Hodnocení tématu:
  • 5 Hlas(ů) - 4.2 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Drabble pro každý den
Nějak mi pro tohle vlákno nepřichází včas inspirace.

Je toto dostatečné čtení mezi řádky?
„Co to máš za tak zajímavé čtení, Luno?“ zeptala se při snídani Celestie.
„Ále, našla jsem nějaké staré dokumenty. Například rozpočty pro armádu,“ odpověděla Luna.
Celestie zbledla, tak, že i přes jeí srst to šlo částečně poznat.
„Každým rokem se zvyšuje,“ Pokračovala Luna, a po očku sledovala, jak její sestra zareaguje.
„Aby taky ne, když se vrací tolik hrozeb...“ nasadila Celestie svůj odzbrojující úsměv.
Luna pozvedla obočí. „Přesto spousta divizí střádá, nebo je přímo rušena. Kromě jedné.“
Z Celestie začaly padat kapičky potu.
„Pověz mi, sestřičko...“ Luna odložila dokumenty a upřela pohled přes stůl. „Kde mají dortometníci uschovanou všechnu munici?“

Jestli ne, tak čínská čtvrť snad bude lepší. A taky dobrý průzkum, kdo pozná narážku na konci.
„Discorde?“
Discord odhlédl čísel, která mu na výsledkové tabuli naskakovala a předváděla gymnastiku, a zaměřil se na Rainbow. „Ano?“
„Co přesně je… Chinatown?“ Ukázala na jeho poslední slovo na hrací ploše Scrabble.
„Čajnataun, neboli čínská čtvrť. To je část města, ve které žijí číňani.“
„To sis vymyslel. Něco takového neexistuje. Co to vůbec číňan je?“
„Oh, je mi líto, že nejsi tak zcestovalá jako já, ale to není důvod pro to, abys zpochybňovala má slova!“
„Tak už dost! U Celestie!“ přerušila je Rarity, „Jako slovo to zní, tak mu to už nechme. Zvlášť, když jsme Capperovi nechali ‚Jozxyqk‘,“ ušklíbla se.
Spoiler: [spoiler: Červený Trpaslík]
Quint the Wanderer, professional amateur, at your service.
Ničit mi tam fény!

Odpovědět
A nové téma.

Debatní kroužek
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
Tady je ale ticho..
Tak tentokrát sem přihodím jeden Debatní kroužek já.
Mimochodem, napadl někoho z vás Doki Doki Literature Club? Mě sice ano, ale nic jsem na něj nenapsala. Kdo zná, může zkusit!
“Takže, uh... Co přesně je tohle za skupinu?”
“Och, tohle je mnou vedený debatní kroužek.”
“Aha. A co tady tak děláte? Čím trávíte čas?”
“Inu, debatami. Každý čtvrtek ve tři odpoledne se zde sejdeme, přineseme čaj, kávu, horkou čokoládu, sušenky, někdy dokonce nějaké pečivo nebo dortíky, a diskutujeme o všem možném: o politice, o umění, o filmech, o zájmech, učíme se dělat kompromisy, přijímat názory ostatních a měnit názory vlastní.
Inspektor se mi podíval přes rameno. “A proč tady teď probíhá rvačka?”
“Pane, se vší úctou, poslal jste mi sem dvě holky, které se z duše nenávidí. Co jste čekal?”
Laughter is not the opposite of sadness.
Happiness is the opposite of sadness, all right?
Laughter is a reaction. It’s free to exist in both.
– Daniel Sloss

Snaží–li se ti zakrýt oči, pečlivě se rozhlédni a pamatuj si obraz světa.
Pokoušejí–li se ti zakrýt uši, pozorně naslouchej a nos v sobě píseň života.
Chtějí–li ti zakrýt ústa, prozrazuj svá tajemství, dokud ti stačí dech.
Odpovědět
Nové téma

Vražda na ledě
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
Po dlooooouuuuuuuuuuuuuhé době mám končně chuť psát a zrovna mám štěstí na takové krasné téma! Pinkiehappy 

“UTÍKEJ, ZAJÍČKU, UTÍKEJ!” Zařval na klisnu, která běžela lesem. Uhýbyla stromům se slzami v očích.
“Nechte mě na pokoji!” Vykřikla se zoufalstvím v hlase na bat poníka, který se nad ní vznášel jako dravec nad kořistí.
Najednou les zmizel a klisna v plné rychlosti uklouzla. Bat poník se v klidu snesl dolů na zamrzlé jezero a pozoroval klisnu, co se snažila za každou cenu zvednou, ale její kopyta jí to nedovolovala.
“Neutekl jsi, zajíčku.” Dlouhé tesáky se zaleskly ve svitu měsíce a bat pony se poklidně přibližoval ke své oběti.
Krrrrrch ozvalo se pod ním. Se šplouchnutím zmizel pod hladinou.
Moje obrázky
Moje psaníčka
Wait an apple-pickin' minute!  Ajsmug
Odpovědět
Vražda na ledě

Hawkey vytáhl placatku a přihnul si. Jeho děda, který ho tenhle způsob lovu naučil, tomu říkal „tekutý svetr“. Ne, že by Hawkeymu byla zima. Podsada z prachového peří hřála a svou dřevěnou boudičku si už vydýchal. Naučil Midnight jíst ryby a ona si je zamilovala. Samozřejmě chtěla jít s ním. Vysvětlil jí, že podle gryfské tradice samice na dírkovaní nesmějí. A to platí i pro batkobylky.
Náhle ucítil, jak cosi tam dole pod ledem oťukává háček. V pravý moment škubl, zasekl a dírou v ledu vytáhl rybu. Měla trochu pod míru, ale jako svačinka ujde. Zabořil zobák do jejího masa.

"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět
Není to úplně něco až tak vhodného pro formu drabble, ale aspoň něco, když už mě sem inspirace navedla.
Také je to tak trochu fanfic fanficu - obsahuje spoilery nespoilery pro sérii Austraeoh (hlavně díl Utaan).

„Je gryfí armáda oslabená, seržante?“
„Ano, pane. Potyčka s jednorožci je vyčerpala, a náš nálet je přinutí k úplné kapitulaci.“
„Výborně. Kapitáne, rozhlašte jednotkám nástup. My ty vypelichance z Rohbred-“
„Pane! Zemní poníci se blíží k našim pozicím s šípomety!“
Velitel zaklel. „Ti zemodupci si taky vyberou ten nejlepší okamžik. Nestačí jim o nás šířít pomluvy? Připravte obranu a sledujte i rohatce, aby je nenapadlo vpadnout nám do zad.“

Z východu armády na Ledové pláni skrytě sledoval pár dračích očí.
Zableskly se bílé zuby. Kolem modrých šupin začaly prolétat mrazivé koňské přízraky a namířili si to přímo na jednotlivé tábory...
Quint the Wanderer, professional amateur, at your service.
Ničit mi tam fény!

Odpovědět
A nové téma na tento týden

Voják, jak se patří
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Odpovědět
Vražda na ledě, méně dramatická
Už ve chvili, kdy další soutěžící vstoupila na ledovou plochu, bylo všem jasné, že to bude katastrofa. Při cestě do středu plochy aspoň dvakrát zakopla, její dres na ní prapodivně plandal a vůbec jí nelichotil, vlasy měla pocuchané a tvář v křečovitém úsměvu.
I přes její nehezký nástup nikdo neprotestoval proti tomu, aby začala svou krasobruslařskou performanci.

Uprostřed toho všeho ale náhle uklouzla a celé obecenstvo sledovalo, jak její levá brusle proletěla prostorem stadionu a přistála s břinknutím v porotě.
"Teda podívejte, slečno, už jsem viděl spoustu věcí, ale aby mě někdo zkusil zabít bruslí, to se mi ještě nestalo."

Voják, jak se patří, více dramatická
Kdyby v ten den někdo hledal ve slovníku slovo "neštěstí," byl by tam místo definice obrázek Candle Shines.
Protože pro ni to byl den, kdy princezna povolala své vojáky, aby bránili zemi před útokem těch nejstrašlivějších kreatur, jaké kdy Equestriané viděli - lidí.
Neptala se ho, proč nechce zůstat. Nemyslela si, že má Thunder radši válku a krveprolití, než ji. Věděla, že kdyby bylo po jeho, zůstal by doma, vzal by ji na večeři, a ona by ho mohla provokovat hloupými přezdívkami a mohli by vyrazit do parku...
Místo toho ho nechala odejít. Jako správný voják totiž neměl na vybranou.
Největším nepřítelem jakéhokoliv díla je jeho vlastní fandom.
Laughter is not the opposite of sadness.
Happiness is the opposite of sadness, all right?
Laughter is a reaction. It’s free to exist in both.
– Daniel Sloss

Snaží–li se ti zakrýt oči, pečlivě se rozhlédni a pamatuj si obraz světa.
Pokoušejí–li se ti zakrýt uši, pozorně naslouchej a nos v sobě píseň života.
Chtějí–li ti zakrýt ústa, prozrazuj svá tajemství, dokud ti stačí dech.
Odpovědět
Voják, jak se patří

Spojka – mladý hřebec, kterému ještě teklo mléko po bradě – v panice podala hlášení:
„Pane, je jich hrozně moc! Neudržíme se, potřebujeme posily!“
„Uklidněte se mladíku,“ řekl plukovník Thunder, když náhle odkudsi přiletěl šíp a přišpendlil štábní mapu ke stolu před ním. Thunder ho smetl kopytem, „to vidím i bez vás, že máme problémy. Běžte zpátky, posily dostanete…“
Když odklusal, rozhlédl se po svém štábu. Pobočník a několik důstojníků, kteří si už navykli místo kopí držet spíš pera. Jediné posily, které ještě má. Nasadil si přilbu a políbil medailonek, který mu dala Candle.
„Do zbraně, pánové! Nebo snad chcete žít věčně?“

"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 2 host(ů)