Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Broníci zahradničí
Koukám, vy jste vlasně na severu, což je nejvíc postižená oblast podle mapek. No, nezávidím. Tady to bylo o hubu, tak se neumím představit ještě něco horšího.

Jj, nám také dopršela část sudů a nádrží (pršelo poprvé pořádně o víkendu, ale jen chvilku - ten déšť cca. 14-21 dnů zpátky nebyl ani déšť, zahradnicí hadicí bych to zvládl lépe). Odhadem celkem asi tak 950 litrů (celková kapacita je zatím na 2550 litrů déšťovky vyčleněno výlučně na zalévání).

Co se jsem se díval na spotřebu pitné vody, tak vzhledem k tomu, že už rok a půl nevypouštíme do kanálu nic, tak jsme za toto léto (3 měsíce zpětně) zatím spotřebovali (včetně 1 kubíku na ten můj experiment s mikroklimatem) 13000 litrů šedé vody - 13x IBC ( https://bstephencooperage.com/wp-content...retest.jpg )

Déšť nepočítám, úhrn srážek byl za tu dobu asi 22mm, což je byvoko tak 19.800 litrů, ovšem na celý pozemek, a deficit je 700.000 litrů

Když to rozpočítám na den (zaléváme tak jednou za 2-3 dny), vychází to cca. na 145 litrů denně, tedy skoro 1 takový tvůj sud Pinkiesmile a to jde pochopitelně jen k rostlinám, ne na trávu.

Kromě zahrádky je třeba zalévat nejen okrasné rostliny nebo stromy, ale i užitkové, a těch máme po celém pozemku rovněž jako nastláno (jediné, na které se moc čast nedostalo, byly túje)


S jezírkem mám podobný názor. To je svaté, a není pro zalévání vody Pinkiesmile Byť v něm teda nic cíleně neprovozujeme (roste tam rákos, občas tam bydlí žáby, a jinak je to líheň pro vážky, když nepočítám vodní brouky a jinou havěť).


Také nemám moc rád vedra (a ostré slunce). Pro mne je ideál 21C v domě a 23C venku (na slunci 25C).

My jsme nakonec některé plevely nechaly. Docela hezky kvetou. Vlastně jsme za celé léto nevytáhli sekačku, a kvůli těm pár kusům to nemělo cenu. Alespoň se nažraly včely a jiný hmyz.

Jo, kamení.. Pinkiesmile dřív jsme ze srandy uvažovali o tom, že bychom celou zahradu vybetonovali. Z dnešního pohledu mi to připadá jako totální blbost (kvůli teplotám a vodě).


Údajně by do konce roku už vedra být neměla (ale to říkali už v polovině léta taky), jenže také údajně už nebude skoro vůbec pršet a v zimě se na sníh také těšit nemáme (což značí, že zásoby vody budou nulové). A prý to takto může trvat ještě 20 let (po zkušenostech z 18/19.století)..

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/krize...&source=hp

https://www.novinky.cz/domaci/482049-par...louzi.html
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Report: konec ZÁŘÍ 2018

Jsem docela rád, že se s tou předpovědí sucha seknuli. Do konce roku možná bude třeba sucho/bez sněhu, ale teď poslední týden celkem slušně prší (mohlo by to být lepší, ale zase lepší než nějaká vichřice).

Sezóna tedy pokračuje. V televizi nám už redaktoři tvrdí, že zahrádkáři orají a připravují se na zimu. Ostatně i v mém okolí už někteří lidé vyhodili rostlinky rajčat. Na blbosti nemáme čas Pinkiesmile My jedeme dál. Sice hlásí možnost mrazíků (a ještě nemáme dokončené skleníky), ale pokud nebudou, pojedeme třeba do prosince, když to bude možné (je potřeba tomu jen odpovídajícím způsobem upravit hnojivo, aby v něm nebylo tolik dusíku - už totiž není tolik Slunce).

Letos zřejmě nedokončím svůj největší poslední projekt, tudíž dostavbu skleníku č.3, protože se budu spíš přes zimu doma věnovat dolištování těch LED světel, ale když bude venku pěkně, tak dodělám alespoň konstrukci (oplášení až na jaře) - zatím chybí vzpěry střechy.

Každopádně alespoň opláštím tu přístavbu: už jsem si objednal desky, celkem to je 33m2, což dává s dopravou necelých 6000 Kč (obsah přístaveb je 3,145+4,2875=7.4m2, čili o něco víc než má ten původní skleník mezi nimi (ten stál 10000 Kč bez poliček). Ale rozhodně mají větší objem (skleník má asi tak 10 kubíků, zatímco samy přístavby 6.4+8.8=15 kubíků. Hádám, že do 14 dnů by měly být pod střechou a utěsněné. Do těchto vrtochů počasí (vedro/sucho/mráz/liják) se budou hodit. Budu tam moci také mít teplomilné rostliny z domu, které letním, abych nemusel spínat světla moc brzy.

Přišly mi už i profily na připevnění budoucích FV panelů (to jsou "krávy" o rozměrech 1x2 metry) - jde o L a U profily o síle 4-5 mm. Celková cena 2000 Kč za 3 panely není tak strašná, když to porovnám třeba s cenou jen obyčejných háků, u kterých jsme závislí na sklonu střechy, což tady nehrozí (byť ani já nepočítám s možností úpravy sklonu během roku). Jak vidíte při přehledu do garáže, v létě se mění na jeden velký čurbes Pinkiesmile (uklízí se na zimu a najaře).

Montáž provedu později s pomocí socialistické celokovové vrtačky rok výroby 196x Pinkiesmile (jejíž jediná nevýhoda je hmotnost; a sice nemá regulátor otáček, ale s trochou šikovnosti se s ní dají snadno zašroubovat i dlouhé a tlusté vruty - příslušenství nemám, ale podle knížečky "svépomocné práce" se z ní dal udělat nejen šroubovák s příklepem, ale i úhlová bruska)

Hodil jsem do skleníku měřák spotřeby, abych měl přesná čísla. Máme zde 200W keramické topení (spíná se při +5C), 1000W přímotop s ventilátorem a jak jsem změřil, světla o příkonu 105W. Plus, jak vyšlo najevo, digitální časovač sám bere 1W (v zimě to moc nevadí), tzn. že když ho necháte v zásuvce celý rok, je to 8.8 kWh za 22 Kč, a to už stojí za zvážení. Tak uvidíme, kolik kWh tam bude na jaře.

Konečně nám přivezli tu hlínu (ještě dost výhřevný kompost), ale bohužel menším autem, než jsme chtěli. Sice byla o to menší cena dopravy, ale dostali jsme jen 5 tun místo 9. Celkem překvapivě se nám ji podařilo rozvozit za 2 dny po 5 hodinách, takže takové menší fitko (plus pochopitelně jízda s kolečkem a házení lopatou).

Spotřeba vody za léto je o 1 kubík víc než jsem čekal (mohlo jít o zaokrouhlení), ale na to, jaké peklo letos bylo, je to prkotina (mnozí lidé spotřebují víc vody v zimě i bez zahradničení).

Dýně se docela hezky rozrůstá, na to, že roste asi v 5 litrech hlíny (byť už začala kořenit i na zahradě, ale to je samý jíl).

Letos se nám docela hezky chytl ibišek. A doufám, že příští rok i jahody, když už si nebudou moci po tom zásypu černozemí stěžovat na nedostatek vody (je to jako houba). Průměrně jsem dal ke stromku 25-50 kg, a pokud je to malá okrasná kytka, tak jen 10-20 kg. Ještě nás čeká zásyp tůjek a záhonu, až z něj sklidíme plodiny. Ořechů byla letos celkem bída, ale nějaké se nám přeci jen v áleji podařilo ukořistit. Už máme ale vysazený vlastní ořešák (a tři lísky k tomu).

Ze skleníku jsem sundal krycí plachtu, a i když bylo pod mrakem, teplota stoupla z +17 na +25 během asi 10 minut, takže zase o něco prodloužím sezónu, kdy nebudu muset topit.

Maminka dělala "inventůru" z výpisů na účtě a zjistila, že jsme už přes měsíc nebyli v žádném supermarketu. Taky vlastně proč. Sůl a cukr kupuji po "tunách" na netu, mouku mají v místním obchodě a ostatní máme buď z vlastních zdrojů, od sousedů a nebo z FreeFood zdrojů. Maso kupujeme 1x ročně zveřinu ve vedlejší vesnici. A u mnoha polotovarů zkoušíme jejich výrobu ze základních surovin (puding je v podstatě jen škrob, chleba nebo rohlíky zase jen mouka, cukr, klasnice a sůl, takže proč tam cpát nějaké stabilizátory nebo zvýrazňovače chuti?).

A co vlastně tedy jíme?

Teď například máme vlastní jablka (nezkoumal jsem opravdu kvalitní jablka z obchodů, ale ve srovnání s těmi kyselkami tvrdými, co prodávají běžně, je to jako nebe a dudy - a dražší ovoce kupovat nebudu, protože to znamená strávit víc času v práci, a to už si to raději vypěstuji sám a budu o to víc doma; zase tolik práce to totiž nedá*). Syrová jablka jsou jasná, ale chodíme do obecní aleje i pro padaná jablka na závin (spojíme vycházku s "nákupem" Pinkiesmile ).

Letos jsme měli asi 7 vlastních jablek (což není špatné na to, že to je rok vysazený stromek o výšce asi 2 metrů se 3 větvemi). Zase jsem si jednou připomněl, jak vlastně chutná jablko (a meruňka). A rostou nám 3 hrušky, ale ty nevím, zda stihnou dozrát (kvetly v srpnu).

*) když nepočítáme extra práce (jako třeba ta hlína), tak zaléváme běžně 1x až 2x týdně (pokud prší, tak 0x; pokud neprší, tak 3x-4x, ale to snad už odpadne), neokopáváme, plevel trháme 1x 2x ročně, a třeba stavbě skleníku věnujeme jen soboty a cca. 2-5 hodin dle nálady. Občas si přidáme třeba 10 minut navíc, kdy jsme včera sklízeli vysemeněné afrikány: máme plný kbelíček semen na příští rok..

Běžně také děláme buchty (z vážených kvasnic; z těch sušených jsou tvrdé) nebo jednoduchou klasiku: chleba namočený ve vajíčku a osmažený (na rostlinném tuku, jak jinak, copak jsem nějaký barbar? Rainbowlaugh https://www.youtube.com/watch?v=lo73Im9a-BQ ). Jednoduché jídlo, a z 1 domácího vejce mám sytou večeři Rainbowlaugh

Překvapivě jsem tentokrát nepadl po té makačce na hubu, takže to s tou "nemohoucností nejedlíků masa" asi nebude tak žhavé (zvlášť když přihlédnete k mé rachitické postavě) Rainbowlaugh

Ale kdyby se časem dal koupit ekvivalent domácí pekárny, kde si sami upečete chleba, v podobě ikubátoru pro invitro maso, nejspíš bych po něm skočil. A výchozí surovina? No, rád bych využil svou vlastní, takže doufám, že se do toho nebudou zase montovat nějací "etičtí" politici Pinkiesmile Ostatně, kdo by nechtěl menší vedra, že? A co teprve, kdybychom všechnu zemědělskou půdu (včetně plodin pro vegany) mohli zalesnit: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpra...tek-hmyzem A chlapci, krávy se mohou pást na půdě a tedy jí hnojit i bez toho, abychom je žrali, takže tento argument "sežer krávu, pomůžeš půdě" nefunguje

Ze ztrát zatím nejspíš budeme počítat jeden malý smrček, který celý zežloutl.

Jinak se nám tvoří další meloun (letos bída, nejspíš špatná země a málo prostoru), a dál a dál plodí maliny (mělo by to být normální do konce září, ale zatím nevypadá, že by chtěly nějak přestat).

P.S.: Náš kocour rozhodně nepatří mezi ty kočky, o kterých se píše, že když vám ukáží přicho, tak je musíte jen pohladit po hlavě Pinkiesmile Nesmíme věřit všemu, co se píše na Netu.

[Obrázek: elfmanere.jpg]
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
ŘÍJEN 2018

Deštivé počasí se v září objevilo relativně často, což se hodilo (navzdory předpovědím o suchu), nicméně by mohlo být tedy tepleji. Bohužel, už jsme zase skoro půl měsíce na suchu s dešťovou vodou.

Je 21.10. a od začátku měření už skleník spotřeboval 2.5 kWh jen na topení keramikou (200W). Když nepočítám 24W denně na časovač (a kolik bere měřidlo nevím, ale možná je to v tom 1 W/h).

Že by to byl důsledek globálního oteplování? Pinkiesmile To by mohlo mít za následek tyto výkyvy (extrémy) počasí (min. rok bylo v září ještě léto a hlavně deštivo). Ale ono určitě ani před 200 lety nebyl každý rok stejný. Ale co je nám do lidí před 200 lety, když my potřebujeme pěstovat teď..

Hlavně totiž byly už 2x mrazíky, což zrovna moc normální není (a byly i pozdě na jaře), nechtěně jsem tedy udělal test odolnosti rostlin:

Okurky a jejich příbuzní (dýně) mráz absolutně nemusí, a to i když je malý. Trochu vadí i kiwi (listům). Nicméně bylo znát, že pod polykarbonátem, byť třeba jen pod střechou bez zdí, jako kdyby mráz nebyl. Prostě jako kdybyste namalovali čáru - venku listy v háji.

To je to prodloužení sezóny, o kterém jsem mluvil. Až bude hotový skleník, už nám mrazíky nezničí úrodu. Protože hodně úrody už pěstujeme v krytých prostorech, ztráty počítáme jen asi na 5%. Navíc, skleník si udržuje i mikroklima co se týče vlhkosti, takže se tolik neztrácí voda.

Polykarbonát na přístavbu se opozdil o týden (prodejci trvalo 5 dnů ho vyskladnit - nevěřím, že mu šla platba tak dlouho) a přepravce ho zapomněl naložit (ráno mi volá suverénně, že to v 10:00 složí a v 11:00 mi volá, že to nechal omylem na rampě) Pinkiesmile Takže 14 dnů dodací doba na něco, co je skladem. Fascinující. To už kolikrát i z Číny došlo dřív..

Takže se konečně pracuje na opláštění přístavby skleníku. Místa na tancování. Do toho původního se pro běžně rostlého člověka (co nemůže pořádně sehnat levné boty ve velikosti 48) leze jak do sklepa Twilightoops Ještě chybí zasilikonovat spáry, na což mám objednané rohové lišty (měly by přijít do pátku).

Našel jsem kus nedotčené země, a protože nemám rád volná místa, zřídili jsme tam bylinkovou zahrádku (hlavně jsme dostali zdarma prkna, která někdo vyhazoval, tak jsme museli vymyslet, co s nimi).

Nicméně, zatím nám stále ještě plodí jahody (i ty nezakryté, ale trvá jim to o dost déle), a maliny. Pokud jde o úrodu, zatím necháváme za záhoně mrkve, petržel, pórky, brambory a celery, byť brambory nejspíš brzy budeme (zase) sklízet. A mimochodem, zřejmě jsme neproseli při předchozí sklizni důkladně půdu, takže tam zůstalo několik brambůrků a vyrostly. Otázka je, zda do konce roku stihnou ještě něco udělat (třetí sklizeň? Prakticky 4., když započítáme tu mini z květináčů ze skleníku).

Poslední letošní sklizeň venkovní máty (soběstačnost v čajích). Přes zimu můžeme v případě nouze využít ještě mátu ze skleníku.

Letos ještě nemáme vlastní lískové ořechy, ale stačilo se trochu projít po veřejné aleji, a máme dva pekáče vlašských. Tuky a aminokyseliny na zimu se vždycky hodí..

Stejně ale mohu prohlásit letošní sezónu za propadák, a doufám, že se už nebude opakovat (což by mělo mj. zajistit právě opatření ve formě lepší zeminy a skleníků). A na příští rok se prý očekávání zdražení elektřiny na burze o 10%, což značí fajn signál pro nákup FV panelů a jejich instalaci (ještě jsem si nevyřídil ani stavební povolení, tak mám co dělat).

S aplikací zbytku kompostu na záhon čekám až bude plně sklizen, což by mohlo být tak někdy do konce listopadu.


Bohužel, alespoň u nás, deště moc dlouho nevydržely, takže ty odhady sucha asi nebyly moc od věci.

Schválně: pokud letos měly řeky 10% průtok, a nahromadil se deficit, do konce roku pořádně nezaprší a pak ani nenapadne sníh, který by mohl na jaře roztát, jaký průtok budou mít řeky s přeneseným dluhem příští rok?

http://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit...dy-v-pude/

http://www.intersucho.cz/cz/?map=3&from=...2018-10-18

To, že už nejsou vedra neznamená, že už není sucho (čest západním Čechám a spol.). Pokud vím, nevzpomínám si na 14 dnů v kuse trvající přívalové deště, takže máme pořád stejný průšvih jako v létě. Většina rostlin, která při zimu zemře, doplatí nikoliv na mráz, ale na nedostatek vody.. dost možná nás teprve ten pravý průšvih čeká, až na jaře ne/začnou stromy ožívat, a budu jedině rád, jestli se pletu Pinkiesmile

Napadá mě pár sektorů, kde z toho budou mít "radost": přehrady zásobující pitnou vodou města, studny obyvatel čerpající vodu z podzemních zásob, zemědělství, živočišná produkce, a vlastně většina průmyslu.

Voda není jen život, voda je také důležitá součást naší ekonomiky. To, že nepotečou řeky může dost dobře způsobit i nezaměstnanost (omezování výroby; a mnohé větší podniky mají záložní genertáry založené na vodním zdroji, třeba ESAB Vamberk).

Nebo to vyřešíme po šalamounsku, a vodu budeme dovážet skrze potrubí z okolních států nebo od moře. A jako občané to pochopitelně zaplatíme Ajsmug

My, co nemáme studnu, už to asi nezachráníme. Slušný vrt by stál od 100 tisíc výš (ty za 60 nemá cenu za této situace ani stavět, protože by za chvíli byly na suchu), a pokud my dnes platíme za vodné/stočné 2000 Kč za rok, tak i kdyby se voda zdražila 2x, návratnost vrtu by byla nejméně 25 let (když nepočítám náklady na provoz, instalaci přívodního potrubí, elektroinstalaci a výměnu čerpadla - navíc, většina z těch levných nezvládá výtlak z 50 a více metrů).

Bude možná efektivnější hledat způsoby, jak drasticky snížit spotřebu vody a jedním z nich je co nejvíce akumulovat vodu dešťovou. Ale pokud teprve začínáte bydlet, možná bychom o tom docela uvažoval (zvlášť, pokud bydlíte v oblasti, kde není vodné pod 50 Kč/kubík).

[Obrázek: elfmangog.jpg]

Na fotce hybrid cukety a patyzonu. Co jsem se díval, mezi opylovači byly i vosy, a ty nějak neřešily druh květu, dokonce ani barvu. Padni komu padni, takže se divím, že podobných mutantů nemáme letos víc Pinkiesmile



https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-za...-variant=2

Přemýšlím, jestli by ten "můj" nápad zalesnit celou planetu (místo polí a luk) a nevyužívat místo plastů dřevo (protože nábytek a části aut ze dřeva by stejně jako domy vlastně zadržovaly CO2) nezpůsobil spíš masové ochlazení (odčerpání CO2 z atmosféry na stavbu kmenů + třeba ještě na výrobu benzínu a jiných věcí) Pinkiesmile

Každopádně by to ale mohlo tím pádem zmírnit dynamiku (tornáda a hurikány potřebují energii, tedy teplo, a to se v atmosféře bez skleníkových plynů, mezi které CO2 patří, pochopitelně neudrží; a i metan se časem rozkládá právě na CO2).

Naproti tomu ale: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1695

Tak jedině přidat ještě lesy do pouště, polopouště, stepi a případně začít stavět umělé (plovoucí) ostrovy, zatravňovat střechy domů, atd. Nějak bychom ten CO2 z atmosféry dostat měli (i kdyby byl zcela přirozeného původu*), a pumpovat CO2 dovnitř Země mi přijde dražší. Kromě toho: ano, nad lesy se může oteplit, ale to je pořád lepší, než aby se oteplovalo "pod nimi", tj. na naší úrovni.

*) ať je globální oteplování způsobené námi nebo není, je to totéž, jako třeba ebola nebo chřipka: to je také přirozeného původu, ale štve nás to, a tak s tím bojujeme Ajsmug Ostatně, ani to, kdy nám kručí v břiše není zásluha iluminátů, je to naprosto přirozené, ale i tak jdeme a najíme se. Proč bychom měli u globálního klimatu sedět v rukama v klíně, a zdůvodnit to tím, že to je přirozené? Spíš se někomu nechce cpát někam prachy a doufá, že za jeho života se to na jeho blahobytu neprojeví, a pokud ano, nahrabe si dost, aby to dokázal kompenzovat - například dražší voda či jídlo


Teď mě nedávno pobavila reportáž Prima:

https://play.iprima.cz/velke-zpravy/velk...11-10-2018

o tom, že prý mezi bílou a himalájskou solí není žádný podstatný rozdíl. Kromě ceny. Ano, já to vím. Každá sůl, i ta "špinavá" z hor je v podstatě z 98% bílá sůl. Jenže tady jde o dvě věci: příliš mnoho solíme, a když už, tak s tou bílou nedostáváme žádné minerály navíc.

Ano, cena je opravdu přemrštěná, byť zase ruku na srdce: dostat sůl z moře je trochu jiný level než ji dolovat z Himálají. Jen bych si odpustil to bulvární zakončení ve stylu, že kupovat cokoliv než bílou sůl nemá smysl, protože mezi nimi přeci není skoro žádný rozdíl.

Ono totiž mezi DNA člověka a šimpanze je také jen nevýznamný rozdíl - pouhá 2%. Ale dělá to divy, že? A mezi DNA muže a ženy je rozdíl ještě menší, a přitom jsem si jistý, že mnoho lidí by nedalo na ten "nepodstatný" rozdíl dopustit, hlavně v posteli Ajsmug

Drtivá většina zvířat si své jídlo nesolí, a přesto mají soli (a minerálů) v potravě dost. Čímpak to asi bude, hm?


Skrývá mikrobiologická zahrádka nový Penicilin? - Vědecké kladivo
https://youtu.be/OPlyE5c4wNM

Ano, půda nám může ještě v mnohém pomoci, tak jí raději zničíme nebo necháme zdegradovat, to bude mnohem lepší. Asi jako deštné pralesy: objevujeme v nich nové rostliny, ze kterých vytváříme nové léky (nebo prostě jen prostředky na odbourávání cukrů), ale co.. k čertu s nimi. Vždyť dřevařský průmysl se taky musí nějak uživit, že? My tu vlastně stavíme jedny naše zájmy proti druhým našim zájmům. A to ještě tak výborně, že za chvíli nebudeme mít ani jedno ani druhé.


OT: Měnil jsem u jedné starší kalkulačky baterii a vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi ve vlákně o kapitalismu (myslím) psal o tom, o kolik by mohly být autonomní stroje levnější, kdyby se nemusely zatěžovat s lidmi (např. autonomní traktor nebo sekačka, které jsou dnes X krát dražší než normální, přitom by traktor vůbec nepotřeboval celou kabinu pro řidiče, a tedy by měl být ve finále levnější).

A tato kalkulačka je toho zdárným příkladem: k tomu, aby fungovala, stačí ten malý šváb (černý čip) uprostřed. Vše ostatní jsou jen zbytečnosti přidané kvůli lidem (řekněme: že když bychom vyhodili z práce člověka, který kalkulačku používá, můžeme jich při stejné spotřebě materiálu vyrobit několik, a ona se už s jinými počítači snadno domluví i bez klávesnice, displaye a pouzdra).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
LISTOPAD/PROSINEC 2018

Asi si budu na sucho muset stěžovat častěji, protože vždycky pak zaprší Rainbowlaugh, nicméně to stále ještě není ono (alespoň jsme měli v listopadu plné sudy a teď budeme stejně už prakticky obsah ČOV* vylévat do zahrady, tak začneme u kompostů**)

http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-1...2018-11-04

Stejně zvláštní. O měsíc později na začátku prosince začalo opět (relativně docela dost na tu bídu v létě) pršet, a výsledek je stále tentýž. Červená až rudá (jak komunisti)

http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=...2018-12-02

No jo, ale k čemu je nám teď "povodeň", když většina rostlin je v hibernaci? To akorád vše shnije. Neříkali ale původně, že do konce roku ani nenasněží? Jak vidno, globální klima je teď tak pocuchané, že už nevychází ani dlouhodobější předpovědi (zlatá Venuše, tam je počasí pořád stejné Pinkiesmile ).

*) jestli se nebojíme, že z toho pak chytneme třeba E.Coli? Jelikož je to uzavřený cyklus, tak bychom ji nejdřív už museli mít, aby se to dostalo na zeleninu. A většina tělních bakterií stejně nepřežije průchod venkovním prostředím, oxidací, UV ze slunce, kompostací a konkurenčním bojem, tak co..

**) Nahrabali jsme si u souseda listí (byste nevěřili, kolik se dá odvést na kolečku, když listí nejprve namačkáte do plastových pytlů), a máme zaplněné už 80% kapacit všech kompostérů. Ještě dovezeme hnůj a necháme to tlít. Celková kapacita by měla být cca. 2 tuny kompostu, a to už je na peněžence znát (zvlášť, pokud byste to chtěli koupit pytlované)

[Obrázek: elfmantkt.jpg]

Poslední sklizeň brambor nám zatím dala 2 kg. Není to moc, ale pořád ještě jíme vlastní zásoby (přemýšlíme, že na brambory založíme speciální záhon - za domem je volný plac, a navážka hlíny pomůže alespoň hadicím, které jsou v zemi, vydržet déle bezmrazé). Co se nevejde do mrazáku, jsme přesunuli do malého skleníčku, kde to často vydrží až do Vánoc, ne-li déle. Jedině květáky jsme zatím v listopadu nechali, protože stále ještě rostly*.

*) letos jsme se vykašlali zcela na pesticidy ("kašlete" na zdraví, ale co ty prachy? Pinkiesmile kdo to má furt platit Twilightoops ), tak byly sice obalané molicemi a jinou havětí, ale zdá se, že stačilo dodat cca. před měsícem lepší zeminu, a "zázračně" se uzdravily a začaly odolávat zcela přirozeně.

Záhony máme proházené nakoupeným kompostem, do kterého jsem vpravil ještě poslední nakoupenou dávku mineriálů (draslík, hořčík, síra, železo, atd.), a zaseli jsme zelené hnojení. Cca. v polovině listopadu začalo po týdnu rašit, takže až pak přijdou silné mrazy, zahážeme ho zbytkem listí, zavezeme hnůj a dosypeme zbytkem kompostu (cca. ještě půl tuny zbývá). A to by bylo, aby na jaře nebylo! Pinkiesmile

Skleník je již olištován, ještě se dodělává silikon (spáry), když je zrovna teplo a sucho a nejsem v práci (což je teď docela problém trefit). Zima přišla dřív než jsem čekal, tak snad se počasí ještě umoudří (musel jsem zapnout ve skleníku přímotop, byť jede skoro na minimum, teď v prosinci jsme něco málo přes 100 kWh - cca. do 250 Kč).

Letos se porozhlédneme po permakulturních semenech (tedy takových, co nejsou F1 hybridy, a když necháte jejich rostliny vysemenit, nesklidíte nějaký nechutný paskvil). Kupodivu nejsou o tolik dražší než F1 v obchodech (jen místo 10-30 Kč stojí 30-50 Kč, což je prakticky terno, pokud se vám je podaří pak množit*).

*) už máme vysazenu hromadu odstříhaných výhonů břečťanů, růže a zlatého deště. I kdyby se ujmula jen 1/10 toho, půjde o úsporu cca. 1000 Kč za nové rostliny (do živého plotu). A práci odvede slunce a vzduch zadarmo bez nároku na DPH.

Přemýšlel jsem totiž, zda než zelené hnojení není lepší vysázet všude saláty. Jeden pytlíček 400 semen totiž stojí 10 Kč, a to je o dost levnější než 50 Kč na zelené hnojení. Plus, jak jsme zjistili, zelené hnojení nepřežije druhý menší mrazík, zato saláty, byť se pak samozřejmě nedají jíst, se po rozmrznutí zase narovnají a rostou dál - i v prosinci. Na zarytí je to ideální.

Sezóna jahod a malin u nás skončila listopadem, stejně jako sklizeň rajčat (ještě dojídáme poslední, včetně paprik). Jen růžím to asi nikdo neřekl, tak ještě některé stále kvetou.

Pro srovnání je zde foto borůvek venku, v kryté přístavbě u skleníku a v polokryté přístavbě u garáže (nevytápěné ani nepřímo). Tak jako tak, ty kryté rostliny si stále ještě drží listy a občas i rostou (a také na ně v přístavbě pravidelně "prší" - zkondenzovaná vlhkost)

Veškerá černozem je již rozvezena, kde bylo třeba (snad pomůže řešit ta období sucha), a já doufám, že přes zimu stihnu doma dodělat lišty u LED světel, venku zasilikonovat zbytek lišt (nejspíš přes vánoční svátky) a pokud půjde všechno dobře, do jara dodělat i konstrukci skleníku, aby se mohlo začít s opláštěním (protože mě ještě čeká i instalace FV panelů, tak to bude příští rok docela sranda).





Dokument: Jak houby stvořily náš svět (Prima Zoom)

https://www.iprima.cz/filmy/jak-houby-stvorily-nas-svet

Jak spolu souvisí kvalita půdy, rostliny, léky, globální oteplování, riziko nemocí a smrti. Proč je to zajímavé? No především proto, že i když si nebudeme připouštět, že člověk má nějaký vliv na globální klima a budeme si i nalhávat, že svou činností neničíme půdu (tedy schopnost planety nás uživit a chránit), je to celkem fuk, protože naší neschopností tyto problémy řešit ohrožujeme především sami sebe Ajsmug A nejsou to jen třeba teď ty další požáry v USA.



Inteligentní stromy (Prima Zoom)

https://zoom.iprima.cz/filmy/inteligentni-stromy

Komunikace stromů pomocí kořenů nebo houbových spojení. Vyvstává tedy otázka, zda stromy mají jistou formu inteligence. Resp. lze předpokládat, že například pocit bolesti u stromů je menší než u živočichů kvůli komplexnosti (podobně jako bolest interpretuje mozek a nikoliv prst, do kterého se říznete), ale právě propojení stromů (a možná i jiných rostlin) do sítě (les), která připomíná mozek, nutí k přemýšlení, zda nelze brát za inteligentní organismus právě onen les.

Plus, pokud jednotlivé rostliny opravdu spolupracují (převod vody, cukrů nebo uhlíku), je to jen další argument pro "bordel" (džungli) na zahradě/zahrádce, aneb "monokulturo, pápá". Více různých rostlin/stromů pohromadě nejen může odrazovat škůdce "výpary" určitých rostlin, ale také může vytvářet síť, která je odolnější proti suchu, vzájemně se varuje proti napadení, či si v závislosti na druhu může dodávat i hnojivo. Co to znamená pro nás? Méně práce, samozřejmě.

https://www.stoplusjednicka.cz/prirodni-...omunikovat

Je možné, že se třeba nakonec ukáže, že společenství rostlin je na stejné úrovni jako zvířata či lidé. Z toho pak vyplývá problém pro vegany Pinkiesmile Na druhou stranu, díky technologii invitro/tisku potravin odpadne morální dilema nejen jim, ale i masojedlíkům. Řešením bude (jako vždy) nástroj (technologie), nikoliv ideologie Ajsmug

https://www.lidovky.cz/lide/jak-spolu-ml..._lide_form

Budeme se muset ještě hodně učit, a hlavně zapomenout to, co nás učili jiní:

https://www.ceskestavby.cz/clanky/srsen-...24680.html

U nás mají sršni hnízdo někde v dosahu, ale ne viditelně. Uričtě ne na našem pozemku, takže za jednotlivé hmyzáky jsem jen rád. Na druhou stranu vím, co s člověkem dělá, když kolem vás nalétává podobná hmyzoptéra Pinkiesmile Jak řekl Morfeus: musíme se nejdřív zbavit vlastního strachu. S vosami jsme se už naučili v míru žít, proč by to nešlo se sršni.

https://sever.rozhlas.cz/srsen-je-mirumi...at-6829537



Stát hodlá stavět další přehrady jako opatření v boji proti suchu:

https://www.reflex.cz/clanek/komentare/8...smysl.html

Já se spíš ptám, jestli je vhodné zase demolovat přirozený vodní cyklus v krajině obřími monstry, a cpát peníze do něčeho, co bude v létě prázdné. Do přehrady nejdřív totiž ta voda musí dotéct, víme?

Jak upozornily v TV reportáži některé stanice, idiocie je v tom, že stát doteď údajně vyplácí dotace na ODVODŇOVACÍ programy (nevím zda je to pravda, nezkoumal jsem):

http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-...ardy-korun

http://www.enviweb.cz/108340

V této souvislosti mě napadlo, že ten "můj"* nápad zalesnit celou planetu by měl kromě regulace teploty i jinou výhodu: zadržel by ohromné množství v krajině. Ta by pak logicky tolik neotékala do řek a dala by se čerpat jako podzemní. Možná další výhoda by byla i v tom, že by pak trochu vyschly oceány, takže místo přemýšlení, kam vysídlit 1/4 lidstva z ostrovů a pobřeží bychom naopak získali možná až pár metrů nové souše (třeba pro výstavbu).

Politicky, Halík! Myslete politicky!

*) OT: https://www.youtube.com/watch?v=PlDEV7k9OXk a https://youtu.be/H4CuC5EhVLc

Barma teď brečí, že se jim tam za poslední 1-2 dekády značně zhoršilo sucho, a ubyly plochy lesů. A kdo pak ty lesy asi vykácel? A kdo tomu přihlížel? Že by snad ufoni?
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Fotovoltaická elektrárna pro blbý

Souvislost se zahradničením by obecně měla být jasná Pinkiesmile Zahradničníme mj. pro to, abychom měli co jíst, tedy abychom se měli dobře. Nebo abychom za to nemuseli (tolik) platit. Pokud si dokážeme vyrobit kromě jídla i vlastní elektřinu, tedy abychom se měli dobře a nemuseli za to (později) platit, je to v podstatě to samé. Plus, pokud blbnete s růstovými světly a nebo vytápíte skleníky jako někdo, je vlastní elektřina z FV prakticky součást zahradničení


Několikrát jsem už zmínil, že se chystám pořídit si FV, takže.. jak jsem na tom?

Pro zájemce, co o tom zatím jen slyšeli z rychlíku, to možná něco přinese. Plus máte možnost sledovat postupný vývoj, tedy zda realita odpovídá mým kecům (předpokladům).


ÚVOD, ANEB TROCHU TEORIE O CENÁCH

"Dnes" jsem konečně začal komunikovat s dodavatelem energie (BE), a předběžně je mé řešení schválené. Potřebuji jen získat povolení na přetoky do distribuční soustavy, což v našem případě znamená kontaktovat ještě ČEZ.

Tedy, pokud vše půjde hladce, prakticky na konci jen podpíši jeden dodatek ke smlouvě o odběru elektřiny. Žádná licence není třeba. Elektroměr mám ověřený podle štítku (ODB/DOD), že skutečně umí obousměrné měření.


Elektrárnu jsem si mohl vzít od nich, to bych měl pak nárok jednak na dotace a jednak bych 2 roky nemusel platit za službu výkupu elektřiny. Nejspíš by i nebyla nutně GridFree. Proč jsem to nevyužil zmíním později (snad jen podotknu, že nejlevnější elektrárna, kterou firma nabízí, stojí 60 tisíc i po odečtení dotace - je to 2.2 kWp, tedy 27300 Kč/1kWp).


VÝBĚR SPRÁVNÉ SESTAVY

Původně jsem chtěl prostě jen koupit 3x panel s invertorem, připojit je každý na 1 fázi a tím by to haslo. Očekával jsem cenu okolo 20 tisíc (držáky mám už nakoupené, resp. si je vyrobím z hliníkových tlustých profilů).


Pak jsem se ale začal pídit a zjistil jsem, že v ceně 270Wp panelu (např. GWL/Sunny) ve výši 6000 Kč tvoří měnič docela nezanedbatelnou částku (2.800 Kč). Nebylo by tedy lepší koupit 1 měnič a připojit na něj víc panelů? (teď se budeme zabývat jen řešením GridFree, aneb "co zvládne připojit i naprostý blbec").

https://www.i4wifi.cz/Solarni-Sestavy/Gr...-248W.html

Čím výkonější měnič, tím (logicky) nižší cena za 100W, např. 500W by stál 5400 Kč. Jenže 750W se nevyrábí - ale je možnost koupit 1kW za 7500 Kč (nebo 2kW za 9900 Kč) - zde navíc s limiterem, takže odpadá nutnost instalovat proudové relé v domě.

Blbé trochu je, že tyto výkonější měniče jsou jednak jednofázové, takže by byla nutnost vše honit po jednom drátě (pro někoho by to ale byla výhoda), a jednak mají LCD display s různými srandičkami (opět, pro někoho by to byla výhoda, ale já jsem pro měnič neplánoval místo dole, ale na střeše, a dávat jej na půdu, kde je v létě 40-50C by mu moc neprospělo; kromě toho nevím, proč by měl žrát nějakou další energii na to, aby mi ukazoval, jestli svítí slunce nebo ne).

https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-GridFree/

Zkoušet nakupovat v Číně nemá smysl: jednak kvůli záruce a jednak ty ceny jsou téměř totožné.


Jak se ale říká, kdo hledá, ten najde. To, co se našlo, byl 1000W mikroměnič prodávaný v ČR:

http://battery.nabizi.cz/trifazovy-mikro...0w_p85643/

který rovněž umožňuje připojit 4 panely, ale rozvede si je sám do 3 fází. Neobsahuje žádné zbytečné serepetičky, tedy je ideální (pro mne). Sice stojí 8700 Kč, ale v tom případě jsem se rozhodl místo tří panelů jít rovnou do čtyř a našel jsem tyto:

https://www.i4wifi.cz/Solarni-panely-1/S...-280W.html

Měnič podle specifikace snese až 310Wp, a plných 280Wp bude panel dodávat tak spíš v pohádkách, takže vyhovuje. Cena panelu je 3900 Kč s DPH (u vyšší záruky). Když si to sečtete, zjistíte, že nakoupením obou komponentů zvlášť vás přijde na 7000 Kč, zatímco koupě setu těch samých věcí jen na 6000 Kč (protože tam je záruka "jen" 2 roky). Tudíž, 3 panely skrze sety vás přijdou na 18000 Kč, zatímco 4 panely na 24000 Kč.

A jak je na tom koupě 4 panelů a jednoho 1kW měniče?

4x 3900+8700 = 24300 Kč.

Ušetřit můžete, pokud byste si zvolili kratší záruku (běžné 2 roky a něco), pak bychom se dostali na:

4x 3550+8700 = 22900 Kč.

A aby Vás výrobce ještě mohl víc "naštvat", tak když si koupíte celou 1kWh sadu s tím "hnusným" Pinkiesmile LED měničem (který je bohužel na 1F), tak vás to přijde "jen" na 22 tisíc Kč (pokud nebudete chtít prodlouženou záruku, jinak 24.100 Kč):

https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-Gri...panel.html


Já jsem rozhodně pro 3F řešení, protože nechci řešit, na kterou fázi pak přestěhovat všechny spotřebiče, a zase až takový rozdíl to není.


CENA ROZHODUJE

Teď asi (trochu) tušíte, proč nejdu do řešení nabízené firmou. Když pominu, že teď nemám v plánu kupovat 2 kWp elektrárnu (kterou bych si mohl koupit na i4wifi za 38200 Kč, nebo v ostrovním režimu dokonce jen za 32900 Kč včetně měniče - nejde ho sice jen tak připojit do běžné sítě, ale zase jsou v sadě 2 baterie), vychází mi cena za 1 kWp o cca. 3 tisíce méně.

Sleva při neplacení za službu výkupu by byla max. 700 Kč, tedy naprosto směšná úspora.


Samozřejmě, pro někoho, kdo si nenachystal vedení předem a umí strčit zástrčku do zásuvky je řešení prosté: Buď si to udělat sám za 22 tisíc na 1F a mít v domě hezký měnič s údaji na LCDčku, a tím ušetřit 1000 Kč za každý 1kWp, a nebo si to prostě zadat firmě s dotací a zaplatit o 10 tisíc víc (zato budete mít ale 2 kWp).


V ceně není kabeláž a úchyty. V mém případě jsem kabely měl z minula, takže tady nula (jinak počítejte tak 100-200 Kč za každý vzdálenější panel navíc), a u úchytů je to těžké:

Někdo si je koupí z netu ofiko za 100-200 Kč/kus (na panel jsou potřeba dop. min. 4 ks), a nebo si koupí hliník/ocel za tisíc či dva a vyrobí si je sám (a nebo najde někde doma kus oceli a pak to má úplně zadara). Jiný má štěstí, že může panely přidělat třeba k nějaké průchozí (tenčí) dřevěné konstrukci (pergola, zeď domu), takže neplatí vůbec nic.


Vlastně není moc rozdíl, jestli si to uděláte sami a nebo to svěříte energetické firmě - otázka je, jestli by to bylo stejně výhodné i u firmy, která vám zároveň neprodává elektřinu (svépomocí ušetřit můžete snad jedině na ceně panelů/měničů, ale vzhledem ke kvalitě LED svíditel, které se sice prodávají v ČR, byť dovoz je i tak z Číny, bych se bál kupovat něco, co je řádově úplně v jiné cenové hladině).


Jediné, co je pro vás pak přidaná hodnota, že se naučíte něco nového a zabavíte se u toho. A když se pak něco pokazí, budete vědět proč a jak to spravit. Takové věci jsou někdy k nezaplacení (ale většina lidí to kvůli tomu dělat nebude).

Na druhou stranu je vidět, že v některých případech neplatí, že by Vám firma prodávala předražené řešení (např. kvůli ceně práce). I když.. pokud oni mohou mít nějakou množstevní slevu například na panely, tak nevím nevím.


NÁVRATNOST INVESTICE

Důležitá je jistě také návratnost investice, pokud zanedbáme ekologii (protože, komu na ní dnes reálně záleží, že?).

Pokud řekneme, že je nutné investovat 25 tisíc Kč a že cena 1kWh ze sítě se pohybuje okolo 1.8-2.5 Kč dle tarifu, a víme, že 1kWp panely vyrobí ročně max. 1MWh, dostáváme se na částku 1800 až 2500 kč ročně. Ovšem, tato cena platí jen v případě, že elektřinu spotřebujete doma. Pokud ne, pak jí prodáváte na burze:

https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elekt...voje-ceny/

kde se pohybujeme max. okolo 1430 Kč/MWh. Z toho si ovšem odečtěte provizi obchodníkovi (360 Kč) a daň z příjmu (15 Derpyderp1. Jsme tedy cca. na 90 haléřích za 1 kWh.

Jak vidno, pokud máte možnost danou elektřinu spotřebovat, udělejte to. Na druhou stranu, je lepší elektřinu prodat s malým ziskem, než kupovat drahé baterie a nebo řešit proudové relé (protože pak vám vlastně leží na střeše zbytečně vyhozené peníze, a vyrobený proud "pouštíte do luftu"). A nebo riskovat pokuty za přetoky, které v závislosti na tom, kolik vám toho "uteklo", činí několik desítek až několik set Kč za každou kWh!

Zase vás ale může na rozdíl od jiných hřát každá zpráva, která bude ohlašovat zdražování elektřiny Pinkiesmile

Návratnost investice při nezdražování cen elektřiny se pohybuje od 10 až 14 let v případě spotřeby energie až po 27 let v případě 100 % prodeje. Životnost měničů se udává 25-30 let, u panelů se spíše uvádí pokles výkonu, který činí -20 % na 80 % po 25 letech. Tedy je není třeba hned měnit a vyhazovat.

Je tedy třeba velmi zvážit, jaký výkon vlastně potřebuji a co s ním budu dělat.

Také musíte myslet na to, že pokud máte 2 tarifní odběr (VT/NT) a 3F jistič (třeba 25A), tvoří docela dost vysokou část roční platby cena za rezervovaný výkon a podobné haluze.

Kupříkladu pokud my ročně platíme 21 tisíc, tak 8250 Kč z toho jsou tyto "nesmysly" (v nich je asi 600 Kč za distribuci a zbytek jsou poplatky ČEPSu, OZE, OTE, daně, jističe,atd.). Pokud nezměníte svůj tarif nebo jističe, této částky se prostě nezbavíte, takže je bláhové se domnívat, že byste někdy neplatili vůbec nic (můžete max. vyrobit tolik elektřiny, že pokryjete prodejem i tyto náklady, ale jak jsme si spočítali, budete tak max. na hraně životnosti celého systému, čili nula od nuly pojde).


JE MOŽNÉ BÝT ENERGETICKY SOBĚSTAČNÝ?

Dovolím si ještě menší propočet soběstačnosti. Pokud byste měli stejnou spotřebu jako my, tj. ročně do 7 MWh (včetně topení), potřebovali byste by voko 7x 1kWp elekrárnu. Šlo by koupit 3x 2kwp po 38 tisících Kč, což by vyšlo na 114 tisíc Kč (otázka spíš je, kam dát těch 24 panelů); a nebo to zkusit u distributora/prodejce, což odhaduji na takových 120-160 tisíc.

Pokud byste ušetřili ročně 6 MWh, znamenalo by to přibližně 12 tisíc Kč (kdyby se Vám je podařilo spotřebovat). Návratnost investice je tedy přibližně stejná, jen pak těch dalších 15-20 let budete ročně těch 10 až 12 tisíc v plusu. Opět to není tedy nic, na čem by se (bez dotací) dalo nějak extrémně vydělat.

Každopádně je ale radost vidět, o kolik klesly ceny FVE za posledních 10-15 let. Dřív byste si za 100 tisíc koupili tak možná 500 Watů s bateriemi, a byli byste rádi Pinkiesmile


VYROBIT DOKÁŽE KDEKDO, ALE SPOTŘEBOVAT UŽ JEN "MACHR"

Vymyslet, jak spotřebovat elektřinu, je někdy kumšt.

Nejvíc jí totiž vyrobíte v létě, a přitom nejvíc topíte (elektřinou) v zimě. Ohřev vody v boileru je fajn, pokud jí ovšem už neohříváte solárními kolektory (zde je úspora daná alespoň tím, že jejich čerpadlo a řídící jednotka jede zadarmo). V úvahu připadá snad jedině klimatizace, což ovšem zase "netrápí" majitelé dobře postavených domů (nejen pasivních) - ti ale zase mají alespoň řízené větrání s rekuperací.

A je trochu nesmysl stavět si speciálně kvůli tomu třeba bazén, abych přebytky* využil na ohřev vody ke koupání, protože to znamená jediné: vyhodit desetitisíce za bazén, abych ušetřil pár korun na neprodeji kilowathodin (jiná věc, pokud ho už máte, ale zase je otázka, proč už ho neohříváte sluncem - napadá mne snad jedině využití ve dnech, kdy slunce nesvítí, ale to vám pak zase nepoběží ani ty FV panely, že?).

*) v podstatě lze říci, že mé přebytky do 5kWh denně v podstatě do sítě ani moc nejdou, protože je spotřebují mí nejbližší sousedé, což je kilometry daleko od nejbližšího transformátoru Pinkiesmile "Logika" věci však praví, že oni za těch 10-20 metrů, které elektřina urazí po drátech pod asfaltem, zaplatí 2x až 3x tolik, než za kolik jim je já v podstatě prodám.

Věřím tomu, že dobrý kutil by nejspíš vymyslel nějakou "blbost", například tunový blok betonu, který by byl malými ozubenými kolečky pomalu zvedán motorky v době přebytků, a pak samovolně pomalu padal a dobíjel přes alternátor třeba baterie nebo rovnou dodával energii do sítě, jenže tam bude tolik ztrát ve všech mezičláncích, že to nejspíš nebude mít v domácích podmínkách moc využití.


ELEKTROMOBILITA

Kdo máte auto na vodík, nejspíš byste mohli využít sluneční energii k elektrolýze, tedy k výrobě paliva. Domácí čerpací stanice se dá navíc koupit:

http://www.hybrid.cz/clanky/honda-uvadi-...i-na-vodik

Klasické elektromobily jsou pochopitelně lepší /pokud jde o rychlost dobíjení doma/, ale zase tu musíte řešit baterie (nejen ekologicky, ale i cenou). Vodík je přeci jen bližší médium benzínu (a to se odráží i na ceně nádrže, atd.).

V této situaci se ale hodí mít doma elektrokolo nebo elektroskútr. Slušně vypadající "něco", co nepřipomíná osekanou babetu a uveze 120-150 kg (tedy v podstatě i dva lidi), stojí 30 tisíc (tedy na nákupy v létě rozhodně lepší než nákupní taška ve stylu auta za 180 tisíc a víc, které navíc žere benzín, olej a kdo ví co). Rychlost 25/40 km sice není nic moc, ale dojezd 60 km je pro běžné ježdění např. do okresního města (pokud ho máte 5 km) naprosto v pohodě. Zvlášť, pokud dobití netrvá déle než 7 hodin. Je třeba sice počítat s tím, že baterii bude časem vyměnit (12-20 let), ale jinak je to stroj bezúdržbový a nejste vázáni třeba na autobusy.

Sice i zde často platíte povinné ručení, ale to je obvykle jen okolo 200 Kč ročně, což je několikrát méně než u auta.


PŘÍKLAD VÝPOČTU SPOTŘEBY A TEDY I NÁVRATNOSTI

Co se týče naší spotřeby, budeme brát, že 100 dnů v roce pojedou FV panely na max. výkon a zbytek roku jen na ten zbytek. Údajně by 1 kWp systém měl vyrobit 900-1000 kWh ročně, tak vezmeme těch tisíc, a 800 z toho vyčleníme pro léto.

V na zimu nám tedy zbývá 200 kWh, a tam můžeme snadno říci, že spotřebujeme 100 % (topení, pečení, vaření, ohřev TUV elektřinou + standby a provoz běžných spotřebičů, jako jsou TV, PC, světla, růstová světla, vytápění skleníku), tedy zde bude úspora při průměrné ceně 2.2 Kč/kWh asi 440 Kč (NT máme od 11:00 do 16:00, a třeba ČOVka jede celý den, byť s pauzami, a Slunce také běžně svítí už od 9:00 do 17:00).

Na léto jsem vysledoval tyto spotřebiče, které i v nízkoenergetickém, pasivním nebo nulovém domě jsou, a které běží během dne (protože v noci pochopitelně panely nic nevyrábí a investovat do drahých baterií není moc ekonomické) nebo alespoň jejich poměrová část (třeba lednička), a to i za předpokladu, že vařit a péct se bude za slunných dnů venku na solárním vařiči:

- lednička (50 % dne, ale zase zvýšená spotřeba proti zimě)
- pračka (sice v NT, a jen krátkodobě, ale hodí se)
- standby TV, DVD, satelit
- počítače (jinak se na tvrdo vypínají) a sledování TV
- regulátor a čerpadlo solárního ohřevu TUV
- provoz boileru ve dnech, kdy slunce svítí jen na půl, a nebo jeho kontrolky
- rekuperace (nucené větrání)
- domácí čistírna odpadních vod (dmychadlo)
- čerpadlo vody na zalévání
- ionizátor, odvlhčovač a čistička vzduchu
- dobíjení mobilních telefonů
- trafa a časovače různých spotřebičů (třeba domovní zvonek)
- standby ovladače (motor/přijímač garážových vrat, atd.)
- občasné osvětlení (byť LED), PIR čidla ve světlech
- klimatizace (v horkých dnech klidně až 10h/den, byť má příkon jen 360W)

Když budu velký "optimista", vychází mi 5kWh denně. Tedy min. 50 % toho, co panely vyrobí (pokud bude méně Slunce, sice vyrobí méně, ale zase nepojede klimatizace, která je víc jak 1/2 spočítané hodnoty).

500 kWh tedy spotřebujeme, což dává 1100 Kč, a 300 kWh prodáme, což dělá nějakých 300*1.4 Kč = 420 Kč. Z toho si ale vezme část obchodník (služba výkupu elektřiny), tedy 0.3 x 360 Kč (vč.DPH) = -108 Kč, a ze zbytku ještě musím zaplatit 15% daň z příjmu*. Zbývá 265 Kč.

*) pokud ale máte životní připojištění, důchodové spoření, přispíváte ZOO Praha nebo Unicefu, a podobné nesmysly, celkem Vás těch pár desetikorun netrápí, protože vám je stejně stát vrátí po odečtu z daní. A vypapírovat to musíte Twilightoops

Celková roční úspora je 440+1100+265 = 1805 Kč. Při ceně 25000 Kč (vč.poštovného) vychází návratnost investice (pokud se nezdraží elektřina, což se nejspíš časem zdraží) na 14 let.


NÁVRATNOST A ŽIVOTNOST

Životnost mikroměniče je 25-30 let, a životnost panelů je cca. 100 let (byť budou mít v té době už určitě méně jak 50% účinnost, ale to mne zrovna netrápí, protože už budu dávno mrtvý).

Pokud budeme brát 25 let, tak při návratnosti 14 let se jedná o 56 %, tedy systém by měl za dobu své životnosti ušetřit ekvivalent 44 % své ceny, tedy 11000 Kč. Můžeme sice brát do úvahy, že cena panelů bude s jejich masovější výrobou klesat, ale také bychom měli započítat inflaci, takže je možné, že jejich cena až tak moc v reálu klesat nebude. I kdyby bylo nutné pak koupit nový mikroměnič ve stejné hodnotě vůči mzdě/důchodu jako dnes, stále jsme 2-3 tisíce v plusu. Není to o zbohatnutí, ale spíš o takovém zajištění na stáří.

Do návratnosti nemá cenu započítávat náklady na kabeláž, elektrorozvody (jističe) a nebo uchycení. Sice se to pohybuje v řádech stokorun (až tisíců) také (pokud neušetříte*), ale jejich životnost je rozhodně mnohonásobně vyšší než životnost panelů, natož měniče.

*) Například každý (co jsem viděl) panel má cca. 1 metr dlouhé kabely už z výroby. Pokud dáte tři panely o šířce 99 cm vedle sebe a mikroměnič k tomu prostřednímu, nepotřebujete už kromě kabelu z mikroměniče do sítě, což je jen klasický CYKY z krámu za pár šupů, kupovat nic dalšího. Nejspíš ani ty jističe - prostě píchnete do zásuvky jako běžný spotřebič (jen energie teče obráceným směrem) - na to je už GridFree řešení připravené.

Co jsem počítal plochu střechy garáže a přístřešku, které jsou orientované na jih (samotný dům má střechu západ-východ, ale je připravená (zpevněná) pro montáž FV panelů), tak jen na jižní straně bude po montáži těch 4 panelů (3 na jih + 1 na východ, ale víc naležato než 45st.) dost místa pro budoucí instalaci dalších 8 panelů (3 na garáž naležato a 5 na přístřešek), což sice bude chtít další mikroinvertor(y), ale můžeme tím zvýšit produkci elektřiny až na 3kWp (samotné panely budou mít 3.36kWp, pokud budeme brát 280Wp - 310Wp jsou sice k dostání, ale zatím docela drahé). A to nepočítám ještě instalaci větrné turbíny (mám zatím vyhlédnutou jednu menší, kde je cena 10 až 20 tisíc dle výkonu 100-500W).


BUDOUCÍ ROZŠÍŘENÍ ELEKTRÁRNY - MIKROZDROJE

Pochopitelně, kupovat další panely zrovna teď nemá cenu, protože by se už 100 % jejich energie v létě jen prodávalo, a byť by vykrývaly spotřebu v zimě, jejich návratnost by byla někdy mezi 20-25 lety. Pokud ale jejich cena klesne časem na 50 % (a dá se to předpokládat během 5-10 let, protože takový byl dosavadní vývoj), už se vyplatí je koupit, i kdybyste v nejhorším 100 % elektřiny prodali (protože při jejich ceně bude pak i tak návratnost 10-20 let).

Nákup 8 panelů v hodnotě cca. 1800 Kč a dvou regulátorů 3F v hodnotě 8000 Kč (pokud klesnou také alespoň o trochu) by pak vyšlo na 30 tisíc Kč s daní, což je jen o 1/3 víc než nákup 1kWp dnes (jinými slovy, cena za 1kWp bude o 9000 Kč menší).

Takový systém by pak po svém splacení vyráběl asi 3 MWh ročně, a dalo by se na něm tedy ušetřit nějakých 3000-6000 Kč za rok (resp. po 15 letech už vydělat).

Vím, není to moc. Ale na druhou stranu, která banka vám, když do ní dáte 25 tisíc, vyplatí každý rok 1500 Kč zpět, a po 15 letech (po investici 55 tisíc Kč celkem) už dokonce 3000 Kč nebo i 2x tolik? Sice byste si nemohli ten vklad vybrat, ale požadovali byste výplatu těch úroků (renty): vklad 25 tisíc a pak po dobu 25 let by Vám musela vyplácet 1500 Kč ročně (tedy 37500 Kč celkem).

A dalších 25 let by to třeba bylo už jen 1000 Kč ročně, ale bez toho, abyste do ní cokoliv dalšího vkládali (mínus 8000 Kč na mikroinvertor). Celkové zhodnocení mínus náklady by tedy bylo 29500 Kč za 50 let (navíc by to rostlo spolu s inflací, protože by se zvyšovala i cena energie, tedy zisku/úspory). Toto je přibližně 590 Kč za rok. Při celkové investici 25+8 tisíc je to úrok 1.8 %. To je třeba víc, než směšných 0.4 % na spořícím účtu České spořitelny. Výhoda také je, že vám ty peníze neleží někde na účtě, kde je žere inflace.

Zase je to ale o jednom: dokud peníze mám a nechybí, je vhodné je investovat (pokud se třeba bojíte kupovat akcie) do něčeho, co vám něco vydělá (zajistí vás na staří), a když pak ty peníze už na nákup podobných blbostí mít nebudete, jistě oceníte i těch pár tisícovek ročně, které vám díky tomu zbydou. Navíc, Slunce na rozdíl od různých akciovek nemůže zkrachovat (zatím). Tedy sice nabízí menší výnos, ale zato prakticky nulová rizika.


SOBĚSTAČNOST PŘI VÝPADKU ELEKTŘINY ZE SÍTĚ

Pochopitelně, gridfree řešení má jednu drobnou vadu. Pokud by došlo k nějakému výpadku elektřiny ze sítě na delší dobu (apokalypsa, přírodní pohroma, poškození vedení/transformátoru), mikroměnič se sám odpojí od sítě, dokud na ní nebude zase sinusovka o napětí 230V. Čili, nepomohlo by vám to v samostatnosti (svítím i při blackoutu). Nicméně, toto lze vyřešit*.

*) samozřejmě lze udělat ještě odbočku před samotným mikroměničem, kde bude napětí dané panelem, což je často 36V, a pak stačí použít nějaký 36V regulátor a měnič, případně i baterie (3x12V v sérii), a máte i ostrovní režim. Při normálním provozu jej stačí vypínat, a pak je pochopitelně ideální nemít ani ty baterie - ale některé regulátory bez nich prostě nejedou

Pokud by byl výpadek delší než několik hodin, stačí vypnout hlavní jistič (a tím se odpojit od veřejné sítě), a vytvořit si zdroj napětí sám. Buď nějakým ostrovním panelem, který nebude fungovat s mikroměničem, ale třeba jen se "střídačem" (invertorem), a nebo s malým benzínovým agregátem - ty bývají většinou od 1kW (1F/3F) se spotřebou 0.5l/h.

https://www.lednadoma.cz/katalog/elektro...1200w.html

To znamená, že pokud by svítilo slunce alespoň trochu, a měli byste doma 1-3 kWp panely, stačilo by v případě výpadku nahodit elektrocentrálu (čímž by naběhly do domácí sítě i panely - celková dodávka by pak byla 2-4 kW, což utáhne mnohé), a během 30-60 minut dobít baterky třeba autonabíječkou (svícení/napájení spotřebičů, byť třeba přes invertor 12V DC/230V AC, jaké se prodávají do auta), nechat namrazit ledničku, uvařit, upéct, vyprat, vytopit dům (pokud jedete na elektřinu), případně dohřát teplou vodu třeba na 80C místo obvyklých 60-70C, a můžete za cenu 8-16 Kč zase fungovat min. dalších 24 hodin naprosto v klidu.

Čím více panelů byste měli, tím kratší provoz generátoru by na vše potřebné byl nutný. A vlastně i levnější cena za kWh resp. hodinu provozu (1kWp: 16kč/kWh, 3kWp: 5.3 Kč/kWh). Běžný kanistr benzínu má 5l litrů a víc, čili by vám zajistil chod domu přibližně na 14-28 dnů. Byť pravda, pokud by blackout byl v zimě, co se týče třeba ledničky, stačí potraviny dát ven do mrazu (pokud vám je někdo neukradne nebo nesnědí zvířata).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Tak, máme tu nový rok. Všem údajně začíná sezóna, mě stále ještě pokračuje.

Poslední příspěvek do vlákna vzhledem k paralením pracem rozdělím na tři části:

- obecné novinky ohledně zahradničení u nás
- zajímavosti a články ze světa ekologie
- podrobnější info o postupu v otázce stavby FVE


Všiml jsem si, že ImageHosting už jaksi nefunguje, tak jsem nahrál většinu obrázků z poslední doby na GoogleDrive, kdybyste si chtěli připomenout mé chabé snažení Pinkiesmile

https://drive.google.com/drive/folders/1...sp=sharing

Aktuální fotky pro dnešní příspěvky jsou zde:

https://drive.google.com/open?id=1BKNmbb...285SnkzI8j



Mé zimní činnosti zahrnovaly:


- dolištování světel (ještě chybí vyspárovat mezery). Ať to k něčemu vypadá, že?

- záchrana rostlin, které jsme, blbci, nechali venku zmrznout Twilightoops Bohužel, nakonec to vypadá, že i když rostliny začaly růst znovu (citrus a narančila), nevydržely. To víte: pořád si myslíte, že je venku ještě krásně, a když pak přijdou náhle mrazíky, vůbec si neuvědomíte, že byste měli letničky uklidit.

- tímto asi vzdáváme pěstování citrisů, protože se mi úspěšně daří udržovat při životě jen asi 3 a to ve skleníku. Co ale zkusíme je pěstovat je z pecek - už se nám podařilo vytáhnout ze země první citróny. Sice to nemusí mít tu chuť, ale i citrónu se dá očekávat, že bude kyselý, takže jde spíš právě o to. A že to potrvá? To u kupovaných roubů očividně taky (protože blbuvzdorné nejsou), a ješě to stojí mnohem víc peněz.

https://www.idnes.cz/hobby/domov/citrony...-domov_bma

Zaměříme se na věci, které nám jdou (třeba keřů borůvek a zimolezů máme nakonec asi přes 20). U narančily vím, že když nezmrzne, tak roste jak blázen i pod umělým osvětlením a už se snažila i plodit.

- dokončil jsem přístavbu druhého skleníku (okna vyříznu letos, zatím nebyly potřeba). A je to fakt znát. Sice tam ve velkých mrazech také mrzne (není tam topení), ale voda v sudech nezamrzá, a pokud svítí slunce, je tam klidně o 20-30 st. víc než venku. Většina rostlin ve skleníku už má nové olistěné výhony 20 cm dlouhé, zatímco ty samé venku teprve neotevřené pupeny, a třeba zlatý déšť nám tam kvete celou zimu.

- dokončení hliníkové konstrukce hlavního skleníku. Poslední větry mi ale trochu nahnaly strach a tak nebudu riskovat, že mi to někdy uletí, a zpevním ještě dřevěné jádro (což bude práce zřejmě na příští víkend).

- plánování stavby kurníku (posunuji na příští rok). Preventivně jsem nakoupil už i dřevo, protože jak vidno, jeho cena jde stále nahoru. Vzpomínám doby, kdy kubík dřeva stál 4.5 tisíce.

- OT: přestup do moderního věku, kdy jsem byl nucen nahradit CRTčko novým LED displayem (u upřímně, v některých věcech je to horší, aneb fuj nativní rozlišení). Tak snad alespoň pár W ušetříme a konečně budu mít na stole víc místa.

- pozorování pavouka v domě Pinkiesmile Takový mrňous a jak je užitečný (to dole jsou mouchy).

- propojení skleníku s nádrží (dostane ale i vlastní zásobárny, jen co je seženu, a bude rovněž propojen volitelně i se skleníkem č2).

- rozšířil jsem záhon pro máty a dosypal lepší zeminou

- vody máme zatím dost: často prší a sudy+nádrže jsou téměř plné. Uvidíme, jak to bude vypadat, až budeme něco konečně venku pěstovat.



Budu si objednávat další zeminu (kompost), abych zvětšil zásobní hromadu, přidal něco i tůjím, a hlavně založil další menší políčko s bramborami. Jedná se o 7,5x2 metry, tudíž pokud bychom udrželi naše výnosy, měli bychom z něj dostat asi 90 kg.

Ale překvapilo mne, o kolik zdražili kompost během roku. Zatímco v roce 2018 na podzim chtěli 360 Kč za tunu (250 Kč/m3), teď na jaře 2019 už to je 605 Kč za tunu. Bohužel totiž minulý rok měli jen 5 tunové auto a já počítal se skoro 9 tunami.

Pokud plánujete nákup hlíny, možná bych to už neokládal.


Stavba Fotovoltaiky

- v menším jsem si sestavil osvětlení na baterie ze dvou systémů: solárního světla, kterému ale odešel panel, a FV panelu od zahradního čerpadla, kde odešlo čerpadlo Pinkiesmile Zbývalo jen vyřešit nesoulad napětí (8V vs 4.5V) a na to se hodí levný převodník DC napětí v hodnotě pár desetikaček (mít plnou garáž krámů se vždy hodí - třeba FDD mechanik pro naše staré počítače mám plnou půdu). Kupodivu panýlek neuletěl během těch vichřic, co tu teď byly.

- už mám za sebou první jednání s ČEZem (distributorem).

- v mezičase jsem zatím zkusil vysledovat, zda je naše střecha vhodná pro jeden string či dva. Proč, o tom se rozpíši ve zvláštním článku. Jak vyšlo najevo, přes zimu je problém jen ráno a od března je už od 9:00 osluněné všechno.

- připravuji si projekt, co a jak postavit. Pro projektanta (protože ČEZ po mě chce razítko) jsem tedy prakticky vše předpřipravil včetně vizualizace (moc možností totiž nemá). Nepotřebuji totiž stavební část, stejně to nikdo nikdy nečte Pinkiesmile a mezitím obíhávám sousedy a obec s prosbou o podpis (stavební úřad mi sice řekl, že na to nic nepotřebuji, ale lepší se pojistit).

- protože došlo ke zvětšení výkonu (místo 4 panelů už 12), rozhodl jsem se neriskovat, a doplnil projekt i přepěťovou ochranou. Ta vyžaduje uzemnění, a jako nejlepší řešení mi vyšlo vybudovat zcela nové. Je to sice makačka, ale ne až taková, jak by se dala čekat. Země byla promáčená, takže udělat cca. půlmetrový výkop zabralo jedno dopoledne (rýčem a krumpáčem). Do něj jsem položil 20 metrů zemnícího pásu, a protože mám rád rendunanci (zkrátka chci mít jistotu), zarazil jsem do země i 4 tyče (1 až 1,5 metru dlouhé) a ty navíc propojil pásem i přímo se svodem (drátem) pokračováním drátu. Ten je už momentálně připraven u nově dodělané rozvodnice venku. Druhý den jsme vše zase zakopali. Mimochodem, s FeZn drátem 8 mm je strašně blbě dělá (pokud ho chcete narovnat rukama - posilovna hadr).

- měnič mám již objednaný, info o montáži bude v dalších reportech (možná za měsíc).

- co se týče konstrukce, nastudoval jsem si potřebné parametry a navrh vlastní ze silnějšího hliníku nařezaného na zakázku z klasických profilů a cenově to vyjde na necelou polovinu.


Pokroky v samozásobení se

Někde jsem četl, že jde sežrat i plody růží (jako šípky do čaje). Alespoň budou užitečné i pro jiné tvory než jen pro včely.

https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEe#Plody

Nedávno jsme v rámci snahy o vlastní jídlo pekli mrkvové "šátečky", a omylem jsme do těsta zapomněli dát cukr (v předpisu ho bylo docela dost). A víte co? Bylo to úplně jedno.. chutnalo to dobře (mrkev sama o sobě je sladká a navíc byl cukr ve výplni). Takže alespoň víme, že přidaný cukr není vždy nezbytný.

Rada: ztvrdla vám jablka z aleje od podzimu, a už se nehodí třeba do závinu, protože jsou vyschlá? Uvařte je s cukrem a citrónem (nebo kyselinou citrónovou) a dostanete něco jako ananasový kompot.

Pokud jde o pečivo, už se nám celkem daří buchty, rohlíky, housky, ovocné knedlíky a koláče. Chleba zatím průměr, a houskové knedlíky jakbysmet. Trochu oba litujeme, že jsme se, když to ještě šlo, nenaučili toto všechno od babičky (která vše uměla dokonale). Holt jsme si mysleli, že to nikdy potřebovat nebudeme.

Obyčejná jídla u nás často spočívají v zelenině připravené se zeleninou doplněné o vmíchané vajíčko Pinkiesmile Naposledy jsme měli bramboráky z batátů. Obyčejné brambory už děláme jedině v páře, a nemusí se pak ani moc solit. Když přidáte do růžičkové kapusty dost vlastního koření, máte z toho karbanátek.


LED světla


Pokud jde o úspěchy domácího pěstování pod LED světly, celkem slušně se nám daří salát (ještě jsme ho nesklízeli).

Relativně dobře rostou i sazeničky rajčat a paprik (bez podpírání).

Bohužel se nám vyskytl problém s mšicemi (to máte tak, když si zvenku přinesete hlínu a nesterilizujete jí např. v troubě), které nám celkem likvidují ředkvičky - je totiž pak těžké určit, zda jsou hlavní problém ony a nebo ne. Některé totiž udělaly i bulvy. Nicméně, zřejmě není pěstování zeleniny v bytě přes zimu tak nemožné.

A dost pod mšicemi trpí citronová verbena (likvidovat je párou se ukázalo být nesmysl, protože tím zabijete i část rostliny). Naproti tomu jiné rostliny, jako třeba dračí ovoce nebo houbové koření rostou parádně (zatím).

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/c...anicni_kha
No a my máme problémy s pěstováním tady na Zemi (myšleno v našem obýváku) Rainbowlaugh Pravda, nakonec jim to zmrzlo, ale i tak.. asi si dáme závod: jestli vypěstuje dřív první rostlinu Čína na Měsíci a nebo my v kuchyni Rainbowlaugh

Trochu jsem přeuspořádal přidané LED (co nejedou na 360W zdroji z garáže po 12V vedení): protože 10A zdroj občas zareagoval tepelnou ochranou, tak jsem raději část (cca. 3A) nechal na extra 5A zdroji - raději také s omezovačem proudových špiček.

Zatím obecně dosahuji přibližně 2500lx na kraji oblasti, a 4000-8000lx v zájmové oblasti u rostlin (někdy je třeba je dát cca. o 10 cm výše než na "podlahu"). U samotných světel (do 5 cm od nich) je až 12-15 tisíc lx, ale tam dorostou jen některé rostliny. Tak uvidíme, co to udělá příště Pinkiesmile

Intenzita osvětlení kuchyně každopádně dosahuje nejméně 750lx (výjimka: paradoxně vůbec nejméně je hodnota 500lx pouze u okna, když je v zimě zataženo), což přesahuje "vysokou intenzitu" pro pracovní stůl nebo pro čtení (520lm/m2).

Většina rostlin (kromě těch, co mají těžkou hlínu nebo je jí málo) vydrží zalitá nejméně týden (pokud je pod keramzitem, tak spíš tak 14-21 dnů a více), tedy se spíš bude nutné naučit rostliny nepřelévat než řešit jen světlo.

Pokud jde o jednotky, nemám měřák na PAR, ale většina světel je buď v červenomodré oblasti a nebo je to 97% CRI, tedy téměř denní spektrum. Každopádně se zaměřuji u přídavných světel spíše na studenou bílou, protože více modré by mělo teoreticky rostlině bránit se tolik vytahovat (jako když převažuje červená) a i lidem dělá modrá během dne lépe než červená (na druhou stranu se nedoporučuje do něj moc čumět, protože údajně urychluje degeneraci lidského oka).

Zkoušel jsem pro srandu pěstovat třikrát stejnou plodinu pod různými podmínkami:

- v koupelně u malého okna bez světel
- v kuchyni pod slabším světlem ve větším prostoru
- v kuchyni pod silným světlem v malém prostoru

Rostlina v prvním bodě zhynula bledá a dlouhá, zatímco ta poslední vyrostla jen pár cm, ale tmavě zeleně.

Zkoušíme ještě pěstovat špenát. Je pravda, že to roste pomalu, ale kdyžbychom toho měli víc, tak za zimu min. jednu sklizeň uděláme.

Pokud jde o intenzitu, během zimy má světla nad sluncem vedou - pokud tedy není pravé poledne a jasno, to i zimní sluníčko hází pěkné desítky tisíc Lx.

Nakonec jsem trochu zkulturnil připojení zdrojů (nové zásuvky).

U skleníku očekávám za letošní zimu spotřebu asi 500-550 kWh, což v průměru vychází na 1000 Kč. Víc jak 50% z toho bylo ještě vloni, protože jsem ho vytápěl na víc než 10°C, a nakonec jsem to snížil na 5. Plus, takových 50kWh ( 10% ) jde na osvětlení.


Mléko že neroste na stromě?

To jsem jednou říkal Pinkiesmile Ano, vegané mají mlék dvanáct do tuctu, ale to je samý kokos, mandle, a podobné. Letos jsem si ale v práci položil otázku:

Co je to mléko? Z čeho se skládá kravské nebo kozí? V podstatě jsou to jen tuky a cukry + trocha minerálů (a bakterií, virů).

Nebyl bych to já, kdybych si umělé mléko nešel hned vyzkoušet. Cestou domů jsem přemýšlel, co do toho všechno dát.

Zkusil jsem tedy rozmixovat uvařenou rýži, ořechy, rostlinný tuk a další přísady (cukr, sůl). Jako, ono to nechutnalo špatně. Takové ochucené mléko superplnotučné. Jen jěště chce trochu doladit.

Zkoušel jsem i zjednodušenou verzi, protože v jednoduchosti je ale krása, a to: 1 litr vody, 10-15 vyloupaných vlašských ořechů (i namáčených), 1-2 lžíce třtinového cukru a špetka himalájské soli. Výsledek už nebyl tak dobrý.

Takže to bude chtít ještě experimentovat, protože ta první verze stála za to. Po rozmixování a případném přecezení z toho je chutné mléko (nepoznal bych, že to není kravské). A protože ořechy máme zdarma (a brzy snad již i svoje), cena za litr je řádově koruna. Později jsem našel repept i na netu:

https://www.countrylife.cz/mleko-z-vlasskych-orechu

ale přijde mi zbytečně pracné a nákladné. Proč tolik ořechů? Proč namáčet do vody? A pokud jde o vápník:

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/sedm...zdravi_pet

Kdo chce, ať si rozmixuje i trochu máku, ale bude to další surovina, kterou bude muset koupit a ještě prověřovat (a nebo si pěstovat makovice). Naproti tomu, pokud si budete pěstovat ořechy sami, stačí půdu dostatečně vápnit, protože rostliny nasají prakticky všechno.

Vím, že vegané rostlinná mléka propagují často, ale jejich cena se mi zdála vysoká*, nedošlo mi, že nemusí být jen kokosová nebo mandlová, tudíž že si je můžu udělat sám z lokálních zdrojů a hlavně jsem pochyboval o chuti

*) říká člověk, co se chystá vypláznout přes 50 táců za FVE jen proto, že ho to baví, a který utratil za skleníky/světla už tolik, že by z toho mohl příštích 50 měsíců jíst v restauracích Pinkiesmile

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/ma...vypestovat

Doporučená denní dávka vápníku je 800 mg na den:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doporu%C4%...d%C3%A1vka

Ovšem otázka je, jestli ty tabulky nejsou dělané pro moderní lidi, kteří vápník mohou záhadně ztrácet (800mg je údajně pro lidi po 50.roku života, pro mladší je to víc), a pokud nemáte dost vápníku, jestli si do umělého mléka prostě nenasypat potravinářský uhličitan vápenatý, kde je cena za 1 kg asi 90 Kč (vystačí cca. na rok).

http://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html
https://www.celostnimedicina.cz/jak-prir...travou.htm

Myslím ale, že v našem případě nebude nutné dodávat nic extra, protože i samotné slepičí vejce obsahuje dost slušnou dávku vápníku.

Zatímco tedy mléko mi nyní prakticky opravdu "vyroste na stromě", a vejce dostanu od slepic, jejichž chov v odpovídajících podmínkách je velmi jednoduchý (přemýšlíme, jestli budeme mít nadbytek borůvek, že budou zobat i ty), chovat si vlastní kozu (natož krávu) by bylo mnohem problematičtější (stále se bavíme o pozemku 900m2, na kterém je již značná část zastavěna).

Rovněž lze vápník získat z běžných potravin (zelenina, ovoce) - samozřejmě jen pokud jste si připravili kvalitní půdu (ze vzduchu se totiž vápník do ničeho nedostane, ani do krávy, ani do zeleniny).

V našem případě připadá k zobání v úvahu vlastní lískový oříšek, pažitka, špenát, brambory zelí, rajčata (byť tam toho vápníku moc není), vlastní chleba (pšenice), brokolice, jahody, cibule, fazole, čočka, hrách, dokonce i "blbý" salát. Takže, na co vlastně kupovat mléko, sýry? Vždyť jsme vyřešili nutriční hodnoty i chuť.

Tabulky jsou navíc jedna věc a realita druhá. Já vím, že moje plodiny vápník obsahovat budou, protože jsem ho do půdy naryl hromadu (včetně ostatních prvků). Můžete totéž říct o vašem mase nebo mléku z obchodu, u kterého nejspíš ani nevíte, z čeho je a co to jedlo? O zelenině možná ani nemluvě.

Pak mi ale došlo, proč se vlastně namáhat s nějakým mlékem a zasvinit si kuchyni a nádobí, když můžu sežrat ořechy jen tak? Pinkiesmile



OT:

Občas mi přijde domů report od Unicefu, a letos mě zaujala čísla ohledně financí. Všimněte si té částky (rozpočtu) na fotce:

Co dokáže blbých 6 miliard dolarů, že? A teď si představte, co by dokázalo 600 nebo i 800 miliard, co třeba jen USA vydává na zbrojení Twilightoops

https://www.unicef.cz/jak-vyuzivame-dary

OT2:
Ano, je to také součást ekonomiky, ale že bychom nedokázali vytvořit pracovní místa bez zabíjení se? Ovšem ještě zajímavější je onen údaj, že na pomoci je tak či onak závislých 150 států či území světa. Kde je tedy ten blahobyt, když přibližně 3/4 planety jsou ve svrabu? Rovněž je také vidět pokles porodnosti u bohatnoucích států, což bude mít mj. také kladnější vliv na ekologii, atd.

"Vtipné" je totiž přemýšlení některých lidí: abychom se uživili, musíme se části lidstva zbavit, a na vině jsou podle nich ti chudí (asi spotřebují nejvíc potravin?). Že i my jsme byli chudí a přemnožení, na to už asi zapomněli.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Stavba Fotovoltaické elektrárny svépomocí

Následující článek je zajímavý hlavně pro ty, kteří chtějí mít doma FVE s možností dodávat přetoky do sítě (prodej), tj. neřešit jejich hlídání. Minule jsme si probrali nějakou tu teorii, takže.. jak dopadla praxe? Následující řádky jdou postupně tak, jak dané problémy přicházely a jak jsem je řešil:


Přípravy, změny, komunikace s distributorem

Po nějaké době mi z ČEZu volali, abych opravil formulář, který jsem jim zaslal. Že prý rezervovaný výkon je třeba uvádět jako součet špičkových výkonů panelů. Mě to teda nedává smysl, protože mikroivertor stejně víc jak 1000W nepustí (v reálu tak 900W), ale změnil jsem to tedy na 1,12 kW (280Wx4) a zaslal přeskenované s podpisem e-mailem. ČEZ mi následně pošlal odkaz, kde můžete sledovat vyřizování žádosti.

Jak se ovšem ukázalo, sehnat ten 3F měnič není jen tak (v ČR). Jeden prodejce mi volal, že jsem první, kdo ho chce a že by se jich muselo objednat 10 ks. U druhého už to bylo o něco lepší: dodací doba 1-2 měsíce (ještě že to dělám s předstihem - jak jsem pochopil později, někdo nahoře se asi hodně snažil, abych nekoupil blbost Pinkiesmile ).


Co se u nás nejspíš nedá sehnat vůbec je tzv. Bus/Trunk Cable. Totiž, většina měničů má na výstupu speciální konektor a 3 fázový má vůbec atyp (5 drátů), který se blbě shání (na ebayi mají jen se 4 dráty). Uvidím, zda bude v balení alespoň druhý konektor do páru, protože pak by stačilo s pomocí CYKY5 kabel vyrobit.

Pokud nebude, našel jsem kabel na jednom EU shopu asi za 500 Kč + poštovné. Druhá možnost je otevřít měnič a do svorkovnice si dát klasický CYKY5 kabel místo jejich konektoru, ale to by se asi výrobci kvůli záruce nelíbilo.

Ano, kdybych si objednal třeba 2 sady měničů stejného typu, ale ve specifikaci 500W/2panely, vyšlo by mě to nastejno a všechny potřebné součásti by byly dostupné v ČR (230V kabelů pro FV měniče mají všude plno), ale to by bylo asi moc jednoduché Pinkiesmile Hlavně bych musel zatím jet pouze na 2 fáze místo na třech (byť mi jeden prodejce volal, že 3F měniče mají menší účinnost, ale podle specifikace jde řádově o pár Derpyderp1.

Když jsem začal měniče shánět pořádně, tak jsem se u mnoha prodejců dozvěděl jen samé: zjistíme u výrobce, objednat je možné do měsíce až dvou, a pak už odpověď nepřišla ani po dotazu. Jiný prodejce zkontroloval sklad, zda skutečně nabízený převodník má (uváděl dostupnost do 3 dnů), a když mi následně odpověděl, že už je zase k dispozici, nestačil jsem se divit: udaná cena na eshopu vzrostla z 9300 Kč skokově na 11500 Kč.

Asi takhle, když bych si ho koupil a k tomu 4x panel za 3400 Kč, vyšlo by mne to celkově na 25100 Kč. Za to, když si koupím už 2x 500W mikroměnič na 1 fázi a k tomu 4x panel, vyjde mne to na 23980 Kč. Sice tím pokryji zatím jen 2 fáze, ale vzhledem k tomu, že k tomu není třeba speciální Trunk/Bus kabel, který se u nás ani neprodává, volba bude asi jasná (a rozšíření v budoucnu).

A pokud vám stačí 1 fáze, kupte si celou sestavu s 1kW měničem LCD a vyjde to na 21990 Kč (případně 2kW sestava za 38190 Kč, tj. 19095 Kč/1kW). Výhoda 1F řešení bude v tom, že k tomu jsou alespoň dostupné veškeré součástky/kabely v ČR.



Komplikace s mikroměničem - distributor; nový měnič

Během února jsem dostal info od ČEZu, že se jim nelíbí parametry mikroměniče. Sice splňuje základní odpojení od sítě při výpadku, ale to víte, oni jsou větší páni.


Ještě čekám na písemné vyjádření, ale mezitím jsem si tedy projel net a prohledal střídače jako takové. Ano, u nich cena míří někdy až k astronomickým částkám (statisíce), ale když trochu víc hledáte, najdete:

https://shop.iftech.cz/solarni-menice/33...light.html
(je navíc používán i samotným ČEZ pro solární systémy)

Jedná se o mrchu, která může být i venku, a je navíc třífázová (v tomto případě už to je celkem nutnost, viz. dále kvůli počtu panelů).

Přemýšlel jsem, že asi zvolím o trochu dražší M model (cca. 27 tisíc - 1F model je o něco málo levnější, kdybyste měli zájem, ale distributoři mají údajně raději 3F - od určitého výkonu je to navíc nařízené), protože má dva nezávislé vstupy, a tedy možnost rozšířit pole panelů bez nutnosti dokupovat další střídač v případě, že by celé pole nedostávalo stejný osvit nebo nedodávalo stejný výkon. Celkový reálný výkon nebude stejně vyšší než 3000 kWp, což vyhovuje mým plánům (i těm budoucím).

https://www.silektro.cz/solarni-elektrar...elektrarny

Má to sice display, ale je to jen primitivní LCD, tedy hádám s malou spotřebou a alespoň se dá vypnut podsvícení. Kromě Wifi disponuje přístroj ještě LAN rozhraním, takže až si domů pořídím internet, připojím ho do routeru a údaje si budu v případě potřeby kontrolovat přes WWW rozhraní.

Budu muset také vyměnit jistič. Sice by 3x6A ještě měl stačit - podle specifikace by neměl pustit víc jak 4.8A na fázi, ale znáte to. Navíc, až budu někdy rozšiřovat o další větve/měniče, mohl bych tuto hodnotu překročit. Potřebuji ale charakteristiku typu C (podle výrobce), tak tam hodím nový 16A jistič (max. se udává 25A, doporučeno 10A). A pro ty zbylé pak najdu využití jinde (naštěstí tolik nestojí)



Jak správně navrhnout FVE pro nový měnič

Tento nový přístroj má min. napětí na DC straně 150V/200V*, a pochopitelně, takové panely se u nás moc neprodávají.


Každopádně nejjednodušší možnost je prostě zapojit jich do série (a větev nechat jistit odpojovovačem/pojistkou) tolik, abychom napětí již získali (a ušetříme za další kabely, resp. za jejich průřez). V mém případě to vychází cca. na 6 panelů.

Ty musí být ale stejného typu a stejné orientace (sklon by měl odpovídat zeměpisné šířce, což by u nás bylo cca. 50st., byť se doporučuje pro ČR asi 35-45st.; navíc platí, že čím větší sklon, tím méně se tam udrží sníh - sice sjede dolů, ale zase ty horní panely budou vyrábět proud**, který bude ohřívat ty spodní + jsou také černé, tedy absorbují slunce dost samy o sobě, dokud sníh neroztaje a nezačnou také fungovat naplno), nicméně jsem si propočítal, že na stejný úchyt, kam jsem plánoval 3 panely, jich vejdu právě 6, pokud je dám "naležato", tedy problém vyřešen.

Důležité bude také chlazení (resp. větrání), protože čím víc se panel přehřívá, tím menší má účinnost (vhodné jsou tedy i mezery mezi nimi).

*) není důležité min. napětí, ale start napětí, o kterém se uvádí, že jde o napětí, které potřebuje střídač, aby se vůbec ráno "nahodil", a pak už může pracovat i s nižším. Vtipné je, že některé české specifikace na rozdíl od anglických manuálů "Udc start" jaksi vynechávají a pracují jen s rozsahem Umin-Umax. Teoreticky by v obou případech ale mělo být důležité napětí na prázdno, protože střídač ráno pod zátěží ještě není.

**) http://www.solarninovinky.cz/?home/20141...icky-panel a http://www.solarninovinky.cz/?home/20150...rnu-v-zime



Kalkulace nové ceny, počtu panelů a návratnosti

8Výsledná cena je sice o něco vyšší (celkem přibližně 44 tisíc u 6 panelů), tedy zatím 26 tisíc na kWh (návratnost 17-20 let), ale pokud budu chtít v budoucnu systém rozšířit, stačí přikoupit zase 6 panelů cca. za 17 tisíc, a rázem bude cena 20 tisíc za kWh, což už je v podstatě blízko původnímu záměru.

Pokud by cena panelů klesla alespoň na 10 tisíc, jsme na 18 tisících za kWh. Návratnost opět cca. 12-15 let. A navíc, u takových "levných" srandiček, jako jsou tyto střídače se už vyplatí je případně poslat nějaké elektronické firmě na opravu, protože i kdyby to bylo za pár tisíc, stále ušetříte 90% ceny nového zařízení.


Pro sichr je někdy lepší pořídit místo 6 panelů 8 - místo napětí 234V (naprázdno) resp. 192V (pod zátěží) se dostanete na 312V, resp. 256V (zvyšuje se také účinnost, pokud není tolik rozdíl napětí DC a AC), protože to pozor: některé panely mají méně než 40/32V!

V tomto případě vás to bude stát necelých 6000 Kč navíc, ale zase pochopitelně dostanete větší výkon. Pokud nepřekročíte max. vstupní napětí/proud MPP, nebude vadit, pokud bude do měniče proudit víc wattů, než kolik je schopen pouštět do sítě - v létě to sice může mrzet, ale pokud bude pod mrakem a hlavně v zimě, tak vám to zase něco málo přidá, takže alespoň lépe využijete max. výstup střídače: ve smyslu, že nebudete dodávat třeba jen 300W, ale alespoň 500W Pinkiesmile

(plus pokud jsou velké mrazy, můžete očekávat o 10% a 20% vyšší výkony než v létě - při stejném oslunění). A ráno vám také o něco dřív naskočí. Zde jsou trochu (někdy) ve výhodě jednofázové měniče, protože mají často i menší požadované pracovní napětí (60-80V, neplést s min., které jen nahodí měnič, ale do sítě nepoteče nic). Některé měniče požadují klidně i 300V.

Ne vždy je ale 3F problém, např. S verze (jedna MPP) u Froniusu chce 200V, zatímco M verze (2 MPP) si vystačí se 150V (byť na start potřebují oba typy 200V). V mém případě by byl problém s místem, takže zůstávám u 6 panelů (M verze), které produkují i pod zátěží oněch 175-190V dle typu panelu, což v budoucím rozšíření přidá k současným 1680Wp dalších 1680-1800Wp dle výkonu panelu (280/300Wp), tedy v součtu 3360/3480Wp, ale ven ze střídače stejně víc jak 3000W nepůjde.

U 8+8 panelů by to bylo až 4480 Wp při 280Wp na kus. Vzhledem k tomu, že třeba 270Wp panely jsou levnější a pokud máte místo, je dobré si někdy spočítat, zda místo 6x280Wp s 230V/1680W za 15870 Kč (9446Kč/kWh) není jistější spíš 7x270Wp s 266V/1890Wp za 18060 Kč (9555Kč/kwH), případně 8x270Wp s 300V/2160Wp za 20640 Kč (9555 Kč/kWh, tedy jen o cca. 100 Kč dražší).

Pro srovnání: 8x280Wp dává 300V/2240Wp za cenu 21144 Kč (9439 Kč/kWh).

V tomto případě nutno podotknout, že pokud byste chtěli systém rozšířit o ještě jednu stejnou sestavu panelů, bude Vám v létě v podstatě 1000-1200W k ničemu (byť pravda, ne každý den je 100% slunečný, takže se to hodí i v létě).

PD (projekt) a revizi platíte v podstatě pak tu samou, takže je otázka, zda si nepřidat pár tisícovek do jistější a výkonější elektrárny, protože vám elektrárna jednak bude pracovat o něco málo efektivněji, a jednak i kdyby bylo zrovna pod mrakem, a panely by jely je na 50%, je stále lepší dodávat do sítě 2100W než 1500W (aneb většina panelů stejně své max. hodnoty po většinu dne nedosáhne - např. u 300Wp panelu se uvádí reálný výkon spíš 280W a část se navíc ztratí v měniči na převody).

Musíte s tímto ale počítat u rezervovaného výkonu, kde prostě ČEZ chce mít to, co je v panelech (bez ohledu na to, co má uvedeno střídač), a stojí tedy za zvážení, zda nejít rovnou do celého řešení najednou, než pak v budoucnu řešit znovu celé kolečko žádosti jen kvůli přidání pár panelů (kdo ví, jestli by si distributor neřekl o nový projekt).

V tomto ohledu se pak už vyplatí uvažovat o 3F střídači s jedním MPP (ušetříte asi 2000 Kč) a narvat všechny panely do série, tedy 12 panelů - 468V/3360Wp za cenu 31800 Kč(9464Kč/kWh).

Jen to bude chtít zjistit, zda máte dost místa na střeše, nebo v případě použití dvou střech zajistit, aby byl na obou alespoň přibližně stejný sklon a osvětlení (což není někdy tak jednoduché, ale co jsem tak pozoroval již instalované FVE v okolí, většina z nich na to kašle).

Jeden panel má průměrně velikost do 99x170 cm. V mém případě naležato bych mohl mít 1. a 2. řadu 350 cm (2 panely), 3. řadu 525 cm (3 panely) a 4. řadu 700 cm (což je akorád délka garáže).

Budu muset ale změřit, zda mám dost místa pro 4 řady (4 metry), což bude nejspíš znamenat trochu vyšší sklon (ale do 50st. bych se snad mohl vejít - garáž je široká cca. 3.6 m půdorysně, tedy střecha by sama o sobě měla být o něco delší - vyšší sklon ale zase přináší větší nároky na nosnost konstrukce, protože panel bude pak více "ve vzduchu" a panely nemohou být úplně dole právě kvůli případnému hromadícímu se sněhu - přilehlá další střecha přístřešku).

Sice budou panely na krajích střechu možná malinko přesahovat, ale zase na druhou stranu jí alespoň více zastíníme a nebude se v létě tolik přehřívat (12x1,7=21 metrů čtverečních x 1000W energie, která nepůjde do plechu - to je jako kdybyste tam měli puštěných asi 5 troub najednou) - zatím to spíše vypadá, že nejlepší bude rozdělit systém na 2 střechy, které jsou v podstatě "v zákrytu" a pohlídat si úhel sklonu, čímž budou mít panely dost prostoru pod sebou, kam může sjet sníh


http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=548

http://www.solarninovinky.cz/?home/20140...-fve-u-nas

https://www.solarchoice.net.au/blog/part...r-systems/


Samozřejmě stále platí, že pokud si chcete udělat GridFree řešení, vyjde vás to levněji - jen si musíte ohlídat přetoky do sítě. V podstatě pak ani nemusíte řešit žádné papírování, dělat revize (i když byste měli i tak) a podobně. Projekt hádám okolo 5000-7000 Kč, někde +DPH (už jsem rozhodil sítě) (často je nutné se optat, protože zatím jediný ceník, co jsem našel, nabízel jen FVE do 15kWh za 9500 Kč).

No, je to zkrátka buzerace: http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1611

Nejde o to, že bych to neuměl sám, ale holt na to potřebujete tuny papírů a razítek (pochopil bych revizní zprávu, přeci jen by se do sítě neměla připojit kdejaká blbost, ale nutnost platit za projekt, který v podstatě nepotřebuji a jehož schéma zapojení je v podstatě 5 symbolů?).

Střídač nakonec po úvaze umístím sice ven, ale ne na střechu, ale těsně pod ní na zeď. Bude to vyžadovat asi o 7 metrů kabelů víc (přibližně 40 Kč za metr, když počítáme solár i 5 žilový 2.5 mm CYKY / 6mm2), takže bude za a) stále chráněn před sluncem (chlazení), b) nebude produkovat teplo (až 70C) v garáži (zvlášť přes léto) a za c) když už má ten display, tak na něj alespoň uvidím (a revizní technik nebude mít problémy se k němu dostat).


Zelený bonus?

Vzhledem k vyšší ceně za FVE (revize a projekt) přemýšlím o tom, jestli si neříct o Zelený bonus:

https://www.eon.cz/spoluprace-s-vyrobci-...leny-bonus

http://www.mojeenergie.cz/cz/zeleny-bonus

Sice to bude chtít jeden další elektroměr navíc, ale při troše snahy se dá sehnat 3F cejchovaný za necelou tisícovku:

http://www.elektromery.com/category/trif...PTEmYz0xMA==

Ale uvidíme Pinkiesmile


Problém totiž je, že Zelený bonus by snad měl být od roku 2015 zrušený (myšleno pro FVE uvedené po tomto datu):

https://oze.tzb-info.cz/normy-a-pravni-p...riny-z-oze

https://forum.tzb-info.cz/134816-mereni-...d-1-1-2015

V nejhorším ušetřím za elektroměr a el.podpis.

Ale kdyby to šlo, zelené bonusy by mohly zlepšit návratnost - citace od PRE:

Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat ten, kdo ji
vyrábí z obnovitelných zdrojů. Systém zelených bonusů je zakotven v Zákoně
č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
a o změně některých zákonů. V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných
zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených
bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi
nebo obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele
regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu zelené bonusy.
Výše zeleného bonusu v Kč za MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně
upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu.


V mém případě tedy budu prodávat elektřinu BE (ČEZ Prodej také vykupuje, pokud jste i jejich odběratel, ale účtuje si vyšší náklady na výkup - cca. 500 Kč/MWh; https://www.cez.cz/firmy/cs/vykup-elektr...droju.html).

https://www.nazeleno.cz/energie/fotovolt...onusy.aspx

Zelený bonus sice už není takové terno jako býval před dekádou, ale každá koruna dobrá:

https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-ene...ych-bonusu

https://www.eru.cz/-/nizsi-podpora-pro-o...-roce-2019

https://www.eon.cz/spoluprace-s-vyrobci-...leny-bonus

https://oze.tzb-info.cz/9299-zmena-syste...ledna-2013

Nicméně s tím bude jistě spojeno jisté papírování (výkazy). Ale najít cokoliv konkrétního o Zeleném bonusu dá víc práce než najít Svatý grál Pinkiesmile

Zajišťuje OTE a info zde: https://www.ote-cr.cz/cs/poze/caste-dotazy

Co jsem zatím pochopil, jakmile bude mít hotovou FVE, tedy rezervovaný výkon od distributora, a následně sepsanou smlouvu o výkupu přebytků s prodejcem el., bude mi stačit registrace u OTE, což ale může vyžadovat el.podpis: http://www.postsignum.cz/kvalifikovane_certifikaty.html Což je zatím problém, protože jeho cenu vím, ale cenu aktuálních bonusů pro el. uvedené do provozu v roce 2019 ne Pinkiesmile (často jde o tabulky i 10 let staré) Pokud ale bonus nebude nižší než 1000 Kč za MWh, má smysl o této byrokracii uvažovat. I tak by bylo asi lepší najít nějakou firmu, co by papírování zajistila místo vás. Pokud existuje. Očividně stát si velmi rychle osvojil rčení: nechci slevu zadarmo.

Stejně tak by možná stálo za to se pak poptat na Dotaci přes spotředkovatele: http://www.novazelena.cz/ jenže ta se mne asi netýká, protože s tím neohřívám vodu.


tl;dr; Zelený bonus byl pro nové FVE zrušený, takže ho netřeba vůbec řešit.


Stojí to vůbec za to? Vrátí se investice?

Proč se na to nevykašlu, a nezůstanu u GridFree řešení? Protože.. blbost, seberealizace, snaha se naučit nové věci, překonávat překážky.. zkrátka, když už jsem doběhl tak daleko, rozhodl jsem se běžet dál Pinkiesmile

Prozatím to řeknu takto, i kdybych musel vysolit dalších 10 tisíc za projekt a následnou revizi, celková cena s 6 panely bude: 54 tisíc, tedy 32 tisíc za kWh. A při průměrném výtěžku (2500 kč/rok) a současných cenách elektřiny je návratnost: 22 let.

Kdybych si koupil dnes 12 panelů, byla by celková cena 70 tisíc, tedy za 1kWh asi 23 tisíc za kWh (stále je to ještě o něco výhodnější, než 30 tisíc za kWh v případě, že byste si nechali FVE postavit na klíč - inu, cena práce - a ještě k tomu se započtenou dotací 50Derpyderp1. Návratnost při výtěžku 4500 Kč/rok cca. 16 let.

A pokud by se mi podařilo chvíli čekat a pak koupit panely ne za 16 tisíc, ale za 10, tak bychom se dostali na 64 tisíc (21 tisíc/kWh), návratnost 14 let.

Není to bůhvíjaký zázrak, a bude pak nutné investovat do oprav střídače namísto jeho výměny (naštěstí Fronius není nějaký Čínský šunt, a má bohatou síť servisních středisek i tady v ČR).

Dále bude třeba počítat s nutností revizí - ty byste ale měli dělat v domě tak jako tak (přiznejte se: kdo je dělá?). Jejich ceny jsou různé, někdo je dělá za 5 tisíc, ale najdete firmy, co nabízejí i za 1000 Kč. Osobně považuji revize na zařízení, které je v podstatě kabel, jen za buzeraci, tak alespoň nevím, proč bych měl někomu dávat 5 tisíc. To se u malých FVE vůbec nevyplatí.

Je snad zájmem každého z nás, aby neměl na střeše nebezpečný zdroj požáru - pak beru razítko jen jako nutné zlo a nehodlám platit víc, než je nezbytně nutné. Pokud neprodáváte do sítě, teoreticky jí dělat nemusíte (vaše riziko), ale pokud ano, už musíte. Revize se dělá jednou za 4 roky:

https://www.solarpartner.cz/servis-fve

Tzn., že je třeba započítat za dobu životnosti těch 30 let ještě 8x revizi (1000 Kč) a dejme tomu raději jednou opravu měniče za 5 tisíc.

Celkem se tedy dostáváme u 3kwp elektrárny na 83/77 tisíc, tedy návratnost 18,5 resp. 17 let. Při ideálních podmínkách, pokud se vám povede spotřebovat všechnu energii v domě, tedy výtěžek cca. 6 tisíc ročně, je to pak 14/13 let.

Je to jak jsem říkal: nezbohatnete na tom, ale ani neproděláte.

https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/786...zivotnosti

Pokud bychom měli 2x8 panelů, pak můžeme počítat, že výtěžek bude o něco vyšší (klidně těch 5000 Kč/rok a víc - 7000 Kč v případě spotřebování), cena je vyšší jen o cca. 11 tisíc), takže výsledná návratnost je pak paradoxně přibližně stejná (cena panelů je paradoxně totiž to "nejmenší"): 18.8/17.6, resp. při 100% spotřebě 13.4/12.5 let.

Plus se stačí podívat na vývoj cen elektřiny:

https://www.google.cz/search?tbm=isch&sa...43XWkQZh4Q

Dá se spíš očekávat nějaké zdražování a ne opak (zvlášť, pokud bude chtít stát stavět další jadernou elektrárnu). Je pravda, že k cenu růstu energií musíte brát ještě v potaz inflaci nebo růst mezd jako takových: https://devian.cz/2010/jak-nam-zdrazila-elektrina/

ale pokud se rozhodnete nepracovat, bude vás v podstatě zajímat už jen to, jestli ceny energií rostou nebo ne, bez ohledu na to, kolik si vydělává zbytek národa. Vyšší ceny energií zvyšují návratnost, protože ať už přebytky prodáte nebo spotřebujete, bavíme se o vyšší ceně za kWh v obou případech. Každé zdražení o 10% Vám tak sníží návratnost o 1-2 roky.

https://www.novinky.cz/ekonomika/382473-...t-let.html

Pochopitelně v zimě je elektřina o něco dražší, ale to je logické: https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elekt...voje-ceny/

Zajímavé to bude právě po těch cca. 25/30 letech, protože zatímco životnost střídače můžete prodlužovat, panely, rozvody a hlavně projekt či výchozí revizi už znovu platit nebudete muset. Z tohoto pohledu je vlastní FVE i s prodejem přetoků zajímavá hlavně pro mladší generace.

A když bychom se na to podívali čistě ekologicky?

http://atominfo.cz/2017/07/solarni-panel...lektrarny/

Otázka spíš je, co dnes neobsahuje těžké kovy, a hlavně, jak je s nimi nakládáno. FV panel často na skládce neskončí, protože se dá často i po 30 letech někomu prodat, zatímco takové baterie ať už z aut nebo z mobilů jsou jiné kafe.

Těžkých kovů se navíc nezbavíme (prostě na planetě Zemi jsou), takže bychom spíš měli směřovat k jejich recyklaci a případném uskladňování mimo životní prostředí, města, oceány, atd.


Jištění FVE pro blesku

Dát si na střechu 1-4 panely někde poblíž hromosvodu (nebo někde níž na zahradu) je jedna věc, ale pokrýt dvě střechy, které zatím hromosvod nemají, je věc druhá. Rovněž se zde také bavíme poněkud o jiných částkách za případně zničenou FVE.

http://www.solarninovinky.cz/?home/20140...ed-bleskem

Kromě DC pojistek je také vhodné uvažovat o svodiči přepětí (cca. dva tisíce a něco).

https://shop.iftech.cz/62-dc-pojistkove-odpojovace

https://shop.iftech.cz/66-dc-svodice-prepeti

http://www.emat.cz/hromosvodni-drat-almg...vy-8mm-1kg
https://www.elektrohadrava.cz/index.php?...=DTT445020
https://www.elektrohadrava.cz/index.php?...AD&vs=true

Osobně bych přidal raději nové hromosvodové tyče na přístřešek (přeci jen blesk do FVE není zrovna fajn, byť by možná šel jen přes rozvaděč a ne do domu - tam totiž nemá kam jít - jde cestou nižšího odporu, a většinou se rozdělí, což poznali jistě majitelé antén na hromosvodech).

Ale uzemnění přepětí u FVE bych nedával na svod hromosvodu (když praští blesk do něj, půjde to pak do FVE, což je to poslední, co potřebuji), takže by spíš stálo za to pro něj udělat zvláštní uzemnění (tahat 16mm2 Cu k rozvodnici domu by sice ekonomicky šlo, ale zase to znamená tahat blesk skrze dům/garáž + bychom tu měli cca. 7 metrů dlouhou "anténu" pro indukci).

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/t...241.0.html

Náš pozemek je naštěstí samý jíl, takže tedy celkem pohoda. Ale je nutné počítat s tím, že ZnFe pásek koroduje, takže je lepší použít jiný.

https://www.elektrokorecek.cz/shop/katal...leni-50-kg

https://forum.tzb-info.cz/141630-uzemnen...imo-beteon

https://www.svepomoci.cz/svepomoci-zive/...pasku.html

Docela mne překvapuje, že cena materiálu pro jištění před bleskem je relativně malá (stejně jako před cca. 10 lety, když nám stavěli dům - tehdy i s prací a revizí asi 2 tisíce Kč). O to víc je fascinující, že na to spusta lidí kašle.

OT:

Vtipné je, že v této oblasti se chovám jako anarchokapitalista Pinkiesmile

Místo toho, abych využil nějakou jednu firmu (čti "stát"), která by za mě vše zařídila, si vše zařizuji sám, protože to je (alespoň ekonomicky) vyýhodnější (přirovnal bych to k programování, kdy namísto využívání služeb operačního systému dělám něco v assembleru, protože to pak běží o dost rychleji)

https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=49

Podobný přístup mám v zahradničení (nespoléhám na firmy jako výrobce ani stát jako dozor, a raději si to udělám sám - je to paradoxně i tak levnějši a ještě se v něčem vzdělávám), a kdyby nás bylo dost, jistě by se našla firma, která by za menší provizi zajišťovala například výkup bio potravin od farmářů a jejich distribuci (jakmile by se ale třeba profláklo, že by podváděla, lidé by od ní utekli a vrátili se k zahradničení - pokud to neudělají, je to právě příklad naší hlouposti, proč máme dnes závadné maso a nebo pesticidem obohacené saláty - kupujeme to, tak se to vyrábí a prodává - Ve filmu Metanol to bylo řečeno hezky: To vám nebylo divný, že je prohibice, zákaz, a ještě to je tak levný? A co máme, my chudí, dělat, když na lepší nemáme? A co tahle nechlastat!?).



tl;dr; Návratnost FVE: jak ji vypočítat?

Vezmeme pořizovací cenu, která v našem případě bude řekněme 70 tisíc (včetně projektu, a třeba i hromosvodu - když už tak už).

Pak alespoň odhadneme roční výnosy: při 3 MWp dostáváme asi 3MWh ročně, tedy v nejhorším případě (vše prodáme) asi 2700 Kč. V nejlepším případě (vše spotřebujeme) až 6000 Kč (průměr 1,5 Kč a 2,5 Kč za kWh - NT a VT). Průměr je tedy cca. 4350 Kč.

Návratnost elektrárny je tedy 70/4,35 = 16 let. Průměrná životnost je 25 let. Tedy investice se rozhodně vyplatí! (záleží ještě, za kolik seženete revize, pokud je budete vůbec dělat - např. pokud budete mít ostrovní systém, nikdo je po vás nemůže chtít - snad kromě pojišťovny v případě požáru)

Kdy se už nevyplatí? Pokud by cena překročila 25*4350 Kč, tedy 108 750 Kč mínus revize.

Jaký je ale jinak výnos? Spočítejte 25 let krát 4350 Kč (sice se bude časem účinnost panelů snižovat, ale my máme 10% rezervu (instalovaných 3360 Wp) a počítám, že se snad trochu i zdraží elektřina*), tedy oněch cca. 109 tisíc a odečtěte si pořizovací náklady.

*) pokud ČR bude chtít opravdu postavit novou jadernou elektrárnu za těch 300 miliard (a jak známe náš stát, rozpočet se málokdy dodrží - viz. Temelín), někdo to bude muset zaplatit. Buď my občané z daní (a to buď tak, že stát omezí některé služby a převede je na soukromé firmy, které to ovšem zadarmo dělat nebudou, ale výběr daní zůstane stejný, a nebo zvýší daně) a nebo to zaplatíme výrobci elektřiny (od kterého si stát nechá elektrárnu zaplatit). A kdybychom tuto částku rozpočítali mezi 5 miliónů pracujících a oněch 25 let životnosti FVE, vychází nám to ročně na 2400 Kč ročně, což třeba u nás znamená zdražení elektřiny o víc jak 10% (naše roční platba, ovšem včetně paušálů, platby distributorovi a jiných plateb, je asi 21 tisíc na 2 osoby dohromady)!

Tedy výsledný zisk je 39 tisíc. Během této doby je ale nutné započítat každé 4 roky revizi (1500 Kč v průměru) a raději i 1x nutnost opravy střídače (5 tisíc). Čistý zisk je tedy 23500 Kč (přibližně 940 Kč ročně - při stávajících cenách elektřiny).

Roční výnos je (čistý zisk)/(pořizovací_náklady)/25*100. V našem případě 1,3% pa (v případě, že byste chtěli započítat k čistému zisku i náklady, protože ty se vám vrátí, dostaneme 5.3%, ale je to stejné, jako nechat ležet peníze na účtu s úrokem o výši inflace - sice je časem dostanete zpátky, ale nula od nuly pojde).

Ale my jdeme dál. Provozovatelé velkých FVE někdy po 15-25 letech panely prodají, protože 80% účinnost je pro ně už malá a pořídí si nové, ale pro nás je výhodnější si je nechat (komu je budete chtít prodávat? Tehdy na nich už proděláte).

Budeme tedy počítat, že dalších 25 let bude účinnost FVE asi jen 50% (což bude nejspíš cílová, ke které účinnost klesne na konci období). Místo 4350 Kč ročně vyrobí tedy už jen 2175 Kč. Zisk za toto období je tedy 54400 Kč, mínus revize cca. 11 tisíc a oprava 5 tisíc (sice nejspíš zdraží práce, ale zase by mohla klesnou cena součástek, pokud bude FVE tehdy už masová záležitost), tedy 38 tisíc Kč.

Celkový čistý zisk za 50 let (kdy mi bude asi tak 90 let) vychází na 61 tisíc Kč (hrubý zisk po odečtení oprav a revizí za celou dobu je 132 tisíc Kč). Ročně je to 1220 Kč.

Prakticky se vám vrátí vaše investice, plus získáte ještě téměř jednou tolik navíc. Trochu to připomíná hypotéku naruby (protože tam často zaplatíte 2x tolik než kolik jste si půjčili, byť je období jen 30 let).


Návratnost počítaná trochu jinak

Jestli Vám přijde všechna ta práce zbytečná, tedy taková, která se kvůli tak směšnému zisku nevyplatí (např. proti investici do auta, díky kterému můžete např. jezdit do zaměstnání: auto nákup 300 tisíc, ročně náklady 30 tisíc, za 10 let tedy náklady 600 tisíc, ale výdělek při dojíždění třeba 12x30 tisíc ročně, tedy 3,6 milionu - čistý výnos 300 tisíc ročně - návratnost investice 2 roky), stačí brát stavbu FVE jako koníček (mnozí lidé mají koníčky, do kterých cpou peníze, a ekonomicky se nikdy nevrátí - např. nákup dovolené, sbírání veteránů - investice do nákupu filmu na DVD a jeho shlédnutí u TV se vám také v 99% případů finančně nikdy nevrátí, protože každý koníček je prostě jen svobodná volba "obětovat" svůj čas na "nic", zatímco jste ho mohli věnovat vydělávání peněz).

Zvlášť, pokud vás představa zaměstnání (tj. dělat něco, co zrovna nechcete dělat) ani za cenu mnohem vyššího ohodnocení moc neláká Ajsmug zatímco u té FVE budete mít min. 8 denně volného času navíc. Pokud si hodinu svého času ohodnotíte na 150 Kč, co je častá mzda, ročně "vyděláte" asi 264 tisíc Kč navíc. V tomto případě je pak návratnost FVE vlastně jen 3 měsíce* Pinkiesmile

*) Ovšem musíme započítat i další investice nutné k tomu, abyste se mohli "válet" doma, např. v mém případě skleníky či zemina, takže návratnost může být klidně i rok. A kdo nemáte vlastní bydlení, tak návratnost domu je v tomto případě tak 5-10 let. Otázka pak vlastně zní: kolik stojí svoboda v ČR a kolik jsme ochotni do ní investovat?


Komplikace v budoucnu, aneb blbý stát?

http://www.fotovoltaicke-clanky.cz/2349/...-spotrebu/

Pokrok? Logika? Blahobyt? Nebo snaha umírajícího aparátu vyždímat z lidí ještě poslední peníze udržení sama sebe v chodu? (v tomto případě stát)

Mají občané/soukromníci platit ze svého údržbu cizího? Budeme platit za to, že se napijeme dešťové vody, která spadne na náš pozemek?

I kdyby se to nezavedlo, už úvahy o tom naznačují, kam svět spěje, když politici vymýšlejí takové blbosti.

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroj...y-100-kwp/

Co jsem se dočetl u nás, tak by příjmy §10 v daňovém přiznání měly být do 30.000 kč/rok osvobozeny od daně z příjmů, takže 15% dobrých, takže alespoň v tomto je ČR zatím ještě relativně dobrá.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Zajímavosti z domova a ze světa

Jako poslední (na delší dobu) ze svaté trojice je příspěvek s odkazy na zajímavá videa a články, co se týkají ekologie či zahradničení (neboť důvody se často prolínají). Videa jako první, moje kecy nakonec.



Začneme sice poněkud vulgárnějším videem, ale řekl bych, že naprosto k věci (odkaz si musíte složit - dětská pojistka + test IQ Pinkiesmile )

Naprosto retardovaný - Protesty za klima
https://www.youtube.com/watch?v= jLOcPP-JWOM (NSFW výrazy)

Až si poslechnete, možná pochopíte, proč považuji vlastní sobeckost za dobro, protože pak prostě musíte myslet ekologicky na svoje blaho (sebevražda se totiž dá spáchat v případě potřeby i pohodlněji než nějakou civilizační nemocí).





22405 Years Before Bottled Water Pinkiesmile
https://www.youtube.com/watch?v=tIRBejM7Joc

Taková vtipná zajímavost k zamyšlení: skutečně víme, co si kupujeme, a nebo jen věříme a máme z toho pak dobrý pocit?




Planeta plná plastů (2009)
https://www.youtube.com/watch?v=6V6pijvIfcM

https://www.csfd.cz/film/275258-planeta-...komentare/

Plasty nejsou problém (samy o sobě), spíš řešení. Je ale problém, jak se s nimi dnes zachází. Totiž, takový ostnatý drát může být klidně z přírodního materiálu (železo, atd.), ale když ho jen tak volně hodíte do přírody, tak taky napáchá škodu (poranění zvířat či lidí).

To je stejné jako s masem, resp. jídlem obecně: současná jeho produkce je problém, ale potřebujeme ho (???). A řešení přeci není přestat jíst nebo hledat nějaké alternativy, jak jíst něco, co není zvíře nebo neroste na poli (třeba brouky, protože jak může celá planeta přejít na brouky? I kdyby chtěla).




Mikroplasty ve vodě: Jsou nebezpečné? - Proč to řešíme? #489
https://www.youtube.com/watch?v=cykUNPoIE0Q

Problém plastů skutečně není jejich výroba, ale jejich současná likvidace. Stejně jako není vysloveně problém konzumace masa, problém je nadměrná konzumace (všeho) a nebo jeho současná "výroba". Stejně jako není problém sama doprava, ale její využívání (třeba do zbytečných zaměstnání) a nebo její forma (emise, výroba vozidel a následná nerecyklace, atd.).




https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-...zpravy_nuc

Však jo, vždyť ornice máme přeci tolik, že si můžeme dovolit ji po tunách vyhazovat..

(v TV zprávách to bylo až v měsíci únoru 2019, tak to beru jako "aktualitu")




Planeta písku(2),  Prima Zoom 17.3.2019
https://zoom.iprima.cz/planeta-pisku/ata...ni-po-vode

Toto je celkem aktuální v souvislosti s uplynulým rokem, který se projevil zajímavě jak u nás (zemědělci), tak jinde v Evropě (pitná voda v Itálii).

Neustále slyšíme, že s tím nemusíme (nebo dokonce nedokážeme) nic dělat a že příroda si poradí sama.

To ano, po celou dobu historii planety probíhá proces, který se snaží vždy najít rovnovážný stav. To někdy zahrnuje i kolaps celých ekosystémů. Jak se říká: ona si poradí, ale my už nemusíme být u toho. Pro planetu je skutečně jedno, jestli se do rovnovážného stavu dostane tím, že nechá vyhynout 99% druhů (jako to už udělala).

Pro obyvatele Chille to může znamenat buď velké zdražení vody a nebo prostě velké vymírání (což můžeme ale nemusíme řešit přes charitu). Nicméně i tak je to každého svobodné volba, co si zvolí a jaký životní styl nebo společnost bude podporovat. Jediný, komu bych věřil, že jim to je jedno, jsou bohatí lidé - ti si totiž v nejhorším budou moci dovolit i tu dražší vodu a nebo si holt koupí rezidenci jinde. Paradoxně, většina těch opravdu bohatých, co se k tomu vyjadřuje, takto nemluví. Ostatní (dolních 99% ) jen melou pantem ke své vlastní škodě. Čím to asi bude?

https://www.idnes.cz/technet/kratke-zpra...pravy_hege





https://www.seznamzpravy.cz/clanek/austr...&source=hp

Ehm, vláda nakoupila? A nebo to zaplatili daňoví poplatníci, hm? Jenže málokdo si tuto částku přičte k tomu, co platí za jídlo a pak si myslí, jak má všechno děsně levně. Ale že mu předtím stát 50% toho, co by si mohl vydělat, sebere, a pak to nacpne na záplatování průšvihů, to je mu už celkem jedno, že?

Pravda, v době, kdy většina populace je nevzdělaná, by se asi těžko prosazovaly projekty přes nějaký AnCap, na druhou stranu není tak moc práce, aby projekty byly ve formě startupů. Nechte chvíli lidi bez popelářů a uvidíte, že začnou na ně přispívat sami. Nemusí to nutně jít přes nějakou vládu. Peníze na to jsou - už z logiky věci totiž platí, že "peníze občanů a firem" mínus "režie státu" >= "státní rozpočet".




Cukr versus tuk: Bitva o zdraví a miliardy - Proč to řešíme? #516
https://www.youtube.com/watch?v=Tv6w-ndiw0U




Je globální změna klimatu ("oteplování") přirozené nebo za to mohou lidi?

https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/25140....seznam.cz

Lepší otázka zní: VADÍ/NEVADÍ ?

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/t...nicni_baje

Co je lepší sobeckost než chtít zůstat naživu? V tom případě by nám ale mělo záležet na tom omezit dynamiku jevů na této planetě, nestavět rozpadající se baráky, nestavět a nežít v místě opakující se přírodní katastrofy. Děláme to snad? Nezdá se.. pak ale nejsme žádní sobci (ale idioti).




https://www.duchdoby.cz/zapisnik-farmare-7-zivy-plot/

(další, co se snaží šířit své rozumy. Nicméně nutno podotknout, že asi v mnohem upravenější formě než já)




Články zmiňované ve fotkách v prvním příspěvku:

Trocha špíny dětem neublíží. Posílí imunitu
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/spin...zdravi_jup

Zelená zeď proti postupujícímu písku?

https://plus.rozhlas.cz/velka-zelena-zed...ru-6531474
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/r...datech_ipl

Uvidíme ale, jak dopadne realizace. Jsme náhodou vyhrabali časopis 100+1 z roku 2012, kde se psalo o plánovaném městě na vodě. A nevzpomínám si, že by ho někdo zrealizoval.






Velká korporace ví, že pomáhá změně klimatu. A lže. - Proč to řešíme? #531
https://www.youtube.com/watch?v=DWxMtIOxZ5E

Jako vždy celkem dobré, byť "ukecané", ne pouze jednostranné video aneb: není problém v tom, že je ropa znečišťující, to my víme, stejně jako víme, že momentálně se bez ní neobejdeme, ale to neznamená, že můžeme na celý problém kašlat, pokud se dá navíc vypočítat, že produkujeme víc CO2, než stíhají rostliny nebo oceány recyklovat.

A argument, jestli je nebo není globální.. změna klimatu* (protože to nemusí nutně znamenat, že bude tepleji, ale že nás srovají se zemí častější hurikány, sesuvy bahna, záplavy, požáry kvůli suchu a nebo 50 stupňové mrazy) přírodní záležitost je asi tak logické, jako říci: řádí celosvětová epidemie chřipky, co zabíjí miliony lidí? No co.. je to přírodní, a řešení příčin by nás stálo moc peněz, tak budeme dělat, že ten problém neexistuje a že je naprosto přirozený.

Třeba hurikán je určitě přírodní jev. Pokud vám zničí dům 1x ročně, na to si asi zvyknete. Ale co kdyby to dělal každý měsíc? Bude se vám to líbit? Byť by to byl vítr 100% přírodní, bez éček a pesticidů?

Protože ono je hlavní i množství: stejně jako nás nezabije jeden zaoceánský let a nebo vdechnutí přípravku na hubení mšic jednou ročně, žít vedle nestíněného reaktoru nebo mít obývací pokoj v chemičce asi není ideální, že?

Podobně jako můžeme zatím celkem snadno tolerovat, že občas někoho zabijí při loupeži, protože se nás to netýká, jak by ale vypadal život, kdyby se na ulici střílelo běžně? Přitom je to stále to samé, jen v jiném množství.

A problém CO2 je ten samý (kdo nevěří, že má CO2 nějaký vliv, ať si dá na hlavu igelitový pytlík - na vlastní riziko ovšem).

*) zkrátka, čím víc "globálního oteplování", tím třeba víc škůdců, kteří přežijí mírnou zimu (slimáci), mšice a sežerou nám úrodu, nebo třeba víc sršňů mandarínských: Prima Zoom (20.2.2019) https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/ce...rehlednete
Budeme zase řešit jen následky? To už si těm mrtvým bude jedno, že? A nezačínejte se společností. Nejsme mravenci, nebojujeme ani neumíráme pro kolonii. Pokud se společnost neumí postarat o lidi, je k ničemu (protože sami o sebe se lidi umí postarat i bez toho, aby museli odvádět něco státu).
Lidé tu už dávnou nejsou k tomu, aby se starali o společnost ve smyslu výroby - na to máme stroje. Prostě se ale jen ukazuje, že my namísto toho, abychom řešili jednu příčinu (tedy změnu klimatu), zbytečně bojujeme na víc a víc frontách (řešíme, co se sršni, řešíme co se suchem, co se slimáky, co s kroupami, záplavami, sesuvy bahna, vichřicemi, a přitom to může mít jeden společný jmenovatel).


Vynakládáme miliardy na hledání života mimo naší planetu, ale biliony na to, abychom život na této planetě ničili. Jsme jediný druh, který dokáže svépomocí létat do vesmíru, ale zároveň také jediný druh, který MUSÍ PLATIT, aby mohl žít na této planetě.
z diskuze pod videem https://www.youtube.com/watch?v=7AOfh1x_Xt8 (angl.titulky)





Škodí pěstování "BIO" životnímu prostředí? - Proč to řešíme? #501
https://www.youtube.com/watch?v=D3VSo7P8oMI

BIO je všechno, dokud na to nechmátne lidská ruka Pinkiesmile

Jsou organické (BIO) potraviny opravdu lepší? Zdravá strava či zlodějna? (Kurzgesagt – In a Nutshell
)
https://www.youtube.com/watch?v=8PmM6SUn7Es


Tak částečně jistě: potřebuje to pořád velkou plochu, a efektivita není tak velká jako u intenzivního zemědělství, takže pro stejný výstup (byť je kvalitnější), potřebujeme víc plochy.
Tudíž: netechnický vegan je v podstatě stejný neřád jako intenzivní velkochov, pokud se budeme bavit o komplexním vlivu na planetu - protože odlesňování je stále problém. Výsledek? Vykašlat se na konvenční zemědělství, a nebudeme muset řešit Eko/Jedy, protože: půda nebude třeba + pesticidy nebudou třeba


Třeba ano: když nebudeme pěstovat palmový olej, tak budeme muset vykácet víc pralesa. Jenže: stejně tak můžeme místo kokosáků jíst řepkový olej, a pokud je mi známo, u nás se kvůli jejímu pěstování žádné pralesy nekácí.

A jako kdybychom neměli dost oblastí, kde je celkem stabilní klima (teplo), a přitom volné prostory na pěstování (co třeba Dead Valley? Nemluvím pochopitelně o pěstování v té soli, ale hydroponicky).

Když se bude dobře dařit oceánům, půdě, zvířatům, bude se dobře dařit i člověku

Samozřejmě, netýká se to těch vyjímečných, kteří nejedí, nedýchají, a nežijí na této planetě. Protože pro nás ostatní platí: likvidovat životní prostředí nám zvyšuje blahobyt asi tak, jako kdyby kojenec usiloval o vraždu svých rodičů.

A pochopitelně, zase tu vstupuje do hry peněžní ekonomika - viz. video (pokud připravíme nějakou zemi o zdroj příjmů.. začne se živit jinak: třeba pytlačením atd.).






Prima Zoom: 13.1.2019 (https://zoom.iprima.cz/)
- Největší skládka světa v Ghaně
- Brazílie: prezident dal zelenou těžařům pralesa


V obou případech se můžeme ptát: Čí že výrobky leží na té skládce? Kdo že si objednává to dřevo z těch pralesů, a nebo tu sójů, která jde na export? Kdo by si v první řadě měl sypat popel na hlavu?

Protože ono to není jen o zákazu, i kdyby se na tom shodla celá planeta. Daný stát bude chtít nějak žít, takže bude prostě dělat něco jiného, často ještě víc škodlivého. Musíte dát lidem alternativu. Pokud bude lepší než kácení pralesa, sami se na kácení vykašlou.

Pokud nechcete, aby lidé kradli chleba, dejte jim chleba Ajsmug Zákaz krádeže chleba, dokud nevymyslíte lidi, co nepotřebují jíst, aby neumřeli, nic neřeší, a nejspíš si tím jen zvýšíte naplněnost věznic (a ty také nejsou zadarmo a navíc, nejspíš ty lidi stejně pak budete muset v nich krmit, takže jste vyřešili co? H-O).

http://svobodnenoviny.eu/nejvetsi-svetov...u-odpadky/

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/b...nicni_baje

Je pravda, že rychlost kácení pralesů, byť se zdá ohromná, zase není až tak velká, aby pralesy zmizely do pár let. Na druhou stranu, dle doporučení v diskuzi, zkuste si dát igelitový pytlík na hlavu, a dýchat. Za chvíli uvidíte, jaký bude následek postupné snižování schopnosti prostředí obnovovat O2 (aneb sice se kyslík nikam neztratí, ale dýchat CO2 moc nedokážeme, není-liž pravda?).

A pokud jde o suverénní stát a jeho rozhodnutí, které máme nechat napokoji? Jistě, takže kácení pralesů je v cajku, ale jiné vměšování, třeba jako válka v Koreji, nebo v Sýrii, to už v cajku není? A co když nějaký suverénní stát vyspustí do vyšších vrstev atmosféry atomovku a odpálí ji? Měli bychom podle této logiky přeci také držet tlamu, pokud jí odpálí nad svým územím, ne? EMP, stejně jako případný úbytek kyslíku (případně vlivy s tím spojené, např. větší dynamika atmosféry, protože kde není les, je často větší teplo), se určitě zastaví na jejich státních hranicích..

Je také docela vtipné, jak mnozí obhajují kácení, protože tím přeci poušť nevzniká! To dá přeci rozum. Prý i v Evropě byly pralesy, které jsme vykáceli. Jasně, to víme. A stejně tak víme, že "určitě" nemáme žádné problémy se suchem v našem zemědělství a že u nás dokonce ani "neexistují" pouště, že? Ajsmug

https://www.kudyznudy.cz/Aktuality/10-ti...unami.aspx

Musíme se opravdu rozhodovat mezi tím, že dopřejeme lidem ekonomický růst a mezi zdravím (dost možná celé planety)?





Takže, to by byly jednotlivé články a teď jsou na řadě celé debatní bloky:






Naše závislosti na hmyzu skrze primitivní zemědělství

ŽIVĚ: Mladým včelařům v Rakovníku někdo otrávil včelstva.
https://www.facebook.com/ftvprimazpravod...262494164/

To musel být jedině za a) Bůh a nebo za b) idiot. Bůh proto, protože ten nemusí jíst a není závislý na opylených kvetoucích rostlinách. A protože 10 až 20 % lidí na světě v Boha nevěří, a ten zbytek se není schopen domluvit na tom, který to vlastně je, přikláním se k možnosti B.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/...-lidi.html

Na jedné straně je to divné, protože hmyz od prvohor přežil mnohé klimatické změny (včetně pouští a masových vymírání), na druhou stranu, doposud se nemusel vypořádávat mj. s umělým nočním osvětlením. A jestli nám to nevadí, tak co s námi?

Opět někdo prohlásí, že bude levnější neřešit příčinu a spíš vymyslí další dotace pro zemědělce? Tak hodně štěstí s opylováním Pinkiesmile A pochopitelně souvislost s proteiny: http://jimehmyz.cz/proteinove-tycinky-z-hmyzu/

https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/hmyz-...ahrada_mce

Škoda, že nevěřím v posmrtný život. Jestli to takhle půjde dál, docela by mne lákala představa, jak sedím na obláčku, a dívám se dolů, kde dnešní mládež vysvětluje svým potomkům přínosy a blahobyt, který dnes tak urputně budovala a bránila proti ekoteroristům Pinkiesmile

Dnes "76 % produkce potravin" a "14,2 miliardy eur ročně" znamená po přepočtení na hlavu 1/3 světa (protože takové křováky v Kalahari výpadek včel v EU moc trápit nebude) náklady asi necelé 200 Kč. Kolik to bude zítra?

https://www.youtube.com/watch?v=Fv3IL7RMIiM (Blíží se hmyzí apokalypsa? - Proč to řešíme? #535)

Očekávám, že tak nejpozději do 5 let přijde nějaká lobby s "řešením", na kterém vytříská z lidí prachy, tím celý problém zdeskredituje a zapomene se na něj do doby, než bude možná už pozdě Twilightoops

Citát: co je to za vzdělání, které dnes člověk dostává, když si z něj nedokáže vytvořit obraz o propojenosti celku a to tak citelný, aby byl schopen a ochoten si podle něj přizpůsobit svůj život, protože to je jediná cesta zpět k harmonii s přírodou. Jenže to, co se učíme, je jeden velký ješitný chvalozpěv o lidské velikosti

Však každá "civilizace" si na sebe pěla vždy jen chválu, no ne? Už jste viděli systém(společnost), který by sám sebe kritizoval? Bude zajímavé sledovat, zda se poučíme.

Civilizace přišly a odešly, protože něco dělaly špatně. A my si myslíme, že my zůstaneme, i když budeme dělat to samé (stupidita je, když děláte to samé pořád dokola a čekáte, že dostanete jiný výsledek: Tak co, pane doktore, dopadne operace dobře? Nebojte, už jsem jich dělal 50. Tak to se nemusím bát, že? Samozřejmě, jednou se to prostě musí podařit Pinkiesmile ).

Citace: Zemědělci nic pro zlepšení kvůli zisku dělat nebudou. To musí stát!

Jasně, dejte státu víc moci. Už teď nám bere téměř 50% výdělku na různých daních z příjmu (DPH a spotřební nepočítám), a přitom toho dělá čím dál tím méně a nebo blbě (důchody?* pche, zavedeme povinné spoření ve třetím pilíři - https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/...-skepticka ).

*) Prima, Partie, 17.2.2019: https://prima.iprima.cz/partie I přes nejnižší nezaměstnanost v ČR není dost pracovníků (údajně chybí půl miliónu kvalifikovaných sil), aby udrželi důchodový systém v chodu. Počítá se s tím, že pokud se nic neudělá, v roce 2035 začne kolabovat, a nejspíš tedy stát "vyřeší" situaci tím, že vám opět "zvýší blahobyt": buď zdaní víc ty pracující a nebo posune odchod do důchodu na víc jak 65 let

Nebyl to náhodou stát, potamžo jejich sdružení (EU), který podpořil obří lány monokultur (zvláště řepky), protože se vyplatí (dost často skrze dotacím)?

ČT24, Věda24 18:30, klesá různorodost pěstovaných rostlin
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1163...058340009/

Diskuze: To je opravdu tak těžké zakázat pesticidy a přejít na trochu jiný systém, než dosud?

A to je opravdu tak těžké nečekat na stát ("já jsem chudáček, co si sám neutře ani nudli z nosu, potřebuji stát, aby se o mne postaral, a za mne všechno zařídil, a pak budu mít plnou hubu keců o svobodě, přitom ani nevím, co to vlastně je"), a přestat kupovat cokoliv, co ničí přírodu?

Auta a (jejich) nocni osvetleni. Systematicky vybijeji posledni jedince nejenom hmyzu a svym svetlem si je spolehlive pritahnou. Prestaneme jezdit autem? Zhasnem venku? Ano to by byl ten spravny navrat ke korenum o kterem mluvi autor.

Spíš bych se zeptal, proč se musí tolik cestovat? Proč musí být na cestě tolik aut, náklaďáků, vlaků nebo letadel?

Na co potrebujem vcely, kdyz stejne jidlo vozime z Polska.
A koho to zajima,ze je mene hmyzu,vzdyt mame obchody plne jidla a stale se muzeme prezirat a mit skrine plne nesmyslu.

Byla to ironie, ale kupa lidí takto bohužel zřejmě přemýšlí..

Velké lány jsou dědictvím komunistů - kolektivizace vesnice.
jj, je hrozné, jak Komunisti zničili USA a Austrálii

Rainbowlaugh

Méně hmyzu na předních sklech automobilů také souvisí s jejich lepší aerodynamikou. Nejlépe je to vidět při jízdě v hustém sněžení, kdy vločky díky mezní vrstvě doslova kopírují křivky auta. To samé se děje s lehkým hmyzem.

S tímto souhlasím, nicméně mému autu se za posledních 10 let nijak aerodynamika sama nezlepšila, a přesto hmyzu viditelně ubylo (třeba min. léto jsem auto pořádně nemyl ani jednou, ale to může být třeba jen "dobrým" rokem; stejně se nejspíš auta do 5 let zbavím úplně, bude o starost méně). Lehký hmyz - OK. A ten těžký?

tady se žvaní, že každý by chtěl nárůst počtu hmyzu, ale hlavně aby se to toho konkrétního člověka nedotklo. Kdekomu dnes stačí jediný komár v ložnici k hysterickému jekotu a rozstřikování jedovatého biolitu. Což teprve kdyby bydleli do dvou kilometrů od nějakého rybníka

Otázka je, kdo nebo co nás nutí bydlet u toho rybníka? Je to stejné jako s WC - víme, že ho doma musíme mít, ale asi si ho logicky nedáme do kuchyně, že?

Nemluvě o pesticidech, jejichž zákaz by přinesl minimálně dvoj, trojnásobné zdražení potravin, když dnes každý ječí, jakmile mají potraviny zdražit jen o pár procent. A co chudí, co skutečně na dražší potraviny nemají?

- Krásná úvaha, ale co se bude dělat až bude zem po vyčerpání a chemii mrtvá?!

- To co se stalo s civilizací Mayů. Vyčerpali zem, a civilizace se pro nemoci rozpadla.
Nebo co se stalo na Velikonočních ostrovech. Zničili stromy, začali živořit jen na tom malém ostrově.
Dokud společnost - celá na světě nepochopí, že základem našeho života je ta malá "šlupka" Země o několika decimetrech tloušťky , ve které rostou kořeny rostlin je základem života, tak se nic nového nestane.



Přírodní biotopy musí někdo udržovat. A to stojí velké peníze.

To poslední.. LOL! Jako vážně? Ne.. LOL Rainbowlaugh Zajímalo by mne, kolik % HDP na rekultivaci krajiny museli dávat takoví dinosauři, když je biotopy dokázaly hravě živit přes 100 miliónů let, a to byl část jejich historie kontinent jedna obří poušť. A hlavně, kdo je střílel, aby (podle naší logiky) všechno nespásli a nesežrali?

každý pod takovým článkem je pro udržení počtu hmyzu v přírodě. Ale když má koupit chleba nebo mlíko nebo jinou potravinu, ofrňuje se, když to má o pár korun dražší.

No ale však, ne? Přeci účelem "chtít se mít lépe" by neměl být výsledek "všechno bude drahý" tedy "budeme se mít hůře".

Ale co, my se přeci nedáme. Máme přeci spoustu "hrdinů", kteří určitě navzdory tomu všemu, aby ukázali, že oni jsou ti lepší a propagandě nepodlehnou, půjdou a zapálí nějaké ty včelí úly. K čemu je potřebujeme, že? Lidstvo se přeci přizpůsobí. Jako vždycky. A planeta si taky nějak poradí. Jen některým asi nedochází, že oni pod pojem "lidstvo" spadat nemusí, podobně jako sice Spojenci vyhráli WWII, ale těm, co měli nad sebou (v lepším případě) náhrobky to už blahobyt nevrátilo.





Boj proti "zlým" (raději všem) bakteriím

https://www.stream.cz/adost/ 10016287-paraziti-na-parazitech-hrozi-nam-smrt (občas NSFW obrázky)

Tyto praktiky nezneužívají ani tak strach, jako spíš hloupost (nevzdělanost). Kdyby to všechno byla pravda, tak se divím, že lidstvo už nevyhynulo dávno v dobách, kdy jsme žádnou moderní medicínu neměli. A pokud jsme nyní údajně takto náchylní, měli bychom se spíš pídit po příčinách, a ne se snažit jen potírat symptomy.

Víte, proč se malé děti bojí bubáků*? Protože se ještě nedovzdělali v tom, že žádní nejsou.

To neříkám, že neexistují viry a podobné nářády, ale když nevíte, snadno se dáte ovládnout, a strach je dokonalou metodou, jak ovládat nejen nevzdělané masy, ale i jednotlivce. Když se bojíte, že o něco přijdete, začnete se chovat někdy často až iracionálně (jak se říká: topící se stébla chytá a problém je někdy ten, že se ten topící ve skutečnosti vůbec netopí, a ono stéblo jednak ani neexistuje a jednak stojí všechny prachy světa).

A víte, proč se někteří lidé bojí nekonstruktivních názorů cizích lidí? Protože ještě nepochopili, že na ně nemohou mít žádný vliv. A tak si ho pro jistotu sami vůči sobě vytvoří..

Motivace je dle videa jasná: vytáhnout z nás peníze. A já se zeptám: otravovali by nás tito lidé (resp. vymýšleli by tyto nesmysly), kdyby se k věcem, za které dnes musí platit, dostali bez cenovky? Až na pár bláznů asi ne, že?

OT:
Sice můžete prohlásit, že část lidstva by se nikdy nespokojila s tím, co by měla, ale já pak mohu namítnout, že bychom tedy měli zjistit proč a podle toho upravit podmínky. I tak bychom zde řešili jen "pár" jedinců, a ne zástupy podvodníků.

Můžeme se také zeptat sami sebe, na kolik vlastně přispíváme ke vzniku těch jedinců, kteří nikdy nebudou mít dost, podporou společnosti, která neustále prohlašuje "jen výš, jen dráž, jen víc".

Dnes je přirozené, že se většina z nás ohlédne za drahým supersportem, ale proč? Víte to vůbec? Protože kdybychom řešili jen funkčnost, kvalitu a estetiku (nikoliv značku), tak by naše požadavky splnilo 80% běžných značek na trhu, a kdo by se hnal za luxusním autem, když by nikoho nezajímalo?

Nebyl by pro nikoho king, že má drahé auto nebo značkové oblečení, či by dokonce od něj ostatní znechuceně odcházeli, protože by je ukazováním na oddiv jen otravoval? O kolik by pak v takové společnosti klesl výskyt jedinců, kteří by "chtěli neustále víc a víc"?

A jak moc by to ještě navíc bylo, kdyby se dané věci nemusely kupovat a tedy byste si "za stejné" peníze za život vyzkoušeli (užili) víc druhů zboží? Proč si kupovat supersport, když si můžete každý měsíc půjčit jiný model? Proč vlastnit vrtačku, když si můžete každý měsíc půjčit nejmodernější verzi? Kupujete si snad pláž, když někam jedete na týden či dva na dovolenou? Kupujete si snad dálnici nebo metro, když se chcete někam přepravit?

Tomu se říká "sdílení zdrojů" nebo "sdílená ekonomika"

Tím pádem vám stačí pro uspokojení víc lidí stejný počet zdrojů (někomu nevadí, že nemá vrtačku, co právě vyšla, protože stejnou službu udělá i vrtačka z roku 1961) - daná věc se vám neválí doma, ale podle potřeby jí využívá víc lidí (a když by to nestačilo, prostě se dovyrobí do půjčovny další kusy*).

*) ušetřete si práci s výrokem, že by to nějaký čas trvalo. On ani peněžní trh jaksi nedokáže naplnit poptávku po zboží hned, a to i když to chcete vlastnit nebo za to zaplatit, viz. nedostatek léků v ČR v zimě 2018/2019. Nepoužívejte dvojí metr: pokud vám nevadí čekat na něco, za co musíte platit, proč by vám mělo vadit zavádět systém, kde musíte občas počkat na věci, za které platit nemusíte? Ano, není to ideální, a tak, pokud to realita dovolí, je dobré upozorňovat na problém, a pak by se zvýšily kapacity. Stále mi ale přijde lepší za něco neplatit než za to platit, když jinak vše ostatní by bylo přinejmenším stejné.

Mimochodem, to, že v nás a na nás žijí parazité je pravda: jedná se o mnoho druhů bakterií a podobného neřádstva. Ovšem, žádný člověk, co nemá úplně vymytý mozek, by se jich neměl pokoušet zbavovat - většina jsou symbionti, a bez nich to s vámi nebude vypadat zrovna růžově:

https://ekonom.ihned.cz/c1-57858630-clov...-ekosystem

https://www.euc.cz/o-nas/newsletter-clan...e-bakterie

Toto je tak trochu problém peněžního systému: nikdo z nás nemůže být plně vzdělaný ve všech oborech, aby se nenechal napálit. Což ovšem znamená, že pokud vás neokrade někdo v oboru A, nepokusí se o to mnozí další v oborech B-Z. Byť neuškodí být vzdělaný obecně ve všem, asi tušíte, že systém, který vás do toho nutí jen proto, aby vás další neokradli, není o moc lepší než zákon džungle mimo civilizaci.





Zdravé potraviny, kam se podíváš: mléko, maso, zelenina - vše jedna radost

Jako třešničku na dortu jsem si nechal aféru, která nyní už docela dlouho hýbe naší zemí a to dovoz závadných potravin (hlavně masa). Pořadí příspěvků nechám schválně v pořadí, v jakém jsem je postupně (jak šla kauza) sepisoval. Můžete posoudit, jak moc jsem něco odhadl či neodhadl správně.

V tomto mají vegané jednu výhodu:

https://www.novinky.cz/ekonomika/495911-...aleni.html

Jen je zvláštní, že všechno je jen z Polska.

Pochybuji, že to je jediná země, ze které importujeme, která si nedává bacha na kvalitu potravin nebo na množství pesticidů. I když to vše může být pravda, klidně to může být i účelově zveřejňované (konkurenční boj? nestálo by za to prověřit preventivně všechen import i z ostatních zemí? Zvlášť, pokud stále platí, že existuje dvojí kvalita potravin, na kterou EU očividně kašle).

https://www.bbc.com/news/world-europe-47034219

Sice si i vegané musí jako my všichni hlídat pesticidy (zvlášť, pokud na krmení zvířat existují přeci jen poněkud laxnější normy, co se kvality krmiva týče - zelené stravy - než pro lidi, ale očividně pesticidy a jiné chemikálie si v tělech rády počkají), ale alespoň se nemusí zabývat "zdravým" masem.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalo...icidy.html

V této souvislosti by se snad hodilo říci jen to, že masožravci nemají většinou problém sníst i nemocné či rozkládající se maso (v podstatě ani všežravci) Ajsmug

Jaký je můj přístup k tomu? Budu potřebovat sehnat víc popcornu Rainbowlaugh

Totiž, jak jsem si tak probíral skladbu našich potravin, co vlastně potřebujeme nakupovat? Ovoce a lesní plody (džemy, čaje, šťávy, ovocné pokrmy, přímý konzum) nám vyrostou na zahradě, vejce nám snesou slepice nejspíš do 1-2 roku, brambory vyrostou taky, zelenina rovněž, takže jediné, co musíme kupovat a na co si dávat pozor je vlastně jen cukr, sůl, mouka (těstoviny, pečivo, smažení), případně rýže a rostlinný tuk, případně kakao.

I mléko se dá nahradit (např. nákup sušeného rostlinného ve velkém, protože ta malá tekutá balení jsou předražená - někdy až 10x proti sypké verzi, nehledě na kravské mléko) a pro pečení (např. vykynutí kvasnic) ho stačí nasimulovat (voda, cukr, tuk). V této souvislosti se hodí zmínit:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/turist...1553182085

Na druhou stranu, samotným Arménům to tam asi neškodí. Jak jsem říkal: pro civilizovaného člověka je každý přírodní tvor horší než špinavá bomba Pinkiesmile


Samozřejmě, i zde je si třeba (což by nás asi nemělo překvapit) dávat velký pozor:

http://www.rozumnehubnuti.cz/velky-test-...m-vyhnete/

http://nachazeni.cz/susene-rostlinne-mle...nat-sodny/

https://www.dtest.cz/clanek-5698/rostlin...azky-mleka

Dokud jsme mohli, brali jsme lokální kozí mléko - bohužel soused není už nejmladší a tak kozy "pustil". Musíme si najít náhradu, a nejbližší domácí mléko je v jiné obci a jen kravské.

Ostatně, pokud jde o bílkoviny, ty lze nahradit z jiných zdrojů (ořechy, luštěniny), a pokud si myslíte, že ne, tak se optejte: chovají gorily nebo šimpanzi krávy? Kde berou bílkoviny všichni bíložravci? A ne, tím, že máte 4 žaludky a nebo trávíte jídlo o pár hodin déle skutečně z neúplných bílkovin neuděláte úplné, takže se nemusíte vymlouvat na to, že vy bíložravec nejste Ajsmug

Ostatně, myslíte si, že primáti musí jíst pravidelně mořské ryby, aby měli dost omega kyselin a byli zdraví? To asi ne, že?

https://www.novinky.cz/zena/148085-mleko...opane.html

Čili, podle logiky příznivců teorie "mléko je pro zdraví kostí nezbytné", bude Asie plná zdegenerovaných lidí s polámanými kostmi. A je?

Z diskuze o článku o mléce: nebyli v něm paraziti ani škodlivé látky jako třeba v říční či potoční vodě.

V tom případě mi uniká smysl pasterizace. Že by existoval nějaký "záhadný" rozdíl mezi mlékem tehdy a dnes?

https://www.novinky.cz/zena/zdravi/41780...kosti.html

https://www.nutraingredients-asia.com/Ar...0mg-Review

Nezapomínejme ale, že Japonsko (stejně jako většina světa) patřilo dřív k oblastem, kde se lidi mlátili hlava nehlava, takže představa Samuraje, jak mu prasknou kosti, když si jen nasadí brnění, protože nepil mléko kvůli vápníku, je docela úsměvná (natož že by si teda vzal nějakou tu náhražku nebo zašel do lékárny pro doplněk stravy, když přeci je důležité mléko pít, ale stamiliony lidí na světě ho pít nemohou). V čem se tedy postupem času stala chyba?

https://www.smh.com.au/entertainment/boo...dneei.html

https://www.reddit.com/r/askscience/comm...for_their/

Když můžou býložravci získat dostatek vápníků, proč ne já? Argument, že i býložravec občas sežere jiné zvíře bohužel moc nefunguje, protože to je ve stylu: Pokud nás stvořili mimozemšťané, kdo stvořil je?

Pokud se kráva nepase, musí být do ní nějak vápník dodáván. Takže moje otázka zní: proč bych měl platit extra za nějaký filtr, když se můžu vápníkem nacpat sám přímo?

https://www.quora.com/How-do-carnivores-...g-but-meat

A human can survive just fine on meat alone. As long as it’s grass fed! Corn or grain fed meat do not have the same nutritional breakdown.

Což bude asi problém pro většinu masožravců z vyspělého světa Twilightoops Otázka také je, co to znamená "přežít". Může se člověk stravující se jen masem dožít 100 let? Pokud ne, kde je ona bezpečná hranice?

Podobně jako u radiace (každé vystavení radiaci vám zvýší riziko rakoviny, od letu letadlem po telefonní hovor, ovšem jde o to, jak moc velké riziko to bude a kde jsou vaše priority, a na jakou míru jste adaptovaní nebo jak ji přijme vaše tělo - např. antioxidanty; z tohoto pohledu je tedy asi nesmysl se ptát na netu: uvažuji o přechod na tuhle a tuhle stravu, co byste mi doporučil? ... Nic, protože vás 100% neznám).

Ale za sebe mohu říci, že mě 30 letá konzumace mléka z velkochovů, ani následná několikaletá konzumace nepasterizovaného mléka od kozy ani nezabila, ani neproměnila v ženu.

A dokonce mne ani nezabily bakterie z ČOV (sloní mláďata požírají výkaly své matky, kočky požírají výkaly svých koťat, a jen člověk by měl být zase nějaká speciální sněžná vločka? Ale no tak.. to ale pochopitelně neznamená přestat dbát na hygienu, ale začít myslet).

Jediný rozdíl je ten, že mi krabicové mléko už nechutná.. je takové divné, bez chuti. Co ale spíš řeším je to, jak nahradit mléko skrze zahradničení, např. jako surovina do pečení (byť ano, kvasnice nepotřebují nutně mléko, ale cukr).

https://www.poradte.cz/domacnost-a-bydle...mleka.html

Ostatně, moje meta je naučit se péct jako "pračlověk": ten vzal mouku, vodu a měl "chleba". My zprasíme kvasnice, mléko, sůl, vejce, cukr a výsledek utek! Rainbowlaugh Pochopitelně, nahrazovat třeba vejce banánem údajně také jde, ale k čemu v mém případě? U slepice vím, jak žije a co jí, ale v případě banánu jen nahradím jeden neznámý zdroj jiným neznámým zdrojem. Že bych zkusil doma ještě banánovník?

A hlavně:

https://www.lidovky.cz/noviny/cesi-v-roc...oviny_form

Ostatně, když může být InVitro maso, proč ne mléko?

https://news.nationalgeographic.com/news...d-climate/

Mě to pochopitelně zajímá: stejně jako u domácí pekárny chleba je zajímavější mít doma nějakou "krabičku", co vyrobí mléko z nějakých základních surovin, než chovat krávu. Ostatně, to, co primárně chci není nutně maso nebo mléko, ale něco, co má potřebné živiny a minerály, chutná to, a zároveň v tom není nic navíc (což, smůla, momentální produkce nesplňuje, aneb "bezpečné limity jedů, co v jídle ještě můžou být"), a nestojí to majlant.

Jestli to bude "snídaně šampiónů" z Matrixu, u které budete mít pocit, že jíte nikoliv flusy ale jahodovou zmrzlinu, tak proč ne Pinkiesmile Ostatně, třeba samotný sójový nápoj považuji za hnus, ale stačí přidat trochu ovocné šťávy a mám pocit, že piji jahodové mléko. V případě pečení mi jde stejně jen o jedno: aby těsto vykynulo, a tam není důležité, co chci já, ale co chtějí ty kvasnice.


Ale to jsme trochu odbočili k mléku. Zpět ke zdravému masu.

Dobré prase všechno spase Pinkiesmile

A copak jsme se dočetli v článku, když ona aféra vypukla?

Varšava nicméně ujišťuje, že žádné maso z jatek, kde bylo zpracováváno maso z těžce nemocných či uhynulých krav, nepřekročilo hranice Polska.

A co jsme se dočetli o pár dnů později?

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ho...omika_cern

Kolik masa se už mezitím zpracovalo nebo sežralo?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/veter...&source=hp

https://www.novinky.cz/domaci/496570-mas...ovezi.html

https://www.novinky.cz/ekonomika/496641-...onily.html

(diskuze je už plná znalců, kteří jasně vědí, že tam polské maso bylo a že daná restaurace ani neplatila daně, protože určitě odmítala EET. A toto má prosím právo volit, myslete na to, až necháte ostatní lidi čím dál tím víc hloupnout - protože demokracie se zbavit nemůžeme. A role státu? Co když se ukáže, že to byl omyl? A co ovčané? Stát ukáže, tak začneme kamenovat? Pak chcete nějakou svobodu? Vždyť se sami pasujeme do role poskoků a užitečných idiotů. Bohužel pán nejspíš doplatí na nutnost vydělávat si peníze..).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jestl...&source=hp

Brácho, jedeme dál.. aby to nebylo hovězímu líto, přidalo se ještě kuřecí:

https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-tr...y-trhy_ele

Může to vypadat jako moje agitka, ale není. Protože, když projde kontrolou zprasené maso, na které se údajně dohlíží extra, co všechno pak projde kontrolou v případě veganského zboží, čímž myslím ovoce a zeleninu?

https://www.bezpecnostpotravin.cz/pestic...enine.aspx

https://www.vitalia.cz/clanky/pesticidy-...nine-2018/

Nabízí se klasický výrok "to bychom pak nemohli žrát nic". A není to nakonec lepší? Resp. co vám přijde zajímavější? Umřít hlady a nebo se otrávit? (v obou případech je to pochopitelně nadnesené).

Nedělal bych si ani moc iluze o svatém básnění ohledně domácí produkce:

https://stuz.cz/index.php?option=com_con...&Itemid=21

http://www.npolar.no/en/themes/pollutants/antarctica/

Pokud jsou pesticidy na jižním pólu, je šance, že je i do vaší zahrádky zanesl vítr z nějakého blízkého pole limitně blízká jistotě. Nicméně alespoň si tuto hladinu ještě nebudete záměrně zvyšovat chemickým postřikem přímo na svém pozemku.




To je vše, a já půjdu dělat něco užitečného. Třeba překládat titulky pro Filly Pinkiesmile
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)