Příspěvků: 451
Registrován od: Nov 2012
Zdravím.
Vzhledem k mým rostoucím problémům s váhou a zády je mi jasné, že potřebuji začít cvičit. Jsem ovšem odpůrce nuceného pohybu (nepříjemně mi totiž připomíná hodiny tělocviku a řvaní učitelů), takže je to poměrně těžké. Nějak se donutím, zvlášť když mi dnes při převlékání postele "luplo" v zádech tak, až jsem se málem nemohla hýbat a musela jsem se nadopovat Paralenem. Takhle to dál nejde.
Mám tři hlavní problémy - nohy, záda a zadek. Na záda je prý nejlepší cvičební balón, ale ten ovšem nevlastním. Na nohy jsem si něco vymyslela a na břicho taky, přesto bych potřebovala na konzultaci někoho, kdo má zkušenosti. Poradili byste mně (a jistě nejen mně), jaké cviky používat, aby to bylo cvičení efektivní a zároveň si člověk neodpravil kolena, záda a další části těla?
Děkuji za každou radu a postřeh.
Příspěvků: 1 995
Registrován od: Apr 2012
Hodnocení:
139
Myslím si, že by nebylo špatné, si pořídit DDR Stepmanii a začít velmi z lehka.
Jde o formu zábavného cvičení, při které se opravdu nenudíš a cvičení je zde hrou.
Zde příklad
A můžeš pak cvičit opravdu i s poníky, protože existuje verze přímo s MLP.
Viz. Zde
Myslím si, že tohle by ti odbouralo pocit ze školních tělocviků a přísných učitelů a ti bronies, kteří tohle skáčou mi dají za pravdu, že kila jdou pak velmi dobře dolů.
Věřím, že pár pestrobarevných poníků dokáže udělat svět alespoň trochu lepším.
Příspěvků: 451
Registrován od: Nov 2012
Na DDR jsem si nevzpomněla. Podložku mám doma ve skříni. Přivezu si ji domů. Přesto by to chtělo vyloženě cviky na posílení zádových svalů. Nejsem si totiž jistá, jestli by na to DDR fungovalo.
Příspěvků: 4 170
Registrován od: May 2012
Hodnocení:
177
Řešil jsem stejný problém de facto ve stejné době, kdy jsem narazil na MLP:FiM (kteréžto mi mimochodem poskytlo skvělou inspiraci a motivaci k tomu se změnit k lepšímu nejen po psychické, ale i po fyzické stránce).
Zhubnul jsem 20 kilo a stačily k tomu dvě věci: přestat zajídat stres a nervy (tzn. skoncovat s nočními nájezdy na ledničku - vyměnit "bílý" sex za reálný je ještě o něco lepší ) a začít se hejbat. Pár postřehů:
- Změna nepřijde hned - je sice fajn vytyčit si cíl "zhubnu 20 kilo", ale je to běh na hrozně dlouhou trať a ta motivace se může vcelku rychle vypařit. Takže doporučuju dát si cíl typu "2x týdně budu věnovat 0,5 pohybu" - plní se to líp (je to krátkodobý cíl), výsledek se dostaví po stejné době a hrozba ztráty motivace je mnohem menší.
- Nebýt do všeho tak hrrr - nechtít ze začátku moc, začít pomalu od něčeho, co zvládnu a hlavně se neohlížet na to, co už zvládají ostatní. Když něco zvládám v pohodě, naložit si trochu (ale skutečně jen o trochu) víc než si myslím, že zvládnu. Když se ukáže, že je to moc, klidně zvolním. Nikdo mě nesleduje, nikdo mě nehodnotí, going on my own.
- Najít si vlastní způsob - stejně jako v každé dobré příručce o nejlepších strategiích je napsáno, že pokud vám tahle v 99% skvělá a úspěšná strategie nefunguje, klidně ji hoďte za hlavu a hledejte jinou, tak i tady je fajn najít si něco, co vyhovuje mě (třeba já mám v oblibě rychlou chůzi střídanou s během po nezpevněném povrchu - ideálně lesní cesta, protože prostě les).
- Není problém někde jinde? Problém s váhou třeba může být jen následkem něčeho jiného. Osobně mi dost pomohlo zbavit se většiny stresujících věcí okolo (pěkně jednu po druhé, neřešit všechno najednou), takže noční nájezdy na ledničku už nebyly potřeba. Pak jsem si řekl, že jíst budu jen proto, abych zahnal hlad a ne proto, že je to pro mě potěšení a úleva od stresu, tak jsem prostě jen dával pozor, abych se nepřejídal. Světe div se, ono to fakt funguje
- Další efekty - v životě bych nevěřil, že mě cvičení bude bavit (asi po 20 minutách běhu/chůze začnou působit endorfiny).
- Seknout s tím desetkrát, protože mě to nebaví, je to vopruz, kašlu na to a ... vůbec. Tyhle tendence se objevují pořád a není na tom nic špatného. Dokonce ani když se rozhodnu, že už na to dlabu. důležité je, že když mě to druhý den přejde, tak se nebudu schovávat sám před sebou za předchozí rozhodnutí
Jak píše BlueStorm, DDR je taky super, jen je třeba dávat pozor na kolena (hlavně při vyšší váze) a skákat na špičkách, aby si člověk neodvařil klouby. Ale je to skvělý relax, který dá pohyb, muziku a můžeš snadno sledovat, jak se zlepšuješ.
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive
Příspěvků: 451
Registrován od: Nov 2012
Já mám hlavně tendenci řešit to stylem "nežer". Díky tomu jsem jednou shodila 6 kilo, ale bylo to rychle zpátky, což není dobře. Pro začátek jsem vyřadila sladké, takže uvidíme, co to udělá.
Příspěvků: 1 154
Registrován od: Feb 2013
Hodnocení:
31
DDR je super. Co ale funguje mimo ddrka mně je sice si jídlo dopřát, ale často si ho dát méně. Jít třeba do toho mekáče, dát si na co mám chuť, ale dát si třeba menší menu. Dát si doma, co chci, ale třeba už si nepřidávat. Další, co se už roky snažím dělat je, když mám třeba nějakou pochutinu, které je větší množství, jako buráky, chipsy či čokoláda, dávat si je místo bezmyšlenkovitě po hrstech po jednom kousku a každý si vědomě vychutnat. Člověk toho sní méně, má větší požitek a sáček chipsů mu místo půl hodiny vydrží půl dne. Překonat se při každém soustu ale není nic lehkého.
Sent by Ponyriffic Binary Hoofwriter
Love and Tolerate není hloupost.
723462958
vanamartincz@gmail.com
Příspěvků: 4 290
Registrován od: Jul 2012
Hodnocení:
148
Vytvorit si vlastni imaginarni potvoru, kterou chces porazit, viz tento komiks ktery donutil cloveka, co travil u kompu/telky 24/7 aby zacal behat maratony a pritom nezustal u salatu
http://theoatmeal.com/comics/running
Je to dlouhy, nekolikastrankovy komiks a anglicky.
---
Jop - Trottmania/Stepmania je opravdu vyborny nastroj, clovek se u toho citi fakt dobre, je to zabavne a pomaha to docela dost, protoze cele telo vyklada energii.. teda ja jeste pri tom hejbu rukama jako na nejaky "dyze" a vypadam asi docela komicky, ale jak rikam - je to zabava
Moje osobni zkusenost:
READ & RAVE !
Fancy some DA?
Attending in 2018: Friendship Fest, Japan, Festival Fantazie, 7. Zimní Karaoke party
Wielder of the BassCanon Mk.VIII !
CZ/SK bronies z.s.
Příspěvků: 2 572
Registrován od: Nov 2012
Hodnocení:
146
Tak co se týče zad, tak s tím mám zkušenosti až až. Dva roky tvrdé rehabilitace kvůli bočivosti páteře a krutým bolestem, které paralyzovaly.
Tady je ale lepší konzultace přímo s doktorem, který ti poradí jaké sady cviků.
Dále je skvělé plavání - jak na záda, tak na na shazování váhy.
Já osobně doporučuji jakýkoli tanec. Ano, je to můj sobecký pohled, páč mám za sebou poloprofi kariéru, ale mě osobně se osvědčil nejvíc a nejlépe. Je to přirozeně vedený pohyb spojený s obrovským přívalem radosti a energie.
Navíc se člověk naučí ovládat dech, zlepší si fyzičku, výdrž a naučí se správně držet tělo a pracovat s tělesnými těžišti (což se osvědčuje třeba při padaní ) plus si vykreslí svaly bez nepěkného příbytku svalové hmoty (zvláště u dívek to někdy vypadá strašně cypatě )
Velice příjemný je břišní tanec (dělala jsem ho asi tři roky). Původní verze se totiž používaly jako porodní pomůcka, takže zlepšuje třeba i problémy s bolestivou menstruací. Plus procvičení zad, břicha, nohou i rukou.
Kromě hudby, velkého šátku a sukně k němu není nic moc potřeba.
A navíc neskutečně zlepšuje sebevědomí a pocit ženskosti, už i proto, že správná břišní tanečnice má mít nějaké to kilčo navíc
You didn't choose the thug life. And the thug life didn't choose you either.
It's no problem for me, but it's a problem for you.
Příspěvků: 2 507
Registrován od: Feb 2012
Hodnocení:
124
20.02.2014, 17:09
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.02.2014, 17:20 uživatelem Baterka. Edited 3 times in total.)
Plavání je super. jak píše Azu. (jednou tejdně o výkendu je to super ,vždycky se těším)
Já řeším chtě tak že nic na intru nemám nic sladkého, ale jen takové biokrekry ze zdravé výživy...
A všeobecně si nakupuji pochutiny jen tam.
Navíc nechce se mi utrácet za sladký,slaný to si radši ty prachy našetřím třeba na pěkný tričko, brašnu.. dosaď co chceš....(Můžeš si to říci takhle když si koupím tu čokoládu za 40 kč bude z ní užitek jen chvíli... ale z trička se můžu radovat dlouho..) (nebo když je nálada peču si vlastní krekry )
A co se týče sladkého- dá se upéct spousta super věcí že špaldy, žitný mouky, pohanky...
a když už se s tím člověk patlá.. tak to nesežere na jeden zátah.
taky jím míň - nechávám si v jídelně dávat poloviční porce. břuch si zvykne
176 Cm -68kg. na začátku střední 82 kg.
Příspěvků: 688
Registrován od: Sep 2012
Hodnocení:
66
Taky se přikloním k již zmíněnému plavání. Možná bych ještě tak zmínil jógu, která se dost soustředí na protáhnutí a zpevnění svalových partií (hlavně zad). Pokud nemáš ráda akční sporty a opravdu by ses spokojila se zpevněním těla a naučila se některým dechovým cvičením, je to dobrá volba.
Pokud cheš zhubnout je důležité se převážně hýbat, ale zde existuje jedna zrádná věc, na kterou lidi často zapomínají. Lidé co se snaží zhubnout, sledují akorát váhu a mnohdy se diví, že po měsíčním cvičení shodili buďto málo a nebo vůbec nic. Je třeba brát v potaz, že člověk cvičením nějaké to kilo tuků shodí, ale zároveň nabere kilčo svalové hmoty, což je žádané, ale na váze se projeví ručičkou ukazující stále na stejnou hodnotu. V ten moment to člověk buďto vzdá a nebo nabere dojmu, že to nemá smysl a nikdy v životě neshodí, přestane svičit a vzniklý psychický stres zají.
Proto doporučuji se nedívat na váhu, ale brát si míry kolem jednotlivých částí těla a sledovat pokrok na tomhle. Svalová hmota je těžší než tuk a spíše než na váze se tvůj pokrok projeví v centimetrech na jednotlivých partyích.
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"
|