25.09.2017, 21:40
Dlouho jsem se nezapojoval, tak zkusím nenápadný návrat.
Jedna historická, měsíc v hlavě fermentující kombinace Křídel a Loterijní horečky.
A teď aktuální. Není to dle mého skutečnho táty, ale i kdybych řekl, že je, tak mi to nikdo nemá jak dokázat
Jedna historická, měsíc v hlavě fermentující kombinace Křídel a Loterijní horečky.
Trixie se pohledem snažila propálit papírek s číslem.
„Já říkala, ať si neděláš velké naděje,“ prohlásila vedle ní Starlight, „víš, kolik lístků do tomboly prodávali.“
Na pódiu mezitím vyhlašovali další cenu. „A dále máme tento nádherný pár křídel, věnovaných L… Lu… Larsonem? Zvláštní jméno, asi nějaký batpony. Kdo se stane jejich šťastným majitelem?“
Trixie zasvítily oči. Neudržela se. „Třicet devět! Třicet devět!“
„Třicet devět!“ Vyhlásili.
„JO! A máš to, Sparkle!“ Trixie vyskočila a významně ukázala na nedalekou princeznu. „Trixie se stala tebou rovná!“ dodala a rozběhla se uličkou pro cenu.
„Je jí jasné, že to je jen karnevalová maketa, že?“
„Já říkala, ať si neděláš velké naděje,“ prohlásila vedle ní Starlight, „víš, kolik lístků do tomboly prodávali.“
Na pódiu mezitím vyhlašovali další cenu. „A dále máme tento nádherný pár křídel, věnovaných L… Lu… Larsonem? Zvláštní jméno, asi nějaký batpony. Kdo se stane jejich šťastným majitelem?“
Trixie zasvítily oči. Neudržela se. „Třicet devět! Třicet devět!“
„Třicet devět!“ Vyhlásili.
„JO! A máš to, Sparkle!“ Trixie vyskočila a významně ukázala na nedalekou princeznu. „Trixie se stala tebou rovná!“ dodala a rozběhla se uličkou pro cenu.
„Je jí jasné, že to je jen karnevalová maketa, že?“
A teď aktuální. Není to dle mého skutečnho táty, ale i kdybych řekl, že je, tak mi to nikdo nemá jak dokázat
Upřeně jsem se mu díval do očí. A pak jsem provedl výpad.
Bez problému ho odrazil. Pokračoval jsem dalším. Ten také. A dál.
Neřešil jsem, že se snažím porazit vlastního otce. V tomto případě šlo o princip. Nemohl jsem ve svém přesvědčení jen tak ustoupit.
Tak jsme se s tátou přetlačovali, než jsem to zahlédl. Tu jiskru v oku. Odtáhl jsem se a znovu zhodnotil své možnosti.
Teď už mi byla situace jasná. Nebyl to rovný boj. Přikývl jsem na podmínky moc rychle.
Udělal poslední kolečko na čtverečkovaném papíře. A protáhl pětici. Zvítězil.
„Tak. Teď si běž uklidit ten pokojíček.“
Bez problému ho odrazil. Pokračoval jsem dalším. Ten také. A dál.
Neřešil jsem, že se snažím porazit vlastního otce. V tomto případě šlo o princip. Nemohl jsem ve svém přesvědčení jen tak ustoupit.
Tak jsme se s tátou přetlačovali, než jsem to zahlédl. Tu jiskru v oku. Odtáhl jsem se a znovu zhodnotil své možnosti.
Teď už mi byla situace jasná. Nebyl to rovný boj. Přikývl jsem na podmínky moc rychle.
Udělal poslední kolečko na čtverečkovaném papíře. A protáhl pětici. Zvítězil.
„Tak. Teď si běž uklidit ten pokojíček.“