Hodnocení tématu:
  • 13 Hlas(ů) - 4.54 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Rwakkovy rozhovory
Yay, konečně je tu rozhovor s Rwakkem! Parádní byl, užíval jsem si každé slovo. Rainbowkiss
Odpovědět
Tak tu máme rozhovor s dalším z poměrně nových tvářích. Jistě z vás plno zná povídku Mezi světy od Mystery Foxe...a tady máme rozhovor přímo s ním Rainbowlaugh doufám že si jej užijete jako já, když jsem jej v noci před pár dny dělal Rainbowlaugh

Vítám tě u tohoto rozhovoru pro Rwakkovi rozhovory, Mystery Foxi, a započnu tedy první klasickou otázkou, protože minimálně mě na ni zajímá odpověď. Jak jsi ke své přezdívce přišel? Proč využíváš právě ji?
Přezdívku Fox jsem si vysloužil víceméně od přátel, jelikož jsem měl a stále mám velmi kladný vztah k liškám, jako k oblíbenému zvířeti. Část přezdívky - Mystery - mě napadla v podstatě spontánně. Zkrátka mi slovní spojení "Mystická Liška" nebo tedy "Mystery Fox" dobře znělo. Od té doby takhle vystupuji na fóru. A samozřejmě nejen na něm.
To mě přivádí k otázce... Máš rád lišky, takže jsi nějak spojen s Furry komunitou? Nebo je máš rád, jako že je máš jen rád a nějak se s nimi fyzicky nebo duševně přímo nespojuješ?
Ne, s Furry komunitou to rozhodně nemá nic společného. Lišky mám rád už od dětství, zčásti také kvůli tomu, že jsem se kdysi krátkodobě staral o malé lišče. Od té doby mi přilnuly k srdci a bude-li to možné, rád bych si v budoucnu lišku pořídil.
Tak tohle je hodně zajímavé. Chvíli u toho zůstanu, pokud nevadí. Ty jsi se staral o lišku? Jak jsi se k ní dostal? Pokud to není tajemstvím.
S kamarádem jsme našli liščí mládě na zahradě. Nevypadalo zrovna dobře, takže jsme uvědomili rodiče a vzali jej na veterinu. Kromě podvýživy mu nic nebylo, takže jsme jej přivezli zpátky na zahradu, dali mu krmení a tak to šlo několik dní. Poté už k nám na zahradu přestalo chodit.
To je moc hezký příběh. Půjdeme ale dál. Jak jsi se dostal k poníkům? A jak jsi objevil vlastně stránku bronies.cz?
Přes kamaráda. Dříve jsem se k MLP stavěl hodně skepticky, dokud mě kamarád nezačal intenzivně přesvědčovat, abych začal seriál MLP sledovat. Nejprve jsem mu odporoval, ale nakonec jsem souhlasil, že se podívám alespoň na první dvojdíl. Což jsem učinil, poté jsem se ze zvědavosti podíval na další díl a pak dále a dále a nakonec jsem do toho spadl ani nevím jak. A jsem za to rád. Když mi kamarád řekl i o fóru Bronies.cz, s registrací jsem neváhal.
Na tomto fóru jsi začal také psát svou povídku Mezi světy. Psal jsi už před bronies nebo jsi začal až tady na fóru?
Ano, psal jsem už předtím krátké sci-fi povídky pro nyní už neexistující on-line hru Warpfire a také několik básniček.
A co tě přivedlo na nápad psát i na bronies?
Byly k tomu vlastně dva důvody. První byl ten, že jsem předtím dlouho nic nepsal, což jsem chtěl změnit a MLP mi nabídlo docela dobré zázemí pro psaní. Druhý důvod byl ten, že jsem se chtěl trochu zviditelnit na fóru a o svoji povídku se podělit  s ostatními.
Co nám ke své povídce vlastně povíš? Za celou dobu píšeš pouze jeden delší příběh a ještě jsi v něm hlavním hrdinou ty sám.
Většinou, když se pustím do psaní nějakého díla, zaměřím se přímo na něj a nepouštím se do ničeho dalšího, dokud dílo není kompletně hotové. To koneckonců u mě neplatí jen v literární tvorbě. Co se týče povídky samotné, vzhledem k tomu, že je to příběh o člověku, který se ocitne v Equestrii, vybral jsem za hlavního hrdinu sama sebe, jelikož přesně vím, jak bych v daných chvílích a na daných místech jednal. Zkrátka hraji sám sebe. Nicméně dojde i na situace, kdy se uklidím do pozadí.
Víš, že tento typ povídek má své zastánce i odpůrce? Příběhů lidí v Equestrii tu bylo již spoustu, ač na české scéně ne tolik jako na mezinárodní. Čím se od ostatních lišíš?
Jistě, všechno má své příznivce i odpůrce, ale zavděčit se všem, to prostě nelze. Takže těm, kterým se tato díla (včetně mého) líbí a čtou je, jsem za ně rád. No a ti, kteří mají proti těmto povídkám výhrady - s tím nic nenadělám, takže si s tímhle hlavu nelámu. Co se odlišování týče... ještě jsem nepřečetl tolik děl podobného typu, abych mohl říct v čem se liším, nebo neliším. Nejde mi o to, abych byl v něčem odlišný či dokonce vyjimečný, to vůbec ne. Jde mi jen a pouze o psaní. Posouzení nechám na ostatních.
To je velice pozitivní přístup. Doufám, že ti vydrží. Prozradíš nám něco málo, co nás čeká v budocnosti? A s tím také souvisí otázka: promýšlíš si povídku dopředu nebo píšeš spíše spontálně a příběh se nějak posouvá?
Řekl bych, že je to tak půl napůl. Hlavní dějovou linku promýšlím víceméně dopředu. Ostatní věci okolo hlavního děje a různé odbočky jsou spontánní, ale zase ne úplně všechny. Co se dalších kapitol týče, budou následovat zápletky, které v příběhu dost změní nejen "moje" působení v Equestrii, ale také ostatních poníků. Především pak Mane6 a princezen. Rovněž uvažuji i dále do budoucna a napadl mě celkem zajímavý námět na druhý díl příběhu Mezi Světy. Tohle je však potřeba dostatečně promyslet a také záleží na tom, jak skončí tento příběh.
Sleduješ tvorbu i jiných spisovatelů na fóru? Jsi s někým z nich v kontaktu nebo máš nějakého oblíbence?
Tvorbu ostatních samozřejmě sleduji a rád čtu, ovšem bohužel mi moje pracovní vytíženost momentálně komplikuje četbu a stejně tak i psaní. Snažím se něco dohnat alespoň přes víkendy, ale i ty jsou momentálně omezené letními aktivitami. V kontaktu s jinými spisovateli jsem a co se týče oblíbenosti... musím ještě přečíst další díla, abych posoudil, kdo u mě vyčnívá.
Doufám, že budeš mít více času, abychom se mohli těšit na další tvé pokračování Mezi světy. No, blížíme se pomalu ke konci, tak co nám o sobě povíš? Zájmy, koníčky, oblíbené jídlo a tak. Prozradíš nám o sobě něco soukromého? Pinkiesmile
Tak osobní informace před ostatními netajím, momentálně jsem svobodný (a nemohu říci, že by mě to nějak vadilo), pracuji ve firmě PPL a je mi 25 let.  Mezi moje zájmy patří rozhodně cyklistika... Na kole jezdím velmi rád ať už sám, nebo s přáteli. Dále stejnou měrou jako MLP mám rád hokej a jsem zarytý fanoušek extraligového klubu HC Vítkovice Ridera (snad mě po této informaci někdo neukamenuje). Mimo to sleduji i NHL a KHL. A k tomu se váže ještě jedna záliba a tou je samozřejmě sázení. Pochopitelně nejsem typ sázkaře, který by do toho vrážel tisíce korun a chrlil jeden tiket za druhým. Spíše jen tak příležitostně. Co se týče jídla, těžko říct, které je moje oblíbené, protože mě chutná skoro všechno a je jen málo jídel, které nepozřu. Například dršťkovou polévku nebo prorostlé vepřové maso. Každopádně budu muset změnit své stravovací návyky, jelikož jsem se rozhodl udělat něco pro své tělo, zdraví a fyzičku. Čili mě trochu děsí úprava mého jídelníčku, ale snad to nějak překousnu.
Rozhodně jsi se rozpovídal, a to je dobře. Vzkážeš ještě teď nakonec něco čtenářům tohoto rozhovoru? Třeba aby taky fandili Vítkovicím?
Že bych se na fóru Bronies stal náborářem do fanklubu Vítkovic? Nejsem si jistý, jestli se mi někoho podaří přesvědčit. Ale pokud by někdo chtěl zajít na hokej, jakmile se rozjede extraliga, ať se mi určitě ozve, rád s ním/ní zajdu. A zároveň bych rád poděkoval těm, kteří čtou povídky a příběhy nejen moje, ale i ostatních spisovatelů.
Tímto se s tebou loučím a doufám, že brzy od tebe budeme mít další pokračování Mezi světy.
Určitě. Děkuji za rozhovor
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
Tak tu máme jedne spontální, dneska dělaný s Eleveou. Aneb co nám řekne korektor Sborníku o Sborníku?

Ahoj Eleveo, vítám tě u tohoto poněkud náhlého rozhovoru, který přišel jako blesk z čistého nebe. Tímto ti také děkuji, že jsi k němu svolil. Protože jsi jednou z nejdůležitějších složek Sborníku 2017 a velice si pomáhal i na minulých ročnících, přejdu přímo k věci. Co je tvou prací pro sborník team a jak si se k ní dostal?
Ahoj! Pravda je, že překvapený jsem. A zrovna po obědě Twilightsmile.
Začnu od druhé otázky. Je to už strašně dávno a nepamatuji si to Rainbowlaugh. Je to neuvěřitelné, vím, ale jsou dvě varianty. Buďto jsi mě v roce 2014 naverboval ty nebo Tuxík s tím, že vám vypadnul jeden autor, a já se potom sám přihlásil do korektury, nebo jsem po Sborníku 2013 nabídnul korekturu Aidrien Assangir sám. Je to tři roky. Fakt už netuším. Nebudu teď prohrabávat fórum. To by se ten rozhovor protáhl.
A co se týče mé úlohy u Sborníku... Mailem mi přijdou texty, kterým zruším formátování, odstraním přebytečné entery a mezery, rozdělím je, přeformátuji znaky, jako třeba uvozovky, sdílím je mezi korektory, pak pomůžu s korekturou, abych se nenudil, po korektuře doplním pevné mezery, kde mají být, pokud jde o povídku samotnou, konzultuji opravy s autory, pak to vyexportuji a předám mailem zpět.
Letos mi přibyl ještě nábor korektorů, ale to je taková třešnička na dortu Twilightsmile.
Jen jsem si to přečetl a už se mi zamotala hlava. Popravdě ani já si nevzpomínám, za jakých okolností si se přidal do Sborníku jako korektor, ale to, jak nám vypadl jeden autor a my narychlo sháněli nějakého náhradníka, si pamatuji. Já sice pro tvoji povídku hlasoval od začátku, ale jiní ji zavrhovali a jaký pak slavila úspěch Rainbowlaugh
U sborníku jsi opravdu už dlouho a vždy jsi vítanou pomocí. Co si ale vlastně od Sborníku jako takového slibuješ? Co si o tomto projektu myslíš jako člověk a i jako korektor?

Jako korektor bych radši nemyslel Rainbowlaugh. Korektoři jsou zlí. Nevěříte? Staňte se korektorem!
Co se týče toho lidského a osobního hlediska, je v tom určitá míra sobeckosti, která se projevuje touhou seberealizace. Faraoni přece nestaví pyramidy proto, aby měli po smrti klid, ne? To by se mohli rovnou nechat zahrabat a zasypat hodně hluboko a beze stopy.
Další věc je potom fakt, že Sborník si to prostě zaslouží. A když říkám Sborník, nemyslím tím haldu textu a barviček v PDF souboru anebo na papíře. Myslím tím lidi. Lidi, kteří kreslí a píšou pro radost svou i ostatních, by měli dostat možnost vytvořit něco, co svým způsobem přetrvá, co lze najít po sto letech, i když nám marťani vypnou internet.
Co si od toho tedy slibuji? Že vydrží. Tři sezony Sborníku? Prosím vás, kde jsme byli my, když nám byly tři?
No, já byl někde doma a vím to jen z dobových fotografii xD
Zmiňoval jsi, že jsi částečně sobecký, co se Sborníku týče. Myslíš si, že lidé do Sborníku píší kvůli sobeckému přání být vytištěn, nebo i proto, že je to dobrá věc? Je znatelné, že po momentálně vydaném ročníku zaznamenáváme jistý boom. Sborník se pomalu dostává do fáze, kdy být ve Sborníku něco znamená, nebo se mi to aspoň tak zdá.

Podle mě je ta otázka škaredě záludná, ačkoliv tak nejspíš nebyla myšlena. První bys asi měl specifikovat, co je to ta "dobrá věc". Pokud je to z tvého pohledu zviditelnění literární a kreslířské scény na bronies.cz a z pohledu autorů zase seberealizace, jde prakticky o totéž. Takových paralel by se dalo najít... Když se mecenáš a filantrop nechá vyfotit vedle vozíčkáře, je to špatné? To bychom mohli rovnou ve Sborníku promazat jména autorů a poděkování na konci ne? Vlčeti bychom ušetřili spoustu práce Rainbowwild.
No, záludná byla schválně, neboť jsem byl zvědav, jak se s ní popereš. Jaký bych to byl "reportér" kdybych nebyl i trošku záludný.
Jakožto korektor tohle budeš vědět. Jakých chyb se nejčastěji autoři, kteří posílají do Sborníku svá díla, dopouští? S čím máte jako korektorský tým největší starosti?

Čárky u vět, pokud jde o chybu jako "chybu". Překlepy se nějak doklepají, občas to y/i, stylizace textu je vlastní obor, ale čárky jsou problém nejen z toho důvodu, že jsou časté, ale vzhledem k tomu, že slouží k formování myšlenek, silně ovlivňují význam věty.
Tady je příklad:
Tvoje stará pila leží ve sklepě.
Tvoje stará pila, leží ve sklepě.
Jakožto korektor se k povídkám dostáváš mnohem dříve, než se Sborník opravdu realizuje a seskládá. Jakožto člověk, který je u Sborníku tedy více ročníků, povíš nám, zda se za tu dobu našly povídky, které ti utkvěly v paměti? Které na tebe udělaly dojem?
Tak za nejlepší povídky považuji Když usměje se Slunce od Radlana Jaye za 2014 a Jazyk Květů od Katrinky za 2015-16. Poetičnost, propracovanost a styl vyprávění těchto dvou kousků mi stále rezonuje v hlavě. Osobně věřím, že jak Radlan Jay, tak Katrinka to dotáhnou ve psaní daleko.
Určitě to jistě tyhle autory potěší. Radlan je sice nejspíše pryč ale Katrinka bude jistě dojatá. A existují i nějaké povídky, na které nezapomeneš v tom negativním slova smyslu? Existují nějaké literární počiny, které tě straší ve dne v noci?
Ale no tak! To se neříká Twilightsmile.
Takže nějaké existují? A nepovíš nám aspoň, v čem byl problém? Počet chyb nebo příběh jako takový? Nebo to snad byly básničky?
Neusnadňuješ mi to Rainbowlaugh.
Technicky vzato jde o výše zmíněnou stylizaci, kdy rozvržení odstavců neodpovídá průběhu děje. Abych popsal v čem konkrétně byl problém - Během korektury chybu opravíme dle nejlepšího vědomí a svědomí, opravenou část zakomentujeme, zapíšeme/popíšeme původní znění a tohle dáváme později odsouhlasit autorům. Aby se dobře pracovalo v týmu, pracujeme v Google Docs, které nám snadno umožňují měnit a organizovat přístupy a je vidět, kdo co udělal apod. No a ve dvou případech bylo zásahů do textu tak obrovské množství, a dost se na tom podepsalo špatné formátování textu, že celý Google Docs začal kolabovat. Webový engine Google prostě neustál to obrovské množství poznámek.
Další věc byla ta, že mezi vyznačenými chybami se chyby hledají blbě, takže jsme museli dělat další korekturu těsně před tiskem (ale to jde spíš na triko mně).
Mluvili jsem už o povídkách, o historii, tak co prohodit pár slov o lidech? Co tví spolupracovníci? Nemyslím teď jen pomocné korektory, ale i třeba vedení Sborníku. Jak se ti s nimi pracovalo a pracuje?
Tak vzhledem k tomu, že jsem měl jen procesně-vedoucí funkci, nezaznamenal jsem vyloženě komunikační problémy. První vlna korektur, dá se říct, proběhla podle časového plánu, pak práce korektorského týmu víceméně skončila a mohli jsme si dát oraz. Pravda je, že to byl až takový oraz, že jsem zcela zazdil "poslední čtení" před tiskem, takže se vše doslova dodělávalo pár hodin před odesláním do tiskárny. Zanadávat na mě si můžete s Vlčetem, až budeš dělat rozhovor s ní Twilightsmile.
Jinak samozřejmě lidé kolem Sborníku jsou zlatí, ochotní a udělají, co vám na očích uvidí. True story, já to zažil.
Co čekáš od dalšího ročníku? Tentokrát jsi zvolen oficiálně šéfem korektorského týmu. Měl jsi za úkol si korektory vybrat sám. Jak to celé povedeš?
No, někdo tady vyhrožoval, že budeme mít povídek na Sborníky dva, ne? Rainbowlaugh Prodloužíme termíny, nasadíme noční směnu a seženeme nějaké biče. Jinak ale nevidím důvod, proč se odklánět od zaběhnuté praxe, pokud někdo nepřijde s nápadem, který korektorům ušetří práci. Možná bych využil AI. Word i Libre Office podporují český slovník a dokáží už i rozeznat, kam patří čárka Raritywink.
Využít Al. To zní jako krok kupředu k modernizaci Rainbowlaugh, ale myslím si, že ještě nějakou dobu zůstaneme u tohohle systému. Protože, myslím, vše důležité bylo řečeno, nějaká poslední slova k autorům a kreslířům, kteří se chtějí do sborníku zapojit? Doporučil by jsi jim něco nebo je před něčím varoval? Jako korektor i autor?
Ano, asi bych měl něco jako vzkaz.
Mezi lednem a březnem jsem přečetl Sborník sedmkrát a potom ještě jednou před odevzdáním na tisk. Vaše repliky a obrázky jsem prakticky znal nazpaměť. Přesto všechno jsem si pak Sborník u Tuxíka objednal a koupil. Mám ho přečtený zas. Není to skvělé?
Osobně si myslím, že právě tohle je ten nejlepší způsob, jak pochválit lidi, co do Sborníku přispěli jak svou představivostí, tak prací a časem. Stálo to za to.
Těším se na další ročník.
A tímto se s tebou loučím.
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
Já mám vždy tak nehorázně zraněnou pýchu, když mě nikdo nejmenuje jako nezapomenutelného autora u jakéhokoliv projektu, kde jsem se literárně podílel Rainbowlaugh

Jsem rád, že jsem dostal náhled na to, co vlastně korektor všechno musí dělat. A i když dost podobných věcí dělám v práci, říkal jsem si, že u sborníku to nebude tak rozsáhlé a ono ejhle. A také jsem byl rád, že jsem si konečně dal na CZQ dohromady obličej s přezdívkou. Díky moc a dobrá práce! Pinkiesmile
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris

Odpovědět
Neboj, mám ten samý problém Rainbowlaugh.

Jinak co se týče té práce okolo, většina těch činností nemá s korekturou co dělat. Když jsem ale s Tuxíkem, Rwakkem a Vlčetem u minulého Sborníku dělal bojovou poradu, tak jsem zjistil, že Vlče má obrovskou haldu práce. Tuxík a Rwakk naproti tomu trávili hodně času vymáháním textů a kreseb od autorů, takže se to na ně taky nedalo hodit.
Naproti tomu každá povídka je jinak formátovaná, autoři často neumí používat globální formátování stránky a k odhození odstavce používají třeba pět mezer nebo tabulátor. V univerzální znakové sadě jsou tři typy uvozovek a každý editor používá jiné. Autoři často k oddělení odstaců používají dva entry místo jednoho a podobně.
Přiznejme si, kdybych tohle všechno hodil Vlčeti na krk, Sborník by vyšel mnohem později. Takže jsem takhle zavřel oči a začal přemýšlet nad tím, v jakém stavu musí být text, aby se dalo udělat víceméně ctrl+c a ctrl+v a Vlče se mohla zabývat jenom sazbou. No a vyšla z toho posloupnost kroků, které je potřeba udělat před korekturou a po korektuře. Koneckonců z toho těžili i korektoři, protože to už mělo nějaký formát a dalo se s tím pracovat.

Co se týče xichtů, přezdívek a avatarů, je to dost paradoxní. Většina lidí si zvolí úplně jiný avatar, než jak vypadá, a stejně se pak diví, že ostatní udělali totéž. Třeba u Rwakka jsem vždycky předpokládal, že bude vyhublý, protože všude používá jako avatar toho havrana a víš jak... hubená smrt, stín ve stínech, never more a takové věci. U Tuxíka jsem zase podle zvuku přezdívky předpokládal, že bude mnohem podsaditější. Víš jak, Tuxík, Tuksík, tuk... No a kdyby ses nepochlubil svojí fotkou už dřív, tak bych taky nikdy neuhádnul, jak vypadáš. Po CZQ sice běhala spousta zajímavých individuí, ale nevšimnul jsem si nikoho, komu by hořely vlasy Twilightsmile.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět
Co mají všichni proti těm tabulátorům krucipísek Rainbowlaugh

Jojo, dát si dohromady lidi a internet to občas zabere pěkných pár perných okamžiků

Já jsem tam nějakou dobu měl na sobě i jmenovky. Stala se s tím taková legrační věc. Nosil jsem tam i jmenovku z karaoke 2016, kam jsem si napsal Kancelář Frolík. A na CZQ to jedna kamarádka přečetla jako Kancléř Rainbowlaugh
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris

Odpovědět
(31.08.2017, 14:43)Frolda Napsal(a): Co mají všichni proti těm tabulátorům krucipísek Rainbowlaugh

OT:
Už jsem ti to jednou vysvětloval a zaráží mě, že to stále nechápeš. Formátování textů má určitá pravidla. Kupříkladu odsazení prvního řádku. Hýbe se obvykle někde mezi 0,75 - 1,5 cm, podle potřeb druhé strany (např. nakladatel), ale vyskytnou se i výjimky. Tabulátor je znak, který má stanovenou určitou velikost. Má velké využití v programování, protože je to nejjednodušší způsob, jak si nějakým způsobem zpřehlednit výstup dat (např. při práci v příkazovém řádku). Když hodíš do odstavce tabulátor akorát komplikuješ práci s formátováním textu, neb někdo musí přijít, všechny tabulátory vymazat a teprve potom může text začít formátovat.

Řekněme, že bys někam poslal povídku a oni ti řekli, že to chtějí s odsazením 1,5 cm. Co uděláš? Double tabulátor? Potom bys stejnou povídku poslal někam, kde chtějí 1 cm. To už s tabulátorem uděláš hodně blbě. No a nebo ti řeknou, že to chtějí v anglickém stylu (tzn. bez odsazení), to už ti nezbyde nic jiného, než to projít a smazat.

Nebo další případ. Někomu se tvůj příběh líbí a poprosí tě, jestli by jej mohl vyvěsit u sebe na blogu. Ty mu to potvrdíš, on to vezme a chce to hodit na blog a náhle šok! Zjistí, že všechny odstavce vypadají totálně debilně, jelikož má na svém blogu pro odstavce už předem nastavené formátování přes CSS do kterého se mu zamíchají tabulátory.

Můžeš si myslet, že jsme nějací hnidopiši, ale ze Sborníku bychom to tolik neřešili, kdyby lidi uměli svá díla formátovat a nemuseli jsme u každého jednotlivě vše předělávat - jeden má tabulátory, druhý dává mezi odstavce extra řádek, jiní splácají oboje dohromady. Chaos!

Ve Sborníku nechceme po lidech nic jiného, než co by po tobě vyžadoval jakýkoliv nakladatel až s tím rozdílem, že mi jsme byli ochotni blbej formát ještě tolerovat (asi přišel čas na tom více bazírovat), nakladatel by tě vyhodil rovnou ze dvěří.
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"


Odpovědět
@Tuxik: Bych to neřešil Rainbowlaugh Nebo budu bez práce...
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět
Eleveo, neříkej, že by ti to tolik vadilo Pinkiehappy
Laughter is not the opposite of sadness.
Happiness is the opposite of sadness, all right?
Laughter is a reaction. It’s free to exist in both.
– Daniel Sloss

Snaží–li se ti zakrýt oči, pečlivě se rozhlédni a pamatuj si obraz světa.
Pokoušejí–li se ti zakrýt uši, pozorně naslouchej a nos v sobě píseň života.
Chtějí–li ti zakrýt ústa, prozrazuj svá tajemství, dokud ti stačí dech.
Odpovědět
Froldo, jsem překvapený, že jako zkušený autor s mnoha lety psaní furt používáš tabulátory pro formátování textu.

Štěstí, že jsem básník, protože nějaké formátování zas tolik řešit nemusím. Rainbowlaugh
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 1 host(ů)