu v létě) pršet, a výsledek je stále tentýž. Červená až rudá (jak komunisti)

http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=...2018-12-02

No jo, ale k čemu je nám teď "povodeň", když většina rostlin je v hibernaci? To akorád vše shnije. Neříkali ale původně, že do konce roku ani nenasněží? Jak vidno, globální klima je teď tak pocuchané, že už nevychází ani dlouhodobější předpovědi (zlatá Venuše, tam je počasí pořád stejné Pinkiesmile ).

*) jestli se nebojíme, že z toho pak chytneme třeba E.Coli? Jelikož je to uzavřený cyklus, tak bychom ji nejdřív už museli mít, aby se to dostalo na zeleninu. A většina tělních bakterií stejně nepřežije průchod venkovním prostředím, oxidací, UV ze slunce, kompostací a konkurenčním bojem, tak co..

**) Nahrabali jsme si u souseda listí (byste nevěřili, kolik se dá odvést na kolečku, když listí nejprve namačkáte do plastových pytlů), a máme zaplněné už 80% kapacit všech kompostérů. Ještě dovezeme hnůj a necháme to tlít. Celková kapacita by měla být cca. 2 tuny kompostu, a to už je na peněžence znát (zvlášť, pokud byste to chtěli koupit pytlované)

[Obrázek: elfmantkt.jpg]

Poslední sklizeň brambor nám zatím dala 2 kg. Není to moc, ale pořád ještě jíme vlastní zásoby (přemýšlíme, že na brambory založíme speciální záhon - za domem je volný plac, a navážka hlíny pomůže alespoň hadicím, které jsou v zemi, vydržet déle bezmrazé). Co se nevejde do mrazáku, jsme přesunuli do malého skleníčku, kde to často vydrží až do Vánoc, ne-li déle. Jedině květáky jsme zatím v listopadu nechali, protože stále ještě rostly*.

*) letos jsme se vykašlali zcela na pesticidy ("kašlete" na zdraví, ale co ty prachy? Pinkiesmile kdo to má furt platit Twilightoops ), tak byly sice obalané molicemi a jinou havětí, ale zdá se, že stačilo dodat cca. před měsícem lepší zeminu, a "zázračně" se uzdravily a začaly odolávat zcela přirozeně.

Záhony máme proházené nakoupeným kompostem, do kterého jsem vpravil ještě poslední nakoupenou dávku mineriálů (draslík, hořčík, síra, železo, atd.), a zaseli jsme zelené hnojení. Cca. v polovině listopadu začalo po týdnu rašit, takže až pak přijdou silné mrazy, zahážeme ho zbytkem listí, zavezeme hnůj a dosypeme zbytkem kompostu (cca. ještě půl tuny zbývá). A to by bylo, aby na jaře nebylo! Pinkiesmile

Skleník je již olištován, ještě se dodělává silikon (spáry), když je zrovna teplo a sucho a nejsem v práci (což je teď docela problém trefit). Zima přišla dřív než jsem čekal, tak snad se počasí ještě umoudří (musel jsem zapnout ve skleníku přímotop, byť jede skoro na minimum, teď v prosinci jsme něco málo přes 100 kWh - cca. do 250 Kč).

Letos se porozhlédneme po permakulturních semenech (tedy takových, co nejsou F1 hybridy, a když necháte jejich rostliny vysemenit, nesklidíte nějaký nechutný paskvil). Kupodivu nejsou o tolik dražší než F1 v obchodech (jen místo 10-30 Kč stojí 30-50 Kč, což je prakticky terno, pokud se vám je podaří pak množit*).

*) už máme vysazenu hromadu odstříhaných výhonů břečťanů, růže a zlatého deště. I kdyby se ujmula jen 1/10 toho, půjde o úsporu cca. 1000 Kč za nové rostliny (do živého plotu). A práci odvede slunce a vzduch zadarmo bez nároku na DPH.

Přemýšlel jsem totiž, zda než zelené hnojení není lepší vysázet všude saláty. Jeden pytlíček 400 semen totiž stojí 10 Kč, a to je o dost levnější než 50 Kč na zelené hnojení. Plus, jak jsme zjistili, zelené hnojení nepřežije druhý menší mrazík, zato saláty, byť se pak samozřejmě nedají jíst, se po rozmrznutí zase narovnají a rostou dál - i v prosinci. Na zarytí je to ideální.

Sezóna jahod a malin u nás skončila listopadem, stejně jako sklizeň rajčat (ještě dojídáme poslední, včetně paprik). Jen růžím to asi nikdo neřekl, tak ještě některé stále kvetou.

Pro srovnání je zde foto borůvek venku, v kryté přístavbě u skleníku a v polokryté přístavbě u garáže (nevytápěné ani nepřímo). Tak jako tak, ty kryté rostliny si stále ještě drží listy a občas i rostou (a také na ně v přístavbě pravidelně "prší" - zkondenzovaná vlhkost)

Veškerá černozem je již rozvezena, kde bylo třeba (snad pomůže řešit ta období sucha), a já doufám, že přes zimu stihnu doma dodělat lišty u LED světel, venku zasilikonovat zbytek lišt (nejspíš přes vánoční svátky) a pokud půjde všechno dobře, do jara dodělat i konstrukci skleníku, aby se mohlo začít s opláštěním (protože mě ještě čeká i instalace FV panelů, tak to bude příští rok docela sranda).





Dokument: Jak houby stvořily náš svět (Prima Zoom)

https://www.iprima.cz/filmy/jak-houby-stvorily-nas-svet

Jak spolu souvisí kvalita půdy, rostliny, léky, globální oteplování, riziko nemocí a smrti. Proč je to zajímavé? No především proto, že i když si nebudeme připouštět, že člověk má nějaký vliv na globální klima a budeme si i nalhávat, že svou činností neničíme půdu (tedy schopnost planety nás uživit a chránit), je to celkem fuk, protože naší neschopností tyto problémy řešit ohrožujeme především sami sebe Ajsmug A nejsou to jen třeba teď ty další požáry v USA.



Inteligentní stromy (Prima Zoom)

https://zoom.iprima.cz/filmy/inteligentni-stromy

Komunikace stromů pomocí kořenů nebo houbových spojení. Vyvstává tedy otázka, zda stromy mají jistou formu inteligence. Resp. lze předpokládat, že například pocit bolesti u stromů je menší než u živočichů kvůli komplexnosti (podobně jako bolest interpretuje mozek a nikoliv prst, do kterého se říznete), ale právě propojení stromů (a možná i jiných rostlin) do sítě (les), která připomíná mozek, nutí k přemýšlení, zda nelze brát za inteligentní organismus právě onen les.

Plus, pokud jednotlivé rostliny opravdu spolupracují (převod vody, cukrů nebo uhlíku), je to jen další argument pro "bordel" (džungli) na zahradě/zahrádce, aneb "monokulturo, pápá". Více různých rostlin/stromů pohromadě nejen může odrazovat škůdce "výpary" určitých rostlin, ale také může vytvářet síť, která je odolnější proti suchu, vzájemně se varuje proti napadení, či si v závislosti na druhu může dodávat i hnojivo. Co to znamená pro nás? Méně práce, samozřejmě.

https://www.stoplusjednicka.cz/prirodni-...omunikovat

Je možné, že se třeba nakonec ukáže, že společenství rostlin je na stejné úrovni jako zvířata či lidé. Z toho pak vyplývá problém pro vegany Pinkiesmile Na druhou stranu, díky technologii invitro/tisku potravin odpadne morální dilema nejen jim, ale i masojedlíkům. Řešením bude (jako vždy) nástroj (technologie), nikoliv ideologie Ajsmug

https://www.lidovky.cz/lide/jak-spolu-ml..._lide_form

Budeme se muset ještě hodně učit, a hlavně zapomenout to, co nás učili jiní:

https://www.ceskestavby.cz/clanky/srsen-...24680.html

U nás mají sršni hnízdo někde v dosahu, ale ne viditelně. Uričtě ne na našem pozemku, takže za jednotlivé hmyzáky jsem jen rád. Na druhou stranu vím, co s člověkem dělá, když kolem vás nalétává podobná hmyzoptéra Pinkiesmile Jak řekl Morfeus: musíme se nejdřív zbavit vlastního strachu. S vosami jsme se už naučili v míru žít, proč by to nešlo se sršni.

https://sever.rozhlas.cz/srsen-je-mirumi...at-6829537



Stát hodlá stavět další přehrady jako opatření v boji proti suchu:

https://www.reflex.cz/clanek/komentare/8...smysl.html

Já se spíš ptám, jestli je vhodné zase demolovat přirozený vodní cyklus v krajině obřími monstry, a cpát peníze do něčeho, co bude v létě prázdné. Do přehrady nejdřív totiž ta voda musí dotéct, víme?

Jak upozornily v TV reportáži některé stanice, idiocie je v tom, že stát doteď údajně vyplácí dotace na ODVODŇOVACÍ programy (nevím zda je to pravda, nezkoumal jsem):

http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-...ardy-korun

http://www.enviweb.cz/108340

V této souvislosti mě napadlo, že ten "můj"* nápad zalesnit celou planetu by měl kromě regulace teploty i jinou výhodu: zadržel by ohromné množství v krajině. Ta by pak logicky tolik neotékala do řek a dala by se čerpat jako podzemní. Možná další výhoda by byla i v tom, že by pak trochu vyschly oceány, takže místo přemýšlení, kam vysídlit 1/4 lidstva z ostrovů a pobřeží bychom naopak získali možná až pár metrů nové souše (třeba pro výstavbu).

Politicky, Halík! Myslete politicky!

*) OT: https://www.youtube.com/watch?v=PlDEV7k9OXk a https://youtu.be/H4CuC5EhVLc

Barma teď brečí, že se jim tam za poslední 1-2 dekády značně zhoršilo sucho, a ubyly plochy lesů. A kdo pak ty lesy asi vykácel? A kdo tomu přihlížel? Že by snad ufoni?
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Fotovoltaická elektrárna pro blbý

Souvislost se zahradničením by obecně měla být jasná Pinkiesmile Zahradničníme mj. pro to, abychom měli co jíst, tedy abychom se měli dobře. Nebo abychom za to nemuseli (tolik) platit. Pokud si dokážeme vyrobit kromě jídla i vlastní elektřinu, tedy abychom se měli dobře a nemuseli za to (později) platit, je to v podstatě to samé. Plus, pokud blbnete s růstovými světly a nebo vytápíte skleníky jako někdo, je vlastní elektřina z FV prakticky součást zahradničení


Několikrát jsem už zmínil, že se chystám pořídit si FV, takže.. jak jsem na tom?

Pro zájemce, co o tom zatím jen slyšeli z rychlíku, to možná něco přinese. Plus máte možnost sledovat postupný vývoj, tedy zda realita odpovídá mým kecům (předpokladům).


ÚVOD, ANEB TROCHU TEORIE O CENÁCH

"Dnes" jsem konečně začal komunikovat s dodavatelem energie (BE), a předběžně je mé řešení schválené. Potřebuji jen získat povolení na přetoky do distribuční soustavy, což v našem případě znamená kontaktovat ještě ČEZ.

Tedy, pokud vše půjde hladce, prakticky na konci jen podpíši jeden dodatek ke smlouvě o odběru elektřiny. Žádná licence není třeba. Elektroměr mám ověřený podle štítku (ODB/DOD), že skutečně umí obousměrné měření.


Elektrárnu jsem si mohl vzít od nich, to bych měl pak nárok jednak na dotace a jednak bych 2 roky nemusel platit za službu výkupu elektřiny. Nejspíš by i nebyla nutně GridFree. Proč jsem to nevyužil zmíním později (snad jen podotknu, že nejlevnější elektrárna, kterou firma nabízí, stojí 60 tisíc i po odečtení dotace - je to 2.2 kWp, tedy 27300 Kč/1kWp).


VÝBĚR SPRÁVNÉ SESTAVY

Původně jsem chtěl prostě jen koupit 3x panel s invertorem, připojit je každý na 1 fázi a tím by to haslo. Očekával jsem cenu okolo 20 tisíc (držáky mám už nakoupené, resp. si je vyrobím z hliníkových tlustých profilů).


Pak jsem se ale začal pídit a zjistil jsem, že v ceně 270Wp panelu (např. GWL/Sunny) ve výši 6000 Kč tvoří měnič docela nezanedbatelnou částku (2.800 Kč). Nebylo by tedy lepší koupit 1 měnič a připojit na něj víc panelů? (teď se budeme zabývat jen řešením GridFree, aneb "co zvládne připojit i naprostý blbec").

https://www.i4wifi.cz/Solarni-Sestavy/Gr...-248W.html

Čím výkonější měnič, tím (logicky) nižší cena za 100W, např. 500W by stál 5400 Kč. Jenže 750W se nevyrábí - ale je možnost koupit 1kW za 7500 Kč (nebo 2kW za 9900 Kč) - zde navíc s limiterem, takže odpadá nutnost instalovat proudové relé v domě.

Blbé trochu je, že tyto výkonější měniče jsou jednak jednofázové, takže by byla nutnost vše honit po jednom drátě (pro někoho by to ale byla výhoda), a jednak mají LCD display s různými srandičkami (opět, pro někoho by to byla výhoda, ale já jsem pro měnič neplánoval místo dole, ale na střeše, a dávat jej na půdu, kde je v létě 40-50C by mu moc neprospělo; kromě toho nevím, proč by měl žrát nějakou další energii na to, aby mi ukazoval, jestli svítí slunce nebo ne).

https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-GridFree/

Zkoušet nakupovat v Číně nemá smysl: jednak kvůli záruce a jednak ty ceny jsou téměř totožné.


Jak se ale říká, kdo hledá, ten najde. To, co se našlo, byl 1000W mikroměnič prodávaný v ČR:

http://battery.nabizi.cz/trifazovy-mikro...0w_p85643/

který rovněž umožňuje připojit 4 panely, ale rozvede si je sám do 3 fází. Neobsahuje žádné zbytečné serepetičky, tedy je ideální (pro mne). Sice stojí 8700 Kč, ale v tom případě jsem se rozhodl místo tří panelů jít rovnou do čtyř a našel jsem tyto:

https://www.i4wifi.cz/Solarni-panely-1/S...-280W.html

Měnič podle specifikace snese až 310Wp, a plných 280Wp bude panel dodávat tak spíš v pohádkách, takže vyhovuje. Cena panelu je 3900 Kč s DPH (u vyšší záruky). Když si to sečtete, zjistíte, že nakoupením obou komponentů zvlášť vás přijde na 7000 Kč, zatímco koupě setu těch samých věcí jen na 6000 Kč (protože tam je záruka "jen" 2 roky). Tudíž, 3 panely skrze sety vás přijdou na 18000 Kč, zatímco 4 panely na 24000 Kč.

A jak je na tom koupě 4 panelů a jednoho 1kW měniče?

4x 3900+8700 = 24300 Kč.

Ušetřit můžete, pokud byste si zvolili kratší záruku (běžné 2 roky a něco), pak bychom se dostali na:

4x 3550+8700 = 22900 Kč.

A aby Vás výrobce ještě mohl víc "naštvat", tak když si koupíte celou 1kWh sadu s tím "hnusným" Pinkiesmile LED měničem (který je bohužel na 1F), tak vás to přijde "jen" na 22 tisíc Kč (pokud nebudete chtít prodlouženou záruku, jinak 24.100 Kč):

https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-Gri...panel.html


Já jsem rozhodně pro 3F řešení, protože nechci řešit, na kterou fázi pak přestěhovat všechny spotřebiče, a zase až takový rozdíl to není.


CENA ROZHODUJE

Teď asi (trochu) tušíte, proč nejdu do řešení nabízené firmou. Když pominu, že teď nemám v plánu kupovat 2 kWp elektrárnu (kterou bych si mohl koupit na i4wifi za 38200 Kč, nebo v ostrovním režimu dokonce jen za 32900 Kč včetně měniče - nejde ho sice jen tak připojit do běžné sítě, ale zase jsou v sadě 2 baterie), vychází mi cena za 1 kWp o cca. 3 tisíce méně.

Sleva při neplacení za službu výkupu by byla max. 700 Kč, tedy naprosto směšná úspora.


Samozřejmě, pro někoho, kdo si nenachystal vedení předem a umí strčit zástrčku do zásuvky je řešení prosté: Buď si to udělat sám za 22 tisíc na 1F a mít v domě hezký měnič s údaji na LCDčku, a tím ušetřit 1000 Kč za každý 1kWp, a nebo si to prostě zadat firmě s dotací a zaplatit o 10 tisíc víc (zato budete mít ale 2 kWp).


V ceně není kabeláž a úchyty. V mém případě jsem kabely měl z minula, takže tady nula (jinak počítejte tak 100-200 Kč za každý vzdálenější panel navíc), a u úchytů je to těžké:

Někdo si je koupí z netu ofiko za 100-200 Kč/kus (na panel jsou potřeba dop. min. 4 ks), a nebo si koupí hliník/ocel za tisíc či dva a vyrobí si je sám (a nebo najde někde doma kus oceli a pak to má úplně zadara). Jiný má štěstí, že může panely přidělat třeba k nějaké průchozí (tenčí) dřevěné konstrukci (pergola, zeď domu), takže neplatí vůbec nic.


Vlastně není moc rozdíl, jestli si to uděláte sami a nebo to svěříte energetické firmě - otázka je, jestli by to bylo stejně výhodné i u firmy, která vám zároveň neprodává elektřinu (svépomocí ušetřit můžete snad jedině na ceně panelů/měničů, ale vzhledem ke kvalitě LED svíditel, které se sice prodávají v ČR, byť dovoz je i tak z Číny, bych se bál kupovat něco, co je řádově úplně v jiné cenové hladině).


Jediné, co je pro vás pak přidaná hodnota, že se naučíte něco nového a zabavíte se u toho. A když se pak něco pokazí, budete vědět proč a jak to spravit. Takové věci jsou někdy k nezaplacení (ale většina lidí to kvůli tomu dělat nebude).

Na druhou stranu je vidět, že v některých případech neplatí, že by Vám firma prodávala předražené řešení (např. kvůli ceně práce). I když.. pokud oni mohou mít nějakou množstevní slevu například na panely, tak nevím nevím.


NÁVRATNOST INVESTICE

Důležitá je jistě také návratnost investice, pokud zanedbáme ekologii (protože, komu na ní dnes reálně záleží, že?).

Pokud řekneme, že je nutné investovat 25 tisíc Kč a že cena 1kWh ze sítě se pohybuje okolo 1.8-2.5 Kč dle tarifu, a víme, že 1kWp panely vyrobí ročně max. 1MWh, dostáváme se na částku 1800 až 2500 kč ročně. Ovšem, tato cena platí jen v případě, že elektřinu spotřebujete doma. Pokud ne, pak jí prodáváte na burze:

https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elekt...voje-ceny/

kde se pohybujeme max. okolo 1430 Kč/MWh. Z toho si ovšem odečtěte provizi obchodníkovi (360 Kč) a daň z příjmu (15 Derpyderp1. Jsme tedy cca. na 90 haléřích za 1 kWh.

Jak vidno, pokud máte možnost danou elektřinu spotřebovat, udělejte to. Na druhou stranu, je lepší elektřinu prodat s malým ziskem, než kupovat drahé baterie a nebo řešit proudové relé (protože pak vám vlastně leží na střeše zbytečně vyhozené peníze, a vyrobený proud "pouštíte do luftu"). A nebo riskovat pokuty za přetoky, které v závislosti na tom, kolik vám toho "uteklo", činí několik desítek až několik set Kč za každou kWh!

Zase vás ale může na rozdíl od jiných hřát každá zpráva, která bude ohlašovat zdražování elektřiny Pinkiesmile

Návratnost investice při nezdražování cen elektřiny se pohybuje od 10 až 14 let v případě spotřeby energie až po 27 let v případě 100 % prodeje. Životnost měničů se udává 25-30 let, u panelů se spíše uvádí pokles výkonu, který činí -20 % na 80 % po 25 letech. Tedy je není třeba hned měnit a vyhazovat.

Je tedy třeba velmi zvážit, jaký výkon vlastně potřebuji a co s ním budu dělat.

Také musíte myslet na to, že pokud máte 2 tarifní odběr (VT/NT) a 3F jistič (třeba 25A), tvoří docela dost vysokou část roční platby cena za rezervovaný výkon a podobné haluze.

Kupříkladu pokud my ročně platíme 21 tisíc, tak 8250 Kč z toho jsou tyto "nesmysly" (v nich je asi 600 Kč za distribuci a zbytek jsou poplatky ČEPSu, OZE, OTE, daně, jističe,atd.). Pokud nezměníte svůj tarif nebo jističe, této částky se prostě nezbavíte, takže je bláhové se domnívat, že byste někdy neplatili vůbec nic (můžete max. vyrobit tolik elektřiny, že pokryjete prodejem i tyto náklady, ale jak jsme si spočítali, budete tak max. na hraně životnosti celého systému, čili nula od nuly pojde).


JE MOŽNÉ BÝT ENERGETICKY SOBĚSTAČNÝ?

Dovolím si ještě menší propočet soběstačnosti. Pokud byste měli stejnou spotřebu jako my, tj. ročně do 7 MWh (včetně topení), potřebovali byste by voko 7x 1kWp elekrárnu. Šlo by koupit 3x 2kwp po 38 tisících Kč, což by vyšlo na 114 tisíc Kč (otázka spíš je, kam dát těch 24 panelů); a nebo to zkusit u distributora/prodejce, což odhaduji na takových 120-160 tisíc.

Pokud byste ušetřili ročně 6 MWh, znamenalo by to přibližně 12 tisíc Kč (kdyby se Vám je podařilo spotřebovat). Návratnost investice je tedy přibližně stejná, jen pak těch dalších 15-20 let budete ročně těch 10 až 12 tisíc v plusu. Opět to není tedy nic, na čem by se (bez dotací) dalo nějak extrémně vydělat.

Každopádně je ale radost vidět, o kolik klesly ceny FVE za posledních 10-15 let. Dřív byste si za 100 tisíc koupili tak možná 500 Watů s bateriemi, a byli byste rádi Pinkiesmile


VYROBIT DOKÁŽE KDEKDO, ALE SPOTŘEBOVAT UŽ JEN "MACHR"

Vymyslet, jak spotřebovat elektřinu, je někdy kumšt.

Nejvíc jí totiž vyrobíte v létě, a přitom nejvíc topíte (elektřinou) v zimě. Ohřev vody v boileru je fajn, pokud jí ovšem už neohříváte solárními kolektory (zde je úspora daná alespoň tím, že jejich čerpadlo a řídící jednotka jede zadarmo). V úvahu připadá snad jedině klimatizace, což ovšem zase "netrápí" majitelé dobře postavených domů (nejen pasivních) - ti ale zase mají alespoň řízené větrání s rekuperací.

A je trochu nesmysl stavět si speciálně kvůli tomu třeba bazén, abych přebytky* využil na ohřev vody ke koupání, protože to znamená jediné: vyhodit desetitisíce za bazén, abych ušetřil pár korun na neprodeji kilowathodin (jiná věc, pokud ho už máte, ale zase je otázka, proč už ho neohříváte sluncem - napadá mne snad jedině využití ve dnech, kdy slunce nesvítí, ale to vám pak zase nepoběží ani ty FV panely, že?).

*) v podstatě lze říci, že mé přebytky do 5kWh denně v podstatě do sítě ani moc nejdou, protože je spotřebují mí nejbližší sousedé, což je kilometry daleko od nejbližšího transformátoru Pinkiesmile "Logika" věci však praví, že oni za těch 10-20 metrů, které elektřina urazí po drátech pod asfaltem, zaplatí 2x až 3x tolik, než za kolik jim je já v podstatě prodám.

Věřím tomu, že dobrý kutil by nejspíš vymyslel nějakou "blbost", například tunový blok betonu, který by byl malými ozubenými kolečky pomalu zvedán motorky v době přebytků, a pak samovolně pomalu padal a dobíjel přes alternátor třeba baterie nebo rovnou dodával energii do sítě, jenže tam bude tolik ztrát ve všech mezičláncích, že to nejspíš nebude mít v domácích podmínkách moc využití.


ELEKTROMOBILITA

Kdo máte auto na vodík, nejspíš byste mohli využít sluneční energii k elektrolýze, tedy k výrobě paliva. Domácí čerpací stanice se dá navíc koupit:

http://www.hybrid.cz/clanky/honda-uvadi-...i-na-vodik

Klasické elektromobily jsou pochopitelně lepší /pokud jde o rychlost dobíjení doma/, ale zase tu musíte řešit baterie (nejen ekologicky, ale i cenou). Vodík je přeci jen bližší médium benzínu (a to se odráží i na ceně nádrže, atd.).

V této situaci se ale hodí mít doma elektrokolo nebo elektroskútr. Slušně vypadající "něco", co nepřipomíná osekanou babetu a uveze 120-150 kg (tedy v podstatě i dva lidi), stojí 30 tisíc (tedy na nákupy v létě rozhodně lepší než nákupní taška ve stylu auta za 180 tisíc a víc, které navíc žere benzín, olej a kdo ví co). Rychlost 25/40 km sice není nic moc, ale dojezd 60 km je pro běžné ježdění např. do okresního města (pokud ho máte 5 km) naprosto v pohodě. Zvlášť, pokud dobití netrvá déle než 7 hodin. Je třeba sice počítat s tím, že baterii bude časem vyměnit (12-20 let), ale jinak je to stroj bezúdržbový a nejste vázáni třeba na autobusy.

Sice i zde často platíte povinné ručení, ale to je obvykle jen okolo 200 Kč ročně, což je několikrát méně než u auta.


PŘÍKLAD VÝPOČTU SPOTŘEBY A TEDY I NÁVRATNOSTI

Co se týče naší spotřeby, budeme brát, že 100 dnů v roce pojedou FV panely na max. výkon a zbytek roku jen na ten zbytek. Údajně by 1 kWp systém měl vyrobit 900-1000 kWh ročně, tak vezmeme těch tisíc, a 800 z toho vyčleníme pro léto.

V na zimu nám tedy zbývá 200 kWh, a tam můžeme snadno říci, že spotřebujeme 100 % (topení, pečení, vaření, ohřev TUV elektřinou + standby a provoz běžných spotřebičů, jako jsou TV, PC, světla, růstová světla, vytápění skleníku), tedy zde bude úspora při průměrné ceně 2.2 Kč/kWh asi 440 Kč (NT máme od 11:00 do 16:00, a třeba ČOVka jede celý den, byť s pauzami, a Slunce také běžně svítí už od 9:00 do 17:00).

Na léto jsem vysledoval tyto spotřebiče, které i v nízkoenergetickém, pasivním nebo nulovém domě jsou, a které běží během dne (protože v noci pochopitelně panely nic nevyrábí a investovat do drahých baterií není moc ekonomické) nebo alespoň jejich poměrová část (třeba lednička), a to i za předpokladu, že vařit a péct se bude za slunných dnů venku na solárním vařiči:

- lednička (50 % dne, ale zase zvýšená spotřeba proti zimě)
- pračka (sice v NT, a jen krátkodobě, ale hodí se)
- standby TV, DVD, satelit
- počítače (jinak se na tvrdo vypínají) a sledování TV
- regulátor a čerpadlo solárního ohřevu TUV
- provoz boileru ve dnech, kdy slunce svítí jen na půl, a nebo jeho kontrolky
- rekuperace (nucené větrání)
- domácí čistírna odpadních vod (dmychadlo)
- čerpadlo vody na zalévání
- ionizátor, odvlhčovač a čistička vzduchu
- dobíjení mobilních telefonů
- trafa a časovače různých spotřebičů (třeba domovní zvonek)
- standby ovladače (motor/přijímač garážových vrat, atd.)
- občasné osvětlení (byť LED), PIR čidla ve světlech
- klimatizace (v horkých dnech klidně až 10h/den, byť má příkon jen 360W)

Když budu velký "optimista", vychází mi 5kWh denně. Tedy min. 50 % toho, co panely vyrobí (pokud bude méně Slunce, sice vyrobí méně, ale zase nepojede klimatizace, která je víc jak 1/2 spočítané hodnoty).

500 kWh tedy spotřebujeme, což dává 1100 Kč, a 300 kWh prodáme, což dělá nějakých 300*1.4 Kč = 420 Kč. Z toho si ale vezme část obchodník (služba výkupu elektřiny), tedy 0.3 x 360 Kč (vč.DPH) = -108 Kč, a ze zbytku ještě musím zaplatit 15% daň z příjmu*. Zbývá 265 Kč.

*) pokud ale máte životní připojištění, důchodové spoření, přispíváte ZOO Praha nebo Unicefu, a podobné nesmysly, celkem Vás těch pár desetikorun netrápí, protože vám je stejně stát vrátí po odečtu z daní. A vypapírovat to musíte Twilightoops

Celková roční úspora je 440+1100+265 = 1805 Kč. Při ceně 25000 Kč (vč.poštovného) vychází návratnost investice (pokud se nezdraží elektřina, což se nejspíš časem zdraží) na 14 let.


NÁVRATNOST A ŽIVOTNOST

Životnost mikroměniče je 25-30 let, a životnost panelů je cca. 100 let (byť budou mít v té době už určitě méně jak 50% účinnost, ale to mne zrovna netrápí, protože už budu dávno mrtvý).

Pokud budeme brát 25 let, tak při návratnosti 14 let se jedná o 56 %, tedy systém by měl za dobu své životnosti ušetřit ekvivalent 44 % své ceny, tedy 11000 Kč. Můžeme sice brát do úvahy, že cena panelů bude s jejich masovější výrobou klesat, ale také bychom měli započítat inflaci, takže je možné, že jejich cena až tak moc v reálu klesat nebude. I kdyby bylo nutné pak koupit nový mikroměnič ve stejné hodnotě vůči mzdě/důchodu jako dnes, stále jsme 2-3 tisíce v plusu. Není to o zbohatnutí, ale spíš o takovém zajištění na stáří.

Do návratnosti nemá cenu započítávat náklady na kabeláž, elektrorozvody (jističe) a nebo uchycení. Sice se to pohybuje v řádech stokorun (až tisíců) také (pokud neušetříte*), ale jejich životnost je rozhodně mnohonásobně vyšší než životnost panelů, natož měniče.

*) Například každý (co jsem viděl) panel má cca. 1 metr dlouhé kabely už z výroby. Pokud dáte tři panely o šířce 99 cm vedle sebe a mikroměnič k tomu prostřednímu, nepotřebujete už kromě kabelu z mikroměniče do sítě, což je jen klasický CYKY z krámu za pár šupů, kupovat nic dalšího. Nejspíš ani ty jističe - prostě píchnete do zásuvky jako běžný spotřebič (jen energie teče obráceným směrem) - na to je už GridFree řešení připravené.

Co jsem počítal plochu střechy garáže a přístřešku, které jsou orientované na jih (samotný dům má střechu západ-východ, ale je připravená (zpevněná) pro montáž FV panelů), tak jen na jižní straně bude po montáži těch 4 panelů (3 na jih + 1 na východ, ale víc naležato než 45st.) dost místa pro budoucí instalaci dalších 8 panelů (3 na garáž naležato a 5 na přístřešek), což sice bude chtít další mikroinvertor(y), ale můžeme tím zvýšit produkci elektřiny až na 3kWp (samotné panely budou mít 3.36kWp, pokud budeme brát 280Wp - 310Wp jsou sice k dostání, ale zatím docela drahé). A to nepočítám ještě instalaci větrné turbíny (mám zatím vyhlédnutou jednu menší, kde je cena 10 až 20 tisíc dle výkonu 100-500W).


BUDOUCÍ ROZŠÍŘENÍ ELEKTRÁRNY - MIKROZDROJE

Pochopitelně, kupovat další panely zrovna teď nemá cenu, protože by se už 100 % jejich energie v létě jen prodávalo, a byť by vykrývaly spotřebu v zimě, jejich návratnost by byla někdy mezi 20-25 lety. Pokud ale jejich cena klesne časem na 50 % (a dá se to předpokládat během 5-10 let, protože takový byl dosavadní vývoj), už se vyplatí je koupit, i kdybyste v nejhorším 100 % elektřiny prodali (protože při jejich ceně bude pak i tak návratnost 10-20 let).

Nákup 8 panelů v hodnotě cca. 1800 Kč a dvou regulátorů 3F v hodnotě 8000 Kč (pokud klesnou také alespoň o trochu) by pak vyšlo na 30 tisíc Kč s daní, což je jen o 1/3 víc než nákup 1kWp dnes (jinými slovy, cena za 1kWp bude o 9000 Kč menší).

Takový systém by pak po svém splacení vyráběl asi 3 MWh ročně, a dalo by se na něm tedy ušetřit nějakých 3000-6000 Kč za rok (resp. po 15 letech už vydělat).

Vím, není to moc. Ale na druhou stranu, která banka vám, když do ní dáte 25 tisíc, vyplatí každý rok 1500 Kč zpět, a po 15 letech (po investici 55 tisíc Kč celkem) už dokonce 3000 Kč nebo i 2x tolik? Sice byste si nemohli ten vklad vybrat, ale požadovali byste výplatu těch úroků (renty): vklad 25 tisíc a pak po dobu 25 let by Vám musela vyplácet 1500 Kč ročně (tedy 37500 Kč celkem).

A dalších 25 let by to třeba bylo už jen 1000 Kč ročně, ale bez toho, abyste do ní cokoliv dalšího vkládali (mínus 8000 Kč na mikroinvertor). Celkové zhodnocení mínus náklady by tedy bylo 29500 Kč za 50 let (navíc by to rostlo spolu s inflací, protože by se zvyšovala i cena energie, tedy zisku/úspory). Toto je přibližně 590 Kč za rok. Při celkové investici 25+8 tisíc je to úrok 1.8 %. To je třeba víc, než směšných 0.4 % na spořícím účtu České spořitelny. Výhoda také je, že vám ty peníze neleží někde na účtě, kde je žere inflace.

Zase je to ale o jednom: dokud peníze mám a nechybí, je vhodné je investovat (pokud se třeba bojíte kupovat akcie) do něčeho, co vám něco vydělá (zajistí vás na staří), a když pak ty peníze už na nákup podobných blbostí mít nebudete, jistě oceníte i těch pár tisícovek ročně, které vám díky tomu zbydou. Navíc, Slunce na rozdíl od různých akciovek nemůže zkrachovat (zatím). Tedy sice nabízí menší výnos, ale zato prakticky nulová rizika.


SOBĚSTAČNOST PŘI VÝPADKU ELEKTŘINY ZE SÍTĚ

Pochopitelně, gridfree řešení má jednu drobnou vadu. Pokud by došlo k nějakému výpadku elektřiny ze sítě na delší dobu (apokalypsa, přírodní pohroma, poškození vedení/transformátoru), mikroměnič se sám odpojí od sítě, dokud na ní nebude zase sinusovka o napětí 230V. Čili, nepomohlo by vám to v samostatnosti (svítím i při blackoutu). Nicméně, toto lze vyřešit*.

*) samozřejmě lze udělat ještě odbočku před samotným mikroměničem, kde bude napětí dané panelem, což je často 36V, a pak stačí použít nějaký 36V regulátor a měnič, případně i baterie (3x12V v sérii), a máte i ostrovní režim. Při normálním provozu jej stačí vypínat, a pak je pochopitelně ideální nemít ani ty baterie - ale některé regulátory bez nich prostě nejedou

Pokud by byl výpadek delší než několik hodin, stačí vypnout hlavní jistič (a tím se odpojit od veřejné sítě), a vytvořit si zdroj napětí sám. Buď nějakým ostrovním panelem, který nebude fungovat s mikroměničem, ale třeba jen se "střídačem" (invertorem), a nebo s malým benzínovým agregátem - ty bývají většinou od 1kW (1F/3F) se spotřebou 0.5l/h.

https://www.lednadoma.cz/katalog/elektro...1200w.html

To znamená, že pokud by svítilo slunce alespoň trochu, a měli byste doma 1-3 kWp panely, stačilo by v případě výpadku nahodit elektrocentrálu (čímž by naběhly do domácí sítě i panely - celková dodávka by pak byla 2-4 kW, což utáhne mnohé), a během 30-60 minut dobít baterky třeba autonabíječkou (svícení/napájení spotřebičů, byť třeba přes invertor 12V DC/230V AC, jaké se prodávají do auta), nechat namrazit ledničku, uvařit, upéct, vyprat, vytopit dům (pokud jedete na elektřinu), případně dohřát teplou vodu třeba na 80C místo obvyklých 60-70C, a můžete za cenu 8-16 Kč zase fungovat min. dalších 24 hodin naprosto v klidu.

Čím více panelů byste měli, tím kratší provoz generátoru by na vše potřebné byl nutný. A vlastně i levnější cena za kWh resp. hodinu provozu (1kWp: 16kč/kWh, 3kWp: 5.3 Kč/kWh). Běžný kanistr benzínu má 5l litrů a víc, čili by vám zajistil chod domu přibližně na 14-28 dnů. Byť pravda, pokud by blackout byl v zimě, co se týče třeba ledničky, stačí potraviny dát ven do mrazu (pokud vám je někdo neukradne nebo nesnědí zvířata).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)