Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Bronies a ekologie - zachraňujete planetu?
#1
Question 
Dobrý den, ahoj, čau!.. atd.,

zajímalo by mě, jak se komunita zajímá o ekologii a ochranu životního prostředí planety. Jaké máte povědomí o této problematice? Je to v posledních několika letech (už bych možná mohl použít i desetiletích) dost diskutované téma. Co přesně mám na mysli rozvedu níže a bude velice rád za Vaše případné reakce.

To, že člověk a civilizace, kterou vytvořil má a, pravděpodobně i do budoucna, bude mít negativní vliv na prostředí ve kterém žijeme my a především kde budou žít další generace po nás, je všeobecně známý fakt. A pro ty, které to okamžitě napadlo, ne, nemám na mysli globální oteplování.

Globální oteplování je něco, co považuju za bublinu. Nesmysl, který se prostě svým nadužíváním dostal do povědomí, tak silně, že se na něj dnes svádí úplně všechno. Víte, co může za Fukušimskou katastrofu v Japonsku? No jistě, je to globální oteplování Pinkiesmile Ale já tu nejsem, proto abych o tom někoho přesvědčoval. Naopak, ptám se já Vás, jak ho vnímáte? Pravda, lež, reklama, nesmysl, nějaké jiné postřehy?

To, ale není jediný problém. Ohrožují nás i jiné, výše lehce naznačené ekologické katastrofy. Nehody reaktorů, úniky radioaktivního odpadu (a bohužel ne vždy neúmyslné), jedovaté látky, každodenní kontakt s chemií, (možná i elektronikou), znečišťování vodních zdrojů, život přímo i nepřímo ohrožující zhoršující se smogová situace největších měst planety.. mohl bych pokračovat dál, ale opět nechávám prostor Vám. Máte pocit, že je něco špatně? Nebo to nevnímáte jako problém? Jaký máte názor?

Tak a co tu máme dál? Nejenom znečištění je problém. Ohrožují nás i problémy, které souvisejí pouze s naší přirozeností. Musíme něco jíst. Věděli jste, že vylovujeme oceány? Víte, jakou rychlostí? Dle jednoduché rovnice, čím více ryb vylovíme, tím méně jedinců bude čítat následná generace, máme problém. Rybami a plody oceánu se momentálně živí zatraceně velké procento světové populace. Co budou dělat, až nebude co lovit? Bude probíhat nějaká regulace lidské populace? Nebo už možná probíhá? - Konspirační teorie stranou. Co si myslíte Vy?
Pak bysme mohli ještě něco dýchat. Existence deštných pralesů, je pro rozrůstající se lidskou populaci klíčová. Co o tom víte?

A nakonec nezapomeňme sami na sebe. Pomáháte? Třídíte odpad? Nevyhazujete obaly od kyseliny sírové a plutoniových tyčí z oken (trochu života do toho umírání Pinkiehappy )? Jste aktivisti? Jste radikální aktivisti? Nebo tvrdě zastáváte kapitalismus? Odpovídejte. Budu číst a diskutovat. Rád se podělím o názory.

Santa (tady na pólu je fakt krásně.. vzdoušek, toto, tamto.. akorát mi to tu taje pod zadkem Twilightangry2 Rainbowlaugh)



A nakonec si dovolím malý spoiler pro náhodného moda, který mě přišel zkontrolovat:

[spoiler: Zadek je ve slovníku, stačí hledat.] Pinkiehappy
Partition, recognition, emotion, intuition, action.
Kód:
default;
Odpovědět
#2
Globalni oteplovani je jen Sinusoida ktera jde nahoru a dolu. Vzdy kdyz se objevi nejaka rekordni teplota tak je k tomu dodatek ze takhle teplo/zima bylo v roce 1910 atd.. ten trend se opakuje.

Samozrejme zalezi na samotne pravdivosti informaci ktere jen relativne dobre si muzou zjistit lidi v branzi.

Tez "nekde" psali ze ledovec na Arktide ubyva z jedne strany ale naopak se zvetsuje z druhe. A Japonsti vedci tez pri hlubokem vrtu zjistili, ze ledovec byl drive daleko mensi tudiz zase - sinusoida. Lidsky zivot je taky sinusoida.. vsechno kolem nas je sinusoida Rainbowlaugh (treba i trh akcii apod.)

Odpad - papir/plast tridim a elektroodpad pri vetsich zarizeni ano. Bohuzel na letisti napr. vidim uklizecky hazet vsechno do jednoho pytle.. tudiz to opravdu ma 0.01% efekt i kdyby vetsina lidi v CR tridila - firmy jsou vetsimi hrisniky!

@Fukusima: nemeli data a statistiky podle kterych by pripravili nouzovy plan na vlnu, ktera se na ne ritila. A selhali absolutne VSECHNA zalozni opatreni.. atomove elektrarny jich maji dost. A taky lidska chyba - setreni nakladu atd..
Twilightsmile  READ &  RAVE ! djpon3
Fancy some DA?
Attending in 2018: Friendship Fest, Japan, Festival Fantazie, 7. Zimní Karaoke party
Wielder of the BassCanon Mk.VIII !

CZ/SK bronies z.s.
Odpovědět
#3
Takzvaná "ekologie" je dnes zneužívaná tolika lobbisty, černými barony a politiky, že jsem usoudil, že bude lepší se na všechny ty kecy vykašlat. Fukušima, globální oteplování, ropa, I don't give a flying feather. Ekologisti (ekologičtí aktivisti/ekologičtí teroristi, vyberte si) mě upřímně štvou. Chovám se ekologicky v rámci vlastních možností: Nehážu odpadky na zem, pokud možno šetřím elektřinou, plynem a vodou a třídím papír, plast a sklo. Co víc byste po mně chtěli Ajsmug

Keranis' Translation Trance - Moje překlady fanficů
Broníci a jejich charakteristika - Vědecký výzkum!
KAPUT - Tady kecám.
Odpovědět
#4
Hele, nemám rád takové ty "hardcore ekology" kteří musí dělat eko-akce a podobné zbytečnosti, všude mluví o každé změně klima jako o závažné věci a jen tím štvou lidi. Nejsem beetch,
kterej netřídí a ignoruje to, ale nezaměřuju se na to nějak jinak extra než takové ty základní pravidla a podmínky. Pinkiesmile [spoiler: Teda až na to plutonium, to mám zakopaný pod hřbitovem Pinkiecrazy] [cough cough]

Ohledně globálního oteplování, zde je jednoduché video:
suh dud
Odpovědět
#5
Nic se nesmí přehánět a pak by to bylo v pořádku. Ostatně ekologie v původním slova smyslu se hodně liší od "ekologie" co nám teď všichni vnucují.
Měli bychom se občas trochu zamyslet, uznat že ne všechno děláme zrovna ideálně, pokusit se s tím něco udělat...ale nesmíme se tím nechat omezovat.

Mimochodem, představte si, kolik metanu vyprodukuje farma s dobytkem...a to je všem jedno, krávám neporučíme, ale lidem můžeme Facehoof

A když už je tu jedno video, tak se taky přidám:
http://89.111.97.62/
Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.
-- Jára da Cimrman
Odpovědět
#6
Nechápu, proč bychom se měli starat o naši planetu. V čem je pointa?

I kdybychom žili na 99% egologicky, tak nás naše planeta tak či tak zabije. Může to být cokoliv - supervulkán, série zemětřesení, rozsáhle požáry (vyvolané přirozeně), tsunami... tyhle věci se dějou, a budou dít, i přestože bude každý občan na téhle zemi třídit odpad na 99% procent.

Důsledkem oteplování, (které je přirozené, pouze člověkem urychlené, jak jsem pochopil z médií), se zvednou hladiny moře o několik metrů a zatopí pobřežní oblasti. Už to samo o sobě je dosti katastrofické. Jěště líp bude, až příjde další doba ledová.

Takže já bych tu planetu ani tak nezachraňoval, protože je to zbytečné, jako spíše se snažil zpříjemnit si své dny zde. To znamená snížit emise pro lepší životní prostředí, a recyklovat pro nízké ceny ( ono ty kovy v mobilech nerostou jen tak na stromech)

Samozřejmě třídím. Plasty do žlutého pytle, papír apod do modrého. Elektroniku, kovy a spreje skladovat, a pak odevzdat na sběrně. A na záchodě používat jenom jeden kousek papíru, maximálně dva, když už jde do tuhého. Tedy do řídkého.


Edit: mimochodem, už jste slyšeli o chemtrails?
Odpovědět
#7
O chemtrails jsem slyšel, ale....ať je to pravda nebo ne, tak s tím nic neuděláme. Něco je občas lepší neřešit, žít si svůj život a nestrkat nos do věcí "těch lepších". V lepším případě vás položí všechna vaše zjištění, v horším se dostanete na listinu nepohodlných jedinců a obrátí se vám život naruby.
http://89.111.97.62/
Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.
-- Jára da Cimrman
Odpovědět
#8
Předem upozorňuji, že nemůžu doplnit zdroj, protože nám to vyprávěl fyzikář. Ale já ho znám a věřím tomu.
Když už o emisích, mám jednu věc na zamyšlení.
Vezměte všechny lodě na světě a poskládejte je do řady podle velikosti. Potom z nich vyberte dvanáct (s tím číslem si nejsem tak jistý, ale určitě je někde mezi 10 a 15) největších a spočítejte zplodiny, které jsou jejich provozem vypouštěny do ovzduší. Výsledné množství je přibližně stejně velké, jako množství zplodin, které se dostávají do ovzduší provozem všech aut na světě. Nyní se zamyslete nad smyslem stále přísnějších emisních limitů pro auta.
Ps.: Buďte prosím shovívaví k chybám, píšu to na mobilu ve tři ráno Rainbowlaugh
Meow?
Odpovědět
#9
Když už Melg začal s tou Fukušimou, chtěl bych se podělit o názor na problematiku jaderných elektráren.
Dovolím si k tomu uvést základy okolo jaderných elektráren.

Jak asi všichni ví, mezi nejznámejší nehody jaderných elektráren patří bezpochyby Fukušima a Černobyl. (Nehod bylo samožřejmě víc, ale zde šlo spíše o pokusné typy reaktorů a prakticky bez následků.)

Kvůli čemu ale tyto nehody nastaly? Nejprve trochu teorie:

Velké elektrárny potřebují pro výrobu elektrické energie nejprve získat velké množství tepla. Kde jej ale vzít? Nejčastější řešením je spalování různých fosilních i živočišných paliv (hnědé/černé uhlí, plyn, biomasa).
V případě jaderné elektrárny vniká teplo takzvanou "řetězovou štepnou reakcí", která probíhá v jaderném reaktoru.

Jako palivo se používá obohacený uran. Abychom z něj získali potřebnou tepelnou energii, musíme jeho atomová jádra ostřelovat neutrony. Jádro se po zásahu neutronem rozštěpí, z čehož vzniká velké množství tepelné energie, dvě menší jádra a 2-3 nové neutrony. Tyto neutrony mohou při vhodných podmínkách štěpit další jádra uranu a vytvářet pokračovat dále v reakci. Takto vygenerovaný neutron má však příliš vysokou rychlost a k jeho využití pro další štěpení je potřeba tuto rychlost snížit. K tomu je využíván takzvaný moderátor, kterým je obyčejná voda.
Pokud bysme však tuto reakci nechali volně běžet, brzy bychom množství generované tepelné energie nebyli schopni využít ani uchladit, což by mělo za následek roztavení celého reaktoru. Proto je využívána druhá látka, kterou je absorbátor. Jeho vlastností je pohlcování uvolněných neutronů, čím udržuje hodnotu štěpné reakce na konstantní hodnotě.

[Obrázek: 31_03.gif]
Obr.1 - Řetězová štěpná reakce


Jaderné elektrárny využívají primárně dva typy reaktorů a těmi jsou BWR (varný reaktor) a PWR (vodo-vodní reaktor)

Jejich princip získávání energie byl popsán výše a je pro oba systémy identický. Rozdíl je zde však v uspořádání zbytku elektrárny.

BWR
Jedná se jednookruhové uspořádání. Voda kromě moderování neutronů má navíc funkci odvodu a přenášení tepla. Ohřátím se mění v páru a je odváděna k turbíně, na kterou pod velkým tlakem vyexpanduje, čímž dochází k jejímu roztočení (principelně jako když voda roztáčí mlýnské kolo). Takto roztočená turbína je přes hřídel spojena s generátorem, který rotační energii mění na energii elektrickou. Pára je po expanzi ochlazena, kondenzuje zpět do kapalného stavu a je odváděna opět do reaktoru.

[Obrázek: bwr.gif]
Obr.2 - Schéma BWR


PWR
Jedná se o dvouokruhové uspořádání. Oproti BWR má jeden (primár) okruh s vodou, ve kterém je velmi vysoký tlak a proto po ohřátí vody nedochází k její proměně v páru, ale zůstává nadále v kapalném stavu. Takto ohřátá voda předává svoje teplo druhému okruhu (sekundár) v parogenerátoru, což je tepelný výměník ve kterém nedochází k přímému kontaktu obou okruhů (představte si, že byste vytápěli bazén radiátorem). Voda v sekundáru má však mnohem nižší tlak než v primáru, a proto po předání tepelné energie dochází k přeměně v páru. Zbytek principu je již stejný jako u BWR. Voda v primárním okruhu se po předání tepla vrací zpět do reaktoru a pára v sekundáru po expanzi a ochlazení do parogenerátoru.

[Obrázek: 420px-PressurizedWaterReactor.gif]
Obr.3 - Schéma PWR



V každém případě je během provozu nutné tepelnou energii vyráběnou reaktorem odvádět, aby nedošlo k jeho poškození následkem vysoké teploty. Veškerý pohyb vody v jakémkoliv okruhu je prováděn pomocí elektrických čerpadel, které jsou primárně napájeny elektrickou energií vyráběnou generátorem. V případě havárie je tudíž nutné udělat primárně dvě věci:

1/ Zastavit štěpnou reakci - Pomocí absorbátoru, který je schopen reakci přerušit.
V případě, že tato metoda selže (viz Černobyl). Je možné zastavit reakci odpařením vody z okruhu reaktoru (což jde provést jen u PWR reaktorů, neboť množství vody u BWR je na odpaření moc velké), čímž probíhající reakce přijde o moderátor a zastaví se.


2/ Chladit, chladit, chladit - Samotné zastavení reakce však nestačí. I po jejím aktivním zastavení reakce ještě několik hodin s velkou intenzitou, a déle s intenzitou menší, probíhá.
[Obrázek: image022.jpg]
Obr.4 - Tepelný výkon produkový zbytkovým teplem štěpné reakce (zdroj Dušan Kobylka pro Technet)


Pokud splníme tyto podmínky a na elektrárnu nespadne meteorit (a možná ani poté ne), je vše v pořádku. Nyní však probereme právě naše dva známé případy, kdy za různých okolností k dodržení těchto opatření nedošlo.

Fukušima - provedení 6x reaktor BWR

Havárie elektrárny fukušima byla způsobena zemětřesením o síle 8,9 stupňě Richterovy škály. Během zemětřesení zapracovaly ochrany a reaktory byly pomocí absorbátorů odstaveny z provozu a napájení čerpadel provozováno z jiných zdrojů (síť, dieselagregáty). O hodinu později dorazila k elektrárně vlna tsunami o výšce přibližně 15m. To mělo za následek vyřazení jak napájení ze sítě, tak zatopení záložních dieselových generátorů. Chlazení bylo od té doby prováděno pouze přirozeným tahem díky ohřívání vody, což mělo za následek postupné zvyšování teploty i tlaku v okruhu a bylo nutné páru odpouštět, čímž se však zmenšovalo množství chladícího média.
Dalším problémem bylo zirkonium, kterým byl pokryt povrch obalu reaktoru a který fungoval jako ochrana proti radiaci. Vlivem vysoké teploty zoxidoval a rozložil se na oxid zirkoničitý a vodík. Výbuchy vodíku při odpouštění páry násdledně zničily reaktorové sály, avšak samotné reaktory zůstaly nepoškozeny. Pro chlazení reaktorů začíná být používána mořská voda. K nejhoršímu poškození došlo na reaktoru č.2, kde vznikla trhlina, která byla následně opravena pomocí tekutého skla. Největším únikem radiace bylo proto vypuštění lehce kontaminované vody do oceánu z důvodu uvolnění místa.

Různé zdroje a různá měření udávají rozdílné výsledky naměřeného úniku radioaktivity. Všeobecně ale japonsko provedlo evakuaci i bezpečností opatření velmi kvalitně a vzhledem k velmi nepříznivým okolnostem zvládlo následky silně minimalizovat.


Černobyl - 4x reaktor LWGR

Typ reaktoru využívaný v černobylu se v dnešní době již téměř nepoužívá, neboť jako moderátor nebyla použita voda ale grafit, což dělalo reakci mnohem těžší na zastavení
Za nehodou nestála přírodní katastrofa, ale lidský faktor, respective velké množství po sobě následujících lidských faktorů. Veškeré chyby zde:
[1]Jaderná havárie v Černobylu byla způsobena zásadními chybami personálu, který obsluhoval 4. blok atomové elektrárny. Prvním prohřeškem proti předpisům, který vedl ke spuštění jaderné havárie, bylo dlouhodobé odpojení systému havarijního chlazení krátce poté, co bylo zahájeno snižování výkonu reaktoru. Tato chyba však průběh dalších událostí neovlivnila.

Jadernou havárii v Černobylu ale způsobily i další příčiny - další chybou operátorů byl prudký pokles výkonu jaderného reaktoru až na 30 MWt, čímž došlo k téměř úplnému zastavení reakce v reaktoru. V tu chvíli měli operátoři ukončit prováděný experiment a reaktor definitivně odstavit, protože jej dostali do nestabilního stavu, mimo oblast povoleného provozu. Už tím se značně zvýšilo riziko jaderné havárie. Operátoři však učinili vážnou chybu, protože se rozhodli v experimentu pokračovat. Výkon se pak stabilizoval na 200 MWt, tedy ve stavu, v jakém byl provoz reaktoru zakázán.

Tím byla jaderná havárie v Černobylu nevyhnutelná. Poklesl tlak a dále se zvyšoval výkon jaderného reaktoru. Operátoři se však dopustili další zásadní chyby, protože zablokovali antihavarijní ochranu, která by jinak v tuto chvíli reaktor automaticky odstavila z provozu.

Další vážná chyba operátorů Černobylu nastala, když zjistili, že v aktivní zóně jaderného reaktoru je spuštěna jen polovina z minimálního povoleného počtu regulačních tyčí. Přestože podle předpisů pro provoz atomové elektrárny měli okamžitě odstavit reaktor, neučinili tak a pokračovali dál v experimentu.

To už se černobylská jaderná havárie neodvratně blížila. Poslední a osudové chyby se operátoři elektrárny Černobyl dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Následně uzavřeli přívod páry a zahájili experiment. Během minuty došlo ke dvěma výbuchům.

Zdroj:[1] http://www.cernobyl-havarie.cz/

Jedná se o nejhorší jadernou nehodu vůbec. Reakce na čtvrtém zničeném reaktoru, zalitá velkou vrstvou betonu, pomalu dobíhá dodnes.


Závěrem: Po událostech ve fukušimě bylo nařízeno provedení STRESS testů na všech jaderných elektrárnách. Nebyly moc úspěšné, neboť se jednalo spíše o politický akt a testy neměly zavedenou žádnou oficiální metodiku provádění.
Tyto nehody nám však ukázaly, že si nikdy nemůžeme být ničím jisti a je potřeba držet technický stav zařízení, proškolenost personálu i dimenzování vlastností vzhledem k okolním přírodním podmínkám na vysoké úrovni.
Věc druhá. Lepší zdroj v poměru cena/výkon v dnešní době prostě nemáme (a v nejbližší době mít nejspíš ani nebudeme).

Pokud by někoho zajímalo cokoliv z problematiky elektrárenství a energetiky, napiště PM a na dotazy rád odpovím (pokud budu samozřejmě odpověď znát Twilightsmile )


@Třídění:
Plastové lahve do žlutého kontejneru
Skleněné lahve do tesca (jsou přeci zálohovaný)

@Pralesy/ryby:
Bohužel se stále rozrůstáme a oproti dřívějším dobám jsou fyzicky i soběstačně slabší kusy zachraňovány. Lidstvo prostě jednou sejde na vlastní humánnost. S tím je bohužel těžké pořízení.
and on the seventh day god said "out of mana"
Odpovědět
#10
Ty brďo, ono to vypadá, že se v tom Claymon docela vyzná Rainbowwild

Jenom pro zajímavost doplním k černobylu - po havárii v 86, kdy vylít do vzduchu reaktor č.4, ukrajinci stále udržovali v provozu zbylé reaktory. Ukrajinci si hold museli něčím svítit. A ne, nebyl to bezproblémový provoz. Elektránu kompletně odstavili až v roce 2000.

Jinak - slyšeli jste, že se má bourat Pripyat ?
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 1 host(ů)