Tak na tuhle noc dlouho nezapomenu
Potřeboval jsem prostě někde sehnat tekutý dusík. Jenže On se dal sehnat jenom v místnosti, kde spal můj šef (?), no a jelikož sem šikovný, tak sem ho polil a najednou mě začalo sledovat parta lidí v plynových maskach. Zdrhal sem u nás po sídlišti (přesně vím kde) v gatích od pyžama, bez trička, bosky, s kloboukem a v županu který měnil barvy. No, nějak se mi povedlo dostat na aut. zastávku, aniž by viděli můj ksicht, ale ještě než sem nastoupil, tak kdosi přiběhl a kolem ramen mi hodil ručník, žeprý se bude hodit...
Takovéto přiblblé sny mívám pořád, ale jenom dneska sem si ho pamatoval
Dnes se mi zdálo o tom, že vypukla válka mezi fanoušky různých věcí a seriálů... Já jsem byl diplomat strany bronies a měl jsem vyjednat spojenectví s Whoviány (nevím přesně, jak se to píše)... Bylo pak nějaké vyjednávání. Pak si pamatuji jen, že se měla podepisovat smlouva a tehdy jsem se vzbudil.
Nic inteligentního mě nenapadá, tak radši vás "jen" zdravím.
Luna si asi z Nightmare night dala něco bokem, protože tohle bylo fakt divné.
Ležím v posteli. Pohodá, nic sa neděje až se stalo něco strašného (už nevím co). Probudil sem se, řekl si, co to sakra bylo za sen, a pak ZASE něco strašného se stalo. Vzbudil sem se. Ano byl to sen ve snu. A pak sem už byl spokojený, když... PRÁSK!!! Zase se něco stalo a já se probudil!
Tedy sen o snu ve sněném snu...
(pak sem se podíval na budík, usnul a spal až do rána)
Tak dnes to bylo o tom, že jsem byl v nějakém vodním parku a tam jsem prostě dělal nějaké chujoviny... Poté jsem šel do kavárny a přisedl jsem si k pár lidem s notebooky... Když jsem se podíval, co dělají, tak jsem zjistil, že všichni jsou bronies a je tam menší srazík, o kterém jsem nevěděl a já jsem se tam dostal omylem. Probudil jsem se zrovna, když se mělo platit.
Nic inteligentního mě nenapadá, tak radši vás "jen" zdravím.
Už dlouho jsem neměl noční můru, ale tahle vydala za pět, a do smrti na ni nezapomenu.
Pozor, spoiler jenom pro silné povahy:
Byl jsem v jakémsi vězení na Měsíci. Byl jsem tam za jakýsi nespecifikovaný zločin. Všude kolem mě feťáci, vrahové, násilníci. Vzpomínám si na jednoho tlusťocha, kterému z nějakého zvráceného důvodu [spoiler: chutnaly lidské zuby.]
Jednoho dne mi v temné chodbičce kdosi přiložil nůž na krk. Byla to hubená holka, které se z nějakého důvodu všichni báli. Když mi vyhrožovala a já reagoval naprosto klidně, řekla, že jsem "neobvykle statečný" a řekla mi, ať si příští oběd sednu v jídelně úplně dozadu. Poslechl jsem ji, nechtěl jsem ji naštvat.
Na obědě si sedla vedle mě, a prozradila mi, že je náčelnicí cechu vrahů (když nad tím tak přemýšlím, docela dost se podobala Astrid ze Skyrimu). Pozvala mě do gangu a nabídla mi svobodu. Já to přijal.
Než jsem se stal "jedním z nich", musel jsem ještě projít zkouškou. Vrahové mě odvedli kamsi do zapomenutých koutů vězení, stráže nás z nějakého důvodu ignorovaly (asi úplatky). Tam jsem musel zabít jednoho z nich. On byl neozbrojený, já dostal malý nožík.
[spoiler: Zabil jsem ho s takovou brutalitou, že by Pinkamena zelenala závistí, kdyby to viděla.]
Tak jsem se stal nájemným vrahem. Vězení pro mě bylo jakási základna, a mohl jsem kdykoliv vyjít ven. Začal jsem to chápat: Cech vrahů měl to vězení plně pod svou kontrolou. Měli domluvu s vládou: "Vy nám dáte bezpečné útočiště a my vám pohlídáme zločince. A pokud vám nějaký politik bude nepohodlný, jsme vám k službám."
Jednoho dne se nám vzbouřili vězni. Součástí domluvy bylo, že vrazi budou zároveň hlídači, takže jsme si vyhrnuli rukávy a šli jsme "pacifikovat". Pamatuju si, jak jsem vtrhl do jídelny, a všichni zděšeně zalapali po dechu. Tou dobou jsem totiž už byl nechvalně proslulý svou [spoiler: brutalitou a krvelačností, a taky že jsem své pověsti dostál. Spáchal jsem tam genocidu, ze které se mi ještě teď zvedá žaludek.]