Vlastně úplnou náhodou. Bylo půl jedenácté ráno a já sledovala youtube gameplay a autor zmínil Smusovi parodie. Já si řekla, že tomu dám šanci a líbili se mi. Jenže pak mě začalo zajímat, jak zní originál, a tak nějak to vyústilo ve sledování obou serií ( v tu dobu byly jen dvě) za dva dny.

Jelikož se mi seriál líbil, tak jsem o něm chtěla vědět víc a při svém hledání jsem narazila na bronies, pak na Bronies.cz, a po pár dnech sebe-přesvědčování jsem se zaregistrovala. Moje jméno vzniklo dlouho před registrací, je to spojení mého nejoblíbenějšího anglického jména Drake a prvního anglického slova, které jsem se naučila - Damage.

To je těžká otázka, asi jak zní. Začíná to na Dr, což mi připomíná začátek rockové písně a také má spojení s draky, které jsem vždy měla ráda.

Výjimečná je trochu silné slovo, ale básně jsou v angličtině, protože jsem je původně neměla v plánu dávat na forum. Za to můžeš poděkovat Alexovi, který mě přemluvil, když je viděl. A také jsem toho názoru, že angličtina je lepší pro vyjadřování než čeština, ale to může být čistě kvůli mé lásce k ní.

Samozřejmě jsem to zkoušela, má poslední báseň je v češtině a občas v ní veršuju, ale nikdy mi to nepřišlo tak cílené, jak bych chtěla, možná proto, že mě nikdy čeština moc nešla.

Tak, co vím z fora, díky odpovědím na téma, tak se lidem líbí a to mě těší, ale nikam jinam ji dávat nebudu. Moje tvorba je velmi často spojená s mlp a já to tak ráda. Navíc, na Bronies trávím dost času a znám svoje lidi, a jelikož nejsem zrovna pinkie, tak se většinou novým známostem vyhýbám.

Jestli myslíš off-topicem hry a fancluby, tak možná, ale jinak tam moc nejsem, takže jaké to tam je, ti asi moc nepovím.

Tak "Máš BAN" určitě, to je svým způsobem diskusní téma, kde píšeme jeden nesmysl za druhým a mluvíme o věcech, kterým polovina nerozumí.

Čas od času tam zavítám, ano. Neřekla bych, že mám jednoho autora, kterého bych řadila nad ostatní, ale chybí mi Arosis, doufám, že se někdy vrátí. A challenge není nic pro mě, upřímně mám plnou hlavu nápadů, ale dokopat se k něčemu je problém.

Budu upřímná, moc toho o něm nevím.

Ano, pokusila, díky tomu znám svou slabou stránku při psaní. Jsem špatná s detaily a natahováním scén, takže cokoliv delšího, co se pokusím napsat je mnohem kratší, než je žádoucí. Navíc mám vrozenou tendenci rýmovat, takže se z toho když tak vyklube poetická povídka.

Tak jídlo by rozhodně muselo být pizza a jablka. Ale činnost je těžší, ráda zpívám, hraju hry, tancuju, preferuju noc a temno, což je vidět v mých básních a jsem mírně psychicky nestabilní - proto mi lidi nevěří, že je Pinkie tak nízko na mém žebříčku oblíbenosti. Zadanost ti neřeknu

Ráda bych poděkovala za tu čest být v jednom z tvých rozhovorů a také bych ráda poděkovala všem, co vyjádří svůj názor k mým básním, pomáhá mi to zlepšit moji tvorbu. A ještě něco, Trixie is the best pony.

Nechal se vyhodit ze staré školy, prošel několika nepěknými pracemi, tu a tam nějaké nervové zhroucení a... no asi k té literatuře, pořád čtu a moc rád. Píšu, sice méně než dřív, ale už se to pomalu a jistě zlepšuje. Procházím svá stará díla a u mnoha z nich dělám revizi a přepisování. Někde je ho třeba více, někde méně. Také se snažím dodělávat stará díla, abych je mohl uzavřít a nevrátit se k nim pěkně dlouhou dobu. Občas zkusím nějakou soutěž, ale zatím mám v psaní ještě mezery, potřebuju zabrat a zlepšit se

Ano, nějaké ty soutěže mám za sebou, nějaké mě čekají. Docela zle jsem se umístil v soutěži O Brahmíní Vemeno 2016, částečně je na vině to, že jsem použil přepsanou a změněnou povídku, kterou jsem začal psát v roce 2013. Do nových soutěží, například Tovaryši kalamáře, která mi je mnohem milejší i tématicky, budu psát úplně novou věc. Také se více věnuji psaní vlastních věcí a mívám na ně docela dobré ohlasy. A taky se u nich stává občas velice zázračná věc, když si je přečtu po nějaké době, jsem docela spokojený

Jojo, zhroucení souviselo i s literaturou a to tak, že jsem vůbec nepsal. Nebavilo mě to, nelíbilo se mi to, nechtěl jsem to ani vidět. A když jsem se o něco pokusil s tím, že to zlomím, tak se mi to ještě víc znechutilo. Víc psát jsem začal, až když už se to všechno zase trochu uklidnilo a poslední dobou, i když mám občas stresové období, tak se k psaní vrátím. Jen mám málo času .

Silný člověk, to mi lichotíš. Ale rád na tohle používám jeden citát, který už si nepamatuju a nevím, kdo ho kdy řekl, ale vesměs znamenal, že silný člověk není ten, který toho hodně vydrží, ale ten, který když padne na držku, tak zase rychle vstane. Tím se snažím řídit.

Je to tak, že má práce má ohlas a to vesměs pozitivní, ale nejen ty mimo. Mám rozepsaných pár konceptů. Docela dobrý ohlas měla moje povídka Veteráni z léta 2016. Jednalo se jen o příběh, který neměl mít extra pointu, neměl mít žádnou gradaci ani nic jiného, měl se jen dobře číst. Je teda pravda, že se jedná o příběh trochu sprostý, plný pití, holek a mlácení, ale aspoň je to popsané správně realisticky . Do budoucna chystám větší projekty a knižní série o alternativních dějinách a pak taky takovou klasickou mezináboženskou fantasy. Baví mě si hodně hrát s dějinami, to je asi moje největší zaměření, pak rád řeším vztahy s holkama (v povídkách ). Ale mám ještě problém s dobrým vykreslováním postav a s popisem bojů. Fanoušky hororu asi zaujmu připravovanou povídkou Hotel. Mám k ní napsané všechny podklady, ale ještě jsem na ní pořádně nezačal pracovat. Takže nemohu říct, kdy přesně bude.

Fanoušci se mi projevují většinou skrz skype nebo komentáře na stránce frolda.cz. Ta teď má trochu přísnější pravidla pro komentování, kvůli častým atakům spambotů. Nicméně, zaregistrovat se může vesměs každý rozumný člověk. Velice mě potěšilo a zaujalo, když si mě zastavilo pár lidí na karaoke a pogratulovalo mi, že se jim povídky a hlavně překlady Falloutuquestria hodně líbí. To mi udělalo velkou radost.

, spíš fosílie . Mluvil jsem o tom, že chci dodělat své staré věci. Tzn. dodělat druhou a třetí auroru, také dodělat válku, na tom jsem pracoval přes léto. Následně nějaké samostatné povídky a taky jednou chci dodělat Císaře a Zámek. A vše zakončím první povídkou, kterou jsem o ponících napsal, Smrt začátečníka. Ta byla původně pro mou vlastní sérii, ale natolik se podobala falloutu, že jsem to do něj nakonec zasadil.

Jednotlivci určitě ano. Ale musí si za tím jít a být aktivní hlavně sami před sebou. Ve staré době byla motivace psát mezi kolegy autory.

Čtenáři budou číst cokoliv se jim bude líbit, ať už je autor starej nebo mladej

Někteří lidé přišli, někteří odešli. Hlavně, když se píše nebo ne? A píše se dobře. Potenciál, já vždycky rád čtu v cizích rozhovorech, když někdo mluví o mně, tak to oplatím - Secretces, Mácaman, ty, Eresiel, Katrinka, Jamis, Quint a další samozřejmě

Těším se, až ho budu mít v ruce. Jojo, Cally je moje nejlepší kamarádka a jsem její největší (teď už teda vlastně druhý největší) obdivovatel na světě. Za nic na světě ji nevyměním Navíc, je to holka talentovaná a bezvadně kreslí. Má zlaté ruce.

Dokázal bych, ale jinde. Na bronies už je to prostě profláklé a dělalo by to víc problémů než užitku, ať už bych udělal cokoliv.

Ale to už je skoro vytahování starého kostlivce ze skříně

Když vy ty literární srazy vždy dáte doprostřed týdne. Já jsem celý týden v Plzni a na sraz nemohu přijet .

Až bude nějaký o prázdniny, tak se stavím

V tvorbě jsem se určitě posunul. Už to, že přepisuji staré věci o něčem mluví. Nejde jen o mou ješitnost a věčnou nespokojenost. Vnímám text jinak a s tím bohužel už přichází i to, že nepíšu na kvantitu ale na kvalitu. Nicméně, věřím, že časem si to osvojím natolik, abych měl schopnost psát dlouho a kvalitně.

Osobně jsem se také velmi posunul. Kdo mě zná, ví, že jsem prošel mnoha změnami. Mám sice občas pořád ještě trochu drzou vyřídilku, ale už jednám s lidmi mnohem lépe, rád si popovídám s kýmkoliv, a v sobě to taky pomalu a jistě začínám uklízet. Ale ještě mě jak v literatuře tak v osobním životě čeká dlouhá cesta

Naučte se odpouštět, ale nikdy nezapomeňte jméno toho bastarda. Dávejte komentáře, autory to vždy potěší. Když něco chcete říct, udělejte to. Neschovávejte drzost za upřímností.