"Mám napsat o sobě. Co o sobě mám napsat?" otáčím se na Penny.
"Miluješ FNAF, TMNT, Undertale a poníky," pokrčila rameny.
Zavrtěla jsem hlavou a zeptala se ostatních. A odpovědi?
Marion: "No, jsi naše tvůrkyně. Ráda píšeš."
BonBon: "Máš ráda muziku."
Cheeks: "Máš ráda jídlo."
Springtrap: "Máš ráda mě."
Terces: "Máš skupinu alternativních dvojčat z nichž tři tčtvrtiny jsou Mary Sue."
Poslední, za kým jsem šla, byl Reddy. Našla jsem ho, jak si čte pro jednou něco jiného než účty a rozvrh zaměstnanců - náš společný zájem: horory.
Řekl mi: "Napiš tam cokoliv. Vždycky se v tom budeš odrážet ty."

„Jsem srdečně rád, že jsi tady, Omnirok the Lightning Belower Aqwers Lephisto the Bringer of Ashes Ashkore the Great Flame Itrenore the Evilone blablabla… I když tomu poslednímu nehodlám věřit.“
„Tím chcete říci, milý Celthe the Bringer of Ashes Bethore the Firebreather, že popel snad způsobuji?!“
„A já snad ano, drahá Bethore the Flamebreath??“
„Já jsem Bethore, ty jsi Bethore…já nevím, jak to chápat.“
„Rozdíl je v tom, že ty jsi Plamenodeška a já Ohňodech.“
„Fajn. Takže je to o chillipapričkách.“
„Cože??“
„Kdo má víc a lepší, ten má lepší předložku.“
„Eresiel?“
„Ano?“
„Jsi skutečně ztracený případ…“
„Díky tobě, zlato“

To nevypadá zle. To by mohlo stát za to. Nakonec, není to taková kravina, na jakou to vypadalo. Ale co když to nedopadne… znám své štěstí. Někam přijdu a hned připravují vidle a pochodně. Ale taky nechci spadnout do… ne. Něco nového. Chci změnu, rozhodně nechci, aby mě zase dohnala a definovala minulost. S tím jsem skončil. Tak čím budu… co troll a vtipálek? To by mohla být fajn persona. Nová a vcelku neškodná. A co nick… něco postradatelného a náhodného… náhoda… chaos… trefa, to by bylo fajn a provokuje to pravidlo proti canon nickům, což sedí k roli.

„Konečně tě zničím, Mácamane!“
Pavučiny blesků křižovaly oblohu a odrážely se ve vykulených očích Calamity Blight, jejíž silná gumová podrážka drtila můj obličej. Tlusté provazce deště bičovaly střechu mrakodrapu.
„Teď zaplatíš za všechno příkoří, které jsi mi způsobil! Vykuchám tě jako žábu!“
Pozvedla nad hlavu mačetu, jejíž mokré ostří se zalesklo.
„Nějaká poslední slova?“
Náhle se zahřmělo, následoval oslnivý záblesk a děsivá rána. S námahou jsem se vyškrábal na nohy a nakopl jsem páchnoucí zuhelnatělou hromádku, která ještě před chvíli byla Calamity Blight.
„Jo. Že mávat v bouřce na střeše nad hlavou kusem železa je blbej nápad, ty krávo! Adios!“

Zranil jsem se? Vidím, že krvácím, ale je ta krev opravdu moje? Kde vlastně jsem... Kdo jsem. Kdy jsem se zrodil? A byl jsem už od počáktu? Nevím, nedokážu si vybavit. Jednu věc ale vím jistě - jsem Rwakk. Co ale Rwakk je, netuším. Vím jen, že jím jsem a všichni jste jím. Prapták duší, kdo by to byl řekl. Prý mám dokonce bratry, sestry... Je to lež. Vím také to, že umírám, ale proč? Co říkají všechny ty hlasy? Že jsou já? Proč? Pokud zemřu, bude někdo smutnit, bude někdo rád? Všichni jsme jedním, ale kým jsem já? Kým jsem.