Zdálo se mi...
Jel jsem za přáteli do Košic. Měl jsem dorazit autobusem č.13 ke kulturáku. Z nádraží jsem tam tedy nasedl a zeptal jsem se pár lidí, kdy bych měl vystoupit, ale nikdo nevěděl, kde kulturák je. Dokonce mě za jízdy oslovil řidič a začal říkat něco o tom, že těžko říct, že Košice jsou rozlehlé. Tak jsem vystoupil přibližně uprostřed města, že se doptám. Když jsem byl asi 20 metrů od autobusu, řidič na mě zakřičel, ať počkám. Bus zůstal stát a vystoupila z něj dívka.
Byla to snad Vietnamka v černém nenápadném kabátku. Měla trochu světlejší kůži, přesně v barvě Fluttershy. Také měla její účes včetně pastelově růžové barvy vlasů - ty měla také stejně zvlněné, ne rovné, jak Vietnamci mívají. "Já vím, kde to je", zašeptala. Koukala se stranou a do země. Začala popisovat cestu, měla zvláštně tichý, mile tklivý a velmi plachý hlas, i když trochu jiný, než v seriálu. Nevím, co říkala: žasl jsem, že vidím skutečnou Fluttershy. Po první větě jsem se probudil.
Byl to zvláštní sen: dobrých deset let se mi nic nezdálo, ale tahle Fluttershy... mám před očima všechny detaily od švů jejího kabátku po výraz obličeje.