Možná už někteří z vás četli, ale i tak by mě zajímal váš názor na tuhle problematiku: je to věc, na kterou narážím poměrně často, a tak neberu zmíněný problém na lehkou váhu (vzdor názvu článku se jedná o věc ke zde probíranému tématu).
Musím přiznat, nevidím sice tolik do toho, že určitě právě škola u většiny mladých lidí zabíjí chuť ke psaní. Až díky Aidrien jsem navíc teprve hodně věcí pochopil, co se mě snažili naučit. Jim se to nepodařilo ale jí ano. Zajímalo by mě čím to je.
Přesto musím říct, že nejenom škola za to může. V dnešní době prostě psaní není in. Mládež si našla svůj styl který jen tak nezmění. A proč by měla když jim vyhovuje?
Taky si myslím, že spíš než aby škola odrazovala od psaní tak právě od čtení. Povinná četba už "zabila" hodně lidí, co před školou rádi četly. Pár jich znám osobně.
Pokud si ještě na něco vzpomenu tak to sem doplním.
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Musím souhlasit. "Co to je za chobotinu, to v životě nepoužiju!" Tohle jsem dříve prohlašoval skoro furt. Samozřejmě jsem neměl pravdu, často jsem zjistil, že mi v psaní chybí nějaká konkrétní znalost, a po krátkém hledání na wiki jsem s šokem zjistil, že to je přesně ta "blbost", co jsem se ve škole odmítl naučit.
O tom to je, oni vám učitelé neřeknou, k čemu je ta věc užitečná. Řeknou "bude z toho test" a "je to v osnovách", a tím jejich argumentace leckdy končí. Proč by se taky namáhali, vždyť já mám jako student povinnost naučit se všechno, co jim vyleze z huby, ať je to sebevětší chobotina
Ano, někdy se ty nudné základy někdy probrat prostě MUSÍ, než se dojde k něčemu zajímavému. Uvedu příklad z matematiky: Když neumíš sčítat, odčítat, násobit a dělit, tak můžeš zapomenout na nějaké kouzlení s proměnnými. Tam chápu, že se musí probrat něco naprosto nezáživného, aby výuka mohla vůbec pokračovat dál. Ale mým názorem je, že se kostnatá pravidla, suché definice a nudná data probírají i tam, kde to fakt není nutné
Problém je podle mě v platech učitelů. Dobrý učitel není učitel, ale dělá něco jiného. Žádný dobrý ajťák nepůjde učit informatiku na střední školu, proč by taky, když se místo toho nechá najmout nějakou firmou a vydělává X-krát víc. Výsledkem potom je, že ve školách učí jenom ty semetriky, které nikde jinde nenašly zaměstnání. A ony budou učit jenom ta suchá pravidla, protože to je to jediné, co umí
Rodiče by měli naučit děti mluvit. To je jejich základní povinnost. Se čtením je to už ale složitější.
Když jsem chodil na gympl, měli jsme na nástěnce seznam "doporučené literatury", ačkoli se později ukázalo, že je vlastně povinná. Myslíte si, že někdo ze študáků řešil, zda by si z toho měli něco přečíst, nebo ne? Osobně si myslím, že je lepší se každého žáka zeptat, co by si přečetl, a následně jim na přečtení dát třeba čtvrt roku. Jo, je to práce navíc, ale postihuje se to snáz a nemusí se potom sáhnout k neurčitému snížení známky, protože to už není motivační známka, ale hodnotící, a ta už nemá efekt.
Rodičům samozřejmě nemá smysl bránit vlastní iniciativě, ale do školy chodíme především proto, abychom se naučili víc, než umí naše rodiče, ne? Škola je především od toho, aby zvyšovala vzdělanost na základě moderních poznatků, ne aby vzdělání udržovala.
Další problém je v existenci vícero jazykových oblastí. Jedna je prostředí školy, kde se děti setkávají s rozvinutým jazykem (aspoň v to doufám - čert ví, jak to je dneska, ale za mě to ještě trochu bylo). Druhá je ta temná strana, jako pokec mezi kamarády, nebo internetová fóra. Nikdo nemá šanci podchytit pouliční vyjadřování. Když slyšíte běžně nějaký typ mluvy, stává se pro vás novou mateřtinou. Uvědomujeme si vůbec, že to, co dnes považujeme za spisovnou češtinu, bylo padesát, sedmdesát let zpátky tvrdý slang? Nebojím se toho, že jednoho dne budeme mít slovní zásobu jeskynních lidí. Věty se holt zkrání no... Pořád to nebude tak hrozné, jako v dobách SMS boomu.
Nezapomeňte to nejdůležitější: svět se mění, ale člověk nemusí. Jednoho dne budeme mladým připadat, že mluvíme jako mudrcové. Vadí vám to? No, nic s tím nenaděláme.
Dost přesný. To že nám ve škole neřekli, k čemu probíraná látka vlastně je, mě vždycky hrozně štvalo. A když jsem se zeptal, tak se to odbylo pár slovama. A líbí se mi, jak se začínaj vyučovat cizí jazyky, kde se na začátku klade důraz na to, aby děti hlavně mluvili, a opravujou se jen ty největší chyby. Navíc školy by tak klidně učit mohli, výukový plány to dovolujou, jen obvykle neni vůle měnit cokoliv, co neni vyloženě vyžadovaný. Naštěstí aspoň ta Babička už přestává bejt nucenym čtivem. Skvělej způsob jak zabít vztah k literatuře.
K četbě si dítě musí najít svou cestu. Na začátku vám předčítají rodiče a později máte povinnou četbu (na začátku vám ji vyberou rodiče a snaží se vás naučit tři kapitoly denně, tam je výhoda toho, že knížka nemusí být tématicky odlišná zájmům dítěte. Mně osobně byla často nucena četba z historie (Eduard Štorch a další, kde mě bavily tak dvě knížky z deseti, ale pamatuji si je doteď , poté nějaké Májovky a další. No a já měl pak ještě hokejové a další sportovní mládežnické knížky, které jsem četl docela s nechutí.) Nicméně, zlom přišel kolem jedenácti let, kdy jsem si našel Kulhánka, kterého jsem za rok zpracoval. K Žambochovi jsem si musel nejprve najít cestu, neboť jeho prvotina Seržant mě nebavila a dočetl jsem ji až o rok později, když jsem na to byl připraven. Nicméně, existují tací jako je Šlechta a další a pak už to jede.
Rozbor vět mě nikdy nebavil a nikdy jsem ho neuměl a to jsem napsal docela dost věcí. Je to věc dle mého názoru zbytečná, ale systém jak se co čárkuje se naučit musí. Ovšem souhlasím, že by se to mělo učit tak kolem 8 -9 třídy, ne-li až na střední. Přesně jak píšou v článku.
No a nakonec souhlasím s ostatními - Škola od četby spíše odrazuje. Proto si stojím za tím, že by měla dávat jen výběr na doporučení. (Z povinné četby mě bavilo tak pět knížek ze sta, ale byly to věci jako Machiavelli a další.) Hlavní tíha a odpovědnost by měla být na rodičích.
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris
Někde se odsazuje, nekde ne. Někde se odsazuje víc, než v dalších odstavcích (spolu s nadpisem kapitoly, takže to vypadá překvapivě dobře). Někde (ve starších knihách) se píše celej první řádek velkejma písmenama. Někde se kapitola začíná písmenem přes více řádků.
Takže bych řekl, že tohle už spadá pod grafický zpracování knihy. Jestli jen píšeš text a nesnažíš se o nějakou větší grafickou úpravu, tak myslim, že klidně můžeš nechat všechny odstavce nastavený stejně - s odsazením.
Jsem rád, že se to tu takto opakuje. Aidrien sama víš jaké to jsou starosti se mnou Ale pohledem na mě: Povídku od povídky se zlepšuji a pokrok jde vidět jak v úpravě, tak v obsahu a rozepsání.
Jsem rád, že někdo dělá tyto manuály, kterých není nikdy dost!
Usměj se, zítřek bude horší. Na bolest hlavy pomáhá Guttalax.
Na starou babičku pomáhá Guttalax.
Na průjem pomáhá Guttalax.
Na zácpu pomůžou Marťánci.