Práve som si prečítal tvoj článok o atribúcií a musím s ním nesúhlasiť. Ako autor, a aj ako čitatel mnohých kníh, musím povedať, že je možno gramaticky chybné, ale robiť to podľa tvojho návodu, čítať knižky, kde je veľa priamej reči, ako romány atď. by potom bolo utrpenie a bolo by to neuveriteľne otravné. Nie lenže vidím, že to autori robia vo svojich dielach, ale mne samému by prišlo retardované, ak by som všade dával - povedal, odpovedal, to by som si radšej dal odseknúť prsty, aby som už také hovadiný nemohol písať x) no offense
Neskôr si prečítam tvoji rozprávaciu osobu a intimitu, snáď bude môcť byť môj koment pozitívnejší a súhlasnejší
Přečetl jsem si tvůj "komentář" (je fakt nutný dávat to do uvozovek? Dává to urážlivý tón celému zbytku textu) a musím s ním nesouhlasit. Dosud jsem se nesetkal s případem, kdy by zrovna toto tahalo jakkoli za uši, a to jsem literárně činný a moje tvorba se kolem dialogů točí velice často. Mohl bys prosím uvést nějaký příklad, kde by to působilo špatně? Možná kdyby byla spousta mluvčí (třeba celá mane6) co se najednou střídá v rozhovoru, ale i tam se to dá zvládnout s troškou vynalézavosti.
To, že něco dělají jiní autoři, znamená leda veliké houby. I oni dělají chyby. Ani já nejsem bezchybný, nicméně pokud mám na chatu 3 editory (všichni poměrně vážení v bronies komunitě i mezi autory fan-fiction obecně), kteří se na tomto shodují, pak na tom asi něco bude.
Pro jistotu (nebo snad abys viděl, že si nevymýšlím) připojím výňatek z anglické učebnice stylistiky 'The Elements of Style':
It is seldom advisable to tell all. Be sparing, for instance, in the use
of adverbs after "he said," "she replied," and the like: "he said consolingly";
"she replied grumblingly." Let the conversation itself disclose
the speaker's manner or condition. Dialogue heavily weighted with
adverbs after the attributive verb is cluttery and annoying.
Inexperienced writers not only overwork their adverbs but load their
attributes with explanatory verbs : "he consoled," "she congratulated."
They do this, apparently, in the belief that the word said is always in
need of support, or because they have been told to do it by experts in
the art of bad writing.
A na závěr dodatek: Napsat na konec útočného textu 'no offense' jen ukazuje, že ti příjemce nestojí za úsilí komentář přepsat do méně agresivní podoby. No offense.
Souhlasím s Márou.
Dávat do složitých či dlouhých dialogů kupu těhle nesmyslů vůbec není nutné. Zkušený čtenář si takové věci domyslí.
Uvědom si, že čeština není angličtina. Takže tady prosím necituj učebnice angličtiny, i když je to moc zajímavé, ale dosti zcestné.
A hlavně se tady neoháněj tím, že tě někdo uráží. Pokud si dospělý, ostřejší řeč skousneš.
Ano, v češtině není třeba dávat tolik atribucí tak jako v angličtině.
Myslím si, že citace z anglické učebnice byla dána kvůli tomu rozdílu - On/ona řekl(a) a On/ona pogratuloval(a)
Já osobně si z těch workshopů beru akorát pár informací. Třeba to, že řekl nezní tak špatně, když ho použiju trochu častěji (ovšem s mírou)
Už od začátku bylo tohle téma míněné pro ty, kteří chtějí nějaké nové rady a nové informace, ovšem nikde už není psáno, že se těmi informacemi musí všichni řídit.
Dle mého názoru mají pravdu obě strany. Mnoho spisovatelů si píše jak chce, avšak není třeba veškerá pravidla brát podle angličtiny, kde je to trochu jinak.
Už jsem si vzpomněl - atribuci se česky řiká uvození řeči, uvozovací slovesa, uvozovací věty.
Tak jsem si schválně zkusil náhodně zalistovat v knihách, který se mi dobře četly. Jmenuju tak, jak jsem na ně narazil:
pokračoval, promluvil, řekl, přerušil ho, slíbil, odvětil, konstatoval, dokončil, přerušil ho, oplatil mu, usmál se, řekl, přerušil ho, houkla, otočil se, uklidnila se, zeptal se, prohlásil, podotkl, hodil do ohniště klacek, ozvala se, vysvětloval, pokrčila rameny, řekl, řekla, prohlásil, vyštěkl, odtušil, upozornil, řekl, přerušil ho, rozhodl, vyhrkl, oznámil, souhlasila, utišil, stiskl prsty na předloktí, zeptali se, řekl, odvětil, požádal, zamračil se, přisvědčil, zakroutil hlavou, stiskl rty, sklouzl pohledem
Docela rozmanitý. Ani u jednoho mi nepřišlo že by tam nějak nepatřilo.
Na druhou stranu, taky jsem četl docela dost fanfikcí a právě tohle lidi hodně často používaj blbě, takže vést ke střídmosti může bejt užitečný.
Nechcel som na nikoho útočiť, ani aby môj komentár vyznel agresívne. Článok som do uvodzoviek dal len preto, lebo to nie je doslova článok. Nikde som nenapísal, a ani len nenaznačil, že si vymýšlaš. Chcel som vyjadriť len svoj nesúhlas s tým, čo si napísal, nič viac, nič menej.
1. Nevím, kde jste vzali, že chci abyste dávali kupu těchle věcí někam. Naopak jsem jasně napsal, že pokud není atribuce nutná, pak ji tam dávat nemáte (četli jste vůbec ten text který kritizujete???)
2. Čeština není angličtina, nicméně toto jsou pravidla stylistiky, ne gramatiky. Styl, jaký funguje v Anglii, bude fungovat i ve Vietnamu či v ČR. Jinak by všechny knihy přeložené z angličtiny byly nečitelné, protože překladatel styl nemění.
3. Citace anglické učebice (kterou jsem, zdá se, měl přeložit) říká, že je lepší požívat 'řekl', 'zeptal se' atd. než 'pogratuloval', 'přikývl', atd. což je přesně to, co jsem popsal
4. Právě věci jako 'hodil do ohniště klacek' prostě nedávají smysl. Nemá to se zvukovým projevem nic společného. Dá se to s klidem vložit do textu jako samostatná věta, ale v atribuci to nemá co dělat. Možná to zní normálně, nicméně je to proti logice věci. Porovnej:
"Nevím, co budeme dělat," hodil do ohniště klacek Petr.
"Nevím, co budeme dělat," řekl Petr a hodil do ohniště klacek.
Jako sorry, ale to druhé mi tedy zní mnohem líp.
5. Dospělý nejsem. A pokud se po tom, co ti někdo řekne, že je tvá práce retardovaná hovadina (skutečně ryze neagresivní...) alespoň neohradíš, pak sebou necháváš pěkně zametat.
No já jsem rád, že takhle nedebatujeme někde na srazu
Můžeme tedy říci, že daný text by se dal interpretovat několika způsoby, přičemž je jasně řečeno, že nikdo nikoho do ničeho nenutí, tedy odpadá právo na reklamaci či jakákoliv odpovědnost autora.
Ok, s tím můžu souhlasit
Stylistika je z části určitě daná psycholií člověka a v tom bude všude stejná, ale taky je dost věcí čistě zvykovejch, který se klidně můžou lišit. Moc nebude fungovat to, co se používalo před padesáti, sto lety ve stejnym jazyku, proč teda by mělo bejt zaručený, že budou fungovat stejný věci v úplně odlišnejch řečech?
"hodil do ohniště klacek" je prostě zkratka - znamená to "řekl a hodil do ohniště klacek"
Protože mě tohle téma zaujalo, tak jsem si to procházel v různejch knihách co mám v knihovně a došel jsem k závěru, že přesně takhle to funguje. Převládaj slovesa, který popisujou způsob, jakym byla věta řečená, ale mezi nima jsou rozptýlený takovýhle zkratky a dělá to text zajímavějším a čitelnějíším.