No, radši to posuneme troško někam jinam .

Občas když jdu po ulici a poslouchám muziku, zastaví mě nějakej kámoš, kecáme, kecáme a on se pak zeptá, co poslouchám. Vždycky chci odpovědět, že muzika, kterou poslouchám, má myšlenku a nápad, že téma, které skladatel navodil, je nepodchytitelné, ale zbavuje člověka starostí a jen ho pohltí, že to má ducha a on jemu by trvalo celé eony, než by se tomu dokázal poddat.
A stejně mu řeknu, že poslouchám techno.

Musíš vědět, jak vypadá peklo, abys byl opravdový anděl.

Musíš vědět, jak vypadá ráj, abys byl opravdový démon...

Přemýšlel jsem, kdo to vlastně jsou Bronies. Co představujeme? Pokusil jsem si představit, kam naše komunita směřuje. Co nás čeká v nejbližších letech?

Říká se, že všechny éry či módy, se vracejí ve vlnách. Nejdřív rostou. Pak přijde vrchol. Nakonec strmý pád (nebo mírný dozvuk a útlum). Po nějaké době se vrátí. Ne vždy tak silné, ale přece. Jsou Bronies originál, nebo už tu jednou byli?

Víte.. nemůžu si pomoct. Nemůžu si nevšimnout jistých podobností mezi Bronies a jistou americkou vlnou hnutí zvanou Hippies. Jasně.. dá se namítnout spousta věcí, ale prozatím..

Heslo "Free love"? Proč mám na jazyku "Free friendship"? Brojili proti válce, utlačování, zločinům proti lidskosti, bezpráví a i samotnému systému. Co děláme my? Opravdu se jenom koukáme na seriál? Jasně, byli omezení zvlášť na americkou oblast, ne jako my, celosvětově. Nicméně tady se vymluvím na vliv globalizace.

Náš vývoj směřuje stejným směrem a stejnou silou.
Nejdřív je tu první vlna (S1 a S2). První vlaštovky komunity. První odmítnutí společnosti, které komunita ustála.
Pak je tu vlna číslo dvě (S3 a S4). Rozrůstání komunity v globálním měřítku a celkové představení se světu. Taky se projevují první, a největší problémy, které nás budou později sužovat.
A nakonec třetí vlna, která nás bezpochyby čeká. A to ve chvíli, kdy nás společnost definitivně a absolutně odmítne ve velkém měřítku. Už dnes někteří rodiče nechtějí, aby jejich teenagerské děti byly Bronies. Jakmile, kdy se to stane spíš pravidlem, než výjimkou, přijde třetí a největší vlna. Ta která se nakonec někde zlomí, a vrátí se zpět. Tady už se taky projeví všechno, co nás nakonec zničí.
Otázkou pro mě je, jestli chci být Brony ve chvíli, kdy dojde na třetí vlnu. Protože pak, už to pude jenom k horšímu. Tak, jako tenkrát na západě.

Zvláštní, jak mě přepadla takováhle myšlenková smršť. Zvláštní ponurá nálada. Zvláštní všecko.

Zvědavost zabila kočku. Člověk zabil zvědavost.

(Takže člověk zabil kočku? Nikoliv, jen nalezl způsob jak překonat zvědavost a být chytřejší než zvíře.)

V noci sa človeku hlavou preženie všeličo...

Ľudia si často nevážia sami seba. Koľkokrát vidím ožraté štrnástky s fľašou vína v jednej a cigaretou v druhej ruke, ktorých jediným zmyslom života je sa v piatok sťať do nemoty, nech majú čo najväčší thwag. Ďalší si deptá zdravie, čím môže, iný plytvá časom, kde sa dá, niekto iný sa neustále zhadzuje, pretože mu jeho sebaobraz a miesto v realite utvárajú iní. Občas to človeka prinúti zastaviť sa, sadnúť si a porozmýšľať.

OT2Frolda: Kdyby člověk zabil zvědavost včas, mohla by kočka žít.

Lidé nemohou nikdy dostat plnou svobodu. Maximálně náhrašku. Kdyby lidi dostali svobodu zničili by svět o dost rychleji.

Ferdinand Peroutka v roce 1947 podotknul: "Známe už zhruba hlavní činy tohoto činorodého humanismu. Je to: mlčet, když se děje něco nehumánního. Nebo dokonce brát bijícího v ochranu proti bitému."

Nejeví se Vám to až příliš aktuální i po 67 letech?